Přestala jsem milovat svého muže

@kokyna92 Ahoj,je to moc slozita situace a mam to za sebou....Po 4letech s manzelem a synovi bylo tehdy necele 3 roky.Uz dlouho jsem chtela odejit,nefungovalo to.Ale nechtela jsem rozbit rodinu.Az jsem se zhroutila a skoncila na antidepresivech...Pak jsem potkala cloveka,ktery me pritahoval a psychicky me drzel nad vodou a ja citila,ze s manzelem uz byt nechci.A ze lepsi rozvedena a zdrava nez na prascich a synovi nemam co nabidnout.Od manzela jsem odesla,jsem s tim novym partnerem 5 let a cekame druhe mimco.Pritel mi tehdy rekl,ze je dulezite,jestli chces zivot prezit anebo prozit....To na me dost zapusobilo.Vis,podle me zalezi i na Tvem zivote.To zes jednou zalozila rodinu neznamena,ze uz do smrti musis byt nestastna....To je muj nazor.

@dailik máme to stejně,až na to zhroucení,topila jsem se v takovém vztahu 9 let a nechtěla rozbít rodinu
@kokyna92 Nebuď hloupá tak jako já,seber odvahu a odejdi...
Uvidíš,že se ti uleví a budeš moct konečně zase dýchat

ja si myslim, ze kdyz nastoupis zpatky do prace, sedne to... takze rok vydrzet... na vztahu se musi porad pracovat a chlapi jsou zabedneni... dokud jim nedas nuz na krk nebo opravdu neodejdes. ale myslim, ze castecne i prozivas krizi na materske, to nam kazde po dvou letech stravenych doma trochu hrabe a nejsme uplne spokojene. tedy aspon ty typy, co maji rady spolecnost a svou praci 🙂

@kokyna92 Je to zapeklitá situace, ale nic se nejí tak horké, jak se uvaří! Já bych viděla jako základ pro svobodné rozhodování ekonomickou samostatnost. Už si oťukávej, jestli nastoupíš zpět do staré práce, nebo budeš hledat novou, pomalu si připravuj "pracovní" šatník, dívej se, co se děje v tvém oboru. Až zase nastoupíš do práce, tak taky uvidíš vše jinak. Buď se ten vztah zase změní a budeš spokojená, a nebo budeš stát pevně na vlastních nohách a tím snáz se ti budou dělat důležitá rozhodnutí. Pro teď by ti mohlo hodně psychicky pomoct, že si dáš tu první metu dobře se připravit na návrat do práce. Držím ti palce!!!

Já prožívám něco podobného. Taky mi přijde že jsem v tom vztahu zůstala z rozumu. Několik let jsem měla problém navázat zodpovědný vztah a pak se objevil můj manžel. Jenže teď po 7letech. Prostě mi chybí vášeň. On nikdy nebyl vášnivý, dokonce se semnou ani nelíbá (a mě to tak hrozně chybí). On to prostě nemá rád. Dá mi jen pusu a toť vše. Jenže já to potřebuji i jako sex. předehru. Nikdy jsem neměla partnera který by se se mnou nelíbal. Tenkrát jsem byla sama a nešťastná a řekla jsem si že se bez toho obejdou. Ale lžu jen sama sobě. Nevím jak to bude dál pokračovat...máme děti a já nechci ničit rodinu kvůli nim. Ale kdyby nebyli. Asi bych odešla.

@dailik diky moc za zkusenost..prave presne jak rikas..mam pocit ze jen prezivam..nehledám lasku jak z romantickeho filmu, ale zaroven si nemyslim ze tohle je zpusob zivota kterym chci zit. Jen je to o to tezsi ze jsme cerstve ve svem..hypoteka na krku. A chteli jsme druhe dite..ja jsem srab to rozseknout..mam hrozny strach ze pak budu litovat..ze mi bude chybet a ze tohle je jen jakysi rozmar kterym vse zkazim. Ja jsem mu rekla ze uz si nejsem jista zda ho miluju..o to vic se zacal bat ze kam pujdu tam se zamiluju..ale jinak to k nicemu nebylo. Obdivuju te jaky krok si dokazala udelat ja z toho sem vystrasena.

@pintule01 prave se bojim ze to je jen naky rozmar a akorat tim vse po...trva to uz delsi dobu ale az posledni dobou o tom dost premyslim..každopádně diky za nazor! 🙂

@verusky
@guinea dekuju za nazor ale nejsem zrovna clovek spolecensky..rozhodne si nemyslim ze je to tim ze sem doma..i kdyz mi z toho obcas hrabe to jo..kazdopadne ja chtela mit rodinu brzy..a mam ji..mam prakticky vse co jsem chtela az na ten vztah...a byla bych doma s malym i dal. Byl plan mit druhe dite a byt vlastne dalsi 3 roky doma. Prestehovali jsme se do jineho mesta..neni jistota ze maleho vezmou do skolky a tak nejak to vse hezky sedelo..dokud jsem nezacala pripoustet ze je mezi nami fakt neco spatne.

@guinea kazdopadne moc dekuju!!

@regata presne..ja mela spatne zkusenosti se vztahy a vzdy jsem hledala nekoho s kym bych konečně zakotvila..chtela sem rodinu brzy..a on se o me zajimal..nespechal, pratelili jsme se..byl mily, hodný, vedela jsem ze me miluje driv nez ja jeho..mne to prislo az casem..mozna ze jsem spis jen od nej dostavala to co sem chtela a to mi imponovalo. Primo ta jiskra tam nebyla a ja si rikala, ze netreba..tam kde byla to dopadlo katastrofou a konecne sem nasla nekoho kdo me nezklame a budu mit klidny vztah navic jsem dost komplikovana povaha a on se s tim umel vyporadat..Pak to slo nak samo, zasnuby, dite, svatba. A najednou mam pocit ze jsem totalne vyhorela. Z jeho strany v sexu neni problem. To on by i chtel, ale vubec me nepritahuje. Rikam..on je typ chlapa do ktereho bych se sama od sebe nezakoukala. Navic me uplne odradil a i kdyz se stara, nosi domu penize a pomuze s domacnosti a s malym. Vztah tam neni. Vecer jde kazdy po svem, spime i v jinem pokoji..on dost chrape, vstava brzy tak spim s malym v pokojicku..je vecne unaveny, sarkasticky, nic ho neba..jen proste hrat na pc nebo koukat na neco sveho. Nemyslim si ze manzelstvi by takhle melo vypadat rozhodne ne po 5 letech vztahu..možná tak po 20ti..a jak pises..nemit zavazky..hypoteku a dite..myslim ze uz by jsme spolu nebyli..jenze se nakou dobu snazime o druhe dite a me to takhle zacalo hlodat..:( muzu se zeptat zda tvuj muz o tvych pocitech vi a neco s tim dela?

@kokyna92 je pak mozne, zkusit neco spolecneho- jednou tydne sobota se sklenkou vina, nejaka hra, nejake tema... najdi clanek, jak zpestrit vsedni dny po letech manzelstvi... i kdyz tech Vasich pet je malo, presto v dnesni dobe vztahy nevydrzi ani to... pak muzes jeste skocit do manzelske poradny slyset nazor odbornika (mne v prvnim vztahu pomohlo), moznosti je cela rada, jak vztah vylepsit i s kym to probrat 🙂
napada me, jestli bys tyto myslenky mela, kdybys uz tehotna byla a zazivala treba tehotenske nevolnosti a byla rada, ze Ti chlap pomaha se starsim ditkem... ale zas- jednou by stejne prisly. ja nemam na tv prostor, ale maminka mi rikala, ze byly skvele manzeske etudy od trestikove. byly to dokumenty manzelu- svatba, po dvou, trech, peti, deseti, dvaceti, triceti letech. proste jak rika plzak-manzelstvi neni romantika, je to instituce...
ale nic to nemeni na tom, ze se oba snazime, aby nam bylo lepe a abychom meli neco spolecneho, chapu Te a souhlasim s Tebou...

U nás to dopadlo tak ze sem odešla s jiným mužem a víš co? Za týden sem byla doma až když sem byla pryč uvědomila sem si jak mi schází a on si uvědomil své chyby ale u nás to bylo i o hrubém chování.. teď už je dobře a máme druhé dítě

Ahoj zakladatelko, když jsem začala číst tvé řádky, jako by jsi popisovala mého přítele, skoro ve všech bodech. Taky o sebe přestal dbát, to s tím PC by taky sedělo, plus jeste chodí hrát playstation dvakrát do týdne. Jsme spolu taky pět let a před rokem jsme měli opravdu velkou krizi. Začal se mi, jak to říct. No hnusit. Začala jsem na něm hledat sebemenší chyby, ale.zároveň jsem nevěděla,jak mu taktně říct, co mi vadí. Taky to u mě nebyla ze začátku zamilovanost. Poznali jsme se v práci. Přitahoval me,ale chodila jsem s jednim darebakem. Pak jsme se rozešli a já zlomené srdce po tydnu léčila v náručí nynějšího partnera. Taky si se mnou zkusil. Zkoušela jsem na něj manýry, co na mě zkoušel ex přítel. Jako bych si kompenzovala nějaký mindrak z předešlého vztahu. Oba jsme také dost dominantní a chceme mít poslední slovo. Nicméně situace se u nás uklidnila. Pořád mě vytaci určitými "nedostatky" a sem tam se pohádáme, ale vím, že mě miluje a vždy se postaví na mou stranu, když se něco děje. Takze zkus posečkat, možná je to prostě přirozená krize, co přichází po určitých letech a pokud přeci jen ne, netrap se a tuto kapitolu uzavri. Vztah bez lásky, je promarněný život a třeba tě má potkat ještě jiný osudový muž 😉

Jsem na tom podobně. Když tak nad tím přemýšlím, byla jsem zamilovaná jen jednou v životě. Jenže mě bylo dvacet a on byl stejně starý...nechtěl se vázat a jen jsme pak spolu spali. Navíc ani nevím, jestli on ke mě také něco cítil. Tak jsem hledala jiné a doufala že ucítím k nějakému to, co k němu. Nikdo takový se nenašel. Po pár letech začal mít víc rozumu a i to vypadalo (pokud to tedy nebyl jen můj pohled) že už mě nechce jen do postele, ta byla senzační z obou stran. Začal říkat, že z něj asi začíná být rodinný typ, zval mě na výlety, což nikdy předtím nedělal apod. Začala jsem mít z toho dobrý pocit. No a když to fakt vypadalo, že z toho něco bude, zjistil, že jedna ženská se kterou spal je ve 4. měsíci. Vše jsme ukončili s tím že on se bude starat o své dítě. A já hledala jinde. Našla jsem jednoho chlapa se kterým to také vypadalo nadějně, ale nakonec z toho nic nebylo a já se vrhla na prvního chlapa, který mi přišel do cesty. Byl o něco starší a chtěl děti. Také jsem je vždy chtěla brzo a ne čekat až je nebudu mít moct. Po pár letech jsem otěhotněla. Teď je dceři 8 měsíců a já nejsem ve vztahu šťastná. On se to nesnaží nějak moc řešit ale i když si to nechci přiznat, vím že ho nemiluji. Mám ho ráda, záleží mi na něm, ale láska vypadá jinak. Také mi chybí vášeň a to, co jsem cítila, když jsem byla jedinkrát v životě zamilovaná. Nedávno jsem ho potkala v obchodě a od té doby na něj pořád myslím. Taky nevím jak dlouho to v tomto vztahu vydržím...nejraději bych odešla, ale je mi ho líto, on mě miluje, miluje dceru, nesnášel by mě kdybych mu ji chtěla vzít. Je to těžké a co budu dělat to nevím :(

@verusky prave ja bych rada..porad rikam..travit cas spolu..i jemu jsem do oci rekla ze se potrebuju do nej znova zamilovat protoze tohle prezivani nesnesu..ale dopada to tak ze jednou za 3 tydny si pustime vecer film. Porad mi rika ze nejsem spokojena ze mi je vsechno malo. Ze ostatni chlapi nedelaji doma co on a verim ze ma pravdu ale on vubec nechape co mi chybi. Sam rekl ze on je stastny..ze by byl radsi kdyby jsme se tak nehadali ale ze to bere jako procisteni vzduchu. Nechci to jen tak zahodit. Navrhla sem samozrejme poradnu ale on ma spatne zkusenosti s psychology a moc se mu tam nechce. Navic rikam..opet se to zametlo pod koberec a jakoby nic. A ja uz jsem uprime unavena se furt doprosovat aby se mi venoval i jako sve partnerce.

@klaraslavickova no toho se strasne bojim..ze se seberu a pak budu do smrti litovat ze jsem to vzdala a cele to zkazila.

@semmi ahoj..: ) presne tak to mam.rozciluje me chvilema i to ze dycha..ze se podrbe..zamlaska..prakticky jen hledam chyby a vim to..ale taky vim ze je mel odjakziva stejne jako je mam ja..ale presto hezke a jak sem byla spokojena sem je nevidela..ted to ale nemam cim vyvazit. To ze dojde nakoupit a umeje nadobi mi nevynahradi ten vztah. I kdyz mi rekne ze me miluje a verim mu to..proste mi neco chybi..snad mas pravdu a prejde to. Nerada bych byla ta co to rozsekne a zahodi vse co jsme budovali. Dekuju za zkusenost! 🙂

@mis_el ano i ja si sem naprosto jista ze by to byla katastrofa kdyby jsme meli jit od sebe. On by mi to neodpustil. Miluje me a zije pro me ale nedostavam od nej co potrebuju. Rozchod by vzal hodne spatne a ja si to vubec nedokazu predstavit. Navic mame ted cerstve hypoteku. Meli jsme se pokouset o druhe dite. Ja mu rikala své pocity ale nikam se to nehnulo..nic se neresi a ve mne se to akorat prohlubuje..nerikam ze je spatny on..prakticky dela co umi ale ja nevim co s tim..a je uplne hrozny kdyz vidim kolik zen je ve stejny situaci..🙄

@kokyna92 ano je to hrozný že je nás tolik :( někdo jiný by mi řekl, že jsem si ho vybrala sama...tak jsem alespoň klidnější že nejsem jediná. Právě, mému příteli by to taky zkazilo život, jsem pro něj s dcerou všechno, s jeho rodiči se skoro nebaví, navíc bydlí u mě tak by neměl kam jít, nikdy by mi neodpustil že jsem rozvrátila rodinu. Hypotéku ani jiný takový závazek nemáme, ale...nejhorší že na něm vidím milion chyb a ten, kterého bych chtěla je podle mě dokonalý...to co se mi na příteli nelíbí, na tom druhém miluji...

@verusky naprostej souhlas

@kokyna92 Je toto dilema. Ale nesmis to brat tak, ze rozbijes rodinu. Kdyby se to u nas nezlepsilo,taky bych odesla. Mas pra o na to nyt šťastná a ne jen prezivat. Uprimne,nemit dceru, zbalim si veci a jsen pryc. Tak jako jsem to udelala parkrat na zacatku naseho vztahu. Jenze tehda jsem utikala pri.kazde vetsi hadce. Diky tomu, ze mame dítě jsme se naucili oba veci resit a je pravda, ze vetsinou je to on, kdo nakonec ustoupí. Diky tomu to tak nejak normalne funguje. Ale jsou veci, co me stvou porad. To ze kdybych ho neurgovala, je schopny chodit tyden ve stejném tričku, ze neumi vymyslet zadnou rodinnou akci, ze kdyz ma volno, sesne k PC. Na jednu stranu ho chapu, dre se jako kun,dela kuchare. 14 hodin na nohách, ale ja taky potrebuji odpocinek. Pokecat s kamaradkama, zajit si neco hezkeho koupit. Jsem prakticky porad jen s malou a nebo jdeme ke tchyni. Je to zlata zenska. Hodne mi pomáhá a muzu si ji postezovat, protože moc dobre chape,co me stve a je vzdy na me strane. Neztracej nadeji,ono to nejak dopadne, hlavne se nerozhoduj na úkor sveho štěstí. Ten rok, co jsne meli krizi jsem ani nemohla dychat, jak byl v me blizkosti. Permanentní stres, naštvaní, totalne vyhasla. Tenkrat jsem se toho tlaku zbavovala experimenty s vlasy. =) Menila jsem barvy a vnejvetsi krizi jsem si nechala vlasy co jsem mela nad zadek ostrihat strojkem a citila.jsem se najednou jako by to ze me vsechno opadlo. Zamerilajsem se na sebe. Zasla si na sklenicku, koupila si neco hezkeho, zacala jsem zase o sebe hodne dbat, jako pred ditetem a pritel to videl, ze se mi dvori jiní chlapi, mozna si uvedomil, ze me nema tak jistou, jak si myslel a sel trochu do sebe. Pokud to neni trouba a miluje te, jak rika, zabojije o tebe. 😉

doporucuju knihu pet jazyku lasky, precist oba a pobavit se o tom (je to utla knizecka). pak si porad myslim, ze ta krize je v Tobe- Tobe vadi, ze jsi doma, porad dokola to same a kdyz budes chodit do prace, nad domacim "mlaskanim apod." Tveho muze se mozna ani nepozastavis... uz budes resit, co se delo v praci, s kym sis co rekla, co udelat na veceri, kdy zvladnout pracku... zivot bude mnohem pestrejsi a bohatsi... a ano vim, ze si to ted nedovedes predstavit. ja kdyz dojdu z prace (chodim dva dny), je mi vecer opravdu putna, co se delo doma, jak holky hraly na nastroje, co jedly, co maji do skoly, proste jsem unavena, jsem rada, ze to tu nebreci (myslim malicke). kdyz jsem doma, resim kazdou kravinu, nemam nadhled...

Ja jsem s manzelem asi 10 let, mame 2 leteho syna a neplanovane cekame dalsi. Situace uplne stejna, co popisujes ty. Jen ten muj doma nepomuze absolutne nic. Na vse jsem sama. Jsem z toho nestastna, uz spime oddelene, protoze on chce civer do pocitace dlouho do noci. Vubec mu to nevadi, spis je rad. Uu jsem nekolikrat rikala, ze se rozvedu a je se pohadame a nic se nedeje. Cele dny i vecery jsem sama s ditetem.

@ladeka doporucuju manzelskou poradnu... ti soucasni muzi jsou uplne natvrdli... pritom by stacilo mnohdy malo a my bychom je chtely... dle mych zkusenosti je dulezite byt nad veci, vedet, co chci a nemit tedy obr cile... ja byla citove zaujata a jsem sama (ono to u me ale kolem porodu lepe neslo...). takze premyslej, co bys chtela prvne zlepsit. treba tu pravidelnou sobotu, kdy jste spolu a delej, co Ty chces... sklenka vina (Ty strik 🙂), spolecenska hra, pomazleni na zaver... a zase za tyden neco jineho 🙂

hele a když jste spolu o tom teda mluvili, a říkalas co cejtíš atd...tak vyjádřila si taky tu vážnost toho, kterou v sobě cejtíš? řeklas, že uvažuješ i o rozchodu? nebo teda...vlastně já nevim, jestli o něm vyloženě uvažuje. asi jakoby jo, ale přijde ti to nemyslitelný kvůli hypotéce a tomu, že si nejseš jistá, že toho nebudeš litovat...
pfff je to hodně ma houby situace:( jako.......asi tady budu za kreténa, ale co bych udělala já by bylo, že bych navštívila dobrýho astrologa, kde bych se snad dozvěděla, jestli mám jen nějakou krizi v sobě, nebo se k sobě s mužem prostě nehodíme a v budoucnu to nebude lepší, spíš naopak. a třeba i jestli se tam blejská na někoho novýho, ale to zas tak úplně o ničem konkrétním nevypovídá. jakože tam můžou vyčíst, že se ti nachomejtne nějakej mužskej, ale to je tak všecko. nebo nevííím.

mně by vadilo hlavně to, že to bagatelizuje. podle mě, pokud tě teda miluje, tak by se měl snažit víc o tebe bojovat. mělo by mu dojít, že to je fakt vážný, a že nestačí to, že ti pomáhá doma s nádobím. na záchranu vztahu musej bejt a musej chtít oba dva... jinak to je na H. a mně podle toho, co píšeš, přijde, že on prostě nechce, resp. SE mu nechce.
s časem to bude jedině horší. tohle se nespraví zázrakem podle mě. a ani s nástupem do práce. možná nebudeš tolik řešit drobnosti, ale to zásadní zůstane.
nebo to za tebe třeba rozhodne druhý dítě...ale v týhle situaci nevim, jesi bych to pokoušela:( bude všecko zase o kus složitější.