Problémy s tchyní

první bych si sedla s manželem a promluvila si s ním stylem: "miluju tě, ale tohle už snášet dál nedokážu. Vadí mi tohle tohle a tohle..". A pokud budeš mít podporu v manželovi, tak pak jasně a rázně promluvit s tchýní a tchánem v obdobném stylu. Každopádně, pokud nebudete s manželem za jedno, nepomůže Ti ani svěcená voda.

nenechat se, pokud ti nekdo rve dite z ruky, proste nedej a jdi dal ikdybys ji mela ignorovat, jen zavolej do zadu, jdeme ven a vic nic. Na komentovani drahych veci zasadne odpovídám "a proč vas to trápí vaše peníze to nejsou" Pokud chodív nevnodnou dobu třeba i s navštěvou prostě řekni, Vážení je na čase abyste šli, děkujeme za návštěvu a nashledanou příště se raději domluvte předem. .... Kliče seber a nenechavej je nikde. Manžel může být flegmatik, ale nesmí být ignorant. Bud se vzpamatuje a neco pořeší nebo ne.

Já bych dala manželovi nůž na krk, buďto já se synem nebo rodiče. Vždy je lepší, když mladí bydlí ve svém. Já jsem tohle "ultimátum" dala tehdy ještě přítelovi (pokud chceš, abychom spolu byli, tak jedině ve vlastním domě), chvíli otálel, ale pak pochopil, že je to lepší a dnes je nadmíru spokojený, že máme vlastní dům (sice jen přes zahradu od tchánovců, ale hlavně že náš). Manželovi také patří dům jeho rodičů, chodí tam dělat nutné opravy, do budoucna to bude asi problém, ale to je jeho věc. Nikdy bych nešla bydlet do cizího, kde mi nic nepatří, nechtěla bych totiž tu samou větu, kterou jsi slyšela "Tady ti nic nepatří, můžeš jít..." Tohle mně manžel už říct nemůže. Takže bych mu dala na vybranou a pokud tchánovci nejsou schopni dodržovat jistá pravidla, tak si holt musí manžel vybrat, kdo je mu přednější 😉 Držím palce!

Áááá, tak vidím, že nejsem sama 🙂...my sice nebydlíme pod jednou střechou, ale ty situace jsou dosti podobné, jen já mám tchýně 3 - tu ,,echt", pak mojí švagrovou a sestru tchýně - NESKUTEČNÝ!
Čarodějnice, ale takové ty miloučké slaďoučké, proto manžel ani nechápe co já POŘÁD proti nim vlastně mám. Od partnerů moc podpory nečekejte, ti v této manipulaci fungují od mala, ale co s tím? Ještě si gratulujte vy co máte doma v tomto případě pouze ignoranta a né obhájce. Já to mám tak 1/2 na 1/2. Na toto téma bych mohla napsat román, ale ženy, nemá smysl se rozčilovat. Musíme se naučit je ignorovat a smát se tomu nebo z toho zblbnem a jim uděláme neuvěřitelnou radost. Jiné řešení neexistuje - vymazala jsem Bohužel 🙂. Ignoraci zdar!

Ahoj, tak vůbec Ti nezávidím tuhle situaci, to je hrozný. To si člověk připadá jak ve výkladní skříni. A co ta Tvoje švagrová, jak ta se k tomu staví? - jako můžeš očekávat, že přijdeš domů a ona bude naložené ve vaší vaně, nebo je natolik inteligentní, že to nehrozí?
Jako, - vůbec bych se nebála toho, říct tchyni, - ne, teď ne, prostě jindy. Asi bych to možná i udělala tak, že bych se vysvlékla skoro do naha a až by tam zase takhle měla přijít a řekla bych jí, že jestli jí to nevadí, tak mně tedy ano, že jsi ve svém a chystáš se do vany a akorát si jdeš kupř. pro župan. Hotovo.
Nemysli si, že kdybyste se odstěhovali, že by tohle pominulo. Možná by to bylo ještě horší, protože by u vás nebyla dvě hodiny, ale čtyři, když už vážila tu cestu, .....že? Když chce vidět vnoučka, tak ať babičkuje, to je v pořádku, ale proč tedy neřekne, - hele "Maruško", klidně mi ho dej dolů, až si budeš chtít v klidu uvařit, nebo jít k holiči, nebo si odpočnout, proč né, (já ho ráda pohlídám).
Prostě to utni, pokud to nepůjde po dobrém, tak to půjde po zlém, ale udělej opravdu zásadní krok. Každá jsme jiné povahy, jedna by to udělala z jedné vody na čisto, druhá pomalu. Záleží na Tobě, ale pokud si tohle necháš líbit, zničí Ti to manželství, dřív, nebo později, protože Ti to vadí a jednou to v Tobě vygraduje

@eldrag díky, poučné i pro mě

ahojky. jak píšou výše, dát muži na výběr... a pokud je aspoň trošku normální a miluje Vás, vybere si jednoznačně Vás. Teď jste vy jeho rodina.
A co se břemene týká... vidím řešení v tom, že to, kde teď bydlíte pronajmete a sami půjdete jinam. To by nešlo? Ze začátku třeba něco skromnějšího, než se situace vyřeší.

Přesně vím jak ti je, mame uplne to samé. Ale u nas je silenej i tchan a ten je ještě nanestesti v duchodu... Tchanovci nikam nechodi, nemaji zadne kamarady, dovolena nic, proste jen cely den sedi doma u tv a jakmile nas slyší, ze jdeme na zahradu, najednou jsou tam take. Hrozný, hrozný. Uz kolikrat jsme přemýšleli o jinem bydlení, zatim zkusime zvláštní vchod, tak snad to alespoň částečně pomůže...

Obnovují tuto diskuzi. Je tu některá maminka co bydlí s tchýní v jednom domě a tchýně se nezajímá o vnouče? Tím myslím nevezme dítko za ruku, nepřečte pohádku, nepohlida např. Když jdete nutně k lékaři. Myslím že takové tchýně ochuzují sami sebe o tu radost potěšit se s vnoučetem. Vím že není povinnost babiček hlídat, ale to že vnouče přehlíží po citové stránce asi není v pořádku že? Jak byste to řešily zmínily byste to před tchýní a nebo byste situaci ignorovaly?
Když oni cokoli potřebují manžel jim hned vyhoví, s ním se tchýně baví ale mě přehlíží jako vzduch.
Uvítám jakýkoli názor třeba i ženy která je v pozici tchýně a nebo psycholožky

@lucikvr Měla jsem jiný problém a nakonec jsem šla za odborníkem a už při prvním setkání mi pomohlo, že jsem se vypovídala. Z toho, co píšeš mi přijde, že tě nepřijala do rodiny. Přehlížela tě vždy nebo je to jiné po narození dítěte?

@lucikvr třeba je to jedna z těch nemocných matek, která nesnese, že jí syna "odvedla" nějaká cizí ženská... je jich dost, co tak čtu. Je to úplně mimo mé chápání a racionální vysvětlení asi neexistuje.

@nupta a můžu se zeptat jaký problém si měla ty? Ke mě byla od začátku taková, ona není třeba sprostá ale dokáže slovy ranit jako když tě uštkne had. Nechce si nic vyříkat v klidu narovinu vždy z toho vycouvá. Jsem toho názoru že jsme každý jiný, ale můžeme se k sobě chovat slušně. Ale už se prostě nechci nechat urážet, to je celé.

@lucikvr Jsem v opačné situaci, po narození dítěte se to teprve objevilo či zhoršilo; řeším to, protože nechci kopírovat švagrovou, která se jí stejně nikdy nezavděčí. Nenech se urážet a řeš to brzy buď s manželem nebo odborníkem , tím spíš, když přehlíží i dítě.

Ahoj ve spolek, doufám, že tu taky na někoho narazím. Mě rozvedla tchýně, bylo výše popsané, Teď už bývalý manžel odmítl věci mezi mnou a jeho matkou jakkoli řešit. Cokoli jsem jí řekla, nebylo vůči ní dost slušné, naopak ona mě mohla "vychovávat" po libosti. Bohužel jsem se spolehla na její přislíbenou pomoc ohledně hlídání, keců tři prdele, až, až, až... během pěti let jsme s bývalým byli 2x na rande s večerkou v deset. S rozchodem jsem váhala tak dlouho, až jsem muže podvedla. Sbalila si tašku dítě a šla do paďous, rozvod byl asi za půl roku. Můj ex mi čte maily (info přímo od něj), shání si na mě informace na základě kterých si pak stěžuje mamince a od něj a jeho bratra mi chodí prapodivné SMS plné jedovatých blbostí. Bohužel tihle lidi jaksi nerespektují moje právo na soukromí. Poctivě uznám, že během rozvodu se to mlelo a já i ex jsme o sobě navzájem a já o jeho řekli pár věcí, který nevyzněli zrovna lichotivě. Teď už je dva měsíce po rozvodu, ale ex tchýně i ex švagr mě nadále mají za ten hromosvod, na který můžou po libosti prskat vždycky, když mají špatnou náladu. Ex se mě nezastal předtím a teď by to byla čistá utopie. Byla jsem se poptat u právníka i na policii, jak by se toto dalo řešit. Bohužel, svezlo by se to jen po mém ex, rodina by prskala dál. Já mám ten "práh bolesti" asi někde jinde a tohle mi vadí. Pokud už se nedá domluvit slušně, tak ať nemluví vůbec, já (kromě věcí, "proč nemůžeš jet za babičkou se mnou" - pětiletý syn) se s nimi nebavím. Máte někdo nějakou myšlenku, jak by se nenásilně bez pomoci státu dala nastavit pravidla o respektování soukromí druhého, když druhá strana uznává jen pravidla svoje a na ostatní kašle? Díky za názor.

@prichystalovaa ahoj, koukám, že je to už starší příspěvek. vyřešilo se to nějak u vás? tady je rada odstěhování... je špatné, že si manžel neumí sjednat pořádek, protože my také takto žijeme.. tchýně už tedy nežije, ale máme pod námi tchána, u nás je velká pomoct naprosto oddělených hlavních vchodů... já bych to nepřežila to, co píšeš ty.. já jsem šílená na své soukromí a celkově na své věci, kdyby mi tady někdo lezl.. vůbec... !!!

Ahoj, příspěvek je aktuální, jen jsem navázala na nějaký starší. Odstěhovaná jsem už cca půl roku, s ex máme společnou péči (v papírech je moje výhradní, bydlíme od sebe asi kilometr a trpaslík je u toho z rodičů, kde si řekne - pokud ten dotyčný může). Můžu týhle rodině do omrzení opakovat, že se mi jejich chování nelíbí, ať si ho řeší někde jinde... je to k prdu. Dělají si, co chtějí. Jsou to sice jen výblitky po SMS nebo telefonu, nicméně si nemyslím, že i tohle by bylo úplně vhodné. Co až si najdu přítele? Ten poslední exces byl, že ex odešel s trpaslíkem a já zůstala s lidma, se kterejma mi bylo dobře. Neustálé vnucování mi jejich představ o tom, jak mám žít + pohrůžky, že když nebude po jejich, odnesu si to přes dítě. Zatím jsem poslala pár věcí svý právničce, buď řešit přes sociálku nebo může napsat bývalý rodině, ať mě kromě ex nekontaktujou (navíc, co se mě má kromě ex co kdo srát do výchovy dítěte, babička si už měla svoje vychovat) a i ten jen kvůli děcku. O tom, že tyhle výblitky moc slušný nejsou netřeba se zmiňovat. A tvůj tchán si dal říct, že se ti na něm něco nezdá a aspoň mlčí? Něco takovýho bych potřebovala taky, to ovšem předpokládá zapojit trochu mozek. Navíc jsem sirotek, moje teta a kamarádka, co si tim prošly se mnou, rozhodně tohle nedělaj (kydat hnůj na bývalou rodinu a kontaktovat je, když není zájem). Udat ex na policii = podmínka, když se tohle všechno prokáže. Vyhlídky nic moc.

@tygrik3 zmenila bych telefonni cislo s tim, ze pokud ho ex preda zbytku sve rodiny zridim si nove cislo, ktere nedostane uz ani on. Na mailu, fb zmenit heslo a samozrejme peclive projet pratele. Tim eliminujes kontakt a i to, aby se neco dozvedeli. Ty lidi nezmenis, zijou pomluvami jinych, kor u tech, kde citi slabinu. Jeto hrozne, ze dokazou takhle rozvratit rodinu. Chudak syn, mohl mit hezky zivot ve sve rodine a oni si toho nevazi. Snad se jim to jednou vrati ☹️

@prichystalovaa Podobný problém zažívám taky, jen s vlastní mámou. Bydlíme v činžáku, patro pod rodiči, a jen se vracíme ze školky a děti na chodbě hlučí, máma už stojí na chodbě a vítá se s nimi, bez ohledu na to, že jsme v nějakém režimu, chci jim dát najíst, uložit je... hned tahá chlapečka nahoru a zve ho na návštěvu. Nebo k nám chodí bez ohlášení a zásadně se baví jen s dětmi či manželem, mě ignoruje... je toho kupa, co by se dalo vyjmenovat. Za sebe vidím jedinou cestu, a to bydlet "co nejdál" a nic od rodičů nepotřebovat. Protože jakmile přijmeme nějakou laskavost, ať je to hlídání nebo přivezení nákupu, tak je za to očekáváno, že si "necháme líbit" neustálé vměšování do naší domácnosti. A to bydlíme v oddělených bytech... Společné bydlení ve vícegeneračním domě jsem zažila se svým ex, který z ekonomických důvodů nechtěl jít do vlastního bydlení alespoň v podobě bytu, protože "tady máme přece barák se vším potřebným, rodiče pomůžou, máma občas uvaří" apod. Ano, ty racionální argumenty zněly skvěle a rozumně, ale praxe pokulhávala, protože zejména tchýně to brala tak, že je to jejich dům (v čemž vlastně měla pravdu), a i když jsme měli vlastní patro, neustále nám do něčeho mluvila. Typu, že mne sousedi pomluví, protože nemám umytá okna (nějací sousedi mi fakt byli buřt). Vrcholem pak bylo, když za námi přijeli kamarádi z VŠ, šli jsme s nimi na výlet, a jí posedl nějaký démon a usoudila, že mě pomluví, že v bytě nemám uklizeno, takže zatímco jsme byli pryč, šla k nám do patra a uklidila nám tam, včetně srovnání špinavého prádla na koši v koupelně do komínků... A pošlete někam někoho, kdo vám sem tam uvaří večeři, když přijedete pozdě z práce, kdo vám upeče dort k narozeninám, protože ví, jakej máte rádi apod. apod.
V Tvojí situaci - nevím, zda se to od založení diskuse někam pohnulo - bych předně promluvila s partnerem. Problém je, jestli to on jako problém nevnímá, protože v tomhle vyrostl, jsou to jeho rodiče a bere to za naprosto normální. Pokud je barák navíc psaný na něho a je ve hře hypotéka apod., tak je to na houby, protože rozhodnutí sebrat se a jít jinam, je tímhle prostě ztíženo. Ze zkušenosti vím, ež rady typu "vyříkejte si to a nastavte pravidla" fungují jen v případě, že jsou obě strany přístupné problém řešit, neurazí se a nebudou pak dělat dusno nebo citově vydírat. A připadá mi, že toto není ten případ... Těžko říct. Pokud se za Tebe nepostaví chlap, a chceš s ním zůstat, tak to budeš muset nějak vyřešit sama v sobě, chodit na pravidelné terapie 🙂 a zkusit si to nějak v hlavě přenastavit, jinak se zblázníš. Pokud se za Tebe postaví, pak gratuluji, a bude to ještě nějakou dobu trvat, než rodiče přijmou fakt, že jste samostatná jednotka a chcete takhle fungovat a žít. Držím palce.

@lucikvr Tady netuším, jestli Ti víc vadí, že Tě tchýně přehlíží nebo že přehlíží vnouče. Ten druhý případ měla kamarádka, její tchýně se o jejich děti totálně nezajímala, demonstrativně dávala najevo, že s žádným hlídáním nemají počítat, že ona má svůj život apod. (což je svým způsobem naprosto legitimní názor), ale když najednou zjistila, že život utíká, že je vlastně osamělá, že kamarádky se chlubí, co kde podnikají s vnoučaty apod., a začala najednou vyžadovat, že se s dětmi bude vídat - narazila na to, že děti se nechtějí vídat s ní, protože si žádný vztah nevybudovali. Kamarádku to svého času hodně trápilo, i proto, že člověk občas prostě potřebuje pohlídat, ale nakonec se naučili na tchýni nespoléhat, vše si zařizovat po svém, nebýt na ní závislí. Což na jednu stranu bylo náročné, když byly děti malé, ale nakonec jim to získalo velkou svobodu a nezávislost....
Co se týče toho, že Tě tchýně ignoruje... těžko radit. Když v zákulisí slyším, jak máma mluví o bratrových partnerkách, popř. jak mne vnímali rodiče mého expřítele (kdy jsem myslela, jak máme skvělé vztahy, a při rozchodu se ukázalo, že jsem jim byla naprosto šumák, hodili na mě kdejakou i vymyšlenou špínu a pranýřovali mě takovým způsobem, že on se mne tehdy musel zastat), tak si skoro říkám, jestli není lepší mít tchýni, která Tě ignoruje 🙂. Doufám, že u svého syna nikdy nedorostu do podobného modelu, že mi vlastně bude naprosto lhostejné, s kým on je, popř. když si nějak vybere, že vlastně budu doufat, že je to jen nějaký omyl a že si vybere někoho, kdo by se líbil mně. Tohle by spíš měl asi nastavit ten partner - říct mamince, že Ty jsi jeho volba, že i když se jí třeba "nelíbíš", tak on si Tě vybral a ona to musí přijmout a nějak s Tebou fungovat. Ty můžeš udělat jen to, že se k ní budeš chovat korektně a slušně, a vnímat ji jako ženu, bez které bys neměla partnera. Snažit se (a i ve vztahu k dítku) nebrat si to osobně, třeba to prostě ona má nastavené jinak než Ty, není tak pro-rodinně založená a má odlišné vnímání světa. Z Tvého života asi úplně odstřihnout nejde, už jen proto, že manžel je její syn a vídat se s ní bude, chce a musí, ale můžeš to brát tak, že to není Tvoje vina, vlastně ani její, že jste si prostě jen nesedly... a rozhodně se tím netrápit 🙂.

@tygrik3 U rodiny ex je to asi "přirozená" reakce, kdy se postaví za svého člena smečky a Ty jsi za tu zlou. To, že je to obtěžující, nepříjemné a zraňující neřeší, protože oni mají pocit, že jako "ublížená strana" na to přece mají právo, vylít si svůj vztek na viníkovi. Podle mně je jedinou cestou dát tomu čas, od rozvodu - jak jsem pochopila - ještě moc dlouho není. Jejich sms bych si nechala u operátora zablokovat, abys ani nebyla v pokušení je číst, co se týče pomluv, tak těm bohužel asi nezabráníš, ale zas opravdoví přátelé a známí, kteří Tě znají, budou určitě schopní vyslechnout alespoň Tvůj názor na věc a nebrat ji jen z jednoho úhlu pohledu. Ty můžeš jen snažit se dobře vycházet s ex a aby to nějak fungovalo s ohledem na společné děti, příbuzenstvo, až uvidí, že vy jste schopni nějak fungovat a domluvit se, snad konečně přestane veřejně plivat jedy (a budou tě už navždy pomlouvat jen v soukromí 🙂) a vyklidní se. Ale držím pěsti, tohle je docela silné kafe :-/.

@tygrik3 V rodině mého ex se kdysi stalo, že když se měl ženit jeho strýc, v den svatby našli nevěstu v posteli s jiným. Takže ze svatby sešlo, pro rodinu hrozná rána (z vyprávění jsem měla pocit, že spíše ekonomická, protože už měli napečeno a já nevím co + že se dostali do řečí a padla na ně nějaká hanba nebo co), a i po nějakých 30 letech o tom mluvili neuvěřitelně jedovatě a hnusně. Přitom můj ex tehdy ještě ani nebyl na světě, strýc se pak znovu oženil, měl dceru a podle všeho byl šťastný... Proti mně se pak tahle historka obrátila, když jsme se rozcházeli, protože mi přišlo, že si do mně naprojektovali tu dávnou "mrchu" (o které když mluvili, tak vtipné bylo, že vlastně uváděli její motivy typu, že byla nezkušená, neznali se moc dlouho, nebyla si jistá apod. - takže ji vlastně dokázali obhájit, aniž by to přijali), a dozvěděla jsem se takové věci, že jsem jen zírala, jestli ti lidé, vedle kterých jsem skoro 10 let nějak fungovala, jsou titíž a jestli já jsem pořád ten člověk, který žil svůj život, nebo jestli jsem v reálu žila nějaký paralelní, o kterém sama nevím. A to jsme se "jen" rozcházeli", ve hře nebyl ani majetek ani děti - o které je to vždycky komplikovanější. I když Tě popisovaná situace musí strašně štvát a trápit, tak podle mně fakt nejlepší cesta je příbuzné odstřihnout, věci kolem dětí řešit s ex (ať si i on řeší návštěvy vnoučete u svých rodičů sám, s ohledem na vztahy mi to přijde lepší než "být za hrdinku" a nechat se při každém osobním setkání pranýřovat), a pokud se dají do kupy vztahy mezi vámi, časem se uklidní i jeho rodina. On by jim mohl alespoň říct to, že s ohledem na to, že jsi máma jejich vnoučete, by mohli brát ohledy alespoň na to dítě...

@prichystalovaa no tak se naser a jdi ke svým rodičům. Promluv s manželem o odstěhování se, dokud budou tchani žít, tak se problémů nezbavite...

Nejsi v tom sama. Já jsem přemýšlela nad možnosti odstěhovat se, ale až budu chodit do práce, tak ji určitě sem tam potřebovat budu - vyzvednout děti, zavést do kroužku. Já mám situaci komplikovanější ke svým rodičům nemůžu - už je tam sestra s rodinou.

seš na ni moc hodná, nepsanej zákon - když je někdo svin*, musíš bejt ještě větší svin*. Buď si tam zjednáš pořádek nebo se necháš válcovat od té staré hexy. Manžel zjedná asi velký kulový, když je to flegmatik, takže je to celý na tobě. Přece nebudeš vyklízet pole kvůli ženské, která tě drtí jenom proto, že ví, že ty vždycky couvneš. Asi to dělá, protože ví, že může, nikdo ji nesesekne, proto tam teď šéfuje ona. Buď se nasereš a budeš si u sebe šéfovat ty nebo budeš do její smrti čekat, až si s tebou přestane vytírat zádel. Je to jenom na tobě 🙂)) seš velká holka, to zvládneš 🙂))

To přesně jsem měla doma moje máma dole a s nama ještě tchyně protivná. Já to vyřešila tak že mama může jen když muž není doma jinak ne a tchyni jsem přestěhovala do mezipatra a ne komunikuji ji s ní začala pomlouvat a za dveřmi nadávat sprostě tak jsem ji odstrihla od vnoucete a má smůlu. Ale radši v paneláku bydlet než na domě s babkama žádné soukromí jen se člověk pohne a hned jsou za dveřmi. Jsem s nich na nervy

Dík holky 🙂 Telefony neberu, na SMS neodpovídám. Ex, jak bylo řečeno, toto považuje za normální, když se za mě nepostavil 5 let, co je kluk na světě, tak po rozvodu těžko. "Drobná" potíž je, že tohle normálno právě vidí docela často u ex i ex tchyně syn. Takže se můžu přetrhnout, ale dítě začíná považovat za samozřejmý flákat se celej den u televize, když domluvíme podívat se do klubu karate nebo bruslení, tak je nejdřív najuchanej a na poslední chvíli slyšim, "pak, pak, pak..." až je buď večer, nebo je zpruzen, že někam musí a vejlety za trest jsou fakt velká paráda. Vrchol byl, když mi trpaslík řek, že "když mi vypneš televizi, řeknu tátovi, aby tě vyhodil". Tohle jsou věci, který bejvalý rodině přijdou v pohodě a nemístnej údiv, proč mi to vadí mě fascinuje. Každej říká, čekej, časem se to srovná, ale na co mám čekat? Až bude ve škole, budu samozřejmě za hnusnou, protože bude potřeba dělat úkoly do školy, už teď s úkolama do školky je to docela potíž. Vychovávat dítě, jeden krom sem a dva zpátky a věčně něco vysvětlovat a napravovat je fakt úmorný. Takže místo nějaký stížnosti na sociálku nebo policii se prostě seberu a vypadnu z Prahy, přes tejden nikdo otravovat nebude a 2 víkendy, kdy ho bude mít ex se ztratěj. Naštěstí je ex tchyně líná jak veš, takže riziko, že by se někam štrachala za vnukem nehrozí. Za rok jde prcek do školy, bude majetkový vyrovnání, auto, teď jsem koukala po práci, za stejný plat stejná pozice v Dobříši, nájem o 5.000,- levnější. A hned mám lepší náladu 🙂

@tygrik3 přesně tak pokud tě do teď nerespektují tak už nikdy. Rychle se zbalit a vypadnout jinak se zblazniš s nich a hlavně kvůli dítěti vidím že ho pěkně učí Já si vyrvala respekt ale jsem ta největší p.... Bývalá údajně byla lepší ve všem. Naštěstí dům je můj takže můj nový muž svou matku krotí ale stejně když není doma tak budí mi malého nebo za dveřmi sprostě nadává mi a časem půjde do domova až to také přestanu zvládat. Držím ti palce a nedej se. Život nekončí a chlapů je na světě kteri si dokážou vážit žen.

No, tak ohledně chlapů jsem zatím narazila na "moje pravidla a pokud se ti nelíbí, zajdu si zašukat jinam" 🙂 Včera taky, psala jsem si s někym po písmenkách, pak jsme si volali. Když upozornim, že na mě se musí pomalu a chci toho dotyčnýho nejdřív poznat, každej kýve, že v pořádku. Když se vidíme a zkouší mě otlapkávat, hodim zpátečku... a pánové jsou nasraný, jak je to možný. Takže končim s písmenkama a třeba mi vesmír hodí nějakej vhodnej kousek pod nohy 😀

@tygrik3 no jo pánové mysli trošku něčím jiným. Nechtějí se vázat jen si užít a poslat dom. Já mám může se seznamky ale po dlouhém hledání a hodně schůzkách. Většinou jak napíši líbíš se mi apod. Tak mysli na šuk. Pro mě byla rozhodující první věta. Občas si tam člověk připadal jak na erotické lince když někteří se chtějí udělat u tvých vět ale jsou tam i normální. Máma říká že s krásného talíře se nenajis a má pravdu můj první muž byl hezky muž tělo dokonale ale zmetek nechal se ode mě 8 let živit a jen se válel. Teď mám obyčejného muže a mám vše bydlení opravené na dovolenou nas bere prostě úplný opak.