Problémy v manželství okolo porodu. Máte radu?

3. bře 2024

Ahoj, chtěla bych se svěřit s poměrně citlivým problémem, který mě poslední dobou hodně trápí. Mám kolem termínu druhého porodu, dítě ne úplně plánované, ale rozhodně chtěné, ale závěr těhotenství úplně nezvládám psychicky, necítím se už ve svém těle dobře, jsem unavená, přecitlivělá a podobně, asi nic nenormálního. Bohužel v tomhle v manželovi nemám úplně oporu, o první dítě se stará, v domácnosti celkem funguje, ale jinak si jede svoje, práce, koníčky, domu chodí až kolem sedmé, z víkendu tak polovinu času tráví po svém. Ale tohle beru jako období, vím, že po porodu to bude fungovat zase líp, už u prvního to tak bylo, spíš mě mrzí, že tady pro me prostě není a nevnímá, že je to pro mě náročnější než poprvé.
Co mě trápí víc, že to mezi námi vůbec nefunguje fyzicky. Otěhotnění bylo pro mě velkým překvapením zvlášť kvůli sporadickemu sexu a těhotenství už tomu udělalo snad úplnou stopku. Ale není to jen o sexu, manžel si ke mě nikdy nesedne a neobejme mě, většinou po večerech hledí do počítače nebo mobilu, postupně nějak prestal být aktivnim iniciátorem styku a já zase tím víc ztrácela odvahu a postupně se stáhla do sebe že teď už si sex neumím vůbec představit. Už mi ani není úplně příjemná jeho fyzická přítomnost, přestože ho mám ráda. Komunikace v této oblasti nám nikdy moc nesla, ale roky všechno fungovalo. Snad někdy po prvním porodu (necelých pět let) se frekvence snižovala a bojím se, že máme zaděláno na velký problém.

reeeza
4. bře 2024

Buď víc proaktivní. Když se chceš pomazlit, obejmout atp, tak za ním jdi.
Není to jasnovidec aby věděl co zrovna chceš. A není jeho životním úkolem aby ti naplňoval všechny tvé potřeby, kor když si o ně ani neřekneš.
To si musíš zajistit sama. Chceš být s ním v obejmutí? Běž za ním a obejmi ho nebo se schouli aby tě on obejmul.

Dost pravděpodobně to má stejně jako ty. Ale tím že oba spíš pasivně čekáte až příjde nebo začne ten druhý, tak jste se fyzicky odcizili.

Ale neboj, dá se to zase "nahodit". Jen to chce být proaktivní, ne pasivní...neočekávat že chlapi musí začínat.Někdy můžeš přímo začít. Jindy ho můžeš nalákat aby začal on ( vem si třeba kraťoučke šaty a projdi se před ním, nebo se ho letmo dotky mezi nohama a pak dělej že nic.. to postačí🙂
Plus chce to si na to vědomě vyhradit čas. Počítat s tím aby byl i čas na sex. Tak jako si udéláš čas na jiné aktivity...
A chce to i zkoušet nové. Aby to nebylo stereotypní. I když teď po dlouhé době odcizení si vystačíte s normálním milováním. Ale časem občas změnit místo, nebo přidat novou polohy či zapojit hračku nebo i dominanci/ submisi. Prostě si u toho hrát a nebrat to tak vážně.