Potřebuji se vypovídat
Ahoj tak jako mnozí z Vás i já se potřebuji vypovídat. To co mě trápí nechci říkat své rodině (ta je nejbližší - máme je za přátelé) nechci aby věděli, že se trápím. Ale musím se s toho alespoň vypsat - třeba mě někdo povzbudí 🙂 > snad to nebude tak chaotické a dlouhé.
Doufám, že nevadí, že jsem si na toto téma založila nový profil > ráda bych zůstal anonymní.
S manželem jsme spolu tři roky (rok jsem vdaná) Máme krásného 2 měsíčního syna, kterého oba milujeme. Vztah není dokonalý, ale blíží se k tomu 🙂. (je beran a dost tvrdohlavý - většinou se nehádáme prostě se se mnou přestane bavit - urazí se, ale pak se mu to rozleží a začne zase mluvit)
Když jsem se vrátila z porodnice bylo to jak pohádka - já jen spala, kojila a starala se o malého-manžel uvařil umyl nádobí, vytřel to po týdnu až 14 dnech přestalo-já se už cítila dobře a od té doby on v domácnosti nic neudělal (neumyl nádobí, nevynesl koš......) Je buď v práci nebo převážně na PC i celý den. Když je potřeba doplní kotel a vyčistí ho, poseká trávu.... Teď je doma asi 14 dni na neschopence kvůli zádům, ale ty už má lepší jen dochází na rehabilitace. Malého občas chová, ale sám ho ještě nepřebalil a to se dušoval jak k němu třeba v noci vstane......
Když je na PC tak si poslední dobou (nevím přesně jak dlouho 2 měsíce - více - nevím) tak si dá láhev vína nebo 2 piva, 3x panáka - prostě pije - ne nějak extrémně, ale to dřív nedělal - Můj otec byl (možná i stále je) alkoholik a já si zažila krušnější dětství - což on ví. Dnes jsme se mu svěřila-že mám strach co bude za pár let když každý den pije (samozřejmě se slzami v očích) řekl ať se nebojím . A Já jsem pokračovala - řekla jsem u, že by mohl občas umýt nádobí - jakou radost by mi to udělalo, že mi příjde že mi tolik už nepomáhá (ale rád vaří občas uvaří - ale uklidit to musím už já...) Tak se naštval (což jsem trochu čekala, ale už jsem to v sobě nedokázala nosit) řekl mi že tady nic nedělá? a ať mu zítra už nevařím kafe a nepřipravuji snídani (to dělám každý den - když nemá ranní směnu a vstává ve 4). ZAvřel se v pokoji a zase se mnou nekomunikuje já se slzami v očích - nechci tento smutek přenášet na našeho malého. Musela jsem se někomu svěřit. Vím, že mě miluje, ale občas je to s ním těžký. Vím, že jsem mlčet neměla - nemá cenu abych se trápila, ale teď se trápím stejně
Co vy také vás vaše polovička někdy vytáčí? Mlčíte nebo to řešíte vždy když se vám něco nelíbí?
Děkuji, že ModrýKoník je a že se můžu alespoň vypsat.
Malý je dokonalý budí se až teď když dopisuji 🙂 > je to moje největší štěstí
@secrete Ahoj, je mi to líto. Něco podobného znám taky. Můj otec je alkoholik, myslím, že mě to poznamenalo na celý život. Můj manžel (také beran) se taky rád napije, takže úplně chápu, že máš z toho obavy. Myslím si, že bys to v sobě neměla dusit a skrývat, ale naopak to řešit a to co nejdříve nejen s manželem, ale i s nejbližší rodinou - jeho rodiči a tvými taky. Narození dítěte je velká životní změna pro všechny. Někteří muži to nesou těžce, i když o tom nemluví a dělají, že je vše ok. Nejdůležitější je teď váš vztah, protože na tom stojí celá budoucnost rodiny a toho maličkého. Držím moc moc palce, aby se to zlepšilo. Nebála bych se vyhledat i odbornou pomoc, pokud vše ostatní nepomůže. Hodně štěstí
@secrete napadá me, chvalila jsi ho,kdyz pomáhal? Nemyslím hodnotit,ty jsi krasne uklidnil,ale já jsem rada,ze te mám.....ze mi pomahas a ze se nezlobis,když nestihnu uklidit apod.....a hlavně mate i chvilky sami dva pro sebe???? To je strašně důležité. Pokud mate jedno dítě, neberu to,ze to nejde....jde...a jde to i se dvěma detma po roce.....aby jste si 3x v týdnů spolu sedli,klidně si dali vino spolu nebo pustili film a ty fungovala jako žena.....jako jeho manželka. Aby jste byli spolu sami když třeba mimi spí.....chlap musí vidět,ze o něho stále stojí s...klidně se vyprdni na úklid, udělen nejnutnější,např umyj nádobí a sup k manželovi.....jakmile se začne sam zavírat u PC, navíc si sem tam da víc alkoholu než delaval, něco jeblbe a řekla bych,ze je zle....takže žádné žalky placky, žádná ufnukana vycitava žena doma....ale naopak, chapajici....vyčítal ti on ze není uklízeno?? Podle tohoco pises nevycital....tak mu taky skrze úklid nevycitej. Hlavně s na něho najdi čas. Nemáš doma spinu ze by jste se lepili k podlaze a neměli z čeho jist??? Mas doma nejspíš běžný provozní nepořádek.....az mimi po vyroste, pribydou vsude hračky,dobky atd neboj 🙂)) drž se.
@secrete Hele vím, že to je hodně těžký, taky jsem cíťa a ten můj je ředitel světa:D. Chce se to naučit diskutovat o problému (nebo aspoň oznámit to a to se mi nelíbí, takhle ne), ale hlavně BEZ EMOCÍ. To chlapy vytáčí. Také se to teprve učím, ale pak to fakt jde líp. Aspoň chlap začne vnímat, co říkáš. Když u toho mám slzy v očích nebo i jen trošku jinak zabarvený hlas , tak ho hned chytne amok, že kňourám a rozhodně už nevnímá co říkám. Kolikrát teď už jen oznámím co chci a odcházím. Oba si to přeberem, uklidníme se ... a jede se dál. Nebo si to vyříkat po telefonu (lze jednoduše neposlouchat, nejsou vidět slzy), mailem .... a hlavně ošklivý věci hned pouštět druhým uchem ven 😉
@secrete Rozhodne delas dobre, ze ses ozvala. Prijde mi, ze spousta zen mlci nebo jenom tak naznacuje a tajne doufaji, ze se neco zmeni nebo zlepsi, a to je chyba. Chlapi si vazi zenskych ktery dovedou mile a asertivne rict svuj nazor. Ja uz jsem parkrat svymu chlapovi rekla ''Hele, kdyz se mi neco nelibi, tak ti to reknu i za cenu hadky, protoze vztah je o komunikaci. Nebo si myslis, ze by bylo lepsi, abych mlcela a pak aby ve me narustal pocit krivdy dokud se uplne neodcizime?'' Rekla jsem mu, ze to samy ocekavam od nej, ze pokud mu neco vadi, i treba kravina, tak at mi to rekne, ze si o tom muzem promluvit a ze vztah je o kompromisech.
Mas pravo po nem chtit, aby ti doma pomahal a aby se z nej nestal alkoholik. A pokud jeho neco trapi tak by ti to taky mel rict. Zkus mu tohle vsechno jeste nejak rict, az se mu to ulezi, ze proste pokud trapi neco jeho nebo se nekde citi nedoceneny tak at ti to rekne, ze prece oba chcete mit krasny vztah a nema smysl se bat diskuze, naopak u nas treba kazda diskuze i kazda hadka nakonec byla k necemu vzdycky dobra, protoze se pak oba snazime tomu druhymu vic vychazet vstric.
Drzim ti palce!!
@secrete hlavněse uklidni. Nech tomu chvilku a promluvte si. Alkoholikem se nikdo nestane za 14 dní. Ale pokud ti to vadí, řekni mu to. Tvého otce zná a určitě ví, že má problém s alkoholem. Proto by to měl pochopit a lehké popíjení by mohl nechat třeba jen na víkend a v týdnu nic. Ohledně prací doma, to stejné. Musíte si promluvit a určit, co bude kdo dělat. Pokud zůstane všechno na tobě, bude to za čas neudržitelné.
Jen mě tak napadlo, že je teď manžel "nemocný" a proto se tak šetří. No a chlapské nemoce jsou potřeba brát "vážně". Však to známe... 😀
A jinak rozhodne pomuze vzdycky pockat az clovek bude mit chladnou hlavu a pak to rict v klidu, a taky zaroven i komunikovat o tom, jak my zensky fungujeme vs. jak fungujou chlapi. Ja tomu svymu treba rekla, ze kdyz me neco trapi a on mi rekne ''Jezis neres to..'' nebo neco podobneho, tak ze mam pocit, ze moje pocity pro nej nejsou dulezity. Rekla jsem mu ze pokud me chytne zachvat ze zacnu kvuli necemu brecet nebo se trapit, tak to nejlepsi co muze udelat je obejmout me, a to nejhorsi co mi muze rict je ''Neres to'' pripadne ''Jezis co zase vyvadis'' a podobne. On mi vysvetlil ze kdyz chlap tohle rekne tak proto, ze si pripada bezmocnej a frustrovanej a v tu chvili nevi jak ti pomoct.
No proste chce to komunikovat a urcite nelituj toho, zes mu neco rekla, udelalas dobre 🙂
Podle mne se trápíš úplně zbytečně, mě manžel taky nepomáhá absolutně s ničím a to máme děti tři. On si dělá svoji práci a já zase svoji - do které spadají i naše děti. Prostě to tak je a já se nehodlám kvůli tomu hádat, protože jinak je náš vztah téměř harmonický. Párkrát jsem to zkusila, ale on na tu ženskou práci prostě není a podle mne to tak má spousta chlapů. Ale ani já nejsem dokonalá, takže si myslím, že si nemáme co vyčítat. A snažím se ho akceptovat jako hlavu rodiny, pak je s ním i lepší řeč. 😀
U nás je táta od rána do večera v práci, jsem na vše sama. Zvykla jsem si. Kdyz nestiham, uklid pocka...Svet se nezbori...zajistuje nas financne, vztah máme pekný, jsme spolu tak málo, ze kazdou chvilku se snazime uzit s malym a ne uklidem. Ale ja jsem velky puňta na pořádek, vytiram stiram denne apod. Šidím sebe o chvilku klidu, kdyz malý usne... Ale snad se polepsim.
Ze zkusenosti radim nekazit si vztah a postupne si v uklidu a domacich povinnostech najit system...
Myslím, že tyhle stavy způsobuje kojení...nebo já už nevím🙂....mám totiž úplně podobné pocity a jsou dny, kdy se trápím kvůli všemu, vše hrozně řeším a hned si maluji nejčernější scénáře a pak se zase jiný den vyspím a vše mi přijde opět fajn🙂...je jedno, co bylo důvodem vaší neshody - jsou to běžné věci, které řešíme všichni a k životu ve dvou či více, to prostě patří. Je normální, že chlap sice uvaří, ale nechá po sobě čurbes a považuje za samozřejmost, že my to po něm uklidíme...je i normální, že si občas dají nějakou tu sklenku - dělali to vždycky a my jsme si daly s nimi...ale najednou kojíme, jsme celé dny doma a máme pocit, že nás nikdo nechápe, že nám nikdo nerozumí🙂...a všechno nám přijde najednou mnohem závažnější. Takže se netrap, jdi se vyspat, pomazli se s malým a uvidíš, že zítra zase bude líp...nic se nezmění, budeš to řešit ještě za dvacet let, ale důležité je, že se tím nebudeš pokaždé trápit. Je to dobře napsané tady v tom článku: http://materskadovolena.blogspot.cz/2015/05/o-s...
@kocour1
@caboonek
@mandala
@karlajasmine
@evulina77
@karlajasmine
@konidana
@shine2015
@naomi6
@manelle2
všem moc děkuji. pomohlo mi to s manželem zase cukrujeme 🙂 on se prostě musí urazit a nechat si to rozležet . prý jsem řekla, že nic nedělá (toho si ale nejsem vědoma-možná to jen tak pochopil) a bylo mu to líto, protože (vaří, seká trávu......)
Jinak ho samozřejmě za vše chválím a i před jeho a mojí maminkou říkám jak je úžasný. Společný čas no trávíme jen občas u filmu on je jinka na PC a u jídla si čte (občas když uděláme romantiku tak ne). Jinak s tím alkoholem mě chápe, že mám strach a včera si nic nedal 🙂.
Jinak ty stavy může vyvolávat kojení, ale spíše je to že jsme ,,spolu´´ ještě pořádně nebyli - čekali jsme po šestinedělí, pak další týden než bude v ordinaci gynekolog aby mi napsal prášky, pak další týden než zaberou a pak jsem to dostala > no není to k vzteku? na konci těhu také nic nebylo takže za poslední 3 měsíce jsme to stihli 3x a nějaké ty endorfíny prostě potřebujeme 😉.
Naklizeno super tady není, ale bordel také ne. Nádobí bych musela nechat týden než by ho umyl a to by pak ani nešlo dolů > chci tu mít alespoň trochu pořádek - moje mamka jsem jezdí 1x za týden a někdy to vím dopředu a někdy jen zavolá jestli se může stavit a pak narycholo uklízet to se nedá - je lepší být připraven. Navíc vedle bydlí manželova mamka a ta jsem chodí každý den kouknout se na malého - takže chci to tu mít hezké.
Ve finále mě občas chytne úklidová mánie a uklid mě baví, ale někdy bych si ráda lehla nic nedělala.
V článku jsme se také zapomněla zmínit, že cca před týdnem mi řekl abych mu také pomohla na zahradě - nebo že bych mohla také něco dělat na zahradě - vytrhat plevel podél plotu, že tam sekačka nedostane. Trochu mě to zaskočilo - vždyť on doma už také dlouho nic neudělal a já mám všechno stíhat? ALe druhý den jsme dala malého do kočárku a místo procházky jsem část plevele vytrhala. Takže když řekne on já skáču jak píská a když řeknu já tak se urazí a zavře v ložnici ????
Hlavně že se milujeme 🙂
@secrete Ahoj,to mě mrzí,že se takhle trápíš,teď by jsi měla být spíš šťastná,usměvavá,spokojená 🙂 .No,já jsem horká hlava,já bych nemlčela už dávno,když se mi něco nelíbí,hned se ozvu.Můj je taky takový,sice mi hooodně pomáhá,ale když mu řeknu něco,co se mu nelíbí,tak taky mlčí.Ale já to nesnáším,tak na něj tak dlouho dorážím,až s tím přestane 😉 .S chlapama j to holt těžký,jsou jako malé děti,nemám pravdu? 🙂 Užívej jsi maličké,neblázní s úklidem,holt nebude vše dokonalé,a třeba když to necháš ležet(třeba nádobí) delší dobu,docvaknee mu to.Buď kvůli maličkému v pohodě,ostatné není tak důležité 😉