Prarodiče a řeči, jak jsou vaše děti hrozné. Lezou vám také na nervy?

My posloucháme přesný opak - jak jsou dětičky naprosto hodné a přitom doma by od nich prchali i čerti. 🙄

No jo, ale ty vychovne metody babicek vetsine populace komplikuji zbytek zivota 😆 Estivillova metoda zaklad, ohradka a nulove partnerstvi/pratelstvi s rodicem taky. Dam ruku do ohne, ze nase deti budou vychovavat zase jinak a na tu nasi vychovu koukat skrz prsty... V konci se vsichni snazime byt nej rodice a vychazime z moznosti okolo sebe... Takze proste jednim uchem tam a druhyn ven, hodne veci odkyvat a myslet si svoje, dat jim volnou ruku pri hlidani (ono to tem detem fakt neublizi at je to cokoliv a jim to udela radost, ze preci jen maji nasi duveru i kdyz nas drzeli od pul roka na nocniku nasilim)... A vetsina deti jsou potvory a jinak se chovaji ve skole/s kamarady/u babicky/na vylete...

Mám bratrance o 10 a 11 let mladší. Pamatuju si, jak jsme tam často přišli, oni byli v postýlce v počuraných punčocháčích. A teta pak za pár let všude prohlašovala, jak její kluci chodili od roka na nočník🙂 Takže jsem docela brzy prozřela, že ne vše, co někdo o svých dětech zpětně říká, bývá pravda.
Mám děti akční, mamka ráda poukazovala na klidná vnoučata známých. No co nadělám, já těžko můžu mít klidné děti, když sama stíhám spoustu aktivit🙂

No jo, když je syn chvilku "hodný" a hraje si sám, tak poslouchám, jak je hodné dítě a že mám celý den pro sebe, že proč si stěžuju. 🙈 To že to takhle obvykle funguje, jen když je u nás návštěva a ještě má jako kulisu puštěného Binga nebo Pata a Mata, to v tu chvíli neřeší. Jindy, naprosto stejná situace, tak do mě valí, že proč mu tu televizi pouštím a nechce si nechat vysvětlit, že jinak bych se nemohla věnovat jí. 🤦‍♀️
No a potom jsou dny, kdy se syn i před babičkou chová jako normálně, a to zase poslouchám, že to je náročný, jak to dítě chvíli neposedí a pořád se něčeho dožaduje, že si ani nepopovídáme 😁
Takže jedním uchem tam, druhým ven... 🤷‍♀️
Taky poslouchám, co a jak bych měla dělat, když se dítě vzteká. To si vždycky vzpomenu na sebe, jak jsem byla vzteklá a máma to absolutně nezvládala. Tak si myslím svoje a dál si jedu to, co mi relativně funguje 😉

U nás opak. Pořád říkají, jak jsou bezva. A to naši i tchánovci. Jediný, co jednou padlo od mamky - že chodí pozdě spát. Na to jsem jí řekla, že obě spí do 9:30 a až nám začne za rok školka, ještě se navstávají. A že nám to vyhovuje, když jdou spát později a vstávají dýl, že my dospěláci chodíme stejně spát až kolem 1h ráno. A pohoda. Pak měli starší na dovče a taky jim to vyhovovalo. 😅

Ta paměť je výběrová, tchyně prohlašuje, že nikdy svoje děti nebili, zajímavé je, že manžel má samo v paměti scény, kdy ho rubali za každou kokotinu, včetně známek ve škole. Takže prd a vořech, buď si nepamatuje, nebo účelově kecá ve stylu já jsem prostě nejlepší a nikdo na mě nemá. Posílat druhým uchem ven, to je má rada.

Mela jsem to uplne stejne. Stejny postoj, stejne urypane rodice…Dnes, kdyz je detem 10let, musim nerada priznat….. V mnoha vecech meli pravdu😀

@irmamala A v cem?

Jedním uchem dovnitř druhým ven.At si mluví co chtějí,naše děti si vychováváme sami.Tchyne taky,že švagrová,můj chlap a svagr museli poslechnout,když se něco řeklo.nase dcera to má na háku,má svou tvrdohlavou hlavu,respektuji ji, ona mě,vycházíme spolu.to samé syn.u obou vyžaduji pravidla slušného chování -zdraveni.ucime je samostatnosti,když dcera začala chodit do 1.tridy,hned šla sama z domu,já čekala u školy, protože to má přes 2 silnice,tak jsem jí volala na hodinky co má gps a pohoda, zvládá to-tchyne byla z toho hotová,že je malinká...syna jsem s hodinkami,to mu bylo cca 4 a kousek taky nechala chvilku doma,měl neštovice a já musela dát do/ze školky dcerku(byla v tu dobu předškolák)a taky to zvládl,volala jsem mu a pak mi řekl,že se mu to líbilo,že chce být častěji sám doma😅.na to mi tchýně řekla,ze jsme se zbláznili.ale už si zvykla

😀 😀 😀 my jsme zrovna byli na dovči u příbuzné v cizině (nebydleli jsme u ní, ale byli jsme v jednom hostitelském domě) a taky jsme se dověděli, že jsou naše děcka nevychované - byly v novém prostředí, tak chtěly všechno zkoumat, všechno osahat apod. To tu příbuznou strašně rozčilovalo (aby to nerozbily, nerozházely...), dcera pak říkala, že ji to tady nebaví, tak jsem je zpakovala a šlo se ven...a byl klid. Jako né každý je stavěný na děti. Příbuzná měla představu, že si budou prohlížet knížku, stavět kostičky nebo sedět a poslouchat, o čem se baví dospělí...a taky poznamenala, že její dcera a její děti takové NIKDY nebyly a že vlastně nikdo takový nikdy nebyl...ach ta paměť!!!
Co vím, tak takové to, kam ho postavíš, tam je a ani nešpitne je jen u dětí, které jsou fyzicky/psychicky týrané. Možná pak u autistů nebo dětí jinak "porušených."

@ina10 Ano, tohle znám, aby nerozbily, nerozsypaly, nevylily, aby nebyly na zemi drobečky atd. 😏 Např.u těch drobků to nepochopím. No tak když dítě nadrobí tak se to dá vysát, rozhodně lepší než poslouchat poučování "pozor ať nenadrobíš, aby se děda nezlobil"🤪

Ahooj, jo jo taky tohle taky tak trochu znám 🙈moje babka má většinou takové,, pindy,, Raději k ní na návštěvu chodím bez syna (2 a půl roku) abych se vyhla právě kecům jako :ježíš on nesedí, neskakej na gauči /posteli. Neber ty polštáře z gauce, on je živý, on neposlouchá, no to s ním budete mít těžké, ji všechno? Ale měla bys mu dávat všechno, on potřebuji cukr (sladkosti má na mysli), nekoj ho atd atd. Ano, syn je divoch, všechno ho zajímá, většinou všude musí být, umí se vztekat, umí být hodný, umí být totální slaďouš, ale je to kluk, je to prostě malé torpédo a já ho nvbudu sekyrovat jen proto, protože nechce v klidu sedět a péřová ho za to, že leze po gauči a bere babce polštáře. Já sem asi hold člověk, který si takové věci a asi i celkově dost věci bere osobně. Nějak se neumím vykašlat na to, co mi kdo říká
Kazdy ať se stará o svou výchovu, naše babka a její výchova taky nebyla,, vzorna,, a kdo ví jak dobrá,ale samozřejmě ona si myslí, že ano.

*pérovat ho

@ferda90 No tady je za me dulezite ucit deti jednu vec - u kazdeho se hraje podle jeho pravidel... my to mame aplikovane i na stolni hry, ale proste pokud si babicka nepreje skakani na gauci, tak se na nem skakat nebude a tecka... babicky dum - jeji pravidla jsou svata. A je mi uplne fuk, ze doma jim to dovolim, maji obed bez prilohy, muzou svacit v obyvaku, chodit bez backor, nezavirame dvere a dalsich milion veci.
Detem se tohle bude velmi hodit, nejsou stredem vesmiru.
Ve skole snad budou skakat po lavici "nezajem, je to torpedo" ci v praci nebudou chodit vcas, na silnici vlitnou pod auto nebo u kamarada udelaji bordel a zmizi ci v restauraci polezou vsem na nervy? Doma at si upusti paru, ale nejde se vsude chovat jako doma. A ano, mam dve deti s energii nonstop na 120%, ale tohle pochopily.

@jane46 co je zvláštního na chození bez bačkor?jak doma tak na návštěvě?

@jane46 co má společného nějaké divočení 2-3letého batolete s tím, že to bude dělat v práci? Tady ty dedukce jsou úplně nejlepší. 🤣 Tak Jistěže normálně uvažující člověk nenechá zničit babičce byt a dítě skákat po lustru. Ale jde o vyžadování úplně nesmyslných pravidel po malých dětech - jako aby celou návštěvu sedělo a ani neceklo, tak tohle mnohdy nedokáže ani dospělý, proč by to mělo dělat malé dítě a babička ho ještě měla cepovat? Nebo nosit papuče, na co jako, vždyť je to úplně jedno - nejsme v kolektivním zařízení, ale na návštěvě - většinou ty babičky komentují jenom proto, že "by se to mělo". Čili žádnou logiku to nemá, ale otrávený jsou z toho všichni. 🤷‍♀️

@veronikav31
@prejeta_zaba Mistni nesvar... chytit se jednoho slova ci vytrhnout pulku vety a "jdeme o tom diskutovat, to je hruza co pises" Mohla jsem tam vymyslet tucet jinych tradicnich babickovskych prikladu, ale dobre, budeme resit backory. To je terno...
Jo a ono, pokud dite vyrusta v prostredi "muzes vsechno vzdy a vsude", tak to na 100% na nej mit vliv bude i v dospelosti. A opet mistni slovickareni a pracovni doba byl priklad k duskuzi "fuj, to je mimo" ok, tak bude tenhle clovek chodit naprosto vcas, ale v kuchynce si bude brat kafe kolegyne bez dovoleni ci brouzdat na netu v pracovni dobe, krast papir ci vubec nic, ale doma s nim nebude k vydrzeni... Jezis damy, pochopte, ze osobni priklad neni fakt a dogma.

@jane46 to není o slovíčkaření, ale o faktu, mě i dětem na tom nepřijde nic zvláštního chodit doma bez bačkor,stejně jako někdo chodí od jara do podzimu venku bez bot,ale pro některé lidi to je nepředstavitelné,že chodí i doma v bačkorách či botách.Ale ve školce či škole bačkory mají,ale na písku,hřišti,trávě ne. já bych všeobecně o pravidlech polevizovala,protože ti co je učili nás je sami kolikrát nedodržují.Co učím děti je slušnému chování či-li pozdravení,když se někam vejde a odněkud se odchází,že se musí rozhlédnout a počkat až zastaví auta z obou směrů,pak teprve přejít.to,že někdo nemá nohy,či je postižený-před těmito lidmi neodvracím zrak jak jsou zvyklý generace mých rodičů a prarodičů,ale vysvětluji dětem co a jak,protože to jsou lidi se kterými se musíme naučit žít.A chtě nechtě,opravdu generace prarodičů by je nejraději někam zavřela,aby nebyli na očích. Já byla rebel,od malička naše děti měli capáčky,potom barefooty a to jsem si vyslechla nevyžádané rady,černá ovce rodiny,že se odlišujeme od zaběhlých konvencí,střevíčky s podpatky jsem měla i já,když jsem byla malá(no,vbočený palec,bolesti zad-děkuji,toto pro děti nechci).nenechala jsem se zvyklat,pochopili,že přes to nejede vlak a i když i teď sem tam něco utrousí,tak si zvykli.

Já mám děti asi o trochu starší než ty, takže ty klasický třenice, jestli byla lepší jejich nebo naše výchova, už máme za sebou. Obecně se snažím i u babiček, aby se tam děti chovaly jako na každé jiné návštěvě, takže třeba neexistuje, aby babičce lezly do skříní nebo do šuplíku nebo třeba do kabelky. Stejně tak jsem se je snažila nutit, ať jí jen u stolu, i když doma jíme všude možně. Ale ony si časem babičky samy řekly, co jim třeba vadí a co ne. Být tebou, tak automaticky nepředpokládám, že se děcka můžou u babiček chovat jako u vás a ono se to nějak utřepe.

Já teda nechávám růst celkem jako dříví v lese. Děti mají doma nastavené mantinely, teoreticky věší co mají a nemají. Už se nám na návštěvě stalo, že se fakt brutálně rozdovadely a moje celkem klidná babička (tři děti) začala být poněkud neklidná 😜 Následovala rychlá evakuace, byl čas jejich spánku a proto byly na pěst. Nicméně většinou jedu systém, že pokud jsme na návštěvě, mají se nějak chovat, pokud se babičce/ale i kamarádce na oslavě nelíbí skákat po gauči, není co řešit. Na dětských oslavách taky zatím vždy panovala domácí pravidla té dané rodiny a nevím, proč bych svoje děti měla nechat škodit.

Z druhé strany, moje máti občas háže tyhle perly, stejně její matka. Obě měly jedno dítě a očividně trpí velmi velmi katastrofální ztrátou paměti. Prostě přesně jaktože neposedí, nevydrží u nějaké činnosti delší čas, běhá se sklenicí vody atd. Zaplať pánbůh, už u starší jak porostla vidí, že prostě vývoj jde dopředu, teď už vydrží víc v klidu než roztěkané batole. Ale těch hádek? A nikdy snad ještě neuznala, že něco je prostě období/vývoj. Když na dovče viděla dceru při čištění zubů, optala se bezelstně, jestli už jsme s ní byli u nějakého psychiatra. Jako fakt. Radu nemám, generační spory byly, jsou a budou, oni si taky myslím prd pamatují. Ale něco vyřeší čas a vývoj. A zbytek je lepší nebrat si osobně, ale někdy není špatné ani se nad tím zamyslet. Ano, většinou to vyznívá tak, že generace před námi byla banda dementů a dělali naprosto všechno špatně, ale ono to tak úplně pravda nebude 🙂 Takže zamyslet se, pak až zavrhnout a rozhodně si nic nebrat osobně 🍀

@jane46 hele to je jasný, zase nenecháme ho na návštěvě nebo u babi dělat co se mu zachce. Ale naše babi snad,, vadí,, pomalu všechno 😁Ona je,, jiná,, škola ač to srovnání nemám ráda. Neskace vyloženě na gauči, ale i to, že by se na něj postavil a bral ji z gauče polštáře by ji i docela vadilo. Sama říká, že tohle by si její děcka nedovolili a přitom jsou věci na kterých není nic špatného, ať se to dítě trochu projeví, ať se podívá kde co je, osaha v rámci možností, aby třeba něco nerozbilo atd. Jako některé děti prostě nejsou takové, že někde člověk přijde a ony budou mlčky sedět a nic nedělat.

@ferda90 přesně,tohle jsou naše neteře,kam je posadili,tak je člověk ještě našel i za 2 hodiny,o pití si neřekli,že mají hlad taky ne.za to naše děti jsou hned tam,hned jinde,chtějí malovat nebo si hrát hry,nejraději běhat venku,chodit na hřiště,na procházky,rozhodně nesedí a nemlčí,chtějí pomáhat v kuchyni při vaření-obalovat řízky,okrajovat brambory(sice jo,občas z toho je víc čurbes,ale kdy se to mají učit,v pubertě,když o to nebudou stát nebo když mají zájem se to naučit.nejlepší televize byla,když mi 3 letý syn pomáhal strouhat brambory na bramboráky-proč se brambora zmenšuje a kam padá😀, oba krájí ostrým nožem,to když babička viděla,tak na ni šly mrákoty.

@veronikav31 Syn má 2,5 a používá normální šroubovák, klíče na matky, apod. Jako ten šroubovák pod dozorem, ale prostě jde a montuje. Někdy v roce a tři čtvrtě si začal brát můj ruční mixér a dělá, že vysává (máme vysavač na krbovky, tak si hrál na to). Nebo teď už si bere i metly a jakože mixuje. To je něco na moji mamku, hned mu to bere, že aby to nerozbil, apod. Zatím se mu to nepovedlo, ví že to není hračka a musí zacházet opatrně. Kdy jindy se mají ty děti naučit fungovat v normálním světě, když jim nic nepůjčíme do ruky, aby si to osahaly 🤷‍♀️
Já se vždycky bavím, když se návštěva ptá: "A ty mu to dovolíš?" Ano, dovolím. Ukážu co ano a co ne (nesmí nic strkat do zásuvky, i když máme krytky), když se mi zdá, že s danou věcí zachází neopatrně, znovu ukážu.

@emillyhk Naše taky nikdy nic nerozbilo, nevylilo.

Tak ten můj šmudla občas něco vybryndal, ale spíš, že neodhadl, jak moc je sklenice plná a polil sebe i podlahu.
Ale jo, je ho všude plno, pořád by pobíhal, poskakoval, hrál na jukanou... Všude vyleze, kam nedosáhne, přistrčí židly. Já jsem za to ráda, protože on byl skoro do roka a půl taková pecička, kam posadíš, tam najdeš 😄
U nás teda ještě ty komentáře jsou vyšperkované kvůli tomu, že nemluví (říká pár slov, neskloňuje). Ale zrovna babi na něj mluví fakt jak na mimino ("kolo dáme dělat hají" místo "ukliď kolo", apod. perly 🤦‍♀️) a používá hodně zdrobnělin, tak z toho jsem taky hotová 🙈😄

celou diskusi jsem necetla. Kazdopadne bych chtela prispet necim, co mi onehda rikal jeden nas rodinnej kamarad, kdyz jsme se bavili o tomhle tematu. (prarodice blby kecy na deti). Pripadalo mi to hodne zajimavy. Rikal, ze nasi rodice (moji tedy aspon) jsou povalecna generace, kterou vychovavala valecna generace ( a casto ne jedno- ale dvouvalecna: muj tata byl 39 rocnik, takze jeho tata nejakym zpusobem zazil obe valky, muj tata jako dite jednu). Takze at clovek chce nebo ne, tak ho to ovlivni, velice. Takze on rikal, ze tady ta generace si nemohla dovolit vychovavat deti jako deti, pripadne si nemohla dovolit vyrustat jako deti. z jednoho prostyho duvodu - jedna chyba, jedno breceni, jedno rozlity mliko, jedno prijit domu pozde, jedno neposlechnuti pri leteckym poplachu mohlo byt fatalni - pro dite, nebo pro celou rodinu. A tohle trauma si samozrejme cela generace nese/nesla. At uz primo, nebo neprimo. V Cechach se k tomu jeste pridala v 50 letech normalizace atd. Takze zpusob vychovy v podstate odpovida tomu, cim si ta starsi generace prosla. A deti si nemohly dovolit neposlechnout a chovat se jako deti. Pak to srovnal se situaci ve Svedsku - odkud je, a rozdil v ty vychove je markantni. Pak samozrejme se k tomu pridava obecne mentalita toho naroda atd atd, urcite to neni vycerpavajici pohled na tu situaci a jeji duvody, ale me osobne to prislo hodne zajimavy. Pomohlo mi to pochopit aspon castecne motivaci nekteryho chovani (nasi babicky, jeji vychovy a i toho proc nektery veci jsou pro ni dulezity, ktery me pripadaji jako banalita) a tim padem mi to pomohlo to videt v kontextu a nebrat si to osobne. Coz taky pomohlo zlepsit vztahy 🙂 protoze ten generacni rozdil, rozdil v socialni situace nasi a nasich rodicu je obrovskej, a nekdy neni lehky si to uvedomit. ale myslim, ze to je dulezity. Toz tak.

@odula já generaci okolo roku 1939 neberu,že v době války to bylo jednoduché.moje babička je rok 1939,rodiče 1960-61,ale i tak se musí pochopit,že dnešní doba je jiná,je víc pokroková. musím říct,že moje babička je hodně pokroková a i když už má svoje léta,tak nám do ničeho nemluví, občas řekne svůj názor,jak se to dělalo,když byla malá,ale to je vše.ostatně se stačí podívat na film Vyprávěj.

U nás se to střídá. Jednou slyším jak mám tak hodný děti, že mám pohodu, že my jsme byli jiní. A jindy na mě máma vyletí, že je mám tak rozmazlené až se to nedá vydržet a že moje výchova k ničemu nevede. Jedním uchem dovnitř a druhým ven. Ale přiznám, že občas mě to naštve a musím to v sobě zpracovávat.
Já jsem údajně chodila na nočník od devíti měsíců. Tak buď jsem naprosto geniální anebo si to máma hodně špatně pamatuje. A ve stínu téhle jedné hlášky jsou všechny ostatní historky pouze tak z 50% pravda.
Teď na mě máma vyběhla, že děti zauzlovaly provázek na takovém tom venkovním sušáku a nedá se tím pádem složit. No strašný problém, že bych je měla víc hlídat.. Tak jsem jí připomněla, že my s bráchou jsme kdysi natřeli asfaltem dědovi dům do výšky kam jsme dosáhli. A bylo ticho.
Myslím, že selektivní paměť zvlášť u výchovy dětí funguje spolehlivě. Dokonce i můj manžel už zapomněl, že první dcera vůbec nespala a že jsme si první dva měsíce jejího života sáhli na dno. Dnes všem vypráví, že to bylo úplně v pohodě a že já to přikrášluju. Za 20-30 let to bude zas úplně jinak. Já jen doufám, že tím nepolezu holkám na nervy, až jim v dobré víře budu chtít s něčím pomoci. Musím si pamatovat, jak tyhle řeči lezou na nervy mě, abych se toho potom vyvarovala.

@lovemusicsun já myslím,že maminka nepřehání s tím nočníkem,akorát to není tak,že jsi na něj chodila sama od sebe,ale protože tě na něj posazovali rodiče od 6m,dřív než začali děti sedět. dříve toto bylo opravdu normální, jak doma tak i v jeslích, bohužel.i to,že se děti,když byli u jídla neklidné přivazovali,aby nemohli chodit kam se jim zachtělo,znám to z fotek.a toto opravdu pro svoje děti nechci