Milé maminky,
jmenuji se Soňa, žiji v Praze s manželem a dvěma malými dětmi. Mimo to jsem psycholožka a psychoterapeutka (ve výcviku).
Všimla jsem si, jak tady funguje vzájemná pomoc, ať už se jedná o darování oblečení pro děti nebo rady laktační poradkyně v jiné diskuzi. To mne inspirovalo založit tuto diskuzi, ve které bych ráda nabídla svůj pohled a zkušenosti. Mnohé z vás totiž na Modrém Koníkovi řeší různé náročné životní situace, problémy a těžkosti.
Jen bych chtěla upozornit, že se nejedná o plnohodnotné poradenství, protože je kontakt opravdu jen virtuální přes psaný text a množství informací je značně omezený. Také se omlouvám, zda nebudu moci (z časových důvodů nemohu být online denně a dlouho) všem odpovědět. A tak chápu, že se rozhodnete založit vlastní diskuzi zaměřenou jen na vaši konkrétní situaci, abyste získala pohledy všech maminek. Myslím, že i čtení příběhů jiných může být pro někoho inspirací.
Kdo by se chtěl do diskuze přidat, může napsat svůj příběh. Nevadí mi, pokud budete psát pod anonymními nicky (přece jenom je to veřejná diskuze).
Tímto bych také ráda přizvala své kolegy psychology / psychoterapeuty, aby zde přinesli své postřehy, pokud budou chtít.
A kdyby tato diskuze pomohla alespoň jedné / jednomu z vás, přišlo by mi to smysluplné.
Tady se dá psát anonymně? Myslela jsem, že dva nicky být nesmí?
Jinak ano, bylo by to bezva.
@olga_ no, pokud tady má člověk blog, v něm fotky, nějaké informace a normálně se tady v diskuzích a skupinkách pohybuje, tak anonymní moc není. Úplnou anonymitu pro choulostivé dotazy jde dát na emiminu, ale tady ne. Někdo zvolí pro nějaký dotaz úplně nový nick, aby se dotaz nedal spojit s běžně používaným nickem. Ale co vím, nebylo to povolené.
@olga_ Je to v pravidlech.
Je zakázáno
vytvářet více než jednu Registraci, Registrovat se pod více než jedním uživatelským jménem.
Je možné že admini přimhouří oko, ale aby se to tady rozmohlo, tak to myšleno není. Jinak by to v pravidlech pro fungování webu upravili a nějak vyřešili. Admini taky nejsou všude.
@olga_ rozumím, jenže to co píšeš je nabádání k hromadnému porušování pravidel. To už to tam vůbec nemusí být, a můžou to zrušit, že nesmí být dvě uživatelské jména.
Mně by se líbilo jak je to na emiminu, kde jde anonymita nastavit a funguje to. Jsou na to pravidla, pokud se poruší, může admin anonym odtajnit.Aby to nebylo zneužíváno nebo nadužíváno.
Jen mě to tak napadlo, ať nemáš průšvih ty, když k tomu nabádáš.
Jinak jako nápad super (klidně bych využila, jsou věci, které ani tady nepíšu, protože jsem tu sama za sebe, dlouho a info tady mám pár o sobě)
No tobě to nevadí, ale oficiálně se to prostě nesmí. 😉
napadá mě - šlo by popsat mechanismus úzkosti, co se děje v těle, jak nás to ovlivňuje? Nějaká relaxační technika na usnutí, na odstranění stresu?
Mne by toho zajímalo hodně. V mém příběhu je hned několik psychologických témat. Jak si nesebevedoma holka s náběhem na spasitelsky syndrom v krizi manželství, kdy nemohla otěhotnět, našla ,,prince na bílém koni", alfasamce.
Otěhotněla s ním.
Až v kruhu jeho rodiny a v denní rutině s ditetem pomalu ukazoval pravou tvář.
Narcis, Oidipovský komplex ke stejně nacistické matce, ona trpící obsedantně kompulzivní poruchou, on závislosti na práci, workoholismis. Neschopnost prožít bezpečnou vinu, psychické a nakonec i fyzické týrání.
Koník je plný takových příběhu. Proč je přitahují jen despotové, psychopati, jak to souvisí s rodinnými konstelace mi, výchovou. Proč spousta žen trpí v nefunkčních vztazích, neumí si říct, co chtějí, že jsou hezké,...apod.
Je to tu pak samé týrání, nevěra, na SVK stránce taktéž, navíc alkoholismus, závislosti,...
@bonavoxa pod to se podepisu, ne k pribehu, ale obecne...proc si vybirame hajzliky a snazime se je zachranovat.... a jak si vypestovat sebevedomi? Jsme krasne, jen oni nam to vyvraci.... a treti- lepsi se rozvest, nebo zustat kvuli detem?
andelka @olga_ Dámy, moc děkuji za dobrou poznámku ohledně anonymity. Pravidla MK by bylo dobré dodržovat. Zároveň je důležité, abyste se cítili bezpečně, když budete chtít napsat něco osobního. Soukromé zprávy mi psát samozřejmě můžete (a už se tak i děje). Ještě nemám jasno, jak to případně udělat v rámci diskuze. Myslím si, že by pro někoho mohlo být přínosné i to, že by viděl, jak může kontakt s psychologem vypadat a dodá mu to sílu si někam sám zajít. Ne všichni si totiž práci psychologa umí představit a mají kolem toho obavy nebo jiná očekávání...
Jo,to by mě taky zajímalo. Jak člověk může být tak slepý,že si nevšimne nebo špatně zhodnotí povahu a osobnost partnera. Pravděpodobně jsem měla co docineni s narcistni poruchou. Kladu si za vinu,že jsem to nepoznala dřív,indicie byly,ale rozvinulo se to časem. Fakt nechápu kam jsem dala rozum.
@kacenka1111 za mě osobně lepší rozvod. Pokud to jen trochu jde.
@lv S úzkostí skvěle pracuje přístup KBT, ve kterém je objasněn princip vzájemné propojenosti myšlení, emocí a těla. Pokud se jedná o Váš případ, klidně napiště něco více - například co se Vám honí hlavou, že nemůžete spát? Jak se při tom cítíte (co ve Vás ty myšlenky vyvolávají za pocity)? Zajímavé také může být podívat se v té chvíli na své tělo - jak se Vám dýchá, zda máte sevřený žaludek, choulíte se? V KBTčasto začínají práci právě od změny na těle (zjednodušeně řečeno) . Změnit totiž pocity a myšlenky je ve chvílích úzkosti hodně složité. Proto třeba pomáhá zaměřit se na tělo a na zdroj napětí v něm. Myslím tím, pokud dýcháte rychle a povrchově, je dobré dech prohloubit. Pokud se krčíte, pocit jistoty může posílit i to, když se o něco opřete nebo si uvědomíte podložku pod sebou. Klidně napište více.
@bonavoxa @kacenka1111 @andelka
Nastolily jste několik velkých a náročných otázek, na které Vám nemohu dát jednoduchou odpověď. Každý život je tak specifický a jedinečný, že nikdo kromě Vás ho nezná a nikdy nepozná dokonale, aby Vám mohl odpovědět. Proto nevím, zda se rozvést nebo zůstat kvůli dětem. To, co mohu nabídnout je pomoci Vám samotným najít na tu otázku odpověď ve Vašem životě. Nejsem expert na Váš život, ale na proces hledání nového pohledu, ujasnění si, co vlastně chcete. Mohu se Vás ptát a povídat si s Vámi o tom, jak by to vypadalo, kdybyste ve vztahu zůstaly (co by v tom bylo dobrého, co naopak vnímáte negativně) a jak by to vypadalo, kdybyste se rozvedly (co byste tím získaly a o co byste naopak přišly). Možná hledáním odpovědí na podobné otázky se Vám začne rýsovat Vaše rozhodnutí.
Velkým tématem je láska a přijetí sebe samé. Jedná se o dlouhý proces změny, vhodný právě do psychoterapie. Nedá se na to jednoduše odpovědět, jak se mít rád. Protože každý má pojetí sebelásky jiný a z jiného důvodu se třeba podhodnocuje. Je dobré podívat se na konkrétní mechanismus, proč to tak děláme - zda tím čekáme o ohodnocení od okolí, nebo to máme třeba spojený s pocitem viny (nemám právo se mít rád). Těch možností je miliarda a žádnou dobrou Vám nevymyslím, na to přijdete ale Vy samotné třeba v rámci psychoterapie. V případě tématu vztahu sám k sobě bych terapii opravdu doporučovala, ne kvůli tomu, abyste se to "naučily", ale může to být první kladný přístup sám k sobě - dovolit si pečovat sám o sebe.
Asi se teď nedostanu ke všem tématům, ale ještě jsem chtěla napsat ohledně pocitů viny, že jsme druhého "neprokoukli" dříve. Nejde to.
Napadá mě k tomu jedno přirovnání - víte, jak se vaří žába? Kdybyste ji dali rovnou do vařící vody, tak by hned vyskočila pryč. Ale když ji dáte do studené vody a pomalu zahříváte, tak nepozná ten moment zlomu, kdy už by měla vyskočit...
@kitabu s tou žabkou je to dobrý příměr,já tomu totiž čelila často.. Ty jsi nevěděla?my jsme ti to říkali.. Atd. Trvá dlouho než si člověk uvědomí,že za to tak úplně nemůže.
Já už rozvedená jsem,ale bývalý mi nabídl tehdy možnost,nechat to při starém,prý kvůli dětem. Mně to přišlo ujeté. Hlavně proto,že kdybych si někoho našla, s čistým svědomím,protože manželství by bylo přece jen formální, tak by to bylo nefer vůči tomu dotyčnému, pokud by do vztahu vůbec šel,znamenalo by to buď to tajit,schovávat se,nebo přiznat,a pak by veškerá vina padla na ženu,a chlap by byl chudacek.
Asi to může fungovat tam,kde se na tom oba domluví,ani jeden nikoho nemá,možná než budou děti dospělé a pak si můžou jít každý po svém. Asi záleží na každém,jak se rozhodne.
Mně rozvod pomohl paradoxně v sebevědomí. Ukázala jsem sama sobě že se umím vzepřít, vyřídit co je potřeba,nehroutit se,když vím proč to dělám. Kvůli dětem jsem ještě rok po rozchodu bydlela s ex,ale bylo to náročné. Vydržela jsem to jen proto,že jsem si myslela že to bude lepší pro děti,všechno připravit,vyřešit,naučit otce pečovat, aby rozestehovani zvládli co nejlíp. Povedlo se,děti jsou v pohodě,mají dva domovy.
@kitabu jo a ještě jsem chtěla říct, že mám právě z rozchodového (resp. rozhodovacího období zda to má šanci nebo už ne) zkušenost z poradny, a bylo to přesně jak píšeš ten přístup. Někdy nejde o to vztah za každou cenu zachránit, ale provést tím obdobím rozhodování, individuálně.
@nikody právě, tím se MK liší. Na jednu stranu je to omezující, na druhou to má něco do sebe. Občas by se mi anonymita šikla. 😅 Na emimi jsem taky, občas to využiju. Ale snažím se fakt jen když je to třeba, jinak tam není problém to odtajnit, když se nazná, že ten příspěvek nebylo nutné psát anonymně, nebo když se to tam nějak zvrhne, tak to admini srovnají nebo ukončí.
Má to všechno svá pro i proti. Tady asi nejlíp to řešit přes IP.
@kitabu Taktéž problém už neřeším v přímé linii, ale pomalu rozkličovávám, co se vlastně stalo, a proč. Tahle témata jsem nahodila spis jako obecné...k moderované diskuzi 🙂
Absolvovala jsem po rozchodu pár sezení u klinického psychologa, které mne nasměrovalo.
Hodne jsem nacetla o poruchách osobností, hlavně o té nacistické, spasitelském syndromu, závislostech, obsedantně kompulzivních poruchách, které mají souvislosti s úzkostí,...
Třeba se někdo přidá s konkrétním problémem.
@bonavoxa
@kitabu ja treba mam.rozhodnuto, s manzelem chci zustat pro vse dobre, kvuli det, kvuli bam, udelali jsme spolecne velky kus prace, uz nemam potrebu ho zachranovat, kazdy si.zivot ridi sam... je jen par veci, ktere jsou naprd a ty.bych rada zmenila... nektere mohu, s nekterymi si nevim rady...on je tvrdohlavy, ja.zas vztekla, ze.s nim nejde hnout..ja zodpovedna, soucitna, obetava, on sobec...ale ucime.se:-)
super, myslím, že založení této diskuze je přínosné a smysluplné..