Rodiče mě nerespektují. Poradíte, prosím?

Přesně, jak je napsáno výše. Já mám takovou povahu, že by si to snad ani nikdo nedovolil, ovšem jsem prakticky bez hlídání

Mám něco podobného... 😭

@zelenaesmolda
Kvůli dětem ho omezit nechci,je mají rádi,chovají se k nim hezky,děti mají rádi je.
Samozřejmě neříkat zdravotní stav,ale pak jsou věci,že dcera na svůj věk špatně mluví,já to řeším s lékařkou,čekají nás nějaká vyšetření,máme domluvený nějaký postup. Od mámy jsem obdržela cvičení od logopedky,za kterou byla,protože dcera nemluví. A řeší s ní takové věci,jako že má podezření,zda dcera není autista,když nemluví. Tomu nezabráním,když ji to neřeknu,to prostě vidi. A asi je to blbost,neměla bych to řešit a hodit za hlavu,jenže tohle byl jeden příklad za všechny a 100 x nic umořilo vola.
Já fakt potřebuju nějaký zázračný trik,jak se naučit to házet za hlavu 😁

Hazet za hlavu toxicke a nerespektujici chovani lidi vuci tobe fakt neni reseni.
Bud jim nastav hranice nebo omez kontakt.

Není to řešení a buď to chceš změnit nebo nechceš

@jjasmina tak povahu asi máme podobnou,já si nedám nic líbit,jenže když se vyjádřim jasně a nahlas,tak se akorát naštvou,několik měsíců dusno a stejně si to udělají,jak chtějí oni. Hlídání už ani nevyužívám,využívala jsem jen,když jsem potřebovala k lékaři a když jsme chtěli s mužem na večeři,tak s tím bylo tolik problémů kolem,že nás rychle přešla chuť.

Tak ať se nastvou, pokud s tím nic neuděláš bude to jen horší a budou se montovat do všeho, což za mě je nepřípustné a už když jsem byla těhotná, tak můj chlap chtěl abych vytycila hranice

@zelenaesmolda
@jjasmina
dlouho jsem to chtěla změnit a snazila se at uz vice ci mene důrazně,nelze. Kdybych chtěla omezit kontakt,tak ho omezím. Tohle pro mě není relevantní rada. A omezit s někým kontakt mi nedělá problém,proč myslíte,že jsou to jediní prarodiče. Na to,abych omezila kontakt by se pro mě musely dít mnohem horší věci. Kdyby spolu hned lide omezovali kontakt,tak spolu za chvilku nikdo nemluví.

A psala jsem se,jak se s tím smířit,abych se z toho nezblaznila,takovou nějakou radu potřebuji 🙂

Znova-proc by ses s necim takovym mela smirovat a nicit svoji psychiku?
Nehlede na to,ze deti se takhle uci,ze je takove chovani v poradku a to fakt nechces.
Pokud nekdo nerespektuje tvuj nazor,tvoje prani a tebe to psychicky zdima tak proc bys s nekym takovym mela byt v kontaktu?

S tím bych se nesmířila. Řeší věci, které nejsou prvotně jejich záležitost.Vadilo by mi, kdyby se (ač v dobré víře) starali do zdravotního stavu atd. a už vůbec aby to řešili s kde kým. To jsou starosti rodičů a tečka Prarodiče jsou na rozmazlování, výlety a takové ty příjemnosti na prázdninách.

Narovinu bych si s nima sedla a bez křiku jim řekla ( ideálně i s tatínkem), že si nepřejete žádné kroky a nevyžádané rady. Když budeš potřebovat, o pomoc si řekneš. Zdravotní stav beru jako citlivé informace, nepřichází v úvahu aby za tvými zády něco řešila.

Pokud se k dětem chovají hezky, nejde prostě je tam nechat třeba na den, dva a Vy byste odjela? Někteří rodiče to nemysli špatně, ale proste byla jiná doba… moje matka není nikdy s ničím ohledně mě spokojená. Nesouhlasí s tím jak se staráme o syna, protože “za nich to bylo tak a tak a Květa má taky vnuka a taky to tak dělaj” pokud už hranice překračuje hodně, tak prostě buď přijedeme všichni jen na návštěvu a pak pojedeme se synem, nebo až bude syn starší, zůstane tam, pokud bude chtít, k němu se chová krasne a my s manželem se vrátíme další den. Někdy to za ty řeči nestojí a je fajn najít kompromis, ne vždycky jde bohužel požadavkům a radám rodičů vyjít vstříc, pokud se to bije s tím, jak to mate Vy a oni nejsou ochotni to respektovat.

@zelenaesmolda třeba protože je mám ráda a záleží mi na nich. A pořád ty plusy převyšují minusy. Proto.

@michaela666 to máme za sebou,bez výsledku. Oni jsou přesvědčeni,že nedělají nic špatného a že to myslí dobře.
Takže se na to snažím jít z té druhé strany. Děkuji moc za příspěvek 🙂

Kdyby plusy prevysovaly minusy tak nemas potrebu zakladat tuhle diskuzi.

@pampeliska1313 to bude něco podobného asi jako u nás. Zatím si nedovedu představit je tam nechat,zatím o to nikdo neprojevil ani zájem,aby tam byly déle,než na pár hodin. Hlavně mamina má už svůj režim,který nechce narušovat a ma ráda svůj klid.

To je prostě neřešitelná situace - omezit kontakt nechceš, promluvit si s nimi je bez efektu... 🤷 Můžeš zkusit psychoterapii, odpoutat se od vlivu rodičů a od jejich hodnocení, aby sis z toho tolik nedělala (relativně to fungovat může), ale jak už zaznělo, dětem to úplně dobrý příklad nedává.

No tak na co se vlastne ptáš. Odstřihnout je nechces, kdyz jim neco rikas, neposlouchaji. Tahají děti k doktorům..
A jak se s tim smířit? To ti asi nikdo tady neřekne. Můžeš se smiřit maximálně s tím,ze to jine nebude, že jsou takový už. Třeba to bude lepší až budou děti větší.

@zelenaesmolda já to vzdávám,otázka zněla původně jinak,radu na otázku nemáš,radis mi neustale něco jiného. Kdybych se ptala,zda je odstrihnout,pak děkuji za radu.

Já se ptám,zda někdo má to samé a dokázal se nad to nějak povznést.

@pipi_puncocha děkuji,uvažuji o psychologovi,aby mi řekl nestranný názor.

A právě,že je to neřešitelná situace,tak se ptám,jestli se někomu s tím povedlo smířit a dokázal si třeba pak říct,kašlu na to,jsou horší věci na světě 🙂

pouštět řeči jedním uchem tam a druhým hned ven. Otočit do vtipu. ale na to se musíš nějak psychicky nastavit. Psycholog je dobrá volba.

Kdyžtak napiš zprávu, škoda, že není možnost i anonymních odpovědí. 🙂

@konidana děkuji,na tom musím nějak zapracovat 🙂

Pokud nejsi naprostý flegmatik, kterému jdou řeči jedním uchem tam a druhým ven, aniž by ho to jakkoli poznamenalo, tak se s takovým chováním smířit nelze. Psycholog Ti pomůže nebrat si to tolik, ale upřímně - chceš si nechat ničit psychiku? Ty jsi máma, která tu bude muset být hromadu let pro svoje děti, a abys mohla normálně fungovat, musíš být nejdřív v pohodě Ty sama. Ty víš sama nejlíp, jakou máš povahu, zda Tě to jejich chování natolik ničí, že se to pak promítá do vztahu k manželovi, k dětem... Nebudu Ti psát, ať se od nich odstřihneš, k tomu totiž musí člověk dozrát vnitřně sám.

A říct mámě, že zdravotní stav řešíš s pediatrem a názory někoho, kdo dceru neviděl a nezná její zdravotní kartu tě nezajímá. Zbytečně se snaží a ztrácí čas protože ty stejně pojedeš podle svých lékařů. To by nepomohlo? Podat to tak, že to taky myslíš dobře a mrzí tě její aktivita, která jde stejně hned do koše. Nemáš potřebu se řídit názory cizích lidí, které můžou bez všech informací i uškodit.

@somalicats děkuji za komentář. Neříkám,že to není možné,že k tomu nikdy nedospeji,ale jak říkám,mám je ráda,záleží mi na nich a věřím,že to samé mají i oni vůči mně. Tohle není osobní od nich,to je prostě už taková maminy povaha. Je přesvědčená,že vše co dělá nejlépe a lépe než všichni ostatní. Ona právě nevidí problém u sebe,mně přijde,že ani nechápe o čem mluvím,když to řeším. Ona vidí jen to,že si nechci nechat poradit a jsem hned naštvaná. A taťka musí být na její straně,aby s ní vůbec vydržel doma.
Ve věcech našich děti je přesvědčená,že na to má právo,protože je babička a nechápe to,že právě je "jenom" babička.

U nás je to podobné, ne-li stejné. S rozdilem, ze kluci kknasim nasim chodi dvakrat tydne po škole do večera. Ob vikend u nich na noc spavaji. Moje mamka ma pak pocit, ze vse vi nejlip, je dokonala a ja jsem debil ktery neumi s detmi. Vola nebo pise nekolikrat denne co mam nebo nemam udelat..organizuje me, je jak general.. Kdyz se postavim tak me serve, ze jsem nevdecny smrad a nemluví se mnou nekolik dni.. Kluci-dvojčata jsou fixovani na babicku i dedu a jsem rada jaky maji vztah, ale přijde mi to nekdy hodne.. Ted cekame treti miminko a mamka de zacina montovat do vyberu jmena pro mimi. Usadila jsem ji, ze si s mizem vyberem jmeno sami a je mi jedno co si kdo bude rikat. Ze mi nikdo do toho nebude kecat. Byla urazena ze se ji nelibi jmeno co chceme dat.. "a ta rikala, ze to neni pekne a nam se taky nelibi a ten rikal ono" Vypenila jsem a rekla ji, ze me nezajimaji cizi, protoze s nima neziju. Rozhodnem se sami a tecka. No uraženi byli, ale pak dosli a jak kdyby nic.. Proste nastavit vzdy hranici a neustoupit. Uz toho mam taky dost. Tahne mi na 40 a nejsem smrad aby se tak ke me nekdo choval.. Ja jsem rodic, oni prarodiče. Musi me respektovat, nebo maji smulu.. A tak to je. Kdyz se nasi urazi, necham je tak dlouho dokud sami neprijdou..nebo spis kluci nez si je zpatky sami stahnou.. Nema cenu se hadat. Musi to pochopit uz jednou pro vzdy, ze rady se davaji, ne vnucuji

@michaela666 jé,tohle jsem ji řekla tolikrát,naposledy včera 😀 že jsme s doktorkou na něčem domluvené a že tím se řídím. A jede si stejně svojí,že logopedka to musí vědět lépe,než pediatr,protože s ní mluvila ona. Ona považuje i blesk za relevantní zdroj informací.

Ona tohle dělá celý život mně i ségře,má prostě takovou povahu a bohužel to má i v genech,takže se na ní nemůžu zas tak moc zlobit.

Já se musím nějak obrnit trpělivostí nebo nevím,teď je to tak,že to několikrát řeknu v klidu,že takto ne,když to nejde v klidu,tak pak mi rupnou nervy a vyjedu,tak se urazí,několik měsíců se mnou nemluví,na chvilku poslechne,pak se odurazi a vymyslí něco nového.

Že je to špatný příklad pro děti je dobrá připomínka, zatím to ještě tak nevnímají,ale určitě časem začnou, tak s tím musím něco udělat.

A co zkusit na tyhle nevyžádané rady vůbec nereagovat? Prostě chvíli koukat do zdi / z okna.. a pak začít mluvit o něčem úplně jiném, třeba o počasí (a ideální by bylo, kdyby ses to naučila i v té hlavě vypínat, abys to "neslyšela" a tolik tě to neštvalo - třeba počítej francouzsky do sta nebo tak 😁). Možná se urazí, ale když na to nebudeš reagovat, tak to třeba po nějakém čase zabere 🤷 já tohle dělala pokaždé, když babička začala o tom, jak si nesmím pořizovat další dítě a nakonec se to ukázalo jako nejrychlejší ukončení diskuze.

A omezit informace, které jim říkáš (jasné, že něčeho si všimnou, ale alespoň kde to jde).

Jinak ten psycholog není špatný nápad, třeba tě naučí nějaké efektivní strategie, jak na to reagovat a utřídit si to v sobě. Ono nic moc jinak asi poradit nejde, když si oni nedají říct a ty nechceš nějaké tvrdé řešení.

@rejalin děkuji moc za radu,tohle potřebuji číst.
Je pravda,že já jsem zvyklá nad vším moc přemýšlet,přeci jenom,když člověk poslouchá celý život,co dělá pořád špatně,tak to zanechá následky 😁 Na tomhle zkusím zapracovat,pouštět to jedním uchem tam,druhým ven. Jen asi s tím,že řeší ten zdravotní stav kdoví s kým se nesmířím,zde ještě asi ostrá debata bude muset proběhnout.

Informace už omezuji,pak ale bohužel zjišťuji,že si nemáme pořádně co říct. Ale nejde to jinak.

Psychologa zvažuji již delší dobu,jsou tam i věci z druhé strany rodiny se kterými se potřebuji vypořádat. 🙂