Mám takový "problém". Lidi kolem mě se mě vůbec neptají, a klidně mi berou kočárek z ruky. Například byli jsme s rodiči na výletě. Vystoupili jsme z auta, a jen co jsem uchopila na parkovišti kočárek, hned ke mně přilítla moje máma, doslova mi vytrhla kočárek z ruky, mě od něj odstrkala, a řekla že bych měla mému tátovi nechat malou povozit. Byla jsem z toho vykolejená, měla jsem v plánu mu to nabídnout, ale čekala bych, že se zeptají slušně, jako "můžu si povozit? ". Tak si vezl. Pak jsme čekali u toalet, a tak si kočárek převzal můj manžel. A když jsme zas šli všichni, moje máma byla očividně nas*aná, šla kus před náma a ignorovala nás. Tak jsem jí řekla že jestli si chce povozit, může. Ona hned vyrvala kočárek manželovi z ruky, vysmátá mu řekla že on si může vozit jindy, a téměř běžela, a my jak blbci cupitali za ní. Nebo s chováním, s manželem máme problém s novou partnerkou mého bráchy. A moje máma do mě hustí, že bych MĚLA jí nechat, aby si malou pochovala. A když řeknu že si to já ani manžel nepřejeme, tak prý že to můj muž nemusí vědět. A že bych měla, když mě na grilování uvařila kafe. U tchánovců to samé, ale ještě v horším podání... Jsem já ta špatná?
Podle popisu to vypada, ze ti to dite chteji snad ukrast! Hod se do klidu. Miminu opravdu neuskodi jedno pochovani od svagrovky a 20min povozeni kocaru babickou.
Tak nevím, jestli to je server pro dospělí nebo puberťáky. Na mě bejt někdo takhle hrr, byť i vlastní máma, vyletí že mě na první dobrou něco ve stylu:"ty wole tak počkej ne chvilku" nebo něco tak. Prostě odpálím a neřeším.
@journals Ale oni nechápou slovo NE. Já mám už takový myšlenky že nebudeme nikoho navštěvovat. Akorát jsme vždy s manželem rozhozený co zas bylo. To samé jak pohlížejí na nás - kecají do výchovy, když si malou chce vzít můj manžel do náruče, moje máma si ho přísně měří od hlavy až k patě, a kecá že ji špatně drží, přitom on ji drží dobře, to ona neumí malou držet, když malé padá hlavička. A když jsem prohodila že půjdu k doktorovi a manžel bude hlídat, okamžitě oheň na střeše že malou přece nemůžu nechat samotnou s ním, a ať si ji koukám vzít sebou. Asi se odstěhujem hooodně daleko, jsou jak šílení.
@klokanka31 oproti tomu, co máme my, mi to přijde jako banalita, holt každý podle vlastní situace
@klokanka31 no tak se s nimi nestýkejte, když se chovají jako ko*oti 😃. Jako já svý děti dávala chovat nebo vozit jenom lidem, který mam ráda a kterým věřím a nedala bych ho někomu proto, že mi nějaká ženská, byť třeba moje matka, řekne, že musím.
A neznam teda tvyho manžela, ale nepíšeš nic o tom, že by byl nesvepravnej, sfetovanej, ožralej nebo blbej, takže za ňáký kecy o tom, že nemůžu své dítě nechat s jeho otcem, bych byla taky pěkně vytočená 😃
Holt teda zkusit ještě promluvit si s matkou, opravdu asertivně, a vymezit hranice. Nebo omezit styk.
@klokanka31 to se proste budes muset naucit resit. Jestli tohle budou nejvetsi problemy co resis, tak to bude jeste dobry 😄
@klokanka31 to znám 😁 tedy že strany manželovy rodiny.. Ti mi všichni vždycky okamžitě rvali kočárek z ruky, div mě neporazili, nebo když jsem měla malého na ruce, tak jeho.. Mohla jsem jim říkat horem dolem, že se mi to nelíbí, že bych jim ho půjčila, ale třeba až se rozkouka nebo by stačilo říct.. No, jelikož tam bylo těch problémů více, tak se nakonec už vůbec nestykame, nám je líp a oni ani nevědí, že čekáme další 😆
Hranice si vytyc hned, hlidat (nemam to rada, tata dite nehlida, tata pecuje, stara se, jako máma) muz, jak držet - to at je po vašem,. Ale kočár nechat vozit, pochovat klidně - taky byka mlada, chce si to vnoucetem pripomenout, ty se jeste navozis dost
@klokanka31 Promin, ale resis blbosti. Vzdyt se nic tak strasneho nestalo...
Mame tady sousedku, je to mic hodna pani. A ta kdyz mi vypravi, jake ma jeji snacha manyry, to jen valim kukadla. A takova holka by tady klidne brecela, ze ma osklivou, zlou tchyni. Sic se jedna v tomhle pripade o tve rodice, bud trochu shovivava.
Hele jako , když dojedu k mý máme, vyndám malou z autosedačky , tak do 5 min jsem bez malé a máma si ji už dává do kočárku. Mě to teda zase až tak nevadí. Já si aspon odpočinu a nožky nahoru 🙂
Prarodiče si chtějí miminko užít co nejvíc, no... Ale přehání to. Vám to vadí. Jste normální všichni.
Sedněte si, proberte to, dohodnete se na nějakém kompromisu (vždycky to bude trochu kompromis. Vždycky od rodičů nějaký tlak ucítíte, protože děti jsou "i jejich", že.) Teprve pokud nejsou schopni konstruktivní diskuze, omezte kontakt a důkladně jim vysvetlete důvod.
A nebojte se zastat svého muže - je to táta. To je víc, než babička (může mít tisíckrát víc zkušeností s dětmi, ale má je staré x desítek let. Táta má s tímhle dítětem a aktuální.)
Ps: o kočár se tahám i s manželem. A to už je to sporťák.
Taky se řadím do tábora, že se zas tak nic hrozného nestalo, rodina má tvé dítě taky moc ráda a chce si povozit kočárek, to chápu, mamka i tchýně to považovaly za strašné privilegium, trvalo to jen pár měsíců, od půl roka už syn v kočárku nechtěl být a máme smůlu všechny.🤦♀️😅
Nicméně ano, názor rodičů (tedy tebe a partnera) by měli ostatní respektovat, přijdou daleko horší situace, takhle malé miminko v kočárku když spinká, tak to ani moc nevnímá, ale až dítě poroste, tak těch třecích ploch bude přibývat a je potřeba, aby ostatní chápali, že vaše slovo platí. Sama s tím bojuju, mám své rodiče ráda, manželovy skoro taky, ale vadí mi, když jsou na syna moc hrrr, když přijdou a pomalu ve dveřích se na něj vrhnou a pusinkují a hlasitě mluví, vůbec mi nevadí jejich kontakt se synem, ale byla bych ráda, kdyby respektovali jeho osobní prostor a nechali mu pár minut na adaptaci, on pak jde rád sám za návštěvou, ale takhle je pak zařazený a myslím, že mu to vůbec není příjemné....
@pipi_puncocha Já teda jediné co mámě řeknu, tak max , aby malou nechala chvilku rozkoukat 😀 Bydlí 100km a jsem ráda, když tam přijedeme a máma se stará. Vcelku chápu, že ostatní lidi si ji chtějí taky užít , ale je fakt, že nepatřím mezi úzkostlivé matky , které to rozhodí při každém odloučení
Já si teda hned od začátku se všemi vyjasnila, že o půjčování kočárku a pochování rozhoduji já. Nelíbilo se mi, že by někdo měl chovat mé dítko a nemyslím, že je to pes, co se půjčuje. K pochování jsem ho začala dávat až když drželo hlavičku a když jsem sama cítila, že mě to nevadí. Kočárek jsem zatím někomu jinému z rodiny půjčila jen párkrát, vždy jen s mým souhlasem. A to už nám bude půl roku. Holt se to chce ozvat, slušně a v klidu vysvětlit, že to není příjemné.
@jjasmina s mojí mamkou mi to vůbec nevadí, ona je sama, tichá, syn ji zná a má ji moc rád. Ale třeba tchána vidí jednou za měsíc a je to obrovský chlap, hlasitý, bodrý a jeho představa ideálního kontaktu s dítětem je vyhazování do vzduchu.😅 taky mi to celkem nevadí, ale uvítala bych aspoň pár minut, ať si na něj oba se synem zvykneme.
Já to asi nechápu, vozila jsem kočár každý den a tak když chtěl vozit někdo jiný tak vozil. Začínám se bát okamžiku kdy budu tchýně :( Já jsem s tchýní vycházela vždy dobře, protože co říkala mi šlo jedním uchem tam a druhým ven a dělala si stejně vše jak jsem uznala za vhodné 🙂 A navíc jsem ji potřebovala na hlídání dětí. Hlídala je ráda a ne, nedělala vše podle mých představ, ale brala jsem to tak, že jsou s člověkem který je miluje. Teď už mám děti větší a tráví skoro celé prázdniny u mých rodičů, protože máme s manželem jen 2 týdny dovolené.
@pipi_puncocha jj to je jasný 🙂 Tchyně je alkoholička, u ní mi vadí aj když se mojí malé dotkne prstem, tchán je v pohodě, chvilku si pochová a je spokojenej.
Chápu tě. Někomu to připadá jako blbina, ale stokrát nic u osla...
Když se mi narodil první syn, tak nikdy nezapomenu na tchýni, když jsme jí ho přivezli ukázat,... Nejdřív stručné "Ježíšky" A pak mi začala vykecavat do hlavy díru, ať pozveme na návštěvu švagrovou, se kterou si taky moc nerozumíme... Už je to 5 let a vždy když si na to vzpomenu, tak jsem nasrana ještě dnes...
A jak děti rostou, tak mám pocit, že okolí má větší a větší problém mě respektovat. Hlavně teda babičky... Teď jsem ve stádiu, kdy jsem až krutě upřímná... To se teda obvykle stáhnou, ale jen přechodně... A mám pocit, že se spíš naštvou, než aby přemýšleli nad svým chováním... Někdy mi přijdou horší jak ty děti.
Upřímně nevim, co ti poradit... Lidi asi nepředěláme...
@alcar A co mám dělat když manžel řekl ne?
@cilkat Mně nevadí že si chtějí vozit, ale čekám slušné zacházení, a ne vytrhávání kočárku z ruky. A diktování komu mám malou dát vozit nebo chovat, to teda ne!
Rika ti neco slovo hranice? Jsi dospela? Vadi ti neco? Mas pusu? Tak to proste rekni.
A nebylo to jen o vození, ale malá začla plakat, a my víme že když ji chvilku budeme nosit v náručí, uklidní se. A naši nám začli nadávat že jí to není pohodlný a ať ji dáme do kočárku. Pak jsme nechali chvilku sklopenou boudu, protože jsme přebalovali. A oni začli nadávat ať ji zaklopíme, že aby nekoukala do ostrého světla a neoslepla. Přitom bylo zataženo... Prostě z nás dělají de****
Nečetla jsem celou diskuzi, ale co mě napadlo. Pořiď si nosítko nebo šátek a malou nos a nemusíš řešit kdo ti bere kočárek z ruky. Není to ideální řešení, ale aspoň nějaké
@klokanka31 Delaji z vas to, co si sami nechate. A at to ode me zni jakkoli tvrde, tak to proste je. Mit dite znamena postavit se na vlastni nohy, stat si za svym, vybudovat si hranice. Tak se te moznosti chop
Jako jsou to trochu prkotiny, ale zase na druhou stranu Tě i chápu, moje matka dělala to stejné, vzala si kočárek a normálně s ním běžela, aby byla přede mnou a sama...ale jenom na chvilku, u nich ve vesnici, že by přijela a vzala si malého na prochazku a já si doma odpočinula to ne, to jí nebavilo 🤦♀️ Prostě bych jim řekla, že pokud se nezeptaji slušně, tak jim kočárek nedáš, ono asi jiné řešení, než si to s nimi vysvětlit nevymyslíš 🤷♀️ Oni mají první vnouče? Je dost dobře možné, že jsou u nej vydivočení úplně stejně jako Vy...moje matka první rok malého jakoby vypnula mozek, teď má 3,5 a pořád jí funguje jen tak na 50%...
@klokanka31 Pokud že mě někdo podobným způsobem dělá dementa, ozvu se a tobě radím totéž, protože jinak bude jenom hůř. Vy jste rodiče a má platit to, co řeknete nebo uděláte vy. Oni svoji šanci dostali, teď jste rodiče vy.
Teď jde o tahání kočáru, rady ohledně oslepnutí 🙈 a pokud se neozveš, musíte být s mužem za jedno, budou podobné excesy jen častější.
@anguly Přesně, i když to "ježíšky"je u tchýně pořád i po třech měsících 😫 mně to možná vadí proto, že jsem úzkostlivá co se týče malé, ale čekala jsem na ní 13 let, dvakrát jsem o mimi přišla, a tak se od ní nechci odloučit ani na těch pár minut co je dál ode mě... Je to už teda lepší než co se narodila, ale... Tchýně mně ji vyškubla týden po porodu, až jsem se rozbrečela, a tak to ve mě asi nechalo následky...
@eeevee U mých rodičů první, u tchýně čtvrté. Ale s tamtěmi třemi se nestýká, její dcery si to nepřejou (a opravdu je teď chápu) 😫
Zakladatelko, jestli jsou tohle tvé největší problémy, jsi šťastná žena. Hoď se do klidu a nech mamku povozit kočárek a švagrovou pochovat dítě. Oni ti ho nehranou.
Holky, ja teda posledni diskuze nechapu. Mas pusu, reknes at chvili pockaji, pak ze jim kocar pujcis a je hotovo. Tohle zadna diskuze nevyresi. Chce to byt trochu asertivni a umet rict ne. Nechapu k cemu zakladat diskuzi? 🤦🏻♀️