Ahoj, chtěla jsem se zeptat , řešil jste někdo, nenávist tchýně ? ( ona nesnáší mě od první chvíle ) s přítelem jsme spolu od 14 let nyní máme dceru a před ní jsme měli 10 letou odmlku kdy jsem tam odmítala jezdit, a jakkoliv se s nimi kontaktovat protože jsem tam před těmi 10 lety byla a ona byla nejen necitelná ale i zla u úmrtí mojí babičky. Nečekala jsem ovace , sama nejsem typ co by za někým šel a řekl upřímnou soustrast, spíš se snažím lidem pomáhat jinak než je v tom utápět. Moje babička zemřela během 14 dní velice rychle , nikdo to nečekal , myslím že ani ona sama ne. Na rakovinu M.uzlin.Ona ale použila větu "co jste čekali takový člověk musel chcípnout" . Neznala ji.
Mě před lety řekla že člověk jako já nemá mít nikdy děti že nejsem schopná se starat o sebe, na tož o někoho dalšího.
Od 8 let jsem se starala o sestru a bratra protože matka ležela v depresích a nebyla schopna. Nechci ze sebe něco dělat ale myslím si že ve 14 letech člověk ještě není vyzralej na to aby uměl všechno,zvladla jsem uvařit, vyprat a vše kolem domácnosti.
Nyní máme dceru , letos ji byl rok , nepřála ji, nepřijeli. I když vše přítel pro ně připravil. A nyní si akorát stěžuje že malou nevidí. Mají ještě jednoho vnuka a u toho jsou pořád. Já ale nějak nemám potřebu budovat si nějaké vztahy s takovým člověkem zároveň ale nechci aby přítel byl od nich odřízly , pořád je to rodina. On tam ale bez nás jezdit odmítá že pak něco poslouchá a já tedy teď nevím co bych měla dělat. Zarekla jsem se po těch narozeninách malé že, tam nepojedu
Setkal jste se s tím někdo jak jak jste řešili ? Děkuji se oni neukáží zde. Ale když to pozoruji nebudu mít moc na výběr.
@mourovatakocka to si právě myslím taky a bohužel sem sama .
Kdyz neprijedou, malou neuvidi, a mohli by si stezovat treba na lamparne. Pritelovi nebranis aby za nima jezdil, dokonce je k sobe zvete u prilezitosti narozenin, to je myslim az dost vstricnosti k osobe, ktera se k tobe chova tak hnusne. Nechces, aby tvoje dite videlo, ze s tebou nekdo takhle mluvi, a uz vubec nechces aby tak mluvila i s ditetem, takze bych byla klidne pro nulovy kontakt. Ty jim dokonce umoznis, aby prijeli, a oni nechteji, tak to je jejich volba - ty nejsi zodpovedna za to, aby meli s tvym ditetem vztah, pro to by museli udelat neco oni sami. Pokud by chteli. Coz zrejme nechteji. Vubec nic si nevycitej a hlavne se nenech zmanipulovat do nejakeho pocitu viny, protoze ty jsi ten vztah neposrala a mas plne pravo se s nima nevidat.
Jestli chceš udržovat " rodinné vztahy" kvůli příteli ,tak tam jedtě jako rodina na hodinu na narozky a na Vánoce a hotovo.
Nebo jestli ty vztahy nechceš udržovat ,tak tam nejezděte a přítel ať si to " nějak přebere".
To se musíte domluvit vy dva jak to chcete.
@mysh_me já si přijdu jako zahnána do kouta , doma jsem vysvětlila proč tam nechci, bylo mi jich obou líto ( přítele i malé) když sem viděla že na ně prdí i přes to že nejsem doma. Odjela jsem aby měli čistý vzduch.
Přítel mi pak malém brečel že na něj všichni kašlou. Je z 4 děti nejstarší a pak mu máma vyčte že tam nejezdime s malou on mě naloží do auta s malou pod záminkou nákupu a odveze tam. No a to je něco na mě. 😡
Servala jsem ho, ale šla sem, nebudu sedět 5 hodin v autě .tam jsem pozdravila a mlčela. Není tam ani kde jít je to taková malinká vesnička že jste za 1 minutu u druhé cedule.
Ale jak sem tak pozorovala a přemýšlela o tom co se stalo, přišlo mi i u nich, z přítele že jen chce aby ho měla ráda 🤷.což teď s malou taky nechápu jak máma může takhle být zla na své dítě kor když je první.🤷
Tak to je tvůj chlap pěkný debil
To jako že ti lhal a odvezl tě tam vlastně proti tvé vůli? A ty nic?
Moja mama toto riesila. Otcova mama ju nechcela do rodiny, lebo nie je katolicka. Bola na nu neprijemna pri roznych prilezitostiach. Ked sa dozvedela, ze je mama tehotna, tak povedala, ze ona teda k dietatu chodit nebude. Potom sice aj chodila pozriet, ale kritizovala mamu za to, ako sa o mna stara. Tiez presne ked zomrel mamin otec tak mala neprijemne reci.
Moja mama jej sice aj povedala svoje, ale akosi sa nad to dokazala povzniest. Na navstevy sme k starej mame chodili, mama s nou udrziavala formalny vztah, nehrotila situaciu, slusne sa s nou rozpravala. A pocuvala ju. Stara mama postupne zacala menit nazor, po mnohych rokoch nakoniec mame povedala, ze sa s nou dokaze porozpravat lepsie ako s vlastnymi dcerami.
Ja by som asi postupovala podobne ako ona. Mne by skor vadil tvoj muz. Moj otec v tomto vzdy stal pri mame - svojej zene, vzdy sa jej zastal pred svojou rodinou.
Tak zlé, jak popisuješ, to u nás nikdy nebylo, ale podobné problémy jsme řešili. Muž k matce nikdy nejezdil sám, protože jsme rodina a patříme spolu, což babička musí akceptovat. Ale jezdili jsme tam, sice málo, ale jezdili, krev není voda. Babička tak postupně zjistila, že tenhle boj nevyhraje, že buď se zklidní a začne se chovat v merzích slušnosti, nebo bude syna a vnoučata vídat opravdu málo. Ale mnohokrát jsem řešila, jestli to za to stojí, protože v rámci "bojů o moc" dětem nejednou ublížila. U nás to nakonec mělo happy end. Ale rozumím ti, jak je to obtížné. Pro tebe i pro muže. Poradím snad jen hodně o tom mluvit s mužem, mluvi o svých pocitech a posloucht o těch jeho a snažit se to vyřešit spolu. Pokud se o něco babička snaží, tak rozdělit vás, a jediná cesta, jak "vyhrát", je nedovolit jí to.
Když nemají zájem, nejezdila bych ani bych je nekontaktovala. Máme to podobně. Manžel je ze 4 dětí (3.), v podstatě jej vychovala jeho ségra, máma na jeho 6 týdnech šla do práce. My jsme spolu 13 let. Tchýně mě ráda nemá, párkrát mi řekla pár hnusnych slov, většinou tak aby jsem to slyšela jen já, ale jednou je slyšel i manžel (od té doby tam nechce moc jezdit), když se tam potkáme s ostatními sourozenci tak ze mě tchýně dělá neschopnou blbku. Manželovi se ozvou jen když něco potřebují jinak ne, což mě mrzí za něj. Přijde mi že tchýně trochu žárlí na mou rodinu, která manžela okamžitě přijala. Např. Do dnes tchánům vykam, tykání mi nenabídli, manželovi jej má strana nabídla skoro hned. Nebo když jsme potřebovali pomoct s plotem tak jsme je oslovili sice přijeli ale bylo vidět jak jí to obtěžuje že musela jet. Manžel dokonce je nechtěl na oslavě svých 30. Narozenin (pozval jen sourozence s rodinami a naše), tcháni přijeli taky (pozvali se sami), já měla 2. den odložené berle po úraze, vše jsem připravila na oslavu a od ní jsem dostala spucunk že nemám připravené nic DIA. Teď čekáme rodinu a manžela jsem přemlouvala ať jim to řekne a reakce: gratuluji ani jsme s tím už nepočítali a druhá od tchána další vnouče do počtu. Tak asi tak.
@mourovatakocka já bych asi úplně neřekla lhal ale udělal si menší zlo , jeho máma na něj bude pořád tlačit, kdežto já to vlastně přežiju. Protože to vidím jinak než on, a on pak jen pronese vidíš a teď je od ní zase klid. 🤷
Když to řeknu upřímně , myslím si že on prostě jen chce aby ho měla ráda třeba jen z poloviny jako mladšího bráchu , s tím je tak 8x týdne a všude spolu jezdí ATP .
A já většinou když ustoupím tak jen kvůli tomu , že mi ho je prostě líto, a nechci ho od rodiny izolovat. On bez nás také nejezdí.
Ale občas mě to štve , přála bych si aby mi z dcery vyrostla hodná holka ( asi jako každá máma) ale když vidím její chování .. škoda mluvit...
@linusha tohle je úplně jak kdybych to psala já , až na to dia já bych od ní dostala vynadano že jsem ji dala málo 🤣 my jsme za malou dostali vynadano že jak si dovolil mít ve 32 letech do válečný doby dítě když čekal dítě jeho mladší bratr mohla se zbláznit. Já od ní vůči sobě nějak nic nečekám ale nerada bych aby mělo její chování dopad na malou a na přítele protože pořád je to máma i když je jaká je, vzít si ho nějak nechci já . Právě kvůli ní. Neumím si představit co by vyvadela kdyby se to dozvěděla .
Ze tam pojede pritel sam s malou preci neni deleni rodiny ale krasne straveny den pro tebe kdy si muzes zajit na manipedi a cist si knizku a babi si uzije vnouce a sveho syna dle libosti bez kyseleho ovzusi..nechapu proc te chlap tlaci do neceho co nechces a odvezt te nekam proti tvoji vuli mi prijde silne pres caru.
Udelat mi to muj, tak beru auto a odjizdim nekam do okoli na vylet a vyzvedavam je za 5 hodin.
Jeho problem ze on ma problem ze tam nechce byt sam.
Resili jsme doma neco podobneho, souhlasim, ze krev neni voda, ale neni to moje krev a ja nejak nevidim duvod, proc ja mam travit cas s nekym, s kym mi neni dobre (navic vzajemne).
Nenech si vsugerovat vinu, nemusis se citit spatne za to, ze ti nekdo nesedi a je v poradku rict NE na situace, kde ti neni dobre.
Jinak u nas byla reakce na dite taky podobna, ve stylu "hm, pěkný" 😀
Jako ty hrany uz jsou u nas po letech obrouseny. Jednak ja to beru: Jedete na navstevu? Jupí, nemusim varit a mam odpoledne pro sebe 🙂) .
A druhak, u nas nikdy nebyly vylozene naschvaly a otevrena valka, spis hraní si na vlastni neschopnost, na city a zvelicovani zdravotnich problemu, ale prekvapilo me teda u Vas ze po tolika letech je tam ta nevrazivost stale tak moc aktivni..
@budouci_maminka presne, ja taky musela jezdit s mojim ke tchyni a dodnes to mam chlapovi za zle
Trochu mi to připomíná moje vztahy s tchýní. Ona vyučená kuchařka, čeká odemne zázraky, ano receptů je plný internet apod. Nevarim nijak zle, chlap si nikdy nestěžoval, uvařím co chci,na co máme chuť,ale furt si mě dobírá. Mě to neměl kdo naučit, vyrůstala jsem tak nějak jako ty, bez mámy, jen z jiného důvodu. Jelikož mé dětství bylo jaké bylo, kdy máma po nás jen řvala atd atd. Nechci být taková máma já, táta byl vždycky respektující, vše nám v klidu vysvětlil a do teď jsem z něho "uprdena", neboli mám k němu respekt a pokoru. A takový vztah chci mít se svou dcerou. Má teprve 20mesicu, ale toleruji její potřeby, nechávám ji prostor, resoektuji ji a neberu ji jako podrazenou osobu, apod. Nenechám ji zbytečně plakat, spíme spolu v jedné posteli a to tchýně nedokáže vystát. Podle ní neumím vařit a z dítěte mám rozmazleneho parchanta. Hrozně nerada tam jezdím, ale jak říkáš, nechci skrz chlapa jeho rodinu úplně zavrhnout. O to víc je to složitější, neboť bydlíme v baráku s mojí rodinou, takže chlapovi je to líto, že moji rodinu vidí denně, je na ní zvyklá a z jeho strany rodiny nic. Nejezdí k nám, tak hold jezdíme my tam, aspoň teď přes léto jsme u nich na zahradě, malá buď to cítí že mě, že tchýní nenávidím, nebo si udělala odpor sama, tím jak ji furt říká že je rozmazlená, ale naučili jsme se jí s malou nějak ignorovat, dědu má ráda, ten ji pořád něco podstrojuje, hraje si tam s pejskama apod. Takže asi tak. Nejsi v tom sama, radu nemám, ale jsme v tom spolu. Horší to bude v zimě, neboť jejich barák.... brrrrr.... bordel, bordel, plíseň, bordel, nechutný vzduch, zakouřeno, pretopeno, no hnus. To nevím co budem dělat
PS: její reakce na to, že čekáme miminko byla hmmm a co to bude. Hmmm holčička a jméno? Když jsme řekli Leontýnka tak malém vyletěla z kůže, že je to odporný jméno, to ať nedáváme, že na to si ona nezvykne apod.
@budouci_maminka kdybych věděla že si s ní bude hrát a bude to v klidu tak asi taky reaguji mirneji. 🤷 Je to těžké , mě je prostě v její přítomnosti blbě ( necítím se) .
A po tom co předvedla posledně, mám už i strach tam malou pouštět.
Malá se naučila stát, a logicky se chytala o vše co prostě bylo po ruce, pokud jsme ji nepomohli. Nebo pomoc nechtěla. Nechávám ji co nejvíce rozvíjet věci sama a dohlizim aby se nic nestalo.
Jenže v tenhle situaci jsem odešla pro svačinu do auta.
A přišla jsem a chtělo se mi plakat, řvát. A zmohla jsem se jen na to vzít malou a jít.
Tchýně vylestila okna, francouzska okna, malá si chtěla stoupnout a chytla se o to okno. ( za mě je to dítě, tak se to prostě pak přeleští 🤷)
Tchýně ji malou vzala a normálně ji v 8 měsících chtěla seřezat vařečkou za to že se opřela o okno. Legulerne ji stáhla kalhoty , sundala plenu , hodila ji na sebe a já přišla v moment kdy malá plakala na ni, a ona se napřahoval , že začne bit.
Od té doby nějak o to víc ač je to babička nemůžu v sobě , zpracovat. Že by ji prostě zmlatila v 8 měsících vařečkou za to že se chytla skla když padala.
A ať chápu přítele jakkoliv , nedáte nejčtenější co máte k někomu komu nevěříte. 🤷 a když sem to viděla . Vlastně se nedivím, že přítel je jaký je. Protože u nich prostě platí že, bit děti je nejlepší výchova co může být.A je mi z toho dost smutno. 😥
Tak tahle p.izda by mě ani dite už nikdy neviděla, p.ča blbá 😡
Jak jako nebudeš mít na výběr? Tohle není rodina, je to zlá ženská. Píšeš přítel, není to ani manžel. Pokud on nevidí, co její poznámky s tebou dělaly, je s ním taky něco trochu špatně. Promiň. Byla bych velmi opatrná, vpustit do života svého dítěte takovou osobu a vůbec nezáleží na tom, že to je babička. Odříznout se od takového člověka je to nejlepší, co můžeš udělat. Vezmi si, že časem by třeba začala takové perly házet na tvojí dceru, to fakt nechceš.