Maminy, nevím, zda je tato otázka do diskuze položena do správného zařazení, ale pro nás je to Rodinný problém. Mám dvouletého syna, s jeho otcem nežijeme, mám nového přítele a všichni žijeme jako rodina. Mě za půl roku končí mateřská a potřebuji se vrátit do práce, aby vše partner netáhl sám (navíc mám půjčku, kterou splácím). školku už máme částečně zajištěnou, alespoň na pár dní v měsíci. Problém ale je, že syn je často nemocný a dr. mi dnes sdělila, že to s tou školkou bohužel nevidí nijak nadějně, že syn je velmi vnímavý na viry okolo sebe a hned něco chytne. Otázka pro Vás, pracující mamky, jak tohle řešíte, když je dítě často nemocné?? Vždyť mě všude brzy vyhodí, když budu každou chvíli na hlídačence. Zatím nevidím moc řešení. Přeci nepůjdu po mateřské na pracák a nebudu čekat, až syn dospěje do věku, kdy bude více odolný?? Jak to chodí u vás? Děkuji.
buď počkat až imunita trochu více naskočí nebo být doma s nemocným dítětem na paragrafech
potvrzuji, že syn v podstatě celý první rok ve školce promarodil, nebo lépe řečeno víc tam nebyl než byl. Ale já jsem byla na MD ještě s dcerou, ta to chytala všechno od něj a teď začala taky chodit do školky, tak jsem zvědavá.......
Babička, pokud se nelze podělit o hlídání s otcem (rodiče jste oba, nejen ty). Jinak je to úplně na budku. Starší je ve školce třetí rok, a první dva to bylo stylem 3-5 dní ve školce, 3 týdny doma, od září do června. Teď ťuk ťuk kromě třídenní rýmy chodí celé září. Ale mladší nastoupil teď a už měl 10 dní zánět průdušek.
@elvira
@barcav
@elen222
@andelka Holky, děkuji, nicméně, nemám jinou možnost hlídání než tu školku. mamka pracuje od pondělí do pátku. Co se týče otce, nevím, zda si může vzít hlídačenku on, když je syn soudně svěřen do mé péče?? Z vašich odpovědí mi vyplývá, že opravdu budu muset zůstat dál doma a nějak ten rok zkusit překlepat, aklimatizovat syna ve školce a pak až si hledat něco stálého. Bohužel tato situace způsobí extrémní nedostatek peněz. ☹ Děkuji za odpovědi.
@andynka86 svěření do péče rodičovskou odpovědnost nijak nezmenšuje, ale ruku do ohně za to nedám, my máme děti ve společné péči, takže všechno úplně stejně, práva i povinnosti. Ale zas je fakt, že matky samoživitelky si můžou paragraf čerpat delší, takže to asi vliv mít bude.
Já už tak jsem doma dýl než jsem chtěla, malej šel do MŠ ve 3,5, v průběhu roku nebyla šance.A teď můžu jen doufat, že bude zdraví už lepší, minulé dva roky to co dotáhl starší mladší chytil taky.
Je to strašná situace, nemít babičku v důchodu tak jsem taky úplně v háji s jejich nemocností.
Skus nejaku pani na dochodku. My to tiez tak mame, lebo pokryt choroby a vsetky prazdniny sa proste neda.
@elvira Můžu jen dotaz? Co děláš za práci, že jsou tam tak vstřícní? (nemůsíš konkrétní firmu) Já mám na výběr buď jít do obchodu jako prodavačka, nebo jako dělnice do fabriky. Předtím jsem podnikala, ale teď se synem mám strach z nejistoty, raději zvolím stabilní zaměstnání.
@andynka86 u nás to bylo/je v pohodě, protože holky mám nemocné minimálně. Školka ani u jedné v tomto nic nezměnila. Když náhodou něco, tak se podělíme s manželem, beru si homeoffice, dítě si do práce vzít taky můžu, ale to mi nepřijde moc ideální, brát nemocné dítě mezi ostatní kolegy. A nebo když je, nejhůř tak chůva.
Co se týče našich zaměstnanců, OČR tolerujeme, ale musí to mít nějakou mez. Nejde, aby byla žena doma půlku měsíce, pak na to doplácí ostatní. Zrovna jak prodavačka tak výroba je na počet zaměstnanců hodně háklivá a náhlé výkyvy v pracovní síle se pak blbě vyrovnávají.
S nemocností je to těžké, švagr má dvě děti, byly neustále nemocné...pokaždé dostaly ATB, takže se z toho dostaly, pak měsíc dobrý a pak zase...pořád dokola, imunita žádná. Pomohla až homeopatika a po nich už žádné další nemoci nepřišly 🙂 V práci máme kolegyni s dvojčaty (první stupeň ZŠ) a je s nima taky každou chvíli doma na paragraf - pořád jí to tolerovali, ale když se začalo řešit propouštění, musela si vzít poloviční úvazek, jinak by šla pro nadbytečnost
@andynka86 Můj syn nastoupil do jeslí ve 2 letech a nebyl jediný měsíc, kdy by tam chodil celou dobu - vždy byl alespoň týden doma. Zastávám názor, že nechci, aby moje dítě bylo původcem nemocí a nakazilo ostatní, takže ho nenechávám v kolektivu, když má rýmu, kašel atd. Protože jsem taky nastoupila zpátky do práce, neexistovalo, že bych hned zůstala doma, střídáme se s manželem a pomáhají i prarodiče. Když to sečtu, tak s ním na střídačku můžou být doma rodiče a taky 3 z prarodičů a z toho se už vybrat dá. Průměrně tedy není potřeba, abych byla doma častěji než 1x za 3 měsíce a to mi šéf toleruje.
Podle naší pediatričky se imunita zlepší až po 5. nebo 6. roce bez ohledu na to, jak dlouho před tím dítě chodilo do kolektivu, takže nemá čas čekat.
U nás byl malý nahromadě v podstatě celý první rok ve školce - častá rýma, kašle, do toho nějaká ta dětská nemoc...
Naštěstí mi v práci tolerovali paragrafy, takže se to dalo. Jiné hlídání nemáme, takže to táhneme sami.
Teď už je to podstatně lepší, navíc mám výhodu, že si můžu malýho vzít s sebou do práce - teda pokud není vyloženě na ležení, jasně že v horečce bych si ho tam nevzala...
Do kolektivu bych ho určitě začala dávat - nějak si tu imunitu vybudovat musí.
Moc jsem neporadila - chce to prostě ten rok vydržať. 😉