Příbuzní zapomněli na moje narozeniny. Přály byste naopak dále jim?
Chtěla bych slyšet pár názoru, protože nevím jak se zachovat. V úterý jsem měla narozeniny a stejně jako loni, mi manželovi rodiče a ani jeho dcery nepopřáli. Teď jsem si na to vzpomněla až v sobotu, že se na mě zas vyprdli, a i když je mi to líto, tak už se nad to umím povznést. Ale nevím jak se mám zachovat až oni budou mít narozeniny. Loni jsem si říkala, že se nebudu snižovat na jejich úroveň a popřála jim, osobně. K manzelovým rodičům totiž vždy na narozky jezdíme, tak se tomu ani nedá vyhnout, a jeho dcery k nám jezdí a když mají narozky tak se jim u nás dělá menší oslava. Ale nechci být stále za tu hodnou a blbou, že já jim přát vždy budu a oni mně ne, to mi přijde dost blbý.
Loni manžel svým dceram říkal, že jsem měla na narozeniny, ale jen řekly, že to věděly. A nevím jestli by měl svým rodičům něco naznačit.
Každopádně by mě zajímalo jestli byste jim dál přáli, nebo ne.
Tak asi to tak zhave nebude, pokud jsi mela narozeniny v utery a az v sobotu jsis vzpomnela🙂 nevidim problem, ze jim poprejes, kdyz budou mit narozeniny oni, ale nevidim obecne duvod jim delat oslavu u vas...
Určitě nic nevyřeší, že jim nepopřeješ, pokud to tak sama cítíš, že popřát chceš. Spíše bych se zamyslela, proč oni nepřejí tobě. Může to být proto, že narozeniny celkově moc neberou, že tě "nepřijali do rodiny" nebo třeba zapomněli a bylo jim blbé přát zpětně. Vše je vhodné komunikovat s manželem - že tě to trápí. U nás v rodině si běžně vzájemně narozeniny připomínáme 🙂 (prostě ségra si vzpomene, tak zavolá, jestli už jsem tomu či onomu popřála nebo i já zavolám, když si vzpomenu dřív a tak mezi řečí si to připomeneme).
Jen mě to zaráží , protože si na mě vzpomenou kamarádky, se kterými se už moc nevídám. Ale vždy si vzájemně popřejeme.
@kridav Ahoj, to je těžký, mě se jednou stalo něco podobnýho od nevlastní dcery s tím rozdílem, že to byl svátek a obě se jmenujeme stejně - takže já jí řekla hezký svátek a podala jí oblíbenou čokoládu a ona mi odpověděla " hmm děkuju a odešla. Připadala sem si jak blbka a zařekla se, že už jí nepopřeju, ale stejně sem to nevydržela 🙂 Každopádně tenkrát se za mě postavil manžel a vysvětlil jí co je slušnost. A to je myslím i moje rada pro tebe - at jim manžel vyčiní, že se k tobě takhle chovat nemaj, zvlášt jestli vidí, že si z toho smutná nebo jinak vykolejená. At si udělá pořádek on v tom jak velkou ti mají jeho blízcí projevovat minimálně úctu... Na tahu je dle mího on
@kmarie81 ale jo to my nevadí, že u nás mají oslavu jeho dcery. Ale s nimy má teď i manžel horší vztahy, jsou hodně ovlivňovány svoji matkou, a domov mají už jen u ní. My jsme se hodně snažili aby, i když jen na víkend, jim u nás bylo dobře.
Vždyť já jsem jim dělala i dorty na oslavu a pohoštění, zvaly si k nám i své kamarádky. To k mámě nemohly.
Nevím no... Já se se svou sestrou nestykam už pět let.. Měli jsme problém a dodnes jsme si to bohužel nedokázaly vyríkat, ale co se týká narozenin tak si SMS napíšeme vzdy
Někdo už to tu nakousl - vaši tchánovci mají oslavu, vy na oslavu jdete, tak jim popřejete. Dcerám děláte oslavu vy přímo, kde jim popřejete.
Děláte vy sama pro sebe nějakou oslavu, aby vám ostatní mohli popřát? Pokud ne, možná bych to pro příště zkusila změnit. 😉
A napadlo mě - mají dcery dostatečné kapesné, aby vám třeba mohly koupit dárek? Je možné, že nemají na dárek a raději kvů
li tomu nepřejí. 😉
A ještě bych dodala, že pokud ani pak nepopřejí, tak už je na panu manželovi, aby vysvětlil základy slušnosti. 😉
@kridav Tak mu napověz - v daný den jim zavolat nejlépe když budeš někde poblíž a prostě je jemně nakopnout, že by ti mohli popřát. Možná ti to přijde moc umělé, ale oni občas lidi fakt zapomenou (tchánovci). U dcer to je jiná - tam je opravdu otázkou, zda není problém jejich puberta a to, že táta má jinou partnerku. Ale i to se s nimi dá probrat (a ano, pozvání na oslavu jak píše @odlaska může být taky dobrý tip). Mimochodem já i švagrovi a sestře přeji občas plus-minus dny, jeden rok jsem zapomněla popřát mámě k svátku (a zrovna na to zapomněli i ostatní).
Přijde mi to trochu dětinský, jako dospělá ženská bych teda neřešila, že mi někdo nepopřeje, když ani nedělám žádnou oslavu. A rozhodně bych se nesnižovala k tomu, aby manžel někomu nakázal, že mi mají popřát. Ti lidé tě nebudou mít o nic víc radši, když ti budou přát z donucení.
Ahoj,ja mela vcera a poprala mi prvne moje mama, segry a vecer manzel se synem,ja prijeli od babicky. Lidi jsou zblbli po Vanocich,tak jim to odpoustim. A ja teda popreju,aspon je pak hryze svedomi 😀
@not_blond nejde o to popřání jako takový, ale je to hlavně projev neúcty vůči tomu člověku... Budu se vyjadřovat hlavně k ratolestem - Ted jí nepřejou, protože se jim třeba jen nechce a časem jí taky můžou přestat zdravit a začít úplně ignorovat. Vztahy nejen v rodině se hold musí naučitit ... Když jim to tatínek vážně nevysvětlí, je to jako by jim říkal, že je v pořádku, že jí nemusí respektovat.
Příští rok bych je kolem data narozenin (prostě klidně o víkendu) pozvala na oběd / kafe.... A uvidíš 🙂
My si teda se všemi přejeme, když se vidíme - většinou někdy po narozeninách nebo svátku o víkendu a je jedno, u koho doma jsme.
@kmarie81 To máš sice pravdu, kdyby dělala oslavu, nebo nějaké setkání a ony by jí ani ruku nepodaly, nebo nepřijely a nepopřály jí dodatečně, tak bych to brala neúctu. Ale nemyslím si, že je tak strašně neslušné nezavolat maceše. Asi jí tak moc rády nemají, jinak by to rády udělaly. Tak by bylo asi důležitější řešit jejich vzájemný vztah, než si vydupat nějaké pitomé blahopřání.... Moje babička měla přítele, kterého jsme všichni nesnášeli. Protože to byl fakt kretíno. Ale babička nám každý svátek, každé narozeniny volala abychom mu nezapomněli popřát. Vždycky jsem z toho měla úplně osypky a strašně mi to vadilo, že nás k tomu nutí. Nevím, co tím dokázala, jestli mu stačil ten falešný pocit, že ho máme rádi..... Jestli jí ty holky nemají co hezké popřát k narozeninám, tak co si pomůže, že jí budou podávat ruku z donucení a pak se za rohem kroutit, jak se jím to příčí.....
Můj brácha má rodinu rád, máme opravdu dobré vztahy. Ale je to opravdu roztržitý vědec mimoň a když mu ráno zapomenu napsat, aby popřál babičce k svátku/dědovi k narozeninám, tak na to zapomene. A není v tom nic zlého. Moje nevlastni dcera minulý rok nepopřála mamince k svátku, protože byla ten týden u nás a zapomněla. A byl z toho oheň na střeše.
Důvody, proč někdo někomu nepopřeje, jsou různé, ale zapomenutí u nás v rodině vede. Takže to, že by mi někdo nepopřál, by mě vedlo tak akorát ke konstatování, že nejsem jediná Zmatenka v rodině.
já samozřejmě nevím jaké mají mezi sebou vztahy, ale paní píše, že dříve u nich oslavy probíhaly a ona celé připravovala a dokonce si tam mohli zvat kamarádky, které jejich maminka nepohostila, už z toho důvodu by měli aspoň ze slušnosti popřát, zvlášt když jak sami přiznali na narozeniny nezapomněli. Tatínek by měl vysvětlit, že s nataženýma rukama připravenýma jen k braní ale žádným dáváním daleko ve světě nedojdou....
@kridav Zdravím, souhlasím s názorem co se tu píše, že by manžel měl něco říct, upozornit je slušně na to, samozřejmě ne před tebou... 🙂 Měj se krásně
@not_blond no asi mu na tom záleželo a babička stála při něm, asi ho měla ráda a jestli jste měli rádi vy jí, tak byste měli jejich vztah přijmout a popravdě nenutila vás abyste mu něco z kapesnýho kupovali, jen chtěla abyste mu projevili trochu úcty tím že mu popřejete. Asi jí záleželo na tom aby se on mezi vámi necítil špatně a odstrkovaný - to je od ní hezký gesto vůči němu. A vám pusa kvůli téhle slušnosti asi taky neupadla. A díky tomu jste dostali drahou lekci do života - přece i dnes občas musíme něco dělat hlavně ze slušnosti. A abysme se nemýlili, v okolí každýho z nás se nejde někdo, kdo nám projevuje slušnost, aniž by na to měl kdovíjakou chuť.
@kmarie81 to jsi napsala přesně, já od nich nic nechci, ale když ví že já jsem na ně nikdy s přáním nezapomněla, tak že slušnosti by mohly napsat aspoň blbou smsku.
A to oni se o dárky hlásí už 3 měsíce předem a už ví co chtějí a není jim blbý se připomenout, moc rádi berou.
No nic nebudu dětinská, a prostě jim budu dál přát i když oni mě ne. A řešit už to nebudu, vypovídá to jen o nich samotných. Já budu mít čistý svědomí, že na nikoho nekašlu.
Mem taky prarodiče nepřejí jen tchána nová přítelkyně. Nevadí mi to🙂
@kridav nejsi dětinská, když chceš od ostatních trochu úcty a respektu a manžel by si měl uvědomit, že to, že děti vyrůstají u matky neznamená, že je taky nebude vychovávat - a za mě tohle k výchově rozhodně patří taky. jestli má strach, že se dámy urazí, tak ať - měl by jim dát na srozumitelnou že u vás v rodině a ve vašem domě si prostě k narozeninám přejete a že ty do týhle rodiny a domu patříš taky! Jestli tě to trápí a asi jo, tak mi naopak přijde hloupé, to shazovat ze stolu s tím že se nesnížíš na jejich úroveň. Tohle tě bude trápit i za rok, dva .... Jsem asi na tohle téma nějaká citlivější, ale tenkrát mě to taky dost ranilo.
Ano, popřála bych jim. A asi bych ani neřešila, kdo popřeje mně a kdo ne, pokud by to nebyl přímo manžel 😀 Ne každý myslí na všechny narozeniny všech okolo 🙂 Povznes se nad to, trápí to akorát tebe.