Problém alá tchyně

Já mám celkem fajn tchyni, která se zajímá o to, jak to děláme my a přes nás nejde, ale i tak si malou povozili asi jen jednou nebo dvakrát. Já nejsem zastáncem toho, svoje dítě někomu takto dávat. Můžu jít na procházku s nima. Malé jsou dva roky a do teď bez nás nikde nebyla. Akorát jednou jsme byli s manželem na svatbě, tak jeho rodiče hlídali malou půl dne u nás doma, ale to už měla tak rok a tři čtvrtě.. Takže.. nepůjčovala bych, zvlášť, když s tchyní není domluva.. bohužel.

@dannyblakely děkuju za názor 🙂 a máte pravdu 🙂 je fakt, že když jdu k lékaři nebo tak nějak, tak dávám prcka na chvíli k mému taťkovi (dědovi malého), ale taky z důvodu, protože mu důvěřuju!

@nutricnihodnota děkuju za odpověď 🙂 nemůžou mi ho brát nasílím viďte? a já nesvěřím dítě někomu, komu nevěřím. Že to není povinnost?

@barborajohana samozřejmě, že to není povinnost někomu půjčovat vaše dítě 🙂 dělejte to tak, jak sama cítíte, že je to správné, a ostatní ať se na hlavu postaví 🙂

@barborajohana tak pokud tchyne nerespektuje vase rozhodnuti o jidle, narovinu bych ji rekla az by maleho chtela, ze z tohoto duvodu ne. At si to sama prebere v hlave. Spatna budes tak nebo jinak. Priteli je jedno ze malemu muze byt spatne?

@zandi víte on je tak vychovaný. Asi mu to jedno není, jen si myslí, že to přeháním. Já si myslím, že stravu u dítěte je třeba přizpůsobit věku. Nejen, že by mu mohlo být špatně, ale mohlo by se mu zničit i zdraví. Mohl by mít v budoucnu problémy.
Tchyně přítele krmila tak, jak píšu a víte jak na tom je se zdravím? Je mu 28 let a má trombózu, trpí obezitou, vyšším krevním tlakem a má i špatné jaterní výsledky.

@barborajohana Především byste si s přítelem měli v klidu vyjasnit další směřování péče a výchovy potomka, protože jídlo je jen jednou z věcí, na které se budete muset v životě shodnout. Přijde další případné zasahování do výchovy a vy dva musíte tvořit neprůstřelnou zeď, vy jste oba rodiče a oba zodpovědní. A oba budete muset usměrnit obě sady prarodičů, pokud by měli tendence přebírat rodičovské kompetence. Schválně píšu obě sady, protože pokud hodláš být neústupná vůči tchýni, měla bys stejným metrem měřit i svým rodičům, pokud budou dělat něco, co Ty nechceš. Jinak bude z přítele časem expřítel.

Moje maminka mi obě děti hlídala celkem od malička. Syna dokonce pravidelně od půl roku, protože jsem musela alespoň částečně jít pracovat. Ale má moji absolutni důvěru, pokud jsem řekla, ze si něco nepřeju, tak to tak také bylo. Kdybych tu důvěru neměla, tak bych jim je prostě nedávala. Nebojte se obhájit si svůj názor, je to vaše miminko, vy rozhodujete. Musím říct, ze to moje děti i moje rodiče neskutečně obohatilo, ze mohli spolu strávit tyto chvíle. Mají navzájem úžasný vztah, dnes pro ně není problém být u našich třeba týden ( a pokud by bylo nutné, tak klidně i déle ). Ale pokud chybí respekt a důvěra, tak bohužel. Vaše chyba to není.

Ve čtvrtém týdnu Termixem?
...Jakým způsobem, smím-li se zeptat

barborajohana

Já mám zlatou tchýni, ale i tak jsem jí poslala články, jaký vliv má na páteř chodítko, vodění za ruce, posazování atd. Tak už se prý nediví, že její děti mají skoliozu a problémy s trávením, když se dřív dávalo vše daleko dříve (piškoty, jogurty, mléko atd.). Takže já s tím problém nemám, ALE muselo se to vyjasnit včas. Zato přítelova teta je studnice "rozumu"...

Já bych se pokusila tchýni vysvětlit (a teda i manželovi), že sladkosti malému škodí a že přece sama nechce mu nějak ubližovat. Klidně bych jí dala přečíst nějaký článek nebo knihu na toto téma. Pak můžeš taky poukázat na ne zrovna ukázkové zdraví manžela, že toto je ten důsledek. Pokud to nepochopí, tak jí syna nedávat. Možná se bojíš její reakce, ale ta nemusí být nutně negativní, máš přece právo vyjádřit svůj názor. Donekonečna bys stejně nemohla výmluvy, proč jí ho nepůjčit, hledat, dříve nebo později k výměně názorů dojit musí. Tendence cpát ho sladkých by měla pořád (pokud ji to napadne i v 5 měs. 😖 ). Samozřejmě nejlepší by bylo to nejdříve vysvětlit manželovi, aby jste oba zastávali stejný názor.

Manzel ma diky tomuto taky problemy s travenim, s tlakem a podobne... Uplne te chapu. Nejdulezitejsi je aby se pritel postavil na tvoji stranu a pochopil. A nejsi povinna davat dite komukoliv, komu neveris. Ja osobne bych dite ''nepujcila'' do te doby, nez bude schopne mluvit, rict si, co chce a nechce a rict mi, pokud se mu neco u babicky/tety/dedecka apod nelibilo.

Já bych to zkusila vysvětlit manželovi i tchýni, že pokud se nebudou dodržovat Vaše stravovací pravidla, že bude s půjčováním útrum. Já musím i teď malý 11m snad na všech návštěvách vysvětlovat, že mám pro malého jeho jídlo a pití a že opravdu ještě žádné sladké, sušenky, přeslazené džusy, dortíky a já nevím co všechno prostě nesmí. Oni to Ti lidi když už mají velké děti vše zapomenou co se smělo a nesmělo a nebo to pořádně neřešili... Na mě se taky občas dívají jak na exota že mu nedám to či ono, ale prostě na spoustu věcí má ještě čas... Možná není špatné najít články/knížky o stravování a zkusit to dát přečíšt lidem co mají se stravou dítěte největší problém. Ono je to těžko, já taky s tchýní bojuju, furt slyším jaký je malý chudáček že mu něco neosladím nebo neosolím, ona prý solila, no jako proč bych to dělala, když mi papá i neochucené jídlo, vždyť zná jen chutě co mu dáme, tak neví, že je to "jalové"...

@pajuska252 presne tak.. porad ''proc mu davam jenom vodu nebo neslazeny caj, proc mu nedam piskoty/dorty/kolace.... ze by si urcite dal rizek...'' (malej 9 mesicu...)

Zkusila bych to tchyni úplně normálně vysvětlit...pokud se jenom tak "šprajcneš", tchyně patrně ani nepochopí, o co ti kráčí...Teprve pokud by tchyňka ani přes slušné a srozumitelné vysvětlení nerespektovala pravidla nastavená tebou, začala bych to nějak více "hrotit"...zatím se mi to jeví jen jako prostý problém v komunikaci a to - promiň - na tvé straně. A holky, nezlobte se, ale některé to skutečně s těmi zásadami a principy trošičku, malinko přeháníte. 😉 Já v každé diskusi stojím za názorem, že poslední slovo ve výchově a péči o dítě mají mít rodiče, ať už se jedná o výživu, styl výchovy, očkování...to, že tchánovci mají jiný názor a jiný pohled na život je v pořádku, ale konečné rozhodnutí je na rodičích. Potud ok. Ale hysterčit kvůli tomu, že dítě JEDNOU ZA ČAS dostane od babičky čokošku, lízátko nebo kousek záskusku? Ženský fakt neblbněte. To už je buď fanatismus, nebo nějaká více či méně skrytá averze vůči tchyni, maskovaná za svědomitou péči o dítě. A to v pořádku není. Dítě na jednu tatranku fakt neumře. :D

Normalne bych ji narovinu rekla, at ho nekrmi (nebo at mu dava to na cem se domluvite...) v patem mesici je plno decek jeste jenom na materskem mliku a prijde mi fakt divne cpat jim takove veci jako lizatko a termix...Moje tchyne cpala do decek (je fakt, že uz do vetsich teda, sladke furt). A taky podle toho manzel vypadal... A uz jsem ji rekla, ze s nasim malym to tak delat nebude. Samo nemam nic proti tomu kdyz dostane raz za cas neco na zub a nebude to jablko :D, ale nemusi sezrat 7 tatranek denne kor kdyz bude u babicky treba tyden.
Ale zaklad je podle me tchyni rict co chces. Komunikace je zaklad

@karlajasmine přesně, Vy se tady cpete tím tím a tím a mu dáte tu hnusnou kašičku, on by si dal určitě řízek, tyto věty se ty starší generace asi hromadně někde učily nebo to není možné 😠

@carmilla asi záleží kolik tomu dítěti je, např. do roka je to extrém, já bych to viděla i do těch dvou tří let že by se do nich podobné věci nacpané cukrem a nezdravýma věcma (éčka a podobné sajraty) cpát nemusely ani občas.. taky se dá koupit něco na zub ve zdravé výživě, ale proč dětem ničit žaludky tak brzo... a další věc je, že třeba manželova máti má sladkosti dané tak, aby k nim synovci měli volně přístup a oni jsou schopni sežrat dvě tři sladké tyčinky, to už mi teda v pořádku nepřijde a nechci aby tak dopadlo mé dítě. na druhou stranu do toho staršího synovce ryje že má velký zadek, tak ať ho necpe proboha sladkým. mi přijde že někteří lidé prostě vůbec nemají soudnost... 😠

Říct to na rovinu a připravit se na to, že to budeš opakovat pořád dokola, budeš za matku, která dítěti nedopřeje nic dobré a že tajně za tvými zády stejně občas něco dostane. Nejlépe, pokud ho dáš k babičce, tak aby byl najedený, dostal svojí svačinku a pak se časem dítěte ptát, co mu dala babičku k jídlu. Děti jsou do určitého věku upřímné a napráskají i babičku. Můj, dnes 30 letý bratr má už doživotní problémy s pankreasem, protože babička (vlastní máma mojí mámy a ne tchýně) spolu s dědou cpali do bratra doopravdy všechno. Byl to velký jedlík, nic neodmítnul, vyrůstali jsme na vesnici, měli hospodářství, zabíjačky, králíky, kachny atd...Brácha vyrůstal na slanině, sádle, knedlíkách, těžkém mase, klobásách, časem i dost sladkostí. Skončilo to několika měsíčním pobytu v lázních (bylo mu asi 9 let), byl tam sám a po návratu tvrdá dieta a léky. To bylo breku a hádek mezi mámou a babičkou, jak mu nic nedopřeje, co má to dítě z toho života, když nemůže řízek ale místo toho kuřecí vařené ve vodě a bez bramborové kaše. Brácha vyrostl, dnes sám ví, co může a co ne, má léky pro případ, že si občas dá ten řízek a není mu dobře. Sám má malého kluka a babička (resp. pro malého už prababička) oprášila svoje chování a zvolila stejný postup. Naštěstí brácha je držka a babičku bohužel seřve, protože to už jinak nejde. Když malému nebyl ani rok, dostával sladkosti plné cukru nebo sladidel, barviv, levné čokolády atd. Bratr to zatrhnul ale časem zjistil, že malému to dává prababička tajně, např. když je u ní a hraje si se sestřenicí, tak mu nacpala polovinu balíčků gum. medvídků. Takže další hádky a dočasný zákaz návštěv. Po cca 3 letech prababička může kupovat maximálně jogurty nebo tvarohy a nebo ovoce. Pochopila to, ale byl to boj. Obávám se, že mne čeká s mojí tchýni to samé, i když malé není ještě na světě, tak poslouchám, že děti mají jíst všechno, ona sice vaří ale z levných nekvalitních potravin, samé polotovary a to není můj styl. Manžela jsem si za ty roky co bydlíme spolu vychovala na slušné stravovací návyky, byla to dřina ale hodlám v tom pokračovat. Tak uvidíme, co čeká nás. Držím palce. Možná by taky bylo fajn začít u manžela, vysvětlovat mu, co to udělá s malým, pokud bude dostávat to a to a co je pro malého lepší.

@barchen Jako tohle je hrozny... Samozrejme, ze pokud dostane 3,4 lete dite obcas od babicky tatranku, bonbony apod, tak je to uplne normalni, ale ne, aby dostalo od babicky 5 tatranek a 4 cokolady za 1 den, nebo aby babicka do rocniho ditete cpala sladkosti... Lidi kolikrat fakt nemaji soudnost a aby maminky, ktere davaji detem zdravou stravu, pak poslouchali, ze jsou spatne matky.. to je desny.

Lidi cpou do dětí sladké, éčka...no a pak se diví, kolik dětí je hyperaktivních, mají problémy s pozorností a tak... i doktoři přiznávají, že je to hodně z toho.

@karlajasmine Já nemám problém se sladkostmi u dětí, sama je mám ráda a nevylučuji je ze stravy, ale není cukr jako cukr, sladkost jako sladkost. Sama doma často peču, ovocné buchty, bábovky, palačinky, koláčky ale pro roční dítě to fakt není a pro starší děti to občas fakt nevadí. Dnes je reklamní masáž z každé strany a nejen starší generace si neuvědomuje, že cukr (resp. jeho náhražky) jsou pro zdraví hodně škodlivé (obezita je to nejmenší zlo) a pak barviva, jsou téměř ve všech průmyslových sladkostech. Nechci dětem zadělat na zdravotní problémy hned od malička a pak je to na nich, jak s tím naloží v dospělosti. Dnes máme spoustu informací kolem sebe a člověk k tomu ani potřebuje chemické vzdělání aby věděl, co je dobré a co ne.

Osobně nejsem v jídle žádný radikál a dětem dopřávám prakticky všechno. ( Vaše nenáviděné babičky by mě jako snachu milovaly 😉 , ale jsi rodič a poslední slovo musíš mít ty. Ideálně by jste se s partnerem měli v těhle věcech shodnout. Řekni narovinu, co ti vadí, jak si to představuješ a požádej ostatní členy rodiny, aby to respektovali.

@pajuska252 Ale tak jasně, já se nepřu o tom, že je v pořádku dbát na zdravou výživu dítěte a necpat ho horem dolem sladkostmi...Nicméně tady bude problém hlavně v tom, že zakladatelka tchyni ani neosvětlila, v čem je jádro pudla a už sahá po těch nejkrajnějších prostředcích jako "nebudu jí malého vůbec půjčovat". Čeho se bojí? Že se tchyně naprdne a urazí? Pokud jí to vysvětlí slušně, v klidu, ne v afektu a nebude kolem sebe střílet ultimáty, měla by to pochopit. Když to nepochopí hned a bude prplat - však ono ji to časem přejde. 😉 Také mi přišla přehnaná ta obava půjčit mimčo na chvilku povozit s tím, že ho babička bude čímsi nacpávat. To už mi přijde lehce paranoidní - jistě, babča zaparkuje kočárek za nejbližším remízkem a bude dítě šlejškovat jako husu, protože z toho má zvrácenou radost. :D Já se obávám, že babičky tak trochu na rozmazlování jsou, neříkám, že je ok, když dítě celé prázdniny ládují sladkým a tučným, ale smířila bych se s tím, že sem tam děcku holt něco podstrčí "na přilepšenou". A co? Nevidím v tom nic zlého, naopak - dítě bude vědět, že doma funguje nějaký režim, nějaké návyky a že jsou příležitosti, kdy si může "zahřešit" a dát něco na zub - třeba právě u babičky. To je normální přeci.

@barchen Tak to máme asi podobně...manžel má lehkou nadváhu, zkažený žaludek a bolí ho záda (nutili ho brzo chodit), no a tchýně stále nechápe, že malého nepostavujeme za ručičky a nedáváme na nočník - 9. měsíců.
Když jsme byli na návštěvě, chtěla mu nacpat svíčkovou s knedlíkem - už ji měl, ale od manžela, který ji dělá z kvalitní smetany, čerstvé zeleniny a kvalitního hovězího masa. Nicméně tchýně maso z Polska, zelenina zásadně mražená, smetana kdoví jaká, k tomu dochucovadlo...no děs...a když manželovi řekla, že on to taky jedl, tak ji setřel tím, ať se na něj podívá a cestou domů mi říkal, jak se těší na moje jídla, že ho bolí břicho a má zácpu 😀 no skvělá pochvala mé kuchyně 😉

Jinak pro autorku...Vy jste matka...měli by respektovat Váš režim s dítětem...pokud možno najít shodu s partnerem, to je celkem základ, maminku si lépe zpracuje on než "cizí" ženská. Moje mamka a sestra respektují náš jídelníček a denní režim, nemám problém jim malého dát na několik hodin. Naopak tchýni bych ho samotného nenechala ani náhodou, jak píšete, nacpala by ho vším možným, k tomu mu ničila záda a klouby posazování a nucením k chůzi...a ani se tím netají...proto nepůjčuji...a ví dobře proč, nevymlouvám se...

S mužem si promluv,vysvětli mu,že dneska už doktoři vědí víc než před 30 lety - že se bojíš,aby z dítěte nebyl třeba alergik nebo jinak nemocný - pokud jsou v mužově rodině nemoci,-klidně nasaď na to. Řekni mu,že i doktorka to potvrdila. S jeho mámou by bylo nejlepší,aby to vyřídil muž.My to máme tak,že věci mojí rodiny vyřizuju já,věci mužovy rodiny on.Je to nejlepší a není pak žádná zášť,proti ,svému,nepůjde žádná tchýně. A jestli bude nasazovat - trvej na svém-je to Tvoje dítě!!!

@lexikorka děkuju za příspěvek a asi máte pravdu. Netajit se tím, proč ho nechci dávat, Na přítele jsem uhodila s tímto tématem a on říkal, že chápe mě a chápe i jeho mámu. Že jí ho mám třeba na dvě hodiny půjčit a pak určitě poznám, jestli mu něco dávala. Jenže já mám pochyby. Proč z toho cvrčka dělat pokusného králíka. Co kdybych to nepoznala a ona si dělala pořád to co chce. Dělá to vždycky, nejhorší je, že s ní není domluva možná. Prostě není. Odkýve mi všechno, ale udělá si to podle sebe. Proto ji nevěřím.
Jestli vás přítel podporuje v tomto rozhodnutí, máte doma skvělého chlapa 🙂

@carmilla vím, máte pravdu. Vůbec jsem s ní o tom nemluvila. Víte, ona mi vždycky všechno odkýve. A pak si to udělá tak, jak sama chce. Všechno a ve všem. A pak lže, že to tak neudělala. Je to s ní těžký. Já mám jen hrozný strach dávat cvrčka někomu, komu nevěřím.

@barchen krásně napsáno 🙂 děkuju za příspěvěk . Vidím, že moje tchyně není jediná na světě s takovými názory. Mám pocit, jako kdyby jste popisovala přímo ji. Přítel mi pořád cpe do hlavy ať tam dám malýho jen na zkoušku a že poznám, jestli mu něco dávala. Co když to nepoznám? Co když ho bude ládovat sajrajtama? :( jsme v bludném kruhu no :(