Přítel chce dat miminko k adopci
Ahoj všem. Nevím, co přesně čekám za rady, potřebuji se každopádně aspoň vypsat, protože se nemam komu svěřit.
Je mi něco málo přes 20 a s přítelem čekáme dost neplánovaně dítě (pravděpodobně selhal kondom, ale ničeho jsem si bohužel nevšimla). Od začátku jsem měla v hlavě, že si to nechám vzít, protože na miminko opravdu není vhodná doba, nicméně už bylo pozdě a já v 17.týdnu. Neměla jsem radost, přítel byl překvapený, že bych si to nechala vzít, když by byla možnost. Mel docela radost, jeho rodina také. Moje rodina to ještě neví, protože mít radost nebudou a ja zatím nevěděla, jak jim to říct. Nyní budu končit 19.tyden a i přes to, že takovou tu správnou opravdovou radost úplně nemam (představovala jsem si to úplně jinak), tak se docela začínám těšit. Člověk, když vidí jak ten človíček roste, různě se v břiše převaluje, od doktora dobré zprávy, tak pomalu otočí. Jenže otáčet začal uz i přítel. Jakoby mu to všechno došlo až teď. Nejsme na tom finančně nejlíp, ale to už jsem věděla na začátku, proto jsem chtěla jít na potrat. Nešlo to, řekli jsme si, že to nějak zvládneme, i když to bude hodně těžké. Jsou to zhruba 2 dny, kdy s tím přítel začal, ale dneska to bylo zatím nejhnusnější. Furt mluvi, že pojede pracovat do zahraničí, at vydela hodně peněz a vrati se až porodim. Chce jet mimochodem už zítra (dnes si našel inzerát), ale nema poradne penize ani na to se tam dopravit, natož tam přežít. Nechce dítě, nechce ho přivést do takového života, ať se má hůř než my. Řekl, že půjdu na potrat. Tak jsem mu oponovala, že si to moc představuje a že to už prostě nejde. Tak řekl, že to nějak ututláme a pujde do babyboxu nebo k adopci. Tak rikam, že fakt nevím, jak by tohle chtěl před všema ututlat. Rodím v lednu a do té doby to bude vědět i má rodina, protože přijedu na Vánoce. Řekl, že tam na Vánoce holt nepojedu. To ani náhodou, uz tak jezdím domu strašně málo. Řekl, že se to prostě ututlá, jinak se zabije. Že takovou ostudu mít nebude. Do toho nadával, jestli jsem vůbec normální a podobně. Netusim, absolutně netuším co mam dělat a nejradši bych se zabila sama. Pokud ho dam k adopci, vim, že to jen tak neututlám, protože z toho budu hodně dlouho špatná a budu potřebovat o tom mluvit. Zároveň si myslím,že pokud bych ho dala k adopci, uz bych s přítelem nemohla zůstat. Za to jak se zachoval, nikdy by to už nebylo jako dřív. Takže pokud bych se s ním rozešla, myslím, že bych hořce litovala, ze jsem se miminka vzdala. Ale sama na to nestačím a stačit nebudu. Pokud bysme se na adopci spolu domluvili na samém začátku, třeba by to semnou ještě šlo, ale ted jsem v koncích. Nezvládnu se ho jen tak vzdát, dokonce by to měla být holčička. Tu jsem si vždycky přála, chtěla jsem, ze budeme mít hezky vztah jako mam já se svojí mámou, že budem parťačky, jednou provždy😭 ale zároveň bych ji chtěla zajistit skvělý zivot a bezstarostné dětství jako jsem měla já. Ma tahle situace nějaké bezbolestné východisko? Omlouvám se, jestli to mistama nedává smysl
Dítě bych si nechala, vrátila se blíž k rodině a na takového "chlapa" se vybodla. Možná je jen v šoku a ještě to nějak zpracuje, ale to je jeho boj... Ty si ale třeba mezitím najdeš někoho, kdo se toho nelekne. A on holt bude platit alimenty, no. Snad si na ně zatím vydělá.
@ivcer wauu je mi stoho do pláče 😭😭😭 nemám slov,či kdybys to řekla tvé rodině já myslím že ti určitě pomůžou každopádně musím říct sama za sebe já bych na to srdce neměla dát dítě k adopci vždyť v dnešní době se dá přežít s minimem bez problémů nevím v čem vidíš problém podle mě tvůj přítel dítě nechce ale ty si ta která by měla konat podle scehi srdce i v případě že zůstaneš samá s holčičkou, nevím co víc říct jsem stoho dost špatná a tobte ani neznám sama mám šest holčiček a teď čekám chlapečka nikdy vůbec nikdy mě nenapadlo dat jediné dítě pryč i když jsme na tom že začátku nebyli taky dobře,a jsem šťastná za to skus to ještě probrat s rodinou prosím a určitě dej vědět jak ses rozhodla držím pěsti ať to dopadne jakkoliv
navíc miminko,pokud kojíš skoro nic nestojí,takže ted si prostě peníze odkládej na horší časy a pak zase ve třech letech už budeš pracovat
@bara88 já nevím. Budu mít jen rodičák, našetřeno nemam nic, do toho bych se asi musela nastěhovat k našim.Což o to, barák máme velký, ale je tam mamka se svým přítelem, který má ještě ve střídavé péči malého syna, takže si neumím představit jak bysme tam všichni fungovali. Zas takový problém by to asi na nějakou dobu nebyl, ale nechci jim tam narušovat soukromí, do toho plačící dítě.. Nerada bych, aby šel jejich vztah do kopru kvůli mně, ještě když je mamka po dlouhý době s někým šťastná:(
@ivya zrovna jsem i přemýšlela, jestli bych ho zapsala do rodného listu..za par let by si to zas mohl rozmyslet a začal by o dítě boj, toho se hrozně bojím. Navíc moje bydliště je přes celou republiku, takže si nedovedu představit ani stridavou péči, ale alimenty se mi hodit budou, to je fakt. Pokud by ovšem byl schopný je platit
Dítě bych nedávala v žádném případě pryč. Oznámila bych to své rodině, podle bych se i zachovala jak budou reagovat i partner. Oblečení si můžeš sehnat jen za poštovné, určitě hodně maminek i tady by ti ráda pomohla. Výbava se dá taky sehnat jen za poštovné, tím myslím na začátek kočár, vanička a tak. Hlavně chce to zůstat v psychické pohodě. Případně i na ospodu si myslím by poradili. Na různé dávky budeš mít asi taky nárok.
@ivcer pises ze mas s mamkou dobry vztah, tak bych se nebala ji to rict a urcite te v tom nenecha… souhlasim s navrhy prestehovat se bliz k rodine a zvladnout to sama, kdyz se pritel nevzpamatuje… mozna je ted v soku, ale mela bys mu rict ze jsi rozhodnuta si dite nechat a zvladnout to, i kdyz to je narocna situace, a je na nem jak se k tomu postavi on. Ale dat mu jasne najevo co chces ty a nenechat se vydirat nejakymi recmi o adopci a sebevrazdach… hlavne se nenech rozhodit a mysli na miminko, snaz se byt v klidu a pohode i kvuli ni 😉 drzim pesti
Miminko moc nestojí, vlastně jen plenky, cca 1200,-. Pojišťovna ti proplati za 500,- po narození dítěte nějakou kosmetiku, 1000,- na kojení/krmení, 500,- na monitor, záleží u jaké jsi pojišťovny. Pokud by si chtěla, mohu ti poslat nějaké oblečení na novorozence.
Vidíš to moc cerne. Kopni toho blbečka do zadku. Vždyť to není normální.
Budeš mít rodičak, alimenty, můžeš žádat o přídavky či příspěvek na bydlení. Určitě to zvládneš.
@ivcer Pokud mas s maminkou hezky vztah, tak ji o tom rekni. Neco spolu vymyslite. Urcite by nechtela, abys dala malou k adopci a z toho, co pises, to nechces ani ty - jen tvuj pritel. Taky si myslim, ze pokud ji date k adopci, uz s pritelem nezustanes, bude to velky zasah pro tvou psychiku, pro ktery ale tvuj pritel dle meho nazoru nebude mit pochopeni, kdyz uz ted o diteti premysli, jalo o rohliku v krame. Rozhodnuti je na tobe, ale ja bych za dite bojovala. Mam dve holcicky a uz si nedovedu predstavit byt bez nich. Sice nemusime setrit kdejakou korunu, ale jak tu nekdo psal - ze zacatku mimi zas tolik nestoji, vybavicka se da z bazaru poridit celkem levne a nekdo dokonce neco daruje, kdyz vidi maminku ve financni nouzi. Dat pryc dite jen kvuli penezum, to by te mohlo v budoucnu dost mrzet. Preji ale hodne stesti v rozhodování, at se rozhodnes nejlip, jak muzes. Nahradni rodina by za dite byla jiste take stastna. Ale pristup tveho pritele se mi nelibi, prijde mi, ze mu je osud ditete celkem jedno, a s takovym clovekem bych ja osobne teda zit nechtela, popripade s nim mit do budoucna jine dite.
@melek5 děkuji moc za reakci. Uz ted jsem tak nějak podvědomě rozhodnutá, že si dítě nechám. Asi v tom vidím zbytečně moc problémů. Nedovedu si představit, co všechno mimčo obnáší, proto asi vidím ve všem komplikaci. Nejvíc asi v těch financí. Dál i toho, jak to vezme rodina. Pokud bych věděla, že to vezmou dobre, asi bych se taky tolik nestresovala, ale vím, že to jen tak nevstřebají. Přítele totiž moc nemusí (ma to důvody) a hlavně si pro mě představovali trochu jiný zivot. Že se budu mít dobře, budu mít dobrou práci, nebudu strádat, něco ještě zažiju nez se usadím..až to vstřebají - hlavně mamka, asi i babička (táta to nepřekousne stoprocentně), věřím, že mě v tom nenechají, ale taky jsem se na to nechtěla spoléhat, protože mi uz pomohly vic nez dost. Přidělala jsem jim plno starostí a teď přijdu s tímhle...sestřička na gyndě říkala, at se nebojím, že nakonec mají stejne všichni radost. Kéž by tomu tak bylo
@ivcer Pritel je manipulativni kreten viz "zabiju se"
Ja bych se obratila na rodinu,urcite ti pomuzou a chlap holt bude platit alimenty nebo se casem srovna a budete rodina.
@ivcer miminko se na svět samo nevolalo málo si věříš a vidíš problémy ve financích všechno dobře dopadne nebojse moc ti držím pěsti, každý rodič si predtavije pro své dítě tu nejlepší budoucnost a věř že někteří nesplní ani polovinu ale žijeme v nove době vše se dá zvldnout a já ti věřím že si toho schopná se o dítě postarat chlapa kopni někam tam a žij svůj život Podle svych představ a půjde to věř hlavní je věřit sama sobě 🥰🥰
Děkuji všem za hezké reakce a za všechny rady, moc mi to pomáhá, nemam o tom s kým mluvit. Taky nevím jak rodina vezme to, že budu na dávkách. Vždycky, když o tom padlo slovo, ať už třeba v televizi nebo jen tak mimo téma, tak měli svůj poměrně vyhraněný názor. Ale tak co dělat, když je chlap debil😠
@ivcer
Jenze ty nejsi na davkach protoze jsi nefachcenko ale protoze budes mit dite a asi tezko pujdes pracovat s miminem.
Prcek toho moc nepotřebuje, hlavně lásku. Rodině to řekni, po nějaké době se všichni uklidní a bude to dobré. Pokud ne, zvládneš to i sama. Až miminko porodíš, není větší lásky a to ostatní za to nestojí. Chlapa, pokud se nedá dohromady nejdéle po porodu, bych taky poslala k šípku. Nevěřím, že by to někdy ještě fungovalo bez křivd. Začátky možná budou těžké, ale pak budeš mít motor zajistit prckovi to nejlepší dětství a budoucnost. Držim pěsti, ať se rozhodneš správně a vše zvládneš/te.
dítě bych jsem si určitě nechala,raději bych poslala někde přítele a věřím,že sama to určitě zvládneš ♥ ze začátku to bude těžší,ale pak to dáš levou zadní ♥ a myslím si,že když máš tak dobrý vztah z mámou,tak,že i ta by ti mohla pomoct.
fakt než se vzdát miminka,tak se raději vzdám chlapa.
@ivcer Takovýho chlapa nakopat do pr****. Dítě si nech, určitě bys toho jednou litovala. A tvoje rodina to ještě neví? Jak píšeš že máš skvělý vztah s mámou, tak ta ti bude určitě oporou ne?
@ivcer mi bylo stejně jako tobě, když jsem poprvé otěhotněla. Taky jsme měli holou prdel. Na vše jsme si museli sami vydelat. Během těhotenství, jsem dal pracovala, takze byla i hezká mateřska. A dokonce jsme si i našetřili na domecek. Nepoprdeli jsme se z toho. Holka je ti už 22. Utíkej vydělat peníze a přítele pošli taky do prace. Trošku zodpovědnosti. Víc ublizite rodině, když budete dál doma fnukat
Výbava na mimco se dá sehnat i za směšné peníze, zkus kouknout na různé re-use centra, tam mají věci fakt za hubičku...taky fungují různé příspěvky na bydlení apod. A třeba i potravinová pomoc...chce to jen hledat. Svěř se rodině, určitě něco vymyslite ❤️
Píšeš, že máte s maminkou hezký vztah. Určitě se bude na vnouče těšit a pomůže, přestože třeba bude na začátku v šoku (má nárok). Jsi hodně mladá, celej život máš před sebou, i ta kariéra klidně může přijít, i ten zajištěnej život… Proč ne? Miminko bude miminkem chvíli, ty na něj budeš mít čas i síly a za pár let, až půjde do školky (a to je jak když mrkneš), je ten život zas jinej. Neboj se nic, bude to dobrý. Ale takovýho chlapa co máš, bych se vzdala. Btw. jestli má mamka velkej barák a budeš tam s mimčem bydlet, třeba se časem zkamarádí s mrňousem, kterého má mamky přítel a bude vůbec krásně na světě 😉 Nevzdávej se ✊🏻🍀
Ahoj byla sem ve stejně situaci s prvním synem byla sem na všechno sama a nikdy bych ho pryč nedala kopni přítele do zadku at se třeba posere bez k rodičům na chvilku než něco malo nasetris me taky každý z rodiny nejdřív nadával a pak mi pomáhali a když bude nejhůř tak sem schopna ti nabídnout bydlení u me na baráků máme 6+1 a je tu plno pokojů volných v dosahu jr i jednota takže brigádu bys mohla mít tady nabizim ti takový azyl pokud budeš chtít ale s takovým chlapcem bych nebyla ani kdyby byl poslední na světě dobře si to rozmysli
Tak ja nevim co ten tvuj chlap resi,chapu,nemate penize,ale kdyz prijde dite mate narok na ziv.mimimum,detske pridavky,prispevek na bydleni a on si snad konecne nejde nejakou normalni pravi,kdyz prijde dite...navic v charitach ti daji do zacstku potrebne veci pro miminko.No aei byd to mela rict doma s tim,zes to zjistila pozde a ted mas strach,ze to s nim nezvladnes,ze na to asi budes muset byt sama nebo dat to dite k adopci,uvidos co ti na to rekne mamka.Co se tyce tveho pritele ten teda neni zrovna vzor muznosti,proste to dite je pro nej jen komplikace,vubec se k tomu nepostavil celem tak ja nevim co do budoucna s takovym klukem...
Ahoj, miminko si nech, lásku k němu cítíš už teď, a ta jen poroste spolu s miminkem, a už nikdy nezmizí, nikdy by jsi si to neodpustila, kdyby jsi se nechala dotlačit k tomu, aby jsi se ho vzdala ❤. Veř, že když tě rodina miluje, a pomohla ti jednou, pomůže ti i teď. Také jsem se vždy strachovala co si rodina pomyslí o tom a tam tom... ale věřím, že i kdybych přišla těhotná v 15ti, tak by mi pomohli, ano asi by nadávali, a hodně, řekli by, že jsem pitomá... ale za vším by byla láska ❤. Řekni to mamince, řekni jí, že si potřebujes o něčem v klidu (osamotě) promluvit, že jsi to sice neplánovala, ale že jsi se už zamilovala, že čekáš miminko, a víš že to nebude jednoduché, ale že jsi odhodlaná to zvládnout ❤. Pak spolu můžete probrat situaci, zároveň tak zjistíš jaké jsou možnosti, možná tu jsou i takové, které teď ani nevidíš❤. Co se přítele týče, řekni mu, že si miminko chceš nechat, a je na něm jak se rozhodne, jestli chce být součástí toho všeho, nebo ne.
Pokud ne, tak bych se asi přestěhovala k rodičům či někam poblíž k nim, (I kdyby na čas, než si něco seženeš, a pokud možno co nejdříve, ať pak nemusíš s bříškem tahat věci atd...)
A jak psaly holky víše, jsou různé příspěvky, nadace pro maminky s dětmi... miminko toho ze začátku opravdu moc nepotřebuje, a spoustu věcí seženeš tady, nebo na fb v různých skupinkách pro maminky za poštovné, či za simbolickou cenu (najdou se i slušné kočárky za 1000,-) některé maminky i darují plenky (co jim nesedí, nebo z nich miminko vyrostlo, a nestihli je upotřebovat) ❤.
Přeji hodně štěstíčka🍀, zdravíčka🥰 a lásky❤, ať se Vám daří, a nějak tuto situaci zvladnete ❤.
Priteli je kolik? Jeste studuje? Mozna, ze se jeste vzchopi, vztah byl jinak dobry? Jak dlouho jste spolu? Neresila bych, jestli si dite nechat, litovals bys toho cely zivot, kdyby ne. Spis je otazka, jestli si nechat pritele zapsat do rl. Urcite si totiz casem najdes jineho i s deckem. Takze, je tvuj pritel dobry clovek, ktery se jen zalekl situace (coz bych mu az tak nevycitala, chlapi dospivaji pozdeji), nebo je to s nim beznadejne (i s jeho rodinou) a lepsi se jej zbavit uz naporad?
a ty ji sama nezajistíš dobrý život snad?