Řekli jste dětem, že jsou adoptované? A jak?

@lelapin oznámit... 3-le'ták to vezme. Už te'd bych řekla, jak to je.
Není to zas tak vyjímečná situace.

Kamarátka to neriešila, brala to ako to je. O dcérku sa biologický otec nestaral a nového partnera, brala ako otca. Neskor ked si partnera zobrala a získala nové priezvisko to začala riešiť. Malinká sa jednoducho chcela volat ako mamina a ocino.
Neviem, či by to v tomto veku pochopil.

@jancip
@paegaska
@atrami Malý má moje příjmení a bojujeme o změnu, ale strašně se to táhne, jelikož nemáme souhlas biologického otce a ten je momentálně neznámo kde. Začíná se nádherně rozmlouvat a pomalu nastane čas abychom ho začali učit příjmení, ale s tím souvisí i to, že je odlišné od nás a malé sestřičky. Manžel by chtěl, aby už uměl, naučil se nové, ale nehrnu se do toho. Možná je to brzy, ale ráda bych aby to věděl než půjde do školky - což asi za rok půjde, možná i letos na pár hodin v týdnu a tam už podle mně je důležíté, aby bylo jasno...

@lelapin To, že dal biologický otec souhlas se změnou příjmení, ještě nemusí znamenat, že bude souhlasit s osvojením.

@jancip souhlas nedal, všechno od ledna řešíme soudně.

@jancip
@paegaska
@atrami vím, že to není třeba až takový šok jako když se jedná o adopci obou rodičů ačkoli podle mne je srovnatelný. 'táta není můj táta' a 'rodiče nejsou moji rodiče', vlastně je to stejná 'zrada', ne? Rodiče lžou, možná je důležité aby děti s pravdou vyrůstaly.

Přidávám svůj článek: https://www.modrykonik.cz/fotoblog/lelapin/clan...
A článek ze stránek prozeny.cz: http://www.prozeny.cz/magazin/deti-a-rodina/rod...

Manžel má strach, aby mu pravda a upřímnost syna nevzala. Třeba ne hned, ale až bude velký, začne pátrat po svých kořenech.

@lelapin Tak ať to dobře dopadne, ale malému to opravdu řekněte.

@lelapin Je sice pravda, že v pubertě může mít tendence říkat "ty nejsi můj otec, tak mi nemáš co říkat", ale to je dočasné, Pokud mu to neřeknete, tak o jeho důvěru přijdete pak oba.

Určitě říct, ve školce se to můžou dozvědět od dětí nebo maminek a to je daleko horší, když se to hezky vysvětlí, tak s tím děti nemají problém a opravdu berou toho, kdo je vychávává za tátu. 🙂 Mám v blízkém okolí dvě takové rodiny, dvojčata si osvojil "nový" taťka, vlastně případ toho, co popisuješ nahoře a druhá rodina adoptovala dvě děti jako batolata-ne sourozence a řekli to oboum, je jim 5 a 11 a děti to berou v klidu 🙂

@lelapin možno v školke si uvedomí, že má iné priezvisko ako tatino a začne sa pýtať prečo to tak je. A bude čas na vysvetlenie.
Držím veeeeeeeeľmi palčeky, nech sa to skoro vyrieši.

@ivcacekb to si právě myslím, pak to někde náhodou někomu vylítne a dítko bude mít trauma 😉

Já sama jsem osvojená. Maminka s mým biologickým otcem nikdy nebyla, rozešli se, sotva zjistila, že je těhotná. Můj taťka si ji vzal, když mi byly dva. Když mi bylo pět, řekli mi, že jsem se narodila jen mamince, protože ten pán, co měl být můj tatínek neměl maminku rád. A že pak přišel tatínek a ten měl rád i maminku i mě a tak si nás vzal a teď je můj tatínek on. A že tatínek je ten, kdo mě má rád a kdo se o mě stará. Tak jsem to taky vzala. A popravdě jsem po svých kořenech nikdy nepátrala... nestála jsem o to. Táta je fakt ten, kdo miluje, vychovává, podporuje. Takže bych se nebála to říct, dítě to pochopí. A čím mladší, tím lépe...

My máme trošku podobnou situaci, ikdyž se liší. Partner si mě nikdy nevzal, našel si novou známost a od roka malého jsme zůstali sami oficiálně. Donynějška se s malým stýká, alimenty platí, malej ví, že je táta a má ho rád. Nyní jsem se poprvé vdala za nového přítele. Malej otci říká táto, otčímovi (jej, to je příšerně nehezké slovo ☹ ) říká Romane. S příjmením to bylo složitější. Syn se jmenoval po otci, já jinak a nyní se jmenuji novým příjmením a čekáme společné miminko. Ex. změnu příjmení syna nepovolil a nepovolí, osvojení už vůbec ne. Nezbylo tedy, než to tak brát. Malej si uvědomuje, že táta je jeden...a kde bydlí. Novému tatínkovi říká Romane a pokud začne časem (až bude víc chápat) mu sám říkat táto, je to na něm. Všichni se jmenujeme nyní příjmením, které je vlastně zdrobnělinou jména synka....takže ten ted chodí a říká, že se jmenuje Jakub Veselý Kubíček...a to vlastně je 🙂. Jsou mu 4 roky a plně chápe situaci, která tu je...a i když se ho někdo zeptá, třeba z dětiček (což už se stalo), tak říká, že bydlí s maminkou a Romanem a že má tatínka tam a tam a za ním jezdí na návštěvy...

@kajovaevicka Taky si myslím, hlavně je to tatánek 🙂 všechno dělají spolu, jakmile přijde manžel z práce, syn zapomíná, že nějaká matka existuje 😀 Ráda bych mu to postupně vysvětlila co nejdřív, jen nevím, z jakého konce začít, je mi jasné, že nemá smysl začínat s nějakými složitostmi nebo zdlouhavým vysvětlováním...

@kikimaruska je super, že se biologický otec stará, u nás tomu tak není, opravdu ho viděl jen párkrát a třeba ani pitomý dárek nedonesl, na vánoce a narozeniny se raději znezvěstnil do slova a do písmene... Můj názor je ten, že pokud je otec 'funkční' neměla by se mu jeho práva upírat. Ovšem pokud je používá jen k naschválům, tak proč to nevyřešit jinak 😠 Podle právníka i podle sociálky se nám změna příjmení podaří na 100% vzhledem k tomu, že máme další přírustek v rodině, prý je to v zájmu dítěte 😉 tak doufám, že se povede i ten zbytek. U vás je dobře, že je chlapeček tak malý 🙂 naši se rozvedli když jsem byla v pubertě a noví partneři to neměli snadné 😅 😅 Takhle to podle mně cítí správně, srdíčkem 😉 Držím palce aby vše dobře dopadlo a Kubíček nosil takové příjmení, které nosit bude chtít. 😉

netajit a říct pravdu. Malý děcko to pochopí a naučí se s tím žít a za pár let mu to ani nepřijde, prostě to bude brát jako samozřejmost. V dospělosti na to bývají citlivější, berou to jako křivdu , lež....

@lelapin Vůbec... hele, naši mi to řekli najednou, ještě si teda pamatuju, že mi dali řetízek, ale ten byl vedlejší. A prý jsem na to zahlásila, že s tamtím určitě nebyla taková legrace jako s tátou a bylo to vyřešený🙂 Myslím, že mi bylo pět, ještě jsem nechodila do školy. A měli jsme se stěhovat do tátova města, tak se asi naši báli, aby mi to někdo neřekl dřív, než oni, lidi umí být hnusní... Ale je to fuk, do dneška poslouchám, že jsme si s tátou podobní (jsem celá máma), tak se jen usmívám a děkuju... mám tátu fakt ráda a nevyměnila bych ho za nic na světě 😵

@kajovaevicka 😀 pěkný. O synovi také říkají, že je celý táta 😀 má taky modre oči 😉 docela jsme se nasmali ted na vylete, to jim to říkal každý druhý. Přitom syn je celý já. Když vytáhnu své fotky z dětství, je to jako bychom mu nechali udělat retro snímky 😉 Dáreček nás nenapadl, ale možná vymyslime nějaký bagr 😉 Manžela jsem uz utloukla argumenty a tak se na to vrhnem, jen co nás napadne jak na to. Přiznám se, že z toho mám trému teda pěknou 😀

@lelapin - než jde dítě do školky, má vědět, že táta je ten, který ho má rád, který vychovává. kolem 5-6 let (dle vyspělosti dítěte) lze bližší vysvětlení situace, zodpovězení všech otázek dítěte atd. rozhodně je lepší to dítěti říct sama/sami a nečekat, až to někdo z okolí řekne nevhodným způsobem.

@lelapin Je to přesně o tom co jsi sama napsala.
Manžel má strach. Řešíte to vy rodiče, vy z toho máte problém, ne dítě.
Malý to vezme jak mu to vy předáte, je na vás jestli v klidu s úsměvem a v pohodě anebo jinak.
Pokud to zvládnete suveréně, malý to suveréně a bez obav přijme.

Já si taky prošla soudy a s odvoláním to bylo na roky. Učila jsem jméno, které měl a pak v klidu vysvětlila změnu,...
Určitě ho učte jeho současné příjmení, až to změníte tak mu vše vysvětlete a on pokud má ve vás důvěru to s důvěrou přijme.
Vysvětlete mu i jeho současné příjmení, vždyť on se stejně jednou vše dozví. Navíc zatím nevíte jak soudy dopadnou a hlavně kdy skončí, tak dopředu bych dítěti hlavu nemotala.
Díteě považuje vše co mu říkáte za pravdu a je důležité ho nezklamat.

Rodičovství není o jméně, ale o vztahu.
Držím palce.

@paegaska Díky 😉 tohle víme, jen to asi musí ještě rozčísnout někdo další. Chápu manžela, že o něj 'nechce přijít', moc mu záleží na rodině a na tom úžasném vztahu, který spolu mají. Rozumím i tomu, že má strach, aby časem nezačal pátrat (strachu, že mu ho pak třeba biologický otec vezme). Ale tak jak píšeš, nedá mi spát ta myšlenka, že to co je může nejvíc rozdělit je nevyřčená pravda.
Se soudy jsem si to představovala jak hurvínek válku, teď už je mi jasný, co myslel právník, když říkal, že jak jde o děti 'jednají rychle' 😀 budou to jen roky né desítky let 😝

@lelapin Držím palce.