Přítel stále odjíždí na víkendy k rodičům, chtěla bych už normální domácnost.

@kacenkaaa12 já v těch letech bydlela s přítelem, já měla rodiče v Praze, on v Jizerkách. Jeden víkend jsme jeli tam, druhý k druhým. Ale vždy společně. Už tedy spolu dávno nejsme, ale tohle byla samozřejmost. A pračku jsme měli doma.. Bacha na mámánky..

Jezdit v pětadvaceti každý týden s prádlem k mamince je opravdu...no, zvláštní. Chápu, že Ti to vadí.

Takže už oba pracujete? Mně takový režim přijde pochopitelný u studentů, kteří mají peníze od rodičů a něco málo z brigády (taky jsme to tak s manželem v začátcích měli), ale pokud už oba pracujete, tak chápu, že to chceš posunout na "vyšší úroveň." V tom novém bytě pračka je? Pokud ne, tak bych levnou pořídila, klidně sama ze svého, a začni si tam prát svoje věci a navrhni mu, jestli chce taky vyprat, když uvidí, že to je stejné jako "od maminky," tak nebude mít důvod to tam vozit. A zkusila bych zavést ježdění společně, ob víkend navštívit jedny rodiče, ale společně, a ob víkend být spolu doma... Mluvila jsi o tom s přítelem? Někteří mají opravdu delší vedení a dospívají v tomhle později.

Přijde mi to zvláštní. My spolu s manželem jsme od mých 17 a bydlíme spolu od mých 19 let. Manžel je o 5 let starší. Dokud jsme spolu nebydleli,tak jsme stejně byli týden u nich, týden u nás nebo třeba ne celý týden,ale aspoň pár dní. Prali jsme si ale každý u svých rodičů. Ale jak jsme spolu začali bydlet,tak jsme fungovali se vším všudy a k rodičům jezdili vždy společně. Až teď, jak máme děti, tak často s nima jedu jen já, protože manžel pracuje i o víkendech, tak ať má na to klid. Ale prostě už od samého začátku jsme fungovali jako pár.. Aby jezdil pryč na víkendy beze mě by mi bylo určitě líto..

Já začala s exmanzelem, když mi bylo necelých 22, mu 23. Já se tenkrát přestěhovala do Prahy a začala pracovat, on bydlel stále v severních Čechách a pracoval tam. Za mnou dojížděl na víkendy. Tento stav trval neskutecnych 8 let, opravdu. Mezitím jsem vystřídala 3 podnajmy, koupila byt 3+1 a dokonce jsme se i vzali. Přestěhoval se ke mně až 4 měsíce po svatbě. Nechápu, jak jsem to mohla tak dlouho vydržet a furt jsem ho omlouvala. V těch sev.Cechach bydlel u rodicu a důvod nestehovani byl údajně ten, že se bál, že si v Praze nenajde práci - podotykam, že dělá v technickým oboru a po těch je shanka. Nehledě na to, že i kdyby si třeba okamžitě nic nenašel, měla jsem takovej plat, že bychom z toho nějaký čas v pohodě vyzili oba. Však byt i hypo jsem stejně platila sama.
Nakonec to skončilo docela brzo rozvodem - důvodů tam bylo víc, ale tohle to taky dost ovlivnilo. Prostě nějak nedokázal přijmout, že je to NAS být, o který se máme starat stejným dílem, platit stejným dílem....Já ho chtěla do hypotéky dopsat, ale nakonec k tomu už nedošlo. Takže bejt tebou, tak si s ním rázně promluvim ZAVČAS. Abys nedopadla jako já. A kdyby ani to nedopadlo, tak jednej....

Bydlela jsem nejdřív se ségrou v jednom pokoji. Co se vrátil přítel z mise vadilo nám vídat se málo. Já chtěla aspoň pokoj pro sebe. Nakonec jsem našla byt a nastěhoval jsme se tam spolu.. Byly jsme spolu 11 měsíců z toho byl půl roku na misi. Přišla jsem si že ho do toho tlacim. Ale jsem za to ráda.. Ještě ten měsíc jsme si "pořídili" prcka.

@kacenkaaa12 No, každý má jiné tempo, u nás taky chvíli trvalo, než se se mnou muž začal cítit “doma” a přestal mi takhle utíkat.
A pračka je základ, tu pořiďte.
Jinak nemá smysl ho k tomu nějak nutit, až si tam dojde, tak si tam dojde. Chápu, že ti to vadí, to je holt věc druhá.

@kacenkaaa12 chodit s chlapem jsem začala v 17ti letech, po mé maturitě (on už pracoval, když jsme se poznali) jsme si našli byt a přestěhovali se (bylo mi 19). Chlap měl ušetřené nějaké peníze a za ně jsme nakoupili všechny nutné spotřebiče a pár kusů nábytku, nádobí apod., abychom mohli bydlet se vším všudy. Ani mne nenapadlo jezdit si domů vyprat, protože jezdit každý týden 40km jenom kvůli prádlu k našim se mi nechtělo, protože jsem chtěla být s chlapem (udělat si výlet nebo jen tak být prostě spolu). Za rodiči jsme jezdili vždy spolu cca jednou za 14 dní na střídačku (jedou moje rodina a pak jeho). Teď je mi 24 a čekám druhého prcka. Chlap pracuje i o víkendech, takže jezdím občas za rodiči sama s dcerou. Ale jinak fungujeme jako pár a rodina 🙂.

Tak mě to určitě přijde tedy zvláštní ,protože v tvém věku jsem měla už dvě děti a byla vdaná. Urcite se zabydlet, pořídit pračku! A za rodiny jezdit jen na návštěvy 😉ne na celé víkendy pokazde

Dávej si velkyho bacha.... Evidentně bude dost mamankovský a z vlastní zkušenosti radim - zdrhej! Můj bývalý a otec první dcery byl strašně fixovany na "mamču" a ona na něj. Žádná ji pro něj nebyla dost dobrá, včetně mě. Za těhotenství mi vyndala a podaouvala mi na potrat. Kdykoli bylo něco a ona do mě rypla, nikdy se mě nezastal. Pro řadu na naše problémy chodil za ní a ty rady vážně staly za to. Ke konci vztahu už nám i radila co a jak v posteli po porodu... Preju ti toho zajisteneho chlapa, který ví co chce. Tenhle bude miminecko svoji maminecky na věky věků.
Jinak s prvním přítelem jsem šla společně bydlet v půlce čtvrtaku na stredni v necelých 18 letech :D

No vidíš, ten můj je u nás na návštěvě 4x v týdnu a to spolu máme dítě.

chápu, jak se cítíš. Se současným manželem jsme spolu byli od mých dvaceti a mně po dvou letech dost štvalo, že nebydlíme bud spolu a nebo že spolu nejsme alespon na střídačku u jedněch či druhých rodičů víc času. Viděli jsme se tak tři dny v týdnu. Přítelovi to stačilo, nerad jezdil sem a tam a o nějakém společném bydlení vůbec neuvažoval. Až po svatbě, po pěti letech vzahu, jsme spolu začali bydlet,ale to už pak doopravdy, s plně vybaveným domem i s pračkou 😀 a chodili/jezdili jsme spolu na návštěvy rodičům...

Měla jsem to podobně, od dvaceti žiji sama, před třicítkou jsem poznala tátu svého syna a tři roky jsme měli víkendový vztah, láska jako trám ovšem ani jeden nechtěl žít tam co bydlel ten druhý, zpočátku teda já bych byla ochotná jít z města na vesnici, líbilo se mi tam a začali jsme přestavovat rodinnou chalupu ale když se narodil syn tak se mi to začalo otáčet a nakonec to ztroskotalo. Mě ale víkendový vztah celkem vyhovoval, jsem dost svobodomyslná a mám ráda svůj klid ale pro bývalého to bylo hrozné takže to logicky ztroskotalo a asi už se to neotočí. Samozřejmě jsme se nevídali jen o víkendu, přijel i v týdnu ale ty víkendy jsme žili jako rodina, po narození syna u mě i chvíli bydlel, měl práci ve městě kde žiji ale téměř každý den jezdil dělat na chalupu nebo tam aspoň nakrmit zvířata až jsme se nějak odcizili.

Chodila jsem se svym byvalym asi od 20 let, od jeho 21, skoro sedm let. On bydlel u babicky a dedy a ti mu delalu prvni posledni a my se vidali par hodin tydne, hlavne vikendy. A to jsme.bydleli sedm kilometru od sebe, na kole pul.hodinova cesta. Oba jsme studovali, ja bydlela u rodicu a kdyz jsme si po vs nasli praci, chtela jsem abysme spolu bydleli, ale babicky servis byl dokonaly a proc by mel platit za podnajem. Tak se chvilku diskutovalo o tom, ze si predelame prizemi u nich, ale do toho se taky nemel. Nakonec vztah uz stejne nejak ochlabl, ja si nasla podnajem sama, bez neho, ani nevedel ze jsem se odstehovala,vedel, ze to mam v planu, ale nevedel jestli to udelam nebo ne. Ale rikal, ze kdybych si neco sehnala, muzeme se vidat o vikendech, to uz bylo na me moc. Jako po skoro7 letym vztahu, tohle? Vyprdla jsem se na nej a bylo to to nejlepsi. S manzelem jsme se sestehovali do meho podnajmu za tri mesice po seznameni a pak spolecny byt. Mame se spolu krasne a bylo to to nejlepsi reseni. Nemenila bych 😊

@kacenkaaa12
me zarazi,ze kdy ma byt tak proc ti nenabidl at se k nemu nastehujes kdyz bydlis na share?

ja bych nespechala, naopak by mi to vyhovovalo 😉 ale jsem s chlapem 15 let..

Já bych mu dala nůž na krk. Abys pak nelitovala promarněný čas.

Nevím, jestli by ti to šlo od srdce, ale netlačila bych ho, ať nejezdí, ale dělala si zajímavý program ve dnech, kdy je pryč. Ne jako naschvál, ale prostě si ten čas naplň- třeba pozvi o vîkemdu kamarády, podnikni výlety...věci, které by se i rád připojil. Chlapi někdy něco nechtějí už ze zvyku, že na ně v tom tlačíme, už ani neví přesně proč...prostě podle toho, co píšeš, stejně nejsi spokojená, tak si jeď víc podle sebe a dělej si radost a když mu to bude podezřelé, tak mu řekni, že on každý týden má svůj čas doma, čímž utíká od vašich společných věcí (ano, jak tu píšou holky, už byste myslím ten čas prostě měli mít víc váš), tak ses rozhodla si to prázdno nějak zaplnit...ještě jednou zdůrazňuju, nesmíš to ale dělat natruc a naštvaně, co nejvíc smířeně a v pohodě, pak to zafunguje- jestli tedy chceš, aby to zafungovalo....

@nafuka
tim nicemu nepomuze

Podle mne neni uplne pripraveny na spolecny zivot. Pokud mas pochyby, dobre bych si rozmyslela, co dal. Toho zajisteneho tricatnika, ktery vi, co chce, muzes klidne potkat. Nebo stejne stareho vrstevnika, ktery je psychicky dospely. Mamanek se nezmeni. Jednoho takoveho jsem poslala k sipku, chvili byla sama a pak nasla soucasneho partnera. A je to nebe a dudy. Mozna je to predcasne, ale predstav si, jak se o tebe stara po porodu nebo vetsi nemoci, jak resite opravy v byte, spolecne penize a hospodareni, jak zivi tebe a deti na materske, apod. Jestli te nenecha proste jednou na holickach. Mamanci byvaji dost sobecti.

A pokud ti suma sumarum vychazi, ze ti za to kluk stoji, kupte novou nebo treba na sbazaru funkcni starsi pracku. Vikendy byste meli mit pro sebe, od toho partneri jsou. Rodice jsou na navstevy nebo obcas na spolecny vikend u nich, ne pravidelne kazdy sam u svych. Proc te nevzal za rodici s sebou? Kdyz tam ma svuj byt?

@kacenkaaa12 podle toho co píšeš a jak to píšeš a hlavně podle závěru mám pocit, že ani Ty ho nijak zvlášť nemilujes a vztah Tě nenaplnuje. Než vymyslet různé lsti a klíčky jak ho udržet u Tebe Ti radim rozchod.

Nejsi spokojená očividně a asi to bude jen horší. Partner si žije takovým tím mládežnickým studentským životem,ne partnerským,s tím že by plánoval do budoucna rodinu atd . V 25 je to poměrně běžné ale,zvlášť u kluků. Já teda byla ve 24 už vdaná a žila s manželem ( byl o 5 let starší), můj současný manžel měl ve 24 už dvouleté dítě. Řeš to a přítelem,jak si to představuje dál,proč spolu nežijete normálně jako pár,proč pořád utíká k rodičům,jak je na tom s plány do budoucna,se zodpovědností..plat má krásný, šetří na něco? Pokud se budete hodně rozcházet, neztrácela bych čas. Pokud ty si třeba život za 5 let představuješ úplně jinak než on,tak budeš jen frustrovaná.

@kacenkaaa12 ty už jsi tady tohle jednou, a to nedávno, psala, vid?....myslím, že většina ti tam odepsala, že tě tvůj partner až tak moc nezere....asi nám to nevěříš, když zakladas druhou diskuzi na to samé téma. Takže znovu, chlap, který má zájem o vážný vztah s bydlením, se chová úplně jinak.

Někteří "dospělí" tu pupeční šňůru nedokážou odstřihnout nikdy. Od takových je lepší utéct včas.

Ja v tech letech uz 3 roky zila s partnerem a uplne klasicky, to vlastne od zacatku