Prarodiče se nezajímá o druhé vnouče
Už dlouho nás to s manželem trápí a já se chci zeptat, jestli mate někdo podobnou zkušenost. Moji rodice si od cca 2 let brali starší dceru na víkendy. Jsou moviti, takže měla i má úplně všechno. Když ji bylo 6 let narodil se ji bratr. A to je kamen úrazu. Já jsem jedinacek, další dítě nechtěli i já byla nehoda. Těhotenství absolutně nezájem, pro dceri se mnou chodila matka na ultrazvuky. Když se narodil, odletěli na dovolenou, takže za mnou nebyli ani se neozvali. Dceru od narozeni si brali do kočárku, syna nikdy. Oba byli nekojeni. A teď k věci. Synovi už je skoro 5 let, holce 11 a je to stále stejne. Co se tyče věci, dostávají oba od mých rodičů stejně, ale dceru si berou na víkendy, na výlety a syna nikdy. Syn je moc hodný, proste normální dítě, žádný sigr. A už je ve věku kdy je mu to líto 🙁tak jsme styky dcery s prarodiči omezili, ale to se nelíbí nikomu. Když jsem s nima o tom otevřené mluvila, řekli ze na to proste nejsou. Ale jak to vysvětlit chudakobi synovi a dceri, která nechápe, ze kdyby byla na jeho miste, taky by ji to bylo líto
Zkusenost nemam, ale je mi to lito
Omezila bych styk i s dcerou, jen na rodinné oslavy, kde budete všichni nebo na výlety, kde budete všichni. Nenechala bych nikoho dělat takové rozdíly mezi dětmi, aby jedno bylo nešťastné. Je mi to fakt líto, musí to být těžký.
Taky bych sla asi tou drsnou cestou....A dceři třeba není líto nebo nepřijde ji divný, že je brácha takhle odstrkavanej? Přece jen už je jí 11, to už musí chápat a vidět....
@volcok87 Jak píše @deaneira29 budeš muset být neústupná a trvat na svém, oběma dětem stejně, dokud to nepochopí, že si nepřeješ dělat rozdíly.
Pokud jsou na ně 2 děti moc, jeden víkend může jít 1 a druhý víkend další.
@volcok87 To je mi moc líto, doufám, že v takové situaci nebudeme s číslem dvě i my. Je to smutné. Napadá mě jedině omezit styk, třeba by pak vzali i kluka, když by to byla prostě podmínka. Tohle je přece absurdní, děti nejsou hloupé a neumím si představit, jak moc mu to musí být líto. Prostě chtějí výlet? Tak obě děti a hotovo 🤷
Je to hrozne smutna situace. U nas bychom to urcite rozhodli tak, ze bud se budou "chovat" k oboum vnukum stejne, ci bude kontakt minimalni. ☹.
@volcok87 Vystavila bych je stejné situaci, jakou oni dělají sourozencům. Pozvala bych je na oběd a prostřela stůl, ale jídlo bych dala jenom jednomu z nich a pak bych řekla, že je to pro mě moc vařit pro 6 lidí, těch 5 porcí ještě zvládám. Zeptala bych se jich, jestli se cítí příjemně, když mezi nimi dělám takto rozdíly a preferuji jenom jednoho z nich. Asi to bude trochu drsné a budou naštvaní.
nekompromisně děti střídat. mamka si třeba brala nejdřív také jen starší, ale pak když syn dospěl do věku od kdy si brala jí, tak si na víkend vezme samozřejmě i jeho . Spíše na střídačku než oba, ale stejnoměrně. Třeba v 7 si vzala starší i na dovolenou, další rok pro změnu zas mladšího. další rok se zas vystřídali. atd.
Tak tohle slysim poprve, ze by se mohlo dit u prarodicu a az v takove mire, je mi to urpimne lito. Taky bych dala prarodicum jasne najevo, ze obe deti stejne, nebo nic. A co z nich zkusit vydolovat opravdovy duvod, proc to tak rozdeluji? Copak si neuvedomuji, ze to tomu druhymu ublizuje? Pokud neni problem v penezich, tak deti stridat... Nejaky duvod to musi mit, akorat to nechteji rict narovinu.. Nechapu to...
Ja to take znam z okoli. Starsiho vnuka berou vsude a mladsi vnucku ne a ta place doma. Zadny duvod to nema, maji proste jedno radeji.
U nás je bohužel to samé u tchýně. Už jsem jasně řekla, že buď oba, nebo ani jeden. Na to mi řekla, že asi nechápu, že je z obou unavená. Přitom je má jen občas. Kdyby je aspoň chtěla střídat, ale ptá se vždy jen na staršího. Toho by klidně hlídala každý týden. O mladšího nikdy neprojevila zájem. Co se týče dárků, peněz, dostávají oba stejně. To zas nemůžu říct. Nechci se s ní hádat, tak nic neříkám, ale teď už jsem jasně řekla, že jí dám jen oba, nebo žádného. Tak řekla žádného.
Kamarádka měla úplně stejnou situaci, ale s tchýní. Ta vůbec nebrala vnuka v potaz, jen vnučku. Nakonec tomu udělali rázný konec. Buď oba nebo ani jeden.
@petaov dobře jsi udělala. Já bych postupovala stejně rázně. Tady nejsou kompromisy typu "ale chápej, babička je ze dvou určitě unavená a to není jenom tak hlídat DVA a babička nemá POVINNOST a blá blá blá" Velké Prdlačky! tady jde o odstrkované dítě.
Zachovala bych se stejně jako píší holky nade mnou. Buď oba, nebo nikdo. Tohle je šílené ☹
@volcok87 ja uprimne nechapu ze to tak dlouho prochazi? Ja mam deti ve veku 4 a 3 a bud jdou obe, nebo zadna. Nebo podle domluvy s detma jestli chteji/nechteji jit. Kazdopadne se ale ptame vzdycky obou. Mladsi driv samozrejme byvala se mnou doma a starsi na vylete, ale uz tak od dvou let to vnima a chce byt taky s nimi na vyletech/prespavani atd.
Urcite je v tom neco jineho. Moje tchyne, nez se maly narodil, tak doufala, ze to bude kluk, ona by si neumela hrat s holkou, kluci jsou lepsi, jednodussi bla,bla, bla...Velice jasne jsem ji rekla, ze tohle nechapu, ze vnouce je vnouce a snad nezalezi na tom, jestli je to holka nebo kluk. Pak se svagrove narodila holcicka a vedla pred ni tyhle kecy. Tchyne ma celkove problemy se vztahy mezi sebou a dalsimi zenami, takze dneska chapu, ze je v ni proste neco zakoreneno a vidi v holce "konkurenci".
Rekla bych, ze neco podobneho muze byt u vas. Nejaka predpojatost vuci klukum.
Jak rikam, jednou jsem s nimi vedla vážnou debatu a máma se chvíli snažila, ale pak se ji stala mozková příhoda a hodilo se to zase do starých koleji. Ale teď už je zdrava a je doma a mimochodem na milence čas měla 😡 on i problém je, ze můj táta je proste na syna hrubý, neumi s nim normálně mluvit a nás to hrozne štve, manžel už se několikrát ohradil ať se tak k nemu nechová. Další věc je, ze díky zvláštnímu dětství se u mě rozvinula hraniční porucha osobnosti s kterou se několik let lecim a beru léky a některé věci co mi radite, proste nejsem schopna provést.
@mariegroth je to možné, moje máma je jedinacek, já jsem jedinacek a můj otec má bratra s kterým se nemá rad
@me_druhe_ja my s ni o tom mluvíme, ale dcera má strašně složitou povahu. Hlavně byla středem vesmíru babičky a dedy skoro 7 let a líbí se ji to. Ji se strašně špatně něco vysvětluje, má i nějaké problémy s ADHD, poruchou pozornosti, takže některé se věci se s ni řeší hůř a hlavně už s ni mlátí puberta
@volcok87 A co z toho zvládneš udělat, když máš hraniční poruchu osobnosti?
Faktem je, že bys to měla nějak utnout, porucha neporucha, jelikož tím zaděláváš svým dětem na problémy. Jako asi nechceš, aby synek musel jednou tyhle traumata, že patří na 2. kolej zpracovávat u psychologa. Ikdyž já vůbec nevím, jak tě to omezuje.
Každému by se líbilo být středem vesmíru 😉
@levandule_k moc pravé ne, v jejich přítomnosti se necítím uvolněné a dobře. Dříve jsem měla z každého setkání neovladatelne úzkosti. Na tom jsme s psychologem zapracovali. Ale pořad z nich mám absolutní respekt a nemám s nimi intimní vztah. Protože oni si od mého dětství více méně jeli svůj život plný zábavy a já byla na vedlejší koleji. Těžko se to vysvětluje. 2x jsem se odhodlala s vážnější komunikaci, ale psychicky mě to totálně znicilo
@volcok87 jestli ty sama máš se svými rodiči takhle špatný vztah, který ti způsobil psychické problémy, oni se hrubě a nespravedlivě chovají k tvému synovi, může se nakrásně stát, že díky nim on může mít taky pak psychické problémy, pocit méněcennosti a podobně. A ani pro tvou dceru to rozhodně není vhodný příklad, takže za mě bych úplně přerušila kontakt, rodiče nerodiče, tohle je normálně škodlivý vztah pro vás pro všechny, nic kloudného takový vztah nepřináší a jen ubližuje a to podle mě nejen synovi, ale i dceři, která si naopak díky nim zvykla byt středobodem vesmíru, což taky není dobře. Já bych ho být tebou utla úplně nebo omezila na narozeniny a Vánoce, myslím, že se vám uleví a dcera to jednou pochopí.
@volcok87 Ono je samozřejmě lehké psát rady od klávesnice, ale postavit se k tomu v realitě je zkrátka těžší.
Čistě hypoteticky, kdybych byla v podobné situaci jako ty, tak bych třeba napřed musela tepat do manžela, aby moji lekci, kdy pozvu oba na oběd, ale naservíruji jenom jednomu, nezhatil tím, že najednou začne "zachraňovat" situaci a 2. členu rodiny oběd naservíruje on, protože je to přece blbý.
Já tuhle nespravedlnost, kdy je preferováno jedno dítě, nesu blbě a nadzvedává mě to ze židle i u cizích. Řešení jsou vždy 2, buď ukončit vztahy nebo jejich chování zamezit, protože dítě nikomu nic neudělalo, aby trpělo tím, že je méněcenné, jelikož někdo nedokáže mít rád stejně.
Si to třeba napiš a přečti jim to, pokud se ti zlomí hlas a nevydáš ze sebe ani hlásku, tak ať to dočte manžel.
Se divím, že jimi spíš nepohrdáš, za to že jsi pro ně nebyla dobrá. Oni si tvůj respekt moc nezaslouží.
@volcok87 já bych poprosila manžela, aby jim to slušně vysvětlil, nebo jim napiš dopis, kde jim napiš všechno, co a jak cítíš, i ty za sebe, co všechno ti způsobili a že tohle pro svoje děti nechceš. Že když budou potřebovat pomoc, tak samozřejmě ano, ale časté návštěvy ne. Že rozdíly mezi tvými dětmi jsou pro tebe zásadní a chování dědečka k synovi také a že takhle to nejde, takže se prostě vídat nebudete. A když se známí budou ptát, tak jim řekni, že jim do toho nic nejí. Psychické zdraví tvých dětí je nejdůležitější!
@levandule_k ten respekt je myslen, jako respekt k autoritě, nadřízenemu, pořad to řeším s psychologem, protože to není proste zdravé. A já to vím Ze to je špatně
Znám něco podobného ze svého okolí a upřímně nikdy jsem to nechápala. U kamarádky se to řešilo tři roky a nakonec se to muselo udělat opravdu na sílu a to utnout styk staršího syna s prarodiči úplně, prostě pokud si nedubou brát i dceru vnuka neuvidí a tečka. Trvalo to přes půl roku než to pochopili a za tu dobu i syn pochopil jak bylo sestricce když s nimi nikam nemohla. Co vím tak u syna to řešili i tak, že dcera něco dostala trebe šla s mamkou do cukrárny a on musel být doma, aby mu došlo jak nespravedlivé to je. Jinak když to řešili tak klukovi bylo 10 a holčičce 6.