Problémy s novým přítelem, oba po rozvodu. Jaký na to máte názor?

Pro me by byly na prvnim miste deti. Jste docela jeste cerstve po rozvodu, decka maji zmatek a to, ze maji doma nejakeho ciziho chlapa, se jim prirozene nelibi.
Kdybych byla v tve situaci, zamerila bych se na budovani spolecneho a bezpecneho domova, aby v nem byla laska a harmonie. S pritelem bych se vidala bez deti a zaclenovala bych ho do sve rodiny postupne - vylety, odpoledni navsteva a pak by sel k sobe domu. Aby deti nemely pocit, ze jsou na vedlejsi koleji. Musi vedet, ze jsou pro tebe absolutni priorita.
Jasne, muzes opacit, ze i jako mama mas pravo zit a mit svoje soukromi a radosti. To jo, ale tohle je zrovna obdobi, kdy je to strasne potreba. Kdyz se jde na to rychle a necitlive, pak to prinasi presne tyhle problemy, ktere ted mas...
Takze ma rada zni: zamer se hlavne na deti a s pritelem se zatim jen navstevuj...

A jeste k tomu prespavani - on je svobodny clovek. Nemuzes mu neco zakazat nebo prikazat. Pokud potrebuje z provoznich duvodu prespat pod jednou strechou se svoji ex, se kterou ma deti, tak na tom neni nic spatneho. Pro ty deti to neni jednoduche, jsou radi, ze tam maji oba rodice a tak je premluvi, aby tam s nimi tatka zustal. Co jim ma rict? "Hele promin, moji Martine by se to nelibilo, takze tady neprespim. " To je rana do srdce pro ty deti jako prase. Ze se ja ne tatinek vykasle kvuli cizi zenske.
Rikam ti to pohledem tech deti. Tohle je strasne citlive tema a je hrozne lehke to posrat a poznamenat je na cely zivot.

A pokud by se svou ex spal - no tak pak je otazka, zda je to clovek, se kterym chces byt?

Za sebe si nedovedu představit, že bych dětem bolavým po rozvodu kýblovala pod nos novýho frajera. Snažila bych se jim vybudovat stabilní domov a randila si bokem. Šamstra bych přizvala třeba k výletu. Navíc máš střídavku, týden se můžeš věnovat vztahu, týden naplno dětem, do doby než si to sedne.

Moc dekuju všem za odpovědi.
Jde o to , že přítel naléhá obvinujicim zpusobem na to, abych ho přijala i v pritomnosti děti i přes jejich nesouhlas.
S tím já zásadně nesouhlasím. I když jsou synové už starší, mají podle mě právo “ odmitnout “ nového partnera v jejich nově (3.rokem) vznikajícím domově.
Partner to vidí tak, ze by se měly děti v tom přizpůsobit.

Pokud jde o prespavani u ex a především naopak , dlouho to už “toleruji” a snad se to více vyřeší časem.
Partner ale nikdy neargumentoval “přáním jeho dětí”, ale jen praktickými důvody.
Rozvod pochopitelně sebou praktické problémy s bydlením vždy přináší a je nutné je řešit.
A já jsem typ co dlouhodobě nedokaze akceptovat, aby partner třeba jen týden z měsíce “žil” se svou ex .
Vážím si moc vaši podpory , je to moc fajn.

Tak ja si nemyslim, ze dva roky po rozchodu je prilis brzy jim nekoho predstavit. Resila bych to, jestli maji nejaky opravneny duvod ho nemit radi, nebo je to jen truc, pripadne masirka od ex. Na vyletech, pripadne dovolene, jim nevadi? Mely sanci ho blize poznat mimo domov? Pokud ano a nesedl jim, tak je clovek nemuze nutit. Ale pokud ho neznaji a odmitaji ho z principu, tak bys taky uz mohla zustat sama.

Děti ho znaly už mnohem drive, ještě za manželství. Byl tehdy vzdálenější kamarád, naše děti se také občas vidaly.
Jak už jsem psala, má jiný (skromnější) životní styl, který můj ex otevřeně kritizoval (i před dětmi).
Myslím, ze proto ho nemají rady. Nejsou “nadšené”
z žádného kontaktu s nim.
Na druhou stranu , můj přítel není příliš aktivní v hledání způsobů jak se jim přiblížit a zlepšit vztahy.
Nevycitam mu to , chápu ze je to těžké, ale zaroveň si myslím, že to je jediná a hlavní cesta k tomu, aby se situace zlepšila (Krom moji příležitostně nenásilné diskuze s dětmi na tohle téma, o co se prubezne snažím).

Tohle musí být hodně nepříjemné☹ Pro mě je naprosto zásadní, aby se můj partner hezky choval k dětem (mým), snažil se jim přiblížit a jsem opravdu šťastná, že to tak je. Mám dvě děti ještě starší, bude jim 17 a 19, tam už o mého partnera tolik nestojí, ale snažíme se tomu dávat čas, netlačit na ně, na akce je pravidelně zveme, ale nemají je povinné. Něčeho občas využijí, někdy ne. Také jsem měla strach, jak ho mé děti přijmou, ze začátku to bylo též složitější, ale myslím, že v rámci možností se to celkem podařilo. Nejmladší dítě má rádo všechny, i novou partnerku mého muže.
Ohledně bydlení, to také není úplně jednoduché. Můžu napsat jen svou zkušenost, už jsem to tu psala veřejně, u mých dětí se s mužem střídáme v jejich původní domácnosti. To jsem jejich, s nejmladší jsem stále, někdy jdeme obě na jeden den z víkendu k mému partnerovi, starší mají možnost přijít aspoň na oběd nebo se s námi účastnit jiné akce, obvykle toho nevyužijí. Druhý týden jsem u partnera a jeho dětí, s mými dětmi je můj manžel. Když jsem u našich dětí já, můj manžel je u své nové partnerky. Máme tedy týden s dětma a týden s cizíma dětma u nových partnerů. Jako není to ideál, ale nic lepšího jsme nevymysleli. Zatím to nějak funguje.
Ohledně přespávání s ex. Nevím, kdybych měla spát v bytě s mužem, máme i tak oddělené pokoje, bylo by mi to jedno, on se mnou má problém, takže on by to řešil, já ne. Mému partnerovi by to asi bylo také jedno, dobře ví, jak to mezi náma je. Důvěru k sobě máme. Partner byl na nějaké akci s celou svou rodinou včetně jeho ženy, spali spolu všichni v jedné místnosti, nejhůř to asi nesla ta žena. Mě to bylo též jedno. Ale není to pravidelně, jinak bych z toho asi nadšená nebyla. Ale pokud to nejde vymyslet jinak? Fakt nevím. Musíte si to vykomunikovat vy dva.

S kluky bych si sedla, nejsou to mrňata. Popovídala, jak by si další rodinný život představovali oni? Co je pro ně důležité? Co jim na tvém příteli vadí, co jsou ochotni akceptovat? Jestli jste schopni se domluvit, že jeden den z týdne jsou schopni být s ním, tak proč ne? Co dovolená v létě? Já třeba jedu se svými dětmi úplně sama, bude to čas jen pro ně. Pak třeba zvládneme i nějaký společný výlet, kdo ví? Ale nebudu své děti nutit, aby byly s mým partnerem týden v kuse. Nejmladší by to nevadilo, starší o to moc nestojí. Komunikuj s dětma a zkuste jako dospělí hledat optimální řešení pro vás všechny.

@martasek588 Pokud na tebe naléhá a obviňuje tě, začíná s tebou manipulovat. Radím ti, ruce pryč. Vztah dva roky po rozvodu mi nepřijde brzy, ale s vyběrem partnera jsi podle mě šlápla vedle. Z čeho žije, když nepracuje?

Pracuje , ale jen příležitostně. A také je osoba pečující o osobu blízkou. A má hodně skromný životní styl.

@martasek588 on skromný životní styl mít může, ale jídlo něco stojí, děti také.... Nedovedu si představit, nemít stálý příjem.

@martasek588 Ahoj. Mě bohužel do očí bije slovní spojení - skromný životní styl. Tuto větu dost často používal ex. A nechal se nakonec živit, než se z něj stal ex. Na toto bych si dávala bacha. Aby spíš nechtěl, aby jsi postupně všechny živila..... nastěhovala se k němu a platila. Snad se ale mýlím a najdete nějaký kompromis.

@martasek588 pečuje tedy o člena rodiny ?
Může tedy vůbec chodit do práce? Nebo pracovat nechce?

Ano pečuje o člena rodiny a k tomu dělá příležitostně (hlavně stavební) práce. Mohl by pracovat více, ale nechce, stačí mu příjem, který má.

@martasek588 A muzu se zeptat, co te na nem pritahuje? Samozrejme nemusis odpovidat, ptam se proto, ze mam v sirsi rodine podobne zalozeneho cloveka a ani za ty roky jsem nedokazala pochopit, jaky kvalitni prinos muze takovy clovek mit pro fungujici, rovnocenny vztah.

@zanett oddanost (ochotný řešit konflikty) , citlivost a pozornost (ve smyslu pozornost k mým potřebám).
Dělá to, co mu dává smysl a baví ho (péče o pozemek se zahradou, drobné placené práce - měření stavu vody a příležitostné stavební práce, pomoc v komunitě podobně založených přátel, teď péče o osobu blízkou..), je ve velké míře soběstačný a nezávislý na podpoře státu, je skromný a otevřený
Peníze pro nej nejsou největší prioritou a má jich i tak dostatek na skromné živobytí své rodiny…

vis, ze si dost odporujes? Je citlivy a pozorny k mym potrebam - jen teda prespava u ex a stavi se na zadni, kdyz mi to vadi. To opravdu nejde k sobe.
Deti k nemu nejsou pritahovani "chemicky" tak ho mozna vidi takoveho, jaky opravdu je.

@martasek588 trochu bych se bála, že ho jednou budeš živit...
Otázkou je, co myslí jako skromný životní styl . Nemyslíš, že dětem může vadit, že pravidelně nedělá. Když si odmyslim, že se stará o osobu blízkou, tak ve mě slova "dělá, co ho baví a má skromný životní styl" evokují to, že je líný a do práce se mu nechce. To bych tedy jako příklad pro svoje děti nechtěla...

Děkuji za názory. A proč bychom si to měli odmýšlet, když to tak je?
Já v jeho přístupu k financím nevidím nic zásadně špatného (to spíše nesympatizuji s přehnaně ambiciózními chlapy s výrazně konzumním životním stylem), ale možné je , že děti jsou v tomto více mainstreemově ,konzumněji zaměřené (vyrustají bohužel díky nám rodičům v blahobytu…drahé sportovní dovolené apod..) a teď je pro ně logicky těžké prijmout méně pohodlné podmínky. Tak si to vysvětluji já.

To že je *pozorný* k mým potřebám neznamená ze všem mým přáním automaticky vyhoví.
Chce naslouchat mým pocitům a je ochoten řešit konflikt. A situace s prespavanim u ex jsko konflikt oba vnímáme.

Hlásím se jako ten o kom se zde mluví , abych přidal svůj pohled. Myslím, že má milá to tu neuvedla dost jasně o co mi jde.

Chodíme spolu už 2 roky a 8 měsíců , předtím este půl roku byly I milenecke pokusy. Mně se opravdu jeví, že je to už dost dlouhá doba trvalého vážného vztahu na to, abych mohl třeba aspoň 1 x za její turnus s dětmi u nich přespat tzn, že pro děti by to bylo max 2x do měsíce . A to sem navrhoval, že přijdu klidně až v 9 večer a ráno vypadnu a ani mě vidět nemusí. Nemusí se se mnou bavit ani zdravít, když nechtějí. Jen si myslím, že je už čas aby byly schopné aspoň tolerovat mou aspoň velmi krátkou přítomnost. Bavit se většinou se mnou zcela odmítají, v telefonu si mě blokl. Myslím že je to tedy mnohem více na mamince, aby byla schopna dětem vysvetlit, že si může občas vzít k sobě svého víceleteho partnera a kdyz to nepřijmou tak navrhuji to udelst i přes nesouhlas dětí. Ony samozřejmě nesouhlasí ani s tím abych tam chodil i když tam nejsou, ale to naštěstí jim partnerka nevyhovuje. Opravdu už mi nepřijde důstojné , abych jak z počátku skákal z okna , aby mě neviděly i když jistá romantika i po padesátce v tom je.
A když sem jim tam jednou do noci kosil zahradu, tak mi bylo milostive dovoleno u nich přespat, ale ne s milou v ložnici, pouze sam dole na gauči. A přitom maminka už dlouhá léta nespava s dětmi v jedné místnosti. Samozřejmě by bylo lepší, kdyby to vše bylo i s jejich požehnáním, ale když to ani po tak dlouhé době nejde, myslím, že je čas to zkusit i přes jejich odpor. Chápu, že jejich výhrůžky, že pokud to maminka udělá, že už k ní víc nepřijdou jsou hodně nepříjemné, ale.....?????

@karpich Moc nerozumím, pokud má partnerka děti ve střídavé péči co týden, tudíž 2 týdny jsou bez problémů (ano člověk by měl brát v potaz názor dětí, ale aby mi 11 a 12 leté děti určovaly, kdo tam přespává v době, kdy tam nejsou???? to mamince můžou za chvíli zakázat si tam pozvat kamarádku), půlku měsíce tudíž bydlet spolu můžete a pak bych vyčkala a třeba si to časem sedne. Nemám kapacitu číst celou diskuzi, tatínek dětí je sám, nebo má také novou partnerku?