Řešili jste vztah s tchýní pomocí psychologa?
Ahoj všem... chtěla jsem se zeptat, jestli jste někdo řešil vztah s tchýní - špatný vztah, pomocí psychologa... Jaké máte zkušenosti, pomohlo to? chodili jste tam sami, nechodila i tchýně, popř. manžel...atd...?
tchýně by možná i souhlasila, ale jde mi o to, jestli t nebude promarněný čas a vyhozené peníze... unás je situace taková, že většinu problémů způsobuje právě ona, ale nechce si to přiznat, ona je totiž |"svatá" ale všichni okolo si vymýšlejí...nejde jen o názor můj a manželův, ale i názor jejího manžela, dvou sester...že ten problém způsobuje především ona....ale ona si to nechce připustit...
@mamemimomu nejsem si jistá...ale spius jde i o okolností....bydliště blízko? Máte časté návštěvy? Odstěhovat se, omezit styky, chovat se slusne a pokud ona bude vys... A dělat problémy, vídat se min....a nic po nich nechtit a máte po starostech.....
@mamemimomu PS pokud ona nebude chtít nic řešit nikdo s ní nehne ani psycholog...tady ti nikdo neřekne jak to ona má a zdsa vám to pomůže...ale pokud vidí chybu jinde než u sebe i kdyby ji psycholog na krásno řekl že má vinnu i ona, tak si to zduvodni a nemyslím že prozře....a začne se omlouvat ....ale třeba se pletu....
Pokud sama nechce, tak jí může říkat svatý Petr, že je chyba na její straně a stejně to nebude k ničemu...
Spíš se zaměř sama na sebe - třeba zajdi k psychologovi, aby sis její chování nebrala osobně a byla nad věcí, aby ses naučila reagovat na její výpady.
My jsme jednu dobu přemýšleli nad rodinnou terapií - tenkrát to bylo zdarma - kvůli vztahům s tchány - ale oni přece nikomu nic nedělají, oni nejsou blázni a podobné kecy, takže jsme to odpískali...
Moje kamarádka chodila k psychologovi, protože tchýně jí dělala ze života peklo, přitom na okolí působila jako že neumí do pěti napočítat. Moc jí to nepomohlo, jelikož psycholožka poradila především odstěhovat se do vlastního. Jenže s tím nesouhlasil manžel, takže se pak úplně sesypala, začala brát nějaké léky, ty docela zabraly, nicméně to podle mě není řešení. Podle mne, pokud tchýně nebude chtít chodit na sezení s tebou, tak to asi účinek mít nebude, možná poradí, jak máš reagovat na určité situace, ale to váš vztah asi nezmění. Přeji hodně štěstí. 😉
@mamemimomu ona by musela chtít si přiznat to, že má problém a musela by sama chtít s tím něco dělat. A to asi bude ten problém...
@shine2015
@evulina77 S tím souhlasím, dovedu si představit, že bych ji dokopala na sezení , a když by psycholožka začala vytahovat její chyby a co změnit, tak by se akorát urazila a nikdo by ji tam stejně příště nedostal. Myslím, že pokud by chtěla něco změnit, tak by to šlo i bez psycholožky, stačilo by se domluvit na určitých pravidlech a kompromisech a začít se víc tolerovat. 😉
Bohužel bydlí blízko, až moc...naštěstí ne ve stejném domě.... Ale už jsem si s ní jednou sedla a zkoušela si promluvit, vše jsem jí řekla, co mi vadí a chtěli si stanovit hranice... ona si z toho vůbec nic nevzala. Žádné hranice nerespektuje a co se týče o omezení návštěv...to jsme spolu probrali, protože jezdila s min. hodinovým zpožděním a nejdřív v půl 8 večer a dřepěla tu do půl 11.... prý to chápe a návštěvy o všední dny omezí... jenže pak jsem se dozvěděla, že já jsem ta špatná, že já jsem jí to zakázala. přitom to takhle není pravda!!! vykládá o mně svým příbuzným, že jsem falešná a že jsem lhářka...
K psychologovi by prý měl jít první manžel???? co to je za blbost? samozřejmě ho tato situace netěší, ale on není ten, kdo má problém!!! ale tu danou psycholožku znají tchýniny příbuzní, tak asi zase nějaká její hra, aby dostala svého chlapečka zpět....
@mamemimomu tak se odstěhujte dal..heled a proč si s ní nepromluví manžel? Psychologové často radi aby řešil problémy biologický potomek....ona jemu jako máma odpustí vše ale tobě ne....
@mamemimomu no podle mě by asi nejlepší si začít hledat bydlení jinde, nebo aspoň na druhém konci města. Pokud radikálně nepřerušíte vztahy, do čehož se nikomu moc nechce, tak to lepší nebude, spíš horší...
@mamemimomu Asi proto, aby si uvědomil, co si to vzal za ženskou ? Hele, tohle asi lepší nebude, vyprdni se na to, co o tobě říká, chovej se k ní slušně, pokud příbuzní vědí, jaká je a věří tobě, tak bych to pustila z hlavy, asi se budeš muset smířit s tím, že to nebudeš mít s ní jednoduché. ☹
@mandala Kdyby se jednalo jen o mě , tak jsem přehlížela a neřešila plno věcí, co mě štvaly...ale teď se nejedná jen o mě ale hlavně o malou, co se narodila, je z ní šílená stíhačka a nedokáže pochopit, že jsme rodina, která chce být samostatná.... Malou kdyby měla 24 hodin denně, tak to bude pořád málo ... jde ot o, že má problém, který si nepřipouští, ale hroutí se kvůli tomu celá rodina... že to s ní nebude jednoduché mi už došlo dost brzy☹
Mně osobně tedy hodně pomáhá, když se psychologovi vyzpovídám ze vztahu s tchyní. Za prvé to ze sebe člověk ze sebe dostane, slyší názor nezúčastněného a tedy poměrně objektivní názor a může odporučit, jak se v určitých situacích chovat a jak to vše tak příliš neprožívat.
@mamemimomu Tak to je dost neštastné, a manžel stojí při tobě ? On by jí nemohl domluvit, jeho by snad nepomlouvala a třeba by to vzala. Je to dost těžké, jak jí slušně říct, že tu ted zrovna není vítaná, každopádně by se měla s vámi na návštěvách domlouvat a ne si přijít, jak se jí zachce. To bych taky nedala. ☹
@mamemimomu hele nápad s pdsychologem byl fajn, ale neprošel 😀 . Pokud ona necítí problém, nejde nic dělat. Pokud myslíš, že psycholog pomůže tobě lépe tchýni snášet, jdi do toho. ALE nejdůležitější je si dělat věci podle sebe. Prostě pokud příjde v nevhodnou dobu, dát jí to najevo a říct, že se to teď nehodí. Pokud je to přes den, měj nachystanou tašku a oblečení pro malou, že zrovna někam jdete a malou obléct a odejít. Pokud příjde odpoledne, chystáte se manželem a malou někam na výlet, čekáte návštěvu apod. S tím, že máte volno tehdy a tehdy a že se na ně těšíte. Případně říct, jé to je škoda, že nezavolala,že teď někam jdete blablabla. Důležitá je ale podpora manžela. To, že tě začne pomlouvat ještě víc je jasné, ale nemůžeš potěšit všechny. Ti co ji znají, budou vědět, jak to je. Ti co jineznají ji můžou litovat, ale to není tvůj problém...
@mamemimomu psycholog jí nejspíš nepomůže, je to otázka spíš její povahy a pokud byla taková vždy....A hlavně by musela chtít změnu ona sama a většinou platí že žádný blázen si nemyslí že je blázen 😀 . Jak už holky psaly, nejdůležitější je podpora manžela. Nastavit pro ni jasná pravidla a neslevovat z nich a nedělat vyjímky. Přijde neohlášeně - slušně ji odmítnout. Zkrátka si stát za svým, jí nakonec nezbyde než se přizpůsobit. Ale měl by se zapojit i tvůj manžel a ne jenom s tebou v tichosti souhlasit. Je to sice otřepané, ale opravdu platí že každý se k tobě chová jak mu dovolíš. Když se to nezlepší, tak je lepší pro klid rodiny omezit styky.
co se týče manžela, když jsem začala pociťovat, že něco není v pořádku a zmínila jsem se, vždycky to skončilo šílenou hádkou... že proti jeho "mamince" něco mám...ale nikdy mě nevyslechl, moje argumenty proč si to myslím ihned vyvracel... takže dlouhou dobu jsem se pak bála mu cokoliv říct, abychom se nehádali... když už jsem nemohla jinak, bouchla jsem... pak se začal víc všímat a dal mi i za pravdu, že teď už chápe, co jsem musela prožívala že hodně věcí už vidí taky... ale stejně si myslím, že na mé straně jen částečně, protože mamince, i kdyby mi sr... na hlavu se prostě neodporuje... má na něj strašně velkej vliv...takže se to manžel snaží hrát na obě strany... nechce prostě ublížit mamince... neumí se od ní oprostit a žít se "svojí" rodinou...a to mě moc trápí, protože já jsem kvůli němu opustila všechny a všechno a přestěhovala se za ním.... ale teď jsem tu strašně sama a nemám 100%tní oporu ani v něm... a nemůžu mu taky říct uplně vše, co si myslím o jeho matce, protože je to přeci jen jeho matka☹ a i když já jí nemůžu vystát, ona jeho matkou bude pořád...
@mamemimomu tak to je špatný. Pokud s mužem proti ní nebudete jednotní a oba nekompromisní, tak ona toho bude akorát zneužívat a nakonec vás ještě rozeštve. Jediný co tě může utěšovat je, že většina chlapů je jako ten tvůj. Málokterý se postaví vlastní matce. A nejenom matce, zkrátka si neradi přidělávají problémy. Pro tebe je nejdůležitější se nenechat tím psychicky umořit, nejsem příznivce mozkožroutů, ale psychologovi by jsi se mohla vypovídat a pokud natrefíš na dobrého třeba i poradí. Pokud to nechceš s manželem nějak vyhrotit, myslím tím na něj zatlačit aby se zapojit, tak ti nezbyde nic jiného než to nějak ustát. Já tě chápu, moje tchýně má taky dost velké mouchy a chlap se zrovna nepřetrhne když jí má něco říct. Já jsem udělala chybu že jsem dlouho držela pusu a nechala si kdeco líbit, protože jsem nechtěla dělat dusno. Teď už si řeknu svoje, ona už si tolik nedovolí, ale vím že s ní nikdy nějak vřelý vztah mít nebudu, protože na určité věci mám paměť jak slon 😉 . Ale snažím se s ní vyjít, je to babička dětí. A mám jednu velkou výhodu - bydlí dostatečně daleko a za dětma se moc nehrne.
@mamemimomu musíš postupně zpracovat manžela, že maminka si nemůže přijít v osm večer kdy jak hotová a vysedavat do 23h navíc aniž by zavolala.....proste nektere základní věci si musíš prosadit, ne hadkama ale v klidu pevným hlasem a neustupovat
@shine2015 ona kolikrát předtím zavolá, ale vždy manželovi, protože ví, že ten jí neřekne nechoď takhle pozdě, já bych jí to řekla, takže mě nevolá...no a manžel jí to dovolí!!! pak se hádáme akorát my s manželem, když mu řeknu, že jediný po čem toužím celý den, je večer padnout a trochu si odpočinout!!! ona manželovi řekne, že přijede "na chvilku, kolem půl 7" a výsledek? přijede v 8, bez omluvy a dřepí tu do noci!!! když jen naznačím zívnutím, že jsem unavená...hned jsem k ní prý neslušná!!!!
@mamemimomu Ti řeknu, že já bych už dávno vystartovala, normálně bych se v 9 zvedla, řekla dobrou noc a odešla do postele, tohle přece není normální a pokud manžel nechce pochopit, tak bych mu asi dala na vybranou, bud já, nebo maminka. Jako neříkám, že tohle je dobrá rada, ale smekám, jakou ty máš trpělivost. 😒
@mamemimomu udělej si pořádky s mužem......vy nepotřebujete psychologa s tchýní ale musíte si ujasnit pozici s manželem a držet spolu...v něčem ústup ale v něčem stůj za svým.....a stěhování určité prospeje
@mamemimomu Ted mě napadlo, že by přece jenom nebylo od věci vzít k psychologovi i manžela, kdyby to slyšel i od někoho jiného, než od tebe, třeba by ti dal za pravdu.
ještě mě napadlo, jaký máte názor na to, kdyby šel k psychologovi jen manžel?
Omezit styky, být tvrdá a neústupná a trvat si na svém.Vklidu, diplomaticky. Utrácet za tchýni v psych.poradně to by mě mohli milovat 😀
@mamemimomu Já bych šla s ním, abych slyšela, co mu tam říká. Taky to tam může vyložit po svém, ty by sis k tomu měla říct to svoje...
Pokud by si to manžel s mámou neujasnil a znovu by ji večerní návštěvu neodmítl, tak bych se po půlhodině zvedla, slušně oznámila že jsem unavená a šla bych si lehnout i kdybych si měla číst nebo čumět do zdi. A takto bych to dělala pokaždé kdy bych na ni neměla náladu. A manžel si může večery trávit s maminkou. A nebo toho využij, když už tam tchyně večer je, tak ať hlídá. Až by přišla tak bych ji s radostí uvítala a odkráčela s mužem za zábavou. A mimochodem od tvého manžela je to dost sobecké, pokud nebere ohled na to že jsi večer unavená a pochopitelně nemáš náladu trávit ho s tchýní.
Myslim si ze nez psycholog by ji mel stanovit pevny hranice manzel... Manzel by s ni mel promluvit a vysvetlit ji jak se veci maji jestli to i potom nebude respektovat nebo se nezacne aspon snazit spretrhala bych s ni kontakty.. Treba by se pak sama nad sebou zamyslela a mela by snahu se zlepsit..bohuzel si nebereme jen ty uzasne chlapy ale i jejich rodiny a musime s tim pocitat..ja musim zatukat mam uzasnou tchyni ale je to i z casti zasluha manzela ktery stoji vzdycky za mnou a rekne rodicum narovinu co a jak..rodice jsou pak v klidku do niceho se nam nemontujou a my za nima radi a hodne casto jezdime takze spokojenost na vsech frontak..
@mamemimomu tak kdyby tchýně souhlasila, tak asi nebude ten problém tak velky....asi bych nedoufala, že k tomu bude svolná a budeš muset spíš řešit sama za sebe, jak to s o ní vydržet a to klidně za pomoci psychologa