Ahojky, potrebuji pomoct. Mam takovy problem, se kterym asi vim jak nalozim a co udelam, ale rada bych vedela treba zkusenejsi maminy, co na tohle reknou a jak by se zachovali...
Takze jsme s manzelem spolu 5 let, mame uzasnyho synka - osud ale chtel aby byl vyjimecny - lehka forma autizmu. Je uzasnej, sice jeste nemluvi a bude mu 4 roky. Ma rad lidi, neboji se jich. Nove prosredi celkej prekvapive dobre zvlada. A tady nastaly dve udalosti, se kterymi se chci sverit. Takze prvni: Manzeluv bracha nas nepozval na svatbu, pry proto: "vime, ze se s malym neda, tak kdyz tak, pak zajdeme nekdy na obed"........ byli jsme v soku - rikal, ze totiz zve jen nejblizsi rodinu a von je dokonce krstnej malymu. Nejak jsme to predychali, protoze co pak jinyho se da delat, ze jo?
Druha vec - kdyz mi tchyne rekla, ze nas mm segra by pozvala na promoci, ale chape, ze je to tezky s malym, tak nemusime........ Mela jsem toho plny zuby. Pet let jsem se drzela zpatky a nemela jsem vlastni nazor, jen jsem kejvala, jako krava... Tchyne totiz bydli 60 km daleko, a to byloooooooooooo kecu, jak bude chodit a pomahat mi. MM totiz kazdej mesic je pryc 23 dni... Vlastne jsem na barak a synka sama. Nestezuji si, proplakala jsem toho uz mooooooooooc a nechce se mi s tim dal prat. Ja syna a MM miluji a je mi jedno, co si kdo mysli.
Takze jsem ji uz do oci rekla, ze to neni mozny, aby nikdo to ani len nezkusil a ze jsme z rodiny vylouceni jako kdybychom meli lepru nebo ja nevim co strasnyho... :(
Bylo mi to hroznee lito, protoze jsem fakt tezka povaha, ale nevydrzela jsem a rekla ji to. A par veci k tomu... Pak byl klid, zacala vic volat a tak.. Byla s nama v Zoo, podotykam, to bylo za 4 roky prvne, co jsi vnoucka vzala na vylet... To bylo porad jen slibu a skutek utek...
To ze mela porad poznamky, jak ona cte na nete o autismu a podobne..
No a vcera volala MM ze pry k nam chodit nebude, kdyz on nebude doma, protoze jsi ji nevazim a nemam ji rada.........
:((((
MM ma taky nahravani hovoru a poslal mi je - tak to vam reknu, cekala jsem vsechno, ale ona porad rikala, ze ja ji nesnasim i celou jeji rodinu a porad dokola, ze ji nemam rada....
Ja uz nevim co s tim. Mam s ni mluvit nebo ne?
Na druhe strane si rikam, ze uz tu dlouho nemusi byt, stejne jako mozna i ja a nechci zit s hnevem.
Knez mi radil, abych zkusila odpustit a pokud ona nebude chtit, tak ze pry je to uz jeji hrich, ze zije ve zlosti a hrichu...
Mam pocit, ze ona neprekousla , ze ji synacek neni uz pri ni... V posledni dobe mela jen hnusny poznamky, ze : Prinesla jsem kolac, vim, ze ho ty Martine mas rad... .... a podobne... :( Je mi z toho fakt zle a jsem nestastna, hlavne kvuli synovi..
Co k tomu dodat? Clovek se snazi a porad je jen nejhorsi...
Tak radte baby, co ted? Jak by jste se chovali vy, co se tice brata a i tchyne?
Diky za precteni a popripadne rady...
PS - odpustte mi tu cestinu, ak nieje dokonala 🙂 😎
@piopiu já nevím, ale tchyně nemůže za to,že tvůj muž je pořad hodně pryč. A že jste si pořídili dítě neznamena,že je její povinnost vám hlídat i pomáhat....s tím koláčkem to nemusí být nutné hnusne na tebe, pro se upekla něco co má rad její syn......já nevím, určité tam je vicero věci,které jsi neuvedla a které té trápí, ne koláč ;) za mě je nejlepší držet s manželem spolu avyprdnout se na okolí. Jednou za čas návštěva, však taky můžeš být rada,že mas klid,když víš,že té nemusí.....a na svatbu bych nesla,když nechtějí,nechtějí.....bylo by mi to líto,ale co....je to jejich den,ne váš a já neuznavam zvát někoho za každou cenu....a budete se vnucovat? To nemáte zapotřebí.....a to samé promoce. Alespoň nemusís být ve stresu,jak to malý zvládne. Naopak poslete jim blahopřání a gratulace a jděte si svoji cestou, chovejte se slusne, nedolejzejte nijak se nevnucujte ale nedělejete ani nasnaschvály......zijte si svůj život. Občas návštěva,ale jinak jak se zavřou dveře neresit a nekazit si doma náladu.....
Spíš bych řešila to,že muž není doma. To mi prijde že ti vádí že jsi na malého sama.......zda nemůže mít práci jinou.....a nebo babí ci tetu na hlídání sehnat a zaplatit ať si muzes oddechnout alespoň někdy....
@piopiu ahoj,předně bych ti chtěla napsat,jak příjemně i přes obsah na mě tvůj příspěvek působil.Přijdeš mi vyrovnaná a určitě situaci zvládneš.S tchýní bych si možná i popovídala,kvůli sobě,abys věděla že jsi udělala co šlo.Jak to pobere je na ni.Důležité je,že fungujete s manželem.Přeji ti ať to vše dáš 🙂 .
@shine2015 Ja ale nerikam, ze tchyne je nucena me pomahat, psala jsem jenom, ze to porad omylala a slibovala....
Mne ona nechyby, bohuzel, tak to chtela, tak to asi bude mit.
Vadi mi , ze jsem sama na vsechno, nekdy to lehke neni - ale nestezuji si - to jsem taky psala 🙂
Ale alespon vidim, ze kazdej to cte uplne jinak 🙂
Tak tu svatbu to bych zařvala.Máme v rodině autistu neteř.A zvali jsme je vždy.Jen ségra přece ví kdy to malá zvládne a kdy ne.No malá ono jí už je 21let. 😀 To byla jen jejich sobeckost.S tchýní bych si promluvila před manželem.Klidně si bouchni do stola ale neplač před ní.To ne to by jí udělalo radost.Protože to jak chtějí malého vyloučit z rodiny je sobeckost. 😠 A veliká blbost třeba já když nevím co to je za potvoru co mě přistála na okně nebo ruce vyfotím a pošlu Verunce.Do minuty mám odpověd a správnou.Na přírodu je ona geniální.Procházky s ní jsou vždy velmi veselé.Jako například viděli jsme hada a říkám mojemu myslivcovi.Co to je nevím užovka a Verča úplně v klidu strýcu to je užovka obojková a to co má v tlamě je skokan.No šla jsem do kolen.
Ale víš tady mají všichni zafixovaného Raimana a myslí si že každý autista mlátí hlavou o zed atd.Málo kdo ví jak to jsou úžasní človíčkové.Drž se
@piopiu Holky drž se máš úžasnýho kluka a ostatní at si trhnou.Když si ségra vyslechla diagnozu a sesypala se u nás doma.Tak jsem si taky hned představila Raimena.Ale pak se mě dostala do ruky knížka extrémní osamělost.Tuším že to je přesný název.Poradila mě to knihovnice a díky ní jsem hodně pochopila.A tak říkám někdo by měl víc číst a přitom mín.Víc knih o autismu co popisují maminky spolu s lékaři.A mín lékařských a rádoby zkušených lidí co o tom ví prd.
@piopiu vyprdni se na ne, i když bych to taky obulela....ale alespoň vidíš,jaký jsou. Hlavně že mas svoji rodinu v pohodě.....a stejně je nezměnis a i když se s nimi pohadas nebo vyrikas, budou radi že ti to vadí.....s tím jejich myšlením. Podle mě se tebe a vašeho syna má zastat chlap. Nechapu, měl matku zabrzdit,že tohle o své ženě a synovi poslouchat nebude ať se zamysli co právě řekla....
@piopiu když nechce chodit ať nechodí....jakypak copak....alespoň budeš mít klid. Jak babičku ji ale nechapu.....tyhle oblíbený a neoblíbený děti......my to máme podobně jen vše na oko.že mají naše radi. Ale neví ani kdy mají narozeniny.....a to jsou mae do pěti let......dřív nepsaly, teď napisou,ale blbe....říkala jsem jim ale x krát datumy a letos to vypadá že to i klapne ;)))) cizí se chovají k naším dětem lip....nicméně jsou to manipulátory.....
@piopiu já jsem věřící taky, modlim se taky ale já se příznam,že se už pak i omlouvam sama za sebe,že nedokáží být dokola a dokola otevrena a vstřícna.....a že mám pocit že se mnou hrají divadla.....což se mi v budoucnu vždy pak potvrdilo......takže já tak ani neresim je, jim kde odpustila ani bych nechtela aby byly nejak potrestane atd.....ale spíš to že už jim já nedokázu věřit.......a že mi přijdou podle mě jsou zákeřne.....
No asi bych až u toho bude manžel řekla, že jsem slyšela ten telefonát a mlčela co na to řekne a podle toho vedla "diskusi" - myslím že reakce bude ale stejně nějaká negativní - takže by to nejspíš byla diskuse poslední. Chyby může dělat každý, ale to co dělá nejsou chybu, to je úmyslné a ošklivé jednání. Zkrátka bych se s ní pak už nejspíš nevídala, život je moc krátký na to, abychom si ho ztěžovali lidmi, kteří o nás stejně nestojí. 😉
@anushka111 presne asi tak, uvidim teda co se bude vlastne resit, az se mi to v hlave ulezi
:( je mi z toho porad na nic 😠
chapu ze chces mit ve vztazich s tchyni cisty stul a trapi te jeji pristup k tobe, zrejme neopravneny. Volila bych postup prime konfrontace, manzel az bude doma at u ni domluvi navstevu (nebo u vas) kde budete vsichni 3 - tchyne, ty i manzel a zcela otevrene bych se ji zeptala z ceho nabyla dojmu ze ji nemas rada? A ze te to velmi trapi - uvidis co ona na to, treba se ukaze ze jsi nekdy rekla neco co tchyne pochopila jinak a fakt si mysli ze ji nemas rada
co se te svatby tyce to by mi bylo opravdu moc lito ale zase bych to hlavne (respektive manzel) resila se svagrem, treba to tak fakt nemyslel. Zkus si vymyslet neco co by to pro tebe "odcinilo" a zkuste se na tom spolu domluvit - treba spolecny vikend nekde v penzionku kde budete vsichni spolu abyste si dali trochu najevo ze umite fungovat spolu a berete se vsichni jako rodina
@piopiu heled ono taky bracha a ta jeho pokud nemají děti, nemá smysl teď nic řešit 😀 pockej až budou mít svoje a vůbec pokud to budou dvojky 🙂)) ještě se ti omluví sami. Ten kdo nemá děti má pocit\dojem,že jeho děti budou hodne, oni by tohle nikdy nedovolili a tohle by jejich dítě nikdy neudělalo 😀 všeho dočasu.....pochopí to až budou mít děti svoje.....neboj.
@piopiu Ahoj 🙂 Já mám taky trable s tchýni,respektive s tchánovcema.Mám 2 malý kluky(nejsou autisti),a kašlou na ně stejně,měnšímu je půl roku a ještě ho neviděly.Bydlely jsme s nima v jednom baráku,a taky jsem dostávala najevo od nich,že jsem jim vzala syna.Taky jsem mlčela,i když se mi spousta věcí nelíbila,pro klid v rodině.Ale čím víc jseš tolerantní vůči nim,tím víc se to obrátí proti Tobě.Přítel,ne žeby byl na jjich straně,ale taky mlčel,aby byl klid.Tak jsem sehnala 3km od nich pronájem,zaplatila kauci a oznámila příteli,že se s dětma stěhuju.Dal jsem mu na výběr-jdeš s náma nebo ne a od tý doby (10 měsíců)má klid,který stojí za všehny prachy.Neviděla jsem je,oni děti taky ne a už to ani měnit nechci.Tak přeji hodně sil-buď to na "plnou hubu"říct svoje(když nemají oni úctu k Tobě,proč by jsi měla mít Ty k nim),anebo přerušit styky.Sice jsem přišla o babi a dědu pro svoje děti,ale podle svých zkušeností jsou Ti cizí lidi blíž než rodina.A ocenil to i přítel a myslím si,že jsem nám i zachránila vztah 😉 Tak se drž a NEDEJ SE !
Ono je to hrozně těžký a vím,jak to člověka uvnitř raní a trápí. Můj synovec. (12let), má taky diagnostikovanou lehkou formu autismu... A všechno je u něj o tom ho zabavit. Moji rodiče - babička a děda se mu neuvěřitelně věnují. Absolvoval v pohodě mojí svatbu i promoci. Promoce byla v divadle a tam se trochu bál soch a tmy bylo mu tehdy 9let, ale babička mu pořád něco vyprávěla,drželi se za uce a zvládl to. Na svatbě to bylo trochu horší...Nebylo tam moc prostoru pro děti, takže se pak už trochu nudil a začal se předvádět a zlobit.
Ke tchyni -volila bych asi stejný postup, narovinu bych se ji zeptala, co proti tobě má, že víš o tom telefonátu.. A uvidíš, jak se zachová. Moje tchýně, když nás pozvr na oběd, tak dost často vaří zvláštní jídlo pro manžela - jí kvili cvičení"jinak"... A štve mě to,ale už se kvůli tomu netrápím. Ona měla víc práce 😉
Přeju hodně štěstí a hlavně pohodu - ty máš svojí rodinu a ta ke nejdůležitější ❤
@piopiu plne chápu, ze te to stve, mne také. Ale za ty roky si musíš najit svůj pristup. Mozna to bude znit drsne, ale je to porad jenom rodina tvého manžela, ale ne primo tvoje. Uz jen to by mi bylo zvlastni, ze když mas dům a malého a vedi, ze je manzel dlouho pryc, ze neprijdou pomoct nebo aspon casteji navstivit, at vam není smutno. Vim, není to nic samozrejme, ale pokud nefunguje uz toto, necekala bych od nich opravdu nic. Zaridte se podle sebe, pokud nekdo něco bude chtit, ozve se.
Co se tyce svagra, je to jejich svatba a pokud tam nepozval ani svého bratra (když uz ma problém s prckem, i to by byla alternativa) - proste všichni nebo nikdo, tak se nemam o cem bavit. Chapu, je to jejich den, ale toto je docela razne reseni, především, pokud nevi, jak maly na tom doopravdy je, nestykaji se s vámi často a neznaji ho. Je to moc smutne, ale tady bych asi uplne nemela zajem ani o obed....Ale toto si myslim, ze by si mel vyresit především s nim tvůj manzel.
Co se tyce tchyne, tam je to hodne podobne. Nebranila bych ji videt malého, ale pokud ho videt nechce, tak bych ji ho nevnucovala. Znam hodne rodin, kdy bydli tchyne ani ne dve ulice od vnoucete, které je zdrave a proste se nenavstevuji a dodnes ani nikdo nevi proc. Prijmi fakt, ze v nekterych rodinách nefunguje model milujici se sirsi rodiny se vsim vsudy. Navíc, zkus se vzit do toho, jak se asi citi tvůj manzel, když toto vidi....A to je jejich bratr a syn.
Takze radim - nedelej si iluze a nic necekej. Co se tyce bratra, uvidis. Co se tyce tchyne, pokud ji uvidis osobne, asi bych ji na rovinu rekla, ze vis, co si o tobe mysli, a ze je ti to lito uz jenom kvůli vnouceti, které potřebuje babicku a za nic nemůže. Stejne, pokud ma o tobe takovou minku a neresi to s tebou, muzes ji rict cokoliv, ale ona bude mit vzdy svoji pravdu (moje zkušenost). Ale jak ti řekl spravne ten knez - odpust, i když nezapomenes. Zit s hnevem musí ona. A pokud si verici (jestli spravne chápu) ver, ze bozi mlyny melou a ke konci bude rozhodovat někdo uplne jiny🙂
Miluj svoji rodinu, svého syna i manžela, oni ti davaji smysl život a nemysli na ty, kteří vam zpusobuji bolest. Nestoji ti za to.
Jinak pro pobaveni - moje tchyne vi, ze nemam rada ruzovou a ryby nebo houby. Naposledy mi darovala ruzovy zupan a na navstevu prinesla smazene ryby, at nemusíme varit 🙂
@japona
@shine2015
@marton
@zdenkajan
@anushka111
@teeerez
@manelle2
@princina
@linee Jeste se vas chci zeptat na takovou situaci: Svagr - brat MM - byl za krestniho otce nasmu synkovi - a dal nam do obalky 200 euro. Jenze on nas nezval na krest sve dcery, protoze ji asi ani nebudou krtit a kdyz jo, tak mi tchyne zdelila jenom tak mimochodem, ze nebude MM krestni otec... Coz pro neho taky byla rana. Totiz kdyz byla svagrova zena tehotna - tak jsme jim dali veci za nejakych 100 eur uplne novych a pak jsi pujcili autosedacku Ferrarri. My jsme s tim proste pocitali... Vzali jsi par veci po synovi pro dceru, ale uz je vratili, pry jim staci z bazaru vsechno. No a ptali jsme se jich na cislo uctu kdyz se jim dcerka narodila, abychom jim vratili tych 200 euro, ktery nam dal svagr. No nechtel, prej nic nepotrebuji , ze si radeji pujci po synovi veci. Jenomze k tomu dalsimu vypujceni uz nedoslo, a tim padem mam blbej pocit. Tak zjistuji... Ja jsem nazoru, ze mi bezohledu na nove veci za 100 euro , treba vratit celych 200 euro, aby nam pak po par letech nemohl vycitat, ze on nam neco dal...
Jaky mate na tohle nazor?
Mimochodem, vcera tchyne volala mm, ze nam da 1000 euro na detskou izbu pro syna, aby ji mel peknou... Mm ji rekl, ze at si nevykupuje svedomi a ze nic nechceme, ze dom mame krasne zarizenej a malej jeste porad nechape svuj prostor, a porad spi v postylce se mnou v spalne.
Ach jo.. Opet narazka, ze se ji nic nelibi? Uz mi pride, ze moc to resim... Ale tuhle noc jsem spala alespon 2 hodiny... POKROK
@piopiu heled, zaprvé....pokud vám kdykoliv cokoliv dá,je to dar a i kdyby vyčítal v budoucnu,je to jeho problém.....takže dar na křtiny chtěli dat a dali.....a pokud chce cokoliv dat babička, proč by jste odmítali peníze??? Nejsou pro vás ale pro vaše dítě....nemusite pokojicek predelavat teď ale až po vyroste, nebo až sám bude neco do pokoje chtít, tak si vybere a z babicin peněz v obálce se mu to koupi a řekne, máme peníze od babičky, výběr si co se ti líbí a kouipime ti to. Od babičky bych to jako kupování svědomí neviděla, navíc jsem toho názoru, že kdo chce cokoliv mým dětem dat ať dá....na jim to odpirat nebudu.....máme peníze od babiček v obálce a i když moje mamka koupila něco ne moc pěkného,stejně jsem to dětem nechala.....dostaly to ony ne ja.....myslím že už vidíš problémy i tam kde nejsou....
A co teda nechapu, tvůj/vás nárok na to být kmotrou nebo kmotrem....jen kvůli tomu,že vy jste si vybrali je vůbec neznamená,že oni si musí vybrat vás......nezlob se,ale že jsi s tím počítala?!!! To jak promin,ale že jte jim něco dávali,půjčovali apod je vaše dobrá vůle bez nároků.... Nikdo vás nenutil, chtěli jste a pomohli jste,ale nebyla to vaše povinnost. Klidne jste mohli říci,že to teď nejde, věci prodat,schovat na další dítě atd.....takže tohle já s tím počítala mi přijde trochu z cesty a úplněmimo.......
@piopiu opravdu se na to vykasli. Ja vim, na Slovensku to často bezi uplne jinak, tady v Cechach ale co vim a ctu, také jinak. Zkus si získat nadhled. Proste, jestli někdo da, da proto, ze chtěl, navíc, kmotr je kmotr.
Co se tyce tech penez a svagra - nemej vůbec zle svedomi. Není potřeba nic vracet. Dal mu to jako jeho kmotr, vy jste mu zase nakoupili uplne nove věci. Každý dal něco, opravdu neres každý cent. A zcela uprimne - pokud někdo bude chtit v budoucnu něco vycitat, tak se i tak stane, a to zcela bez ohledu na to, kdo komu co a kolik dal - důvod se proste vždy najde. Moje mamka dala vse sestre také všechny moje detske věci vcetne postýlky, obleceni, hracek a ty kvanta knizek s tim, ze se to dedi a pak to zdedi i nase deti. A když je to aktualni, najednou teta nic nemá, ze si muzeme vse sehnat po bazarech, ze ted je vse lepsi, hezci a krasnejsi. Nedostanes z ni jedinou vec. Proste to je život. Nauc se od nich nic necekat a budes spokojenejsi. Ver mi, sama jsem si tim prochazela 7 let, nez jsem dospela k tomuto stavu.
Jinak je videt z reakce tvého manžela, ze mu cela situace není lhostejna a stoji pri vas. Pochop, ze pro nej to také není lehke - stoji mezi mamkou, která ho vychovala a mezi současnou rodinou. Snaz se mu aspoň toto ulehcit.
Prosim te, ver, ze ja jsem se sla pretrhnout, když k nam chodila tchyne s tchanem, aby bylo vse uklizene, navarene, napecene a videli, ze se jim staram o syna. Duvod nespokojenosti si vždy nasla i ve vecech, kde by si rekla, ze to snad ani nejde. Tak ted se extra nesnazim, proste udelam, na co mam ja chut a co se mi chce. Jsem spokojena sama, vim, ze tchyne nebude spokojena nikdy, ale nejspokojenejsi je manzel, protože vidi, ze jsem spokojena ja 😀
Co se tyce kmotrovstvi - také vim, ze je na Slovensku zvykem reciprocita v tomto, ale tady se to takto vůbec nebere. Pochop, ze je to každého rozhodnuti a pokud se rozhodnou, ze dite krtit nebudou, necekej, ze bude TM kmotr. Jestli si vyberou nekoho jiného nebo nikoho, je to opravdu jen jejich rozhodnuti.
A co se tyka penez - mozna ma jeho mama také spatne svedomi, to ano, ale pochop, ze toto není věci mezi vámi 3, ale jde o tvého syna. Pokud ma problém ho vidat, ale chce mu prispet na pokoj, tak proc ne? Muzete mu udelat pokoj a nemusíte, můžete mu to davat do pokladnicky a az bude vetsi mu to dat, ze je to od babicky. V tomto si myslim, ze je potřeba i si uvědomit, ze vztah prarodicu s vnoučetem by nemel byt poznamenany vztahem mezi vámi a ni. Jak uz jsem psala, pak uz to odnasi jenom vnouce.
Preji ti, at se dokazes odprostit a snazit se brat to trochu s nadhledem. A ver, ze pokud nebudes ocekavat, budes stastnejsi a tva rodina s tebou 😉
Na tchyni bych se vykašlala, prostě jste si nesedli, není to neobvyklé🙂 A co se týká svatby a promoce - jste si jisti, že by to synek zvládl a neobtěžoval okolí? Většina čtyřleťáků není schopna chvilku vydržet i bez autismu? Zkuste trochu pochopit i je (švagry), že si chtějí slavnostní událost užít v klidu a zbytečně nebýt vztahovačná... možná by to vyresilo i problém s tchýní..