Příliš aktivní babička
Můj problém asi není moc normální, ale bohužel existuje a já tuším, že mě bude provázet každý den mého života. Má tříletá dcera má dvě babičky, jedna je tchýně, se kterou nemám problém a druhá moje matka. Ta bohužel má svůj vlastní život už celá léta v nefunkčním stavu. Nemá moc přátel a žije v dávno rozbitém vztahu, svůj život přes léto zasvěcuje dostavbě svého luxusního domu a péči o zahradu a přes zimu ho hodlá zasvěcovat nám...takže pravidelně každý listopad, prosinec přichází problém letos v podobě častých celodenních návštěv a prohazování rolí matka/babička. Předešlé roky jsme neustále řešili její zběsilé nakupování dárků, nejdříve k narozeninám, pak Mikuláš, Vánoce atd až to samozřejmě dopadlo vždy tak, že jsme se pohádali, stejně nás na Vánoce zasypala takovým množstvím krámů, že z toho malá už ani neměla radost. Letos už jsem si začala všímat, že matka jezdí čím dál častěji. Tento týden nás už hodlala navštívit po třetí, tentokrát proto, že má malá rozbitou pusinku, tak přeci potřebuje babičku. Proč by tyto chvíle měla trávit se svou matkou že? Začala jsem si všímat, že je opět problém v dohlednu, když jsme celý týden řešili čerta s Mikulášem, které pozvat, jak to zorganizovat, jak vše naplánovat, aby to bylo co nejlepší pro malou a nakonec se k nám zase hodlala vetřít babička, takže jsem zrušila původně plánované setkání s čerty společně se známými s jejichž holčičkou malá kamarádí s tím, že přednost má babička, ta si to přeci zaslouží víc...no to jo! Už nikdy více. Než jsem s Mikulášem za dveřmi domluvila vše potřebné, naše malá se samozřejmě přicucla na babičku a já si jí musela vyrvat z její náruče, abych mohla sdílet prvního Mikuláše se svou dcerou. Malá se pak stejně k babičce vrátila na říkání básničky - to už mi tak nevadilo, chtěla jsem aby se mnou strávila aspoň chvilku, aby věděla, že u mě je v bezpečí. Pak si jí babička samozřejmě zmanipulovala do své moci, rozbalila si s ní balíček, který jsem jí s láskou balila...mohlo mi puknout srdce vzteky (jsem normální??) jsem zlá, když tyto chvíle chci prožívat se svou dcerou já? Jenže naše babička má takovou povahu, že tam kde je, je středem pozornosti, zaujímá veškerý prostor, co je v místnosti, je prostě všude a nepřehlédnutelná a to děti milují takové lidi. Ona a její hloupý na sebe neustále upozorňující humor, kterému se většinou nikdo nesměje je prostě všude. Když je u nás, tak je malé neustále za zadkem, chodí s ní i na záchod, u jídla jí krmí i přesto, že jí jsou 3 roky, prostě svým chováním jí neustále dává najevo, že je nejduležitější na světě, neváhá kvůli tomu, že malá chce zrovna pustit vodu v koupelně vylítnout ze záchoda se staženýma kalhotama, takže myslím, že kdyby spolu ty dvě trávili více času, tak mám z holky pěkného spratka, ale ona si myslí, že je to tak dobře... Malá to samozřejmě vycítí a babička je pro ní ta nej. Sama babička se brání tím, že za to nemůže, že k ní přišla, když slyšela ty čerty, jenže to prostě vychází z toho jak se celkově k ní chová a jak na ní působí. Navíc se sama chvástá tím, jakej je manipulátor, tak to o sobě asi i ví, jak je těžké zmanipulovat dítě, že? Už to nikdy nedopustím, aby tu s námi byla, já celý týden všechno plánuju, abych si to potom shlédla jako pozorovatel. I můj nevšímavý manžel, který se jí většinou vždy zastával řekl, že mu to nepřijde moc normální, babička má být ten pozorovatel, řekl "Proč si ona nevzala tu kameru, abychom my si to mohli užít jako rodina? " Normálně nám tu chvíli ukradla, ale mělo se to tak stát, protože teď už vím, že už to nikdy nedopustím za žádnou cenu. Nedovedu si přestavit, kdybychom s ní měli strávit Vánoce, dostala bych se ke svému dítěti aspoň po rozbalování dárků? Nebo bych přišla na řadu druhý den? Třeba by babička potřebovala jít kouřit, tak bychom měli svých 5 minut pro sebe. Ne to nikdy nedopustím, už leta do mámy hučím, aby si dala do pořádku svůj život a nemusela se každou zimu vtírat do našeho 3+1 v paneláku, kde samozřejmě musí vždy když přijede strávit celý den, protože je z jiného města, tak sem nebude jezdit na 2 hodiny. Moje kamarádky si myslí, že jsem v právu a nediví se mi, taky by jim to vadilo, ale jsou to kamarádky, takže budou vždycky na mojí straně....zajímalo by mě ale po pravdě, jestli jsem normální, že to takhle vidím? Moje matka mi na to napsala, že jsem hnusná, tak Vás co jste to dočetli až sem prosím, napište mi svůj názor. Já to snesu... vidíte pro tuto situaci nějaké řešení? Jak všichni společně vycházet, nebudu přeci holce zakazovat babičku, to bych nikdy neudělala, vím co pro mě znamenala moje babička ☹ teď jsem navíc v 9. měsíci, takže čekám, že moje máma jen čeká na příležitost, až se nám to narodí, aby nám Anetku mohla brát čím dál častěji. Co by za to dali jiné mámy, mít takovou babičku, že? Ale já ne, co já bych za to dala, kdyby má matka měla svůj život a nás přijela jen jednou za 14 dní navštívit! Děkuji za přečtení a teď do mě ☹
Ahoj, mam podobny zazitek s tchyni. Vsechny ty chvile, ktere chces prozit se svym ditetem a snis o tom, mi proste ukradla. Cely prvni rok synova zivota byl o tomhle. Rikala jsem si, ze je v poradku pestovat vztah babicka - vnoucek. Akorat mi pak secvaklo, ze tohle jsou proste moje chvile. Prvni krucky, prvni sluvka, koupe prvnich boticek. Pri druhem tehotenstvi jsem videla, jak me odsunuje cim dal vic. Reseni je snadne - odsunout ji a to na dlouho. U nas zafungoval pul rok pri asi trech kontaktech (narozeniny, vanoce) a uz se to nikdy do puvodnich koleji nevratilo. Obcas neco zkusi, ale to ji ignoruju. Jeden z poslednich pokusu byla situacs, kdy objednala dort k prvnim.narozeninam a nam oznamila datum a ze vsechny k nam pozvala. Predvedla jsem takove tornado, ze od te doby je relativni klid. Ale ti je proste povaha, ona se nezmeni, jenom ji zkrotis a udrzis v mezich.
Jedině si s ní promluvit, nastavit hranice a důsledně na nich trvat, nic jinýho nepomůže. Pokud víš, že byses v tom jen plácala, nestyď se obrátit na poradnu mezilidských vztahů, dodají ti sebevědomí, návod, jak se chovat asertivněji, jak líp formulovat svá přání. Především se snaž neobviňovat, tím jí postavíš do opozice. Čeká tě těžká práce, držím palce.
@coseto Mně připadá, že je to poslední dobou od extrému do extrému - buď totální nezájem, nebo vlezlost. U nás to teda s mojí mamkou funguje v pohodě, ale tchýně se blíží k tomu nezájmovému extrému.
U Tebe bude potřeba tvrdě nastavit hranice, co ještě ano a co už ne, s podporou Tvého manžela, a kdykoli se bude schylovat k jejich překročení, tak babičku včas zarazit. Počítej ale s tím, že tyhle "bojůvky" můžou trvat i celý zbytek života babičky... Ideální by bylo, kdybyste se dokázali domluvit a tomuhle všemu předejít.
Rozumím ti.
Člověk se někdy za svoje pocity až stydí - jistá žárlivost na babičku a výčitky, že je to přece tak v pořádku a hezké a do toho zase to tvoje, že ti ukradla ten nej okamžik, který se nebude opakovat...
Ty jsi matka, ty stanov hranice.
Neříkám že máš babičku odřezat a znemožňovat styk s malou, ale máme řekni, že třikrát do týdne je pro tebe příliš, navrhni frekvenci a pokuste se nějak domluvit.
Pokud se bude chtít nafouknout, nafoukne se stejně.
Já jsem s mamkou vycházela celkem dobře, ale mít ji třikrát v týdnu za zadkem po celých dnech, tak bych měla osýpky.
A nedejbůh tchýni...
divná ani zlá nejsi. jsi máma a chceš být máma a nechceš být nahrazována babičkou. problém je, že sis před maminkou ještě asi pořádně nedupla. prostě si sedněte, promluvte si a stanovte si jasná pravidla a hranice. ač mi to není milé, tak já už se s mámou taky kolikrát chytla. prostě to přepískla, zašla za hranice, které považuji u babičky za žádoucí či normální a tak pak bez dětí jsme měli rozmluvu. samozřejmě, že s našimi horkými hlavami ne klidnou a obě jsme to potom obrečely ☹ ale pak byl zas klid. ty jsi máma, je to tvoje dítě a musíš babičce jasně říct, že jsi ráda, že ji máte, že jsi ráda za pomoc, kor teď ji budeš potřebovat možná častěji, ale že vše má své hranice. že je u vás vítaná, ale nemůže u vás na půl bydlet a že pokud je u vás, tak je babičkou a ne matkou. ona si děti vychovala, teď bude vše po tvém, jsi na řadě! 😉 ty rozhoduješ a je na tobě se prosadit, jinak tě ostatní respektovat nezačnou. začátky bohužel bývají boje, nebývá to milé, ale když to překonáte, tak se to ustálí. ono nemusí být vždy vše podle domluvených pravidel, ale už to, že vidíte, že se obě strany snaží člověku pomůže být tolerantní a něco jiného zase přehlédnout. je to o komunikaci. my ti tu můžeme dát za pravdu 1000x, ale s maminkou si to musíš vyjasnit ty sama
Tak me napadlo, co takhle babicku zamestnat? Budete mit mimi, babicko mohla by jsi mi navarit do mrazaku, uklidit, vis ja uz to nezvladam..Kdyz ae mimi narodi, nakoupit, uvarit...Vzit pak mimi do kocarku a na 2hodky pochodit venku a vy si uzijete cas se starsi? Babi si bude pripadat vyuzita a vam to pomuze? A za "odmenu" pak treba neco co babi potesi. Vem napr. Prosim malou do zoo, na bazen a vy si uzijete spanek?
No musis proste byt vic asertivni 🙂 Jsi samozrejme v pravu ale kdyz si nechas slapat na hlavu tak to takhle bude dal. Proste rekni mame ze navstevy 3x do tydne jsou moc, ze je vitana v ten a ten den a hotovo.. a pokud prijde v jinej den tak ji rict ze uz mate program, nepustit dovnitr atd... holt byt asertivni.
Ahoj,
plně s tebou souhlasím, neměla by tě o vaše rodičovské chvilky okrádat. Mě je strašně líto maminek, kterým po porodu nedovolí si pochovat své dítě, mamka mi vyprávěla, že jak jsem se narodila, tak si mě pochovali snad všichni (otec, teta, babička) kromě ní, že mě dostala až odpoledne (narodila jsem se v 8:30 ráno). Maminky tak okradou o okamžiky, které jsou pro ně důležité, vy to zažíváte prakticky furt, nedej se. Vymez jasně mantinely. Třeba návštěvy jednou za 14 dní. Nebo kupte babičce psa 🙂
Ja bych ji dala malou na jeden den v tydnu se spanim a po obede vyzvedla. Takze by si musela uzit cely den a kdyz ji doma neco rozbije sama si to tam bude muset srovnat. A uvidis ze i cila babicka bude mit za cely den a noc o dost mene energie 🙂 ty si odpocines,uklidis a psk ji cely tyden neuvidis 🙂 mi taky cekame prcka a dva a pul holku mame doma. Plati ze patek nebo sobota spi u babi a uzijeme si vsichni. A neboj i neplechy ktere si prinese od babi do dvou dnu srovnas ale musis byt tvrda. Drzim moc palce
hele na jednu strana tě chápu... ale na druhou stranu buď ráda, že se zajímá... naši kluci mají dvě babičky a obě na ně kašlou.. jedna tady byla 3x během 4 let a druhá jde raději do hospody... co já bych dala za babičku...
@coseto Teeda, co bych dala za babicku, ktera se mi cely den chce starat o dite, nakupuje za me vanocni darky, bali je, hraje si s dcerkou (idealne porad dokola opakuje detske rikanky), dokonce i ze zachoda vybehne, aby ji pomohla, a dcerka ji miluje!
Samozrejme prehanim, ale vase babicka zas tak strasna neni, jen je treba ji trochu usmernit:
1) darky - reknete ji, co ma koupit,
2) mikulase se znamymi ci jiny program bych kvuli ni nerusila,
3) stanovte si dny, kdy k vam (ohlasene) bude chodit pomahat,
4) vanoce - jestli je sama, tak je slusnosti ji pozvat, i kdyz vam bude pit krev🙂,
5) poridte si dalsi dite (coz uz skoro mate) a budete to videt jinak,
6) hodte ji haranty na krk a tradaaa🙂)
Ahoj, my měli podobný problém, ale teda ne tak hrozný. Spíš k nám každý jezdil o víkendu, takže jsme neměli volný víkend pro sebe a dost nás to mrzelo. Navíc se k nám tchán stále cpal a mým rodičům pak ještě říkal, jak si nedovolíme říct ani prd a on si sem bude jezdit, kdy chce. Tak jsme si dupli, všem jsme oznámili, že jsou vítáni jeden určený víkend v měsíci a je to. Byl to boj, ale funguje to a je to super.(Kdo má skvělé rodiče i tchánovce, tak to nejspíš nepochopí). A co se týče tahání krámů, to jsem se takhle jednou naštvala a opět si to s dotyčným vyříkala. Taky jsem oznámila, že jestli se to bude opakovat, tak zůstane za dveřma i s "dárky". A myslela jsem to vážně. Jinak tohle je můj případ a vím, co si ke komu s příbuzných můžu dovolit a někteří prostě potřebují přísnější přístup a čas srovnat se s pravidly. Prostě to, co tu hodně ženských psalo - nastavit pravidla.
Ale hodně štěstí s řešením 🙂
Ja ti na to teda napisu to co si psala ke konci🙂 Co jabych dala za takovou vsimavou babicku k dceri....Moje matka je pravy opak, prijede v sobotu jenom na hodinku malou ani nevezme ven, jen ji priveze sladkosti a pali na sve aktivity. Jsem zase prave z toho nestastna:( rada bych aby to bylo jinak,ale nebude je moc aktivni a to jeste stiha milence....A porad si rikam, kez bychom meli babicku co k nam jezdi kazdou chvili a zalezi ji na nas, bylo by to pro me vse. Vic nez kdejaka kamaradka na svete....Tak asi tak🙂 Kdybys poznala opak, pak bys to treba brala jinak
@lucikakajik já myslím, že obojí je špatně. chce to prostě kompromis. ty, kdybys poznala zakladatelčin opak, taky bys mluvila jinak a možná bys ještě ráda vzpomínala na nezájem 😉 extrémy jsou prostě na prd ☹
@blahova_andrea asi ne ja jsem takova zvlastni povaha:D me by to nevadilo, kor kdyz bych vedela, ze budu mt druhy a budu jeste rada, ze mi pomuze....Ja bych prave toto vyzadovala,ale pravda je jina no...me to nikdy holt nepotka
@lucikakajik Ona je pomoc a pomoc. Mně by taky všichni "pomáhali", ale nakonec mám mnohem víc práce, protože dovezou všechno možný, ale když řeknu "Děti jsou pokaděný, kdo je přebalí?", tak to mají všichni najednou problém s ušima 🙂
@michaal to me rozesmalo ted:D
@lucikakajik To je dobře. Já se po skončení návštěv taky vždycky můžu potrhat smíchy 🙂
@coseto Myslím si, že tvoje matka je prostě manipulátorka a na tvé dceři si chce ukojit SVÉ pečovatelské potřeby. Asi by ji neuškodilo, kdyby si našla brigádu v nějaké sociální oblasti nebo prostě jakoukoliv brigádu. Nebude mít tolik sil na "vysírání" 😉 .. Bohužel Vánoce jsou na citové vydírání ideální "přece nenecháte starou babičku samotnou doma na Vánoce"... ale jde jen o vás a váš život, ona si svůj život prožila a měla možnost se "ukojit" na svých dětech.
No jo, většina z nás chce to, co nemá...
Jedna babička si všímá moc, druhá málo, třetí vůbec.
Když to tak čtu - a to teď skutečně neryju do nikoho - tak v budoucnu vůbec netuším, jak se chovat, abych ukojila své babičkovské pudy, nezasahovala mladým do života příliš, neradila, nevměšovala se...
Snad budu mít rozumnou snachu, abychom se dokázaly spolu nějak domluvit. 😀
@elvira Je to asi o té míře 😀. Já třeba v tomto s mamkou nemám problém - ona se s pomocí nevnucuje, ani s nevyžádanými radami, na druhou stranu když si jí o radu řeknu, dostanu ji bez keců okolo. Pokud ji požádám o pomoc s dětmi, neodmítne (ale musí to vědět dostatečně dopředu, kvůli službám v nemocnici), na druhou stranu se snažím toho nezneužívat 😀 a jí nechat prostor, aby se s vnoučaty vyblbla po svém. A funguje to.
@lucikakajik No, to je přesně to, o čem to je. Kdo to má tak či tak, nikdy úplně nepochopí toho druhého. My zažíváme něco podobného, co zakladatelka, akorát že s tchýní, ale už jsme to trochu zkorigovali 🙂. Když si vzpomenu na chvíle po narození malé, kdy jsme potřebovali hlavně klid, jak se nám do všeho pletla, chtěla ji vidět pořád, dávala nevyžádáné rady a hned po návratu z porodnice si ji málem brala na víkendy (nadneseně🙂), tak na to když pomyslím, ještě teď je mi z toho úzko. Hrozně moc mi to vadilo. Za tu dobu už jsme se častokrát rafly, kvůli mnoha věcem, takže se už trošku drží.Ale pořád to není ono, je prostě jiná povaha než já a mně to je prostě nepříjemné. Ale chápu, že naprostý nezájem je stejně tak nepříjemný, ale myslím, že o nic míň 🙂, aspoň se nemáš s kým pořád hádat 🙂
Já si myslím, že problém je především ve vztahu tebe a tvé maminky. Moje mamka to taky někdy přehání 🙂 Dítě tedy teprve čekáme, ale ve vztahu k nám, ségře, ale třeba i našemu psovi... prostě by se rozdala, roztrhala na kusy a chce hodně pozornosti. Ovšem nikdy není vlezlá. To ne. Máme totiž vztah takový, že když řeknu dost, respektuje to. Dokážeme komunikovat bez toho, abychom se urazily. Dokážeme si navzájem dát prostor, ale zároveň i vycítit, kdy ta druhá potřebuje oporu. Třeba když jsem teď na konci těhotenství byla nemocná a manžel taky, tak nám uvařila... ale nenapadlo by ji narušovat soukromí. A byť by třeba ráda pro nás dělala i víc, já nechci a ona to respektuje. Vždy se zeptá... Stejně tak já. U našich mám pořád doma, mám klíče, ale také tam nejedu jen tak, i když mohu... ale prostě zavolám.
Myslím si, že potřebujete zlepšit komunikaci mezi sebou. A zapracovat na vztahu mezi sebou... Vztah malé a babičky z toho všeho jen vyplývá...