Problémy se sestrou!
Ahoj,
mám starší sestru, se kterou jsme úplně odlišné, ale i přes to jsme se vždy denně vídaly a bavily jsme se. Až do letošního léta, kdy mi u jedné grilovačky řekla, že se o mně bavila s jejími kamarádkami, které já neznám (pouze jednou od vidění). Ptaly se jí na mě a ona jim prý řekla, že kdybych nebyla její sestra, tak se mnou nikdy nemluví. Že jsem povahově hrozná.
To mě docela zasáhlo a od té doby jsem se od ní hodně odtáhla. Rodina pro mě byla vždy vším. Hrozně mě tedy překvapilo, že tohle ona řekla o mně před svými kamarády a ještě se mi k tomu otevřeně přiznala, jako bych si z toho neměla nic dělat.
Vzala jsem si to tedy k srdci a plním jí tedy přání - nemusí se se mnou bavit. Já rozhodně od té doby její přítomnost nevyhledávám, nechci jí totiž nutit do nechtěné komunikace se mnou.
Ona je člověk, který se musí líbit úplně každému a každému se musí zavděčit. Běda, jak by jí někdo neměl rád, ale o tomto mém problému neví. Svěřila jsem se jen svému muži. Hrozně se za to, co řekla stydím a vůbec se přes to nemůžu přenést. A přitom jsem jí vždy stála za zády a nikdy jsem jí nic špatného neprovedla. Neříkám tedy, že nemám někdy své nálady, ale stála jsem při ní v jejích nejhorších chvílích, kdy se jí skoro provalila nevěra. Stála jsem při ní, když se o ní a její nevěře veřejně mluvilo a ona všem ve svém okolí lhala - nic jsem nikdy neřekla, i když jsem znala pravdu. Měla jsem o tom dokonce i noční můry. Nechápu tedy čím jsem si zasloužila to, jak o mně mluví před ostatními.
Musela jsem se z toho vypsat, protože už to v sobě držím hrozně dlouho. To jak držím její tajemství, dokonce i před svým vlastním manželem. Držím její tajemství i přes to, že ona by se mnou nikdy nepromluvila, kdybychom nebyly sestry.
Díky.
Jo, hold rodinu si nevybíráme. A je to myšleno pro tebe, že je asi sestra sveraz a záleží na tobě, jak to ustojis. A zároveň je to myšleno i na ni. Možná tím chtěla říct, že jste prostě rodina, i když jako kamarádku by si tě nevybrala. Je to možná kruté, zvlášť, když jsi ji vzdycky podporovala. Ale asi je tím vyjádřeno, že skutečně členy rodiny máme tak nějak určené a přidělené osudem, bez ohledu na to, kdo by nám seděl. Je na tobě, jak se k tomu postavís. Já bych to s ní asi probrala, jestli jste před tím měly vztah dobrý a pak bych viděla. Protože to tak trochu vypadá, že ty do ní citove investujes víc než ona do tebe.
Možná chtěla být zajímavá před kámoškami, každopádně bych jí otevřeně řekla, to co tady. Že tomu nerozumíš, proč, když při ní stojíš.
chtěla odradit svoje kámošky od toho, aby s tebou třeba jen chtěly promluvit
znáš její tajemství, takže...proto.
nerozumím ale tomu, proč se za to, co ti ona řekla stydíš.
proč se jí straníš, nesouviselo to s tebou, ale s nimi (s jejími kamarádkami)
a kromě toho, když ti to takto řekla, proč ses jí nezeptala, jak to jako myslí??!
Úplně tě chápu, že tě to zasáhlo. Bohužel si spousta lidí myslí, že lidem v rodině je možné říkat hnusné věci a slovně ubližovat, většinou to nepovažují za ubližování, ale za upřímnost. Ségře bych na rovinu řekla, že se mě to strašně dotklo a chtěla bych omluvu. Pokud by omluva nenastala a naopak by z tebe ségra dělala blbku, co dělá z komára velblouda anebo co nepochopí legraci, tak bych se od ní snažila citově odstřihnout a komunikovala jen na nutné společenské úrovni.
Mě by to mrzelo...zprvu.
Pak bych si ale uvědomila, že je to její omezenost, ne moje. Ona má problém s vaší odlišností, když se někdo chová jinak než ona, když nejdou věci podle ní atp...asi je dost neflexibilní, osekaná...takový člověk to má těžký 😅.
Může to být něco z dětství, nějaká žárlivost, křivdy...nebo můžeš mít vlastnosti na které žárlí atp.
Celé to souvisí s ní, ne s tebou 🙂
Ty buď v pohodě, evidentně funguješ i s rozdílnými lidmi, jsi tolerantní a vlastně s ní nemáš až takový problém 🙂
Jediné co, tak třeba já jsem typ člověka, který by si to chtěl vyříkat. Ne ukřivděně. Prostě bych se nastavila na pohodu, na to že sestra má právo na své pocity , má právo na to že jí štvu.
Ale řekla bych jí o tom, že to vím, že mě to nejdřív ranilo, ale teď jsem s tím v pohodě a zeptala bych se jestli jde o něco konkrétně.
Řekla bych jí že se jí nebudu vnucovat pokud se mnou má vážný problém. Ale pokud je to něco co můžeme urovnat, tak ať mi dá vědět. Mám ji ráda a chci abychom fungovaly, ale je třeba se mít rády jaké jsme.
No a nemyslela to ségra spíš ze srandy? Mohla mít trochu upito... my se ségrou taky doteď občas do sebe rýpeme,ale hned se potom tomu zasmějeme a víme, ze to nemyslíme vážně. To musíš vědět ty, jaký jste měly vztah před tímhle "incidentem" jestli dobrý, asi bych to hodila za hlavu a řekla ji, že tě to zamrzelo,aby si příště dávala pozor 🤷🏻♀️