Pomozte mi prosím, je to urgentní
Zdravím všechny,
Jsem tady nová, ale hledám už pomoc kde můžu, tak to zkusím i tady. Mám docela zásadní životní dilema a nevim si rady. Jsem v situaci, kdy mi jako jediná možnost řešení přijde sebevražda. Nemám z toho radost, opravdu ne. A abych byla objektivní, sepsala jsem si seznam PRO a PROTI. V kolonce PRO mám asi 25 odrážek, proti asi 2...Tak, a důvodů mého rozhodnutí je několik. Žiju s přítelem, jsme spolu asi 12 let, ale z toho 6 let bylo na dálku, kdy jsem žila a pracovala b zahraničí. Corona mě o práci připravila a já se vrátila. Přiletěla jsem v srpnu 2020, v říjnu mi diagnostikovali vzácný, zhoubný nádor na leve horní čelisti. Proběhla léčba, operace (o čelist jsem přišla) a jede se dál. Vypadám teda strašně, slabší verze Václava Klause ml. a taky mluvím jako bych prodělala lobotomii, protoze mi museli vzít i půlku horniho patra. Takze huhňám... Bylo to peklo a byla jsem na to vlastně sama. Přítel je jako cizí člověk... a v podstatě neustále mě psychicky deptá a intenzita útoků se zvyšuje. Za tu dobu co jsem doma mě naprosto psychicky rozebral a rozložil. Zapisuji si všechno do deníku, tak tady je malá ochutnávka:
- neustále a nenápadné ponižování a zesměšňování
- různé formy manipulace (ráno me vyhodí z domu a vecer mi píše, že doufá, že mám dost rozumu abyxh šla spát domů a nespala v autě. Protože tam spát můžu, on mě nechá protože je dobrý člověk)
- některé dny je Schopen mě naprosto ignorovat a přehlížet a řekneme si třeba jenom jednu větu
- po sexu se max. do 10 minut věnuje nějaké své činnosti a já neexistuji. Minule jsem se na něj chvíli tázavě dívala a on se hrubě ohradil, co po něm ted jako chci, asi nějaké city, že?
- devalvuje mou osobu pri každé příležitosti
- něco mu říkám a on uprostřed věty nahlas pustí hudbu z telefonu a pritom se na mě dívá a směje se
- Pomlouvá mě před svými kamarády a prekrucuje fakta
- sprostě mi nadává
- má tendence mě vychovávat, chová se pedanticky (na mou žádost aby mi vysvětlil ovládání topení v koupelně, jsme se dostali do situace, kdy na mě zblízka křičel, že pokud mi něco vysvetlije, tak ať se na něj laskavě dívám. Ja jsem byla samozřejmě v slzách, ale to tady nic neznamená
-mám zakázáno měnit teplotu v bytě na termostatu. Po bytě rozestavil teplotní senzory, které mu posílají upozornění na změnu teploty
- znevažuje nebo pohrdá mými pocity, a to i v případě, že jsem se mu v zoufalství svěřila, že myslím na nejhorší...ani se na mě nepodíval a hrál si dál na telefonu.
Upřímně, nejsem lékař, ale mám docela dost nastudováno z odborných publikací z oboru psychiatrie... a obávám se podezření na nějakou poruchu osobnosti... zejména pak narcistickou. Pokud je zde nějaký odborník, budu moc vděčná.
To je pouze malý výběr z těch menších agresí, deník by už skoro vydal na knížku. Těžko se to popisuje, ale doma je taková atmosféra, že si někdy připadám, jako bych ani neexistovala. Pokud jenom náznakem vyjádřím nesouhlas, je zle a já jsem blazen, mám se jít léčit, nebo si stojím na vedení. Už několik měsíců cítím, že to nevydržím. Buď se zblázním, nebo se zabiju. Pro úplnost dodávám, že rakovina rozhodně nebyla nějaké první trauma. Začalo to náhlým úmrtím maminky, pak odešel táta, babička a nakonec i děda a pes. Takže nějaký záchranný kruh bezpečí nebo pochopení pro mě neexistuje. Prosím, poraďte mi co mám dál dělat. Přítel chce abych "táhla z domu i se psem co nejdříve", nemám peníze (moje peníze zadržuje on 🤐), bydlení, práci, rodinu ani žádnou podobnou jistotu nebo oporu... Jsem zoufalá, každé nadechnutí je pro mě utrpení.... Budu ráda za každé vlídné slovo, už ani nevím, co to znamená 🥺
Díky, Z.
@shaazinka
Tady je jedina moznost odejit od nej.Pokud jsi prisla o praci a nemas jinou tak si najdi aspon brigadu a spolubydleni.Ale odejdi driv,nez dojde na fyzicke nasili.Jo a taky pozor na digitalni stopy,vubec bych se nedivila,kdyby sledoval tvoji aktivitu.V zadnem pripade mu o tom,ze bys chtela odejit nerikej,bude se tomu snazit zabranit vsemi moznymi zpusoby.Delej jakoby nic,zarid si vse kolem a pak se proste seber a vypadni a hlavne se nikdy nevracej zpet.
Ahoj, to mě mrzí, že ti život nachystal takové těžkosti, ale podívej, co všechno už jsi zvládla, nějaký takový blbec ti přece nestojí za to, aby ses kvůli němu vzdala svého života... Jak píší holky nade mnou, kontaktovat odborníky, co nejdříve a zbavit se toho toxického člověka...moc držím pěsti, ať je brzy líp a hlavně nedělej žádné blbosti, sice to teď třeba nevypadá, ale za mraky je zase slunce 🍀😘
Ahoj. Život je vzácný dar, to nejlíp chápou právě lidí jako ty, co přežili vážně zdravotní problémy. Po něčem takovém, co jsi zvladla, te prostě nesmí porazit člověk, co ti nesahá ani po kotníky. A zřejmě si je toho moc dobře vědom. Je hroznd, co jsi všechno musela prožít, ale vždycky je nějaká další možná cesta. On není tvůj život, ten žiješ a ovlivnujes ty sama. Tady výš ti dobře radi, obrat se všude kam, můžeš, dovolej se pomoci, nechej si poradit. Pro lidi ve tvé situaci existují organizace, azylové domy, psychická i materiální pomoc. A tajne se chystej na odchod, případně, pokud je to k nesneseni, tak odejdi hned, jak to bude možné. Moc ti držím pěsti, zvládneš to.
@shaazinka moc Vám všem dekuju za povzbudivé komentáře, čtu si to tady tajně v ložnici a přes slzy nevidím na displej 😭 úplně jsem zapomněla, jakezto je, když je na Vás někdo nezištně hodný 😭 nedávno jsem ss takhle rozbrecela v obchodě před milou prodavackou 🤐🥺 holky, já ani nevím, kam bych měla jít. Navíc, mám psa, a ten pes si se mnou prošel celou nemoc a bez něj bych uz to vzdala dávno. Je jako moje dítě a bez něj se nikam nehnu... Vím, že je to detinske, ale je to moje jediná opora a nechá mě se vybrecet do jeho kozisku 🥺 takže azylak nas nevezme...
@biciklissie moc děkuji, já mám právě pocit, že už těch nakladaček bylo tolik, že uz proste nemam sílu na další boj... Jednoduše už nemůžu 🥺 a nejhorší je, že ho mám pořád ráda 😭 je to čiré utrpení být s ním doma, kdy je na něm doslova vidět, jak se mě štítí a vůbec to neskrývá.... Dneska mám opravdu pocit, že ss zblázním. Doslova
@shaazinka ahoj, velice mne mrzí, čím si přicházíš. Ale bohužel si myslím, že azylak není úplně vhodné řešení. Měla by jsi ihned navštívit krizové centrum a nechat se ideálně hospitalizovat na psychiatrii...bez toho to opravdu nepůjde i když se tomu braniš. Pak bych řešila co dále. Rozhodně není řešením končit život, u něhož jsi dostala druhou šanci ! Na to nezapominej. Co se týče osa, nemáš kamarádku, která by si ho na chvíli vzala? Nebo někoho kdo by se o něho postaral s tím že mu zaplatíš výlohy, jak se uzdravíš, osvobodis od chlapa a najdeš si práci?
Potřebuješ psychiatrickou pomoc, protože bez ní se neodpoutas od chlapa, který tě ničí. Máš sražené sebevědomí a tam je nutné začít.
@shaazinka To mě moc mrzí. Už musíš být ze všeho hodně vyčerpaná. Takoveho člověka bych se nikdy nezastavala, to, jak se k tobě chová, je neomluvitelné. Ale říkám si, jestli jste neuvazli v nějakém už patologickým vztahu, možná by to chtěl taky ukončit a myslí, že by to nebylo správné, skrz to, čím sis prošla? Mluvili jste už někdy o rozchodu, co on na to? Máš nějaké finance, jak to, že má tvoje penize? A hned nikoho nemás, přibuzne, přátele? Neber to jako beznadějne, pořád se s odborníky, určitě nejaka cesta bude. Když bys spáchala sebevraždu, tak by tu stejně pejsek zůstal sám. Určitě bude nějaká cesta, abyste spolu mohli někam odejít, nějaký azyl či něco takového.
@biciklissie jsem úplně hotová... Vypadám hůř než během chemoterapie. Já bych s nim moc ráda mluvila, ani nevíš jak, ale on prostě nereaguje... Jako vůbec. Ja mluvím, prosím, a on se na mě ani nepodívá 😭 uz jenom tohle je TAK devastující 😭 Moje peníze má proto, že mu je s důvěrou svěřil můj dědeček. Pro mě, jako nějaké dědictví... Věřil mu. A ve stejný den, kdy jsem přistála na Ruzyni a začala řešit cargo, zazvonil telefon, děda právě umřel... 😭 To už byl můj v pořadí čtvrtý telefonát takového typu. Je mi 34 let 🤯
@sedouana ahoj, dekuju za radu. Máš pravdu, jsem úplně na dně, ale hospitalizací na psychiatrii bych nechtěla začínat... Mám po rakovině docela trauma z nemocnic a podobně. Ráda bych našla nejakeho psychoterapeuta, který se podobnými věcmi zabývá. U mě bude problém už v dětství..jednou jsem své dětství tak lehce nastinila jedné psychiatričce a ta se úplně orosila 🤐 ale nemám ted peníze abych mohla dát 1500 za sezení. Vím, že jsem na něm emočně závislá, ale nevím jak se toho zbavit. Bojím se samoty, i když s ním jsem tak osamělá, jako nikdy předtím 🥺
@shaazinka Tak to je s těmi penězi fakt prekérní. Jestli i to pro nej neni motiv zůstat a postupně te deptat. My te tu rady podpoříme, ale hlavní je, kontaktovat odborníky. Pokud s tebou nechce mluvit, tak ať si nemluví. Ignoruj ho také. Ty city k němu časem pominou, přeboli to a uvidíš, jak si te nevážil a ty sebe taky ne. Je to ubožák.
@shaazinka a potřebuješ vůbec aby s tebou takovy hajzeeel mluvil? Já vím že se na to asi necítíš, ale on je vlastně zloděj ...místo mluvení s ním by jsi měla řešit právníka, aby ti dal peníze zpět, ale chápu že na to teď nejsi v rozpoložení. Ty opravdu musíš začít myslet na sebe, ne na osobu z které máš jen trápení. Musíš začít u sebe, odchodem od manipulátora.
@shaazinka jsi úžasná a silná! Jediný co ti pomůže najít způsob jak odejít od partnera … zkusila bych psychiatra.protože to co s nim zažívaš je šílený a poznamenalo tě- viz jak dopadl tvuj seznam . nejsou jen v nemocnicích a na některý problémy jsou proste nej… a ideálně i právníka, mám z toho pocit ze jediný proč s tebou je jsou tvoje peníze co má u sebe a ideálně aby ses složila, tak, ze mu zůstanou… takový chování si nezasloužiš a můžeš byt časem šťastná i jinde … jednoduchý to nebude, ale to co mas za sebou taky jednoduchý nebylo a zvládla si to!
Jsi opravdu v obrovsky těžké situaci. Prošla sis určitě
peklem, dostala si naloženo, ale dala jsi to, přežila jsi… a teď to nevzdávej. Na světě je stále co obdivovat, existuje knížek , co jsi nečetla, filmů, co jsi neviděla, umění, v kterém jsi se ještě nenašla, i vnitřní životy, které jsi třeba ještě neobjevila…stačí začít malými věcmi… vzhledem k tomu, že jsi akutní, vezmou tě výše na krizových linkách hned… využij toho, nech si pomoct, finančně, můžeš být v programu anděla…
Nemůžeš odejít ze světa už kvůli tomu pejskovi… od toho chlapa, ač jsi závislá , jak chceš … se oprosíš po odchodu rychle, protože ve finále si oddychneš… nech si pomoci…. Jsou i právníci zadarmo… zjisti si to…
@biciklissie já jsem taková blbá povaha, víš... Citlivá, empatická, atd... Všechno bych chtěla vyřešit po dobrém, v klidu, kompromisem... Proto mi takové pasivně agresivní chování strašně moc ubližuje... Moje hlava to prostě nepobírá... Jak může jeden člověk druhému uprostřed věty říct: MLČ! MOC MLUVÍŠ... Pro mě to je jako by mi dal facku
@sedouana právník mi nepomůže, nemám žádný důkaz, že jsou ty peníze moje... Ale i kdyby, čert je vem... Spíš mě štve, že on je takový zdatný manipulátor, že všichni okolo jsou přesvědčeni, že on je ten charakter, dobrák, správnej chlap... A taky si dovedu představit, jak vykreslil mě... Celé to je tak nějak otočené a mám dojem, že jeho okolí si myslí, že já ubližuji jemu... A to mě fakt deptá
@janule0123 wow, tak to už jsem dlouho neslyšela 🥺 že jsem úžasná 🤯 moc dekuju... Prijde mi to skoro až neuvěřitelné, že si to někdo může myslet. Matně si vzpomínám, že ještě před pár lety bych takového chlápka v baru srovnala raz dva... I za kámošku... Nevim co to se mnou udělal 🙈 každopádně, to mě třeba nenapadlo, že to může dělat proto, abych se složila...ty budeš chytrá holka 😊 jj, psychiatry mám vyzkoušené, ale hlavně mimo ČR. A jednu taky tady, doma... Ale upřímně, je to jako s kadeřníkama 😄 musí Ti sednout. A mě nesedli... To bylo samé Hmmm, no jo, to chápu... Ale zpětná vazba nikde, tak nevím 🤷
VŠEM Vám tady holky moc děkuji, je to úleva, když to člověk může někomu říct.... A vy jste jedny z prvních 🤯 moc si Vážím všech vašich odpovědí a rad, jste skvělé ❤️ myslím, že presne tohle jsem potrebovala, protože jsem tak sociálně izolovaná, že jsem v podstatě měla jenom svoje trápení a jeho dominanci... Život je fakt divnej a lidi ještě divnější 🤐
A to co jsem psala je jenom slabý odvar, špička ledovce... Já už si totiž nejsem ani jistá, co je normální a co není... 🤦
Na okolí se vykašli. Zachraňovat tenhle vztah nemá význam, děti nemáte, svoji nejste... Řešení je vlastně dost jednoduché - minimálně o dost jednodušší, než život s takovým magorem. Přesně jak navrhuje, táhla bych z domu i se psem. To bude koukat, až to uděláš. Jakékoliv těžkosti spojené se změnami budou pořád dost pohoda oproti současnému stavu. Budeš moci hledět dopředu, začít jinak! Uvidíš, kolik energie se najednou objeví. Teď vepředu nic rozumného není, jen další vlna ponižování a deprese. Tohle není o tom jestli ty jsi taková nebo maková povaha, tohle si prostě k tobě nikdo nemá co dovolovat a je to debil, není potřeba to omlouvat nějakou diagnózou.
Já měla vždycky milion zvířat, mnohem víc než ty (zároveň psa, kočku, a ještě početná drobná zvířata v klecích poměrně dost náročná na prostor). V průběhu studií jsem se z různých důvodů stěhovala v součtu asi desetkrát, vždycky jsem bydlení našla během maximálně tří týdnů, i s tím ansáblem. Samozřejmě něco sdíleného. Neměla jsem nikdy takto šílenou motivaci jako ty, moje důvody byly spíš takové provozní, nebo šla nemovitost kde jsem bydlela do prodeje apod. Ale jinak ta situace, když jsem se poohlížela po něčem novém, byla vlastně stejná - byla jsem sama, měla jsem zvířata a holej zadek 🙂 Já byla v té době studentka, ale spolubydlící jsem měla různé, od studentů přes ukrajince až po čerstvě rozvedené ženské kterým bylo dvakrát tolik co mě. Na prvním místě jsem měla zvířata, abych je mohla mít, s bydlením jsem náročná nebyla. Byl to pak nějaký kompromis, ale vždycky to ve výsledku bylo důstojné, v pohodě bydlení, žádná špinavá hrůza. Není to nic neřešitelného, jakkoliv se to tak může chvilku jevit, když už je toho na člověka v jednu chvíli prostě moc. Přeju ať najdeš sílu ten krok udělat. Pak už to bude nezastavitelné a nechala bych to plynout. Dej tomu šanci, nechat se od života mile překvapit.
Na ty peníze bych se asi úplně neupínala, pokud na to není papír, tak je šance mizivá, škoda energie. Byla by věčná škoda se kvůli nim seknout na místě. Založ si nový účet, najdi si brigádu, pokud to zdravotní stav dovoluje. A peníze třeba vyřešíš později, nebo holt spíš ne, ale žádné peníze za takové trápení nestojí, asi bych se pokusila je hodit za hlavu. Je to asi divná rada na první pohled, ale i tady fakt vím o čem mluvím. S manželem jsme takto pro svůj klid hodili za hlavu milion a mega barák. Nelituju. Seknout se tehdy na místě a trvat na svých nárocích, stojíme na tom místě doteď, i po deseti letech. Držím ti palce. Člověk zvládne hodně, a ty už máš to nejhorší vyzkoušené - máš to totiž teď doma. Tam opravdu není vůbec nic pěkného, čeho se chytit, odkud čerpat, za co bojovat. Každá změna bude k lepšímu a každá situace má své řešení, opravdu. Okolí přesvědčovat nemusíš, co je ti po něm. Beztak se časem přesvědčí samo. Drž se!!!
@muhehehe uf... Tak tohle jsem zhltla na jeden nádech... Upřímně, máš naprostou pravdu, ve všem... ❤️ Zní to skvěle, fakt skvěle, ale uvést to do praxe, to bude hodně bolet... Nejhorší je, že bych chtěla zpátky toho hodného, empatického kluka, který mě dokázal vždycky rozesmát... Nevím kam se ztratil 🥺 ale asi už se nevrátí 🥺
@shaazinka Ahoj. Holky už tu asi všechno podstatné napsaly. Musíš sebrat odvahu odejít od přítele. Pokud se k Tobě chová jak píšeš, nemá smysl s ním zůstávat. Tohle si nezasloužíš. V situaci, v jaké jsi, a po tom, co sis prožila, by Tě měl spíš tím víc podporovat, a ne Tě takhle srážet. Příprav si půdu, odlož pomalu nějakou korunku, koukni po nějakém podnájmu nebo se poptej u vás ve městě o možnosti nějakého sociálního bydlení nebo zajisti dočasnou péči o pejska (tak, abys ho mohla navštěvovat) a pro začátek zkus azylák...a ukaž příteli, že jsi silná holka a že to zvládneš. Víš, já jsem před víc jak 3mi roky byla postavená před podobné rozhodnutí s tím, že se se mnou rozešel manžel. Chtěl zůstat bydlet v jednom bytě, ale já tehdy řekla ne, i když jsem věděla, že to bude moc těžké. A to jsme spolu měli tehdy 5tileté dítě. Tehdy jsem taky viděla všechno černě, ale potkala jsem chlapa, kterej mi ukázal, že život může být zase hezký, a dnes jsem za tu zkušenost ráda. Přijal i mého syna a stará se o něho jako o vlastního. Stejně tak Ty můžeš potkat člověka, který Tě přijme takovou jaká jsi, a bude Tě mít rád jak si zasloužíš. Nevěřím tomu, že by Tě v životě mělo čekat ještě něco horšího než čím už sis prošla, věřím, že to zlé už sis vrchovatě vybrala, a teď je zase čas na něco lepšího.
@rituska88 ahoj, podle toho, co pises, ten chlap znamky narcismu ma. Ale at te ani nenapadne ho tim nejak omlouvat. Pokud to tak skutecne je, ten clovek nema vyvinutou sebereflexi, EQ atd. Takze nejaka naprava NENI MOZNA (mnohdy, kdyz se narcis dostane do pece psychiatra a psychologa, tak jeste znacnou dobu je to pro dotycne tezke, protoze on si neumi uvedomit a priznat, ze ten, kdo se tam ma lecit je on)! To je dulezite si uvedomit. Vypada to, ze on opravdu potrebuje mit nad tebou moc a tu ziskava, kdyz te dostane do bezvychodne situace. A cim budes zoufalejsi, on bude spokojenejsi. A neustalym podrazenim ega, devalvovanim tve osoby a tak, si tu pozici "mocneho" upevnuje. Pryc, vcera bylo pozde! Jak tu jiz zaznelo - volat neziskovky o pomoc. Idealne nekam zajit, kde ti i poradi, jak postupovat, aby tvuj odchod probehl bezpecne. On si te bude chtit udrzet, s tim pocitej. Po odchodu idealne zmenit cislo, socialni site atd, aby na tebe nemohl zadnym zpusobem vyvijet natlak, psychicky te vydirat, slibovat, jak se zmeni, atd atd. Ty jsi pro nej zdroj energie a on je jak upir, co ti ji saje. A jen tak se o neco tak cenneho pripravit neda a je pravdepodobne, ze muze na chvili otocit, aby sis odchod rozmyslela. Vzdyt "on se prece zmenil, miluje te, nechce o tebe prijit". Vsechno jsou to lzi, jen aby si udrzel moc. Vydrzelo by to chvilicku a bylo by to stejne, zdali ne horsi, nez ted. Pokud bys mela kam na chvili dat na hlidani pejska, moc doporucuji v Praze RIAPS. Je to krizove intervencni centrum. Je to na 5 dni, hrazene pojistovnou, nejedna se o nemocnicni prostredi, ale kazdy den tam s tebou x hodin pracuji psychologove v ramci terapii a meditaci. Urcite si nech nekde poradit v otazce ruznych moznosti financni pomoci. Zda bys dosahla treba na prispevek na bydleni, atd. Klidne na chvili zvolit azylovy dum. Hlavne se dostan pryc, idealne dal a zacni ziskavat odstup. Diky odstupu zacnes videt veci s cistsi hlavou, budes moci ziskat nejake lidi kolem sebe a najednou bude vse snazsi a na seznamu proti se zacnou objevovat nove polozky. Uvidis, ze po case i ze seznamu pro ti zacnou nejake veci pripadat irelevantni a zacnou mizet. Nedovol narusenemu cloveku, aby te zadupal do zeme a dovedl te az do bodu, kdy ty cerne myslenky co mas, by mohly prejit v realitu. Vim, ze je to tezke, ale jestli je to takhle, tak je na miste okamzite jednat. Jsi urcite silna holka. Poprala ses s rakovinou, nad kterou jsi "vyhrala" a nedostala te. Vyhraj i nad manipulatorem, ktereho mas doma. Penize, majetek, nic neni dulezite. Nejdulezitejsi jsi ty a tve zdravi. Moc drzim palce, at to zvladnes a kdyby sis potrebovala napsat, popovidat, cokoliv, klidne mi napis do SZ. Vim sama, jake to je, kdyz se nekomu takovemu dostanes do sparu, ale ja mela stesti, prisla jsem na to drive a utekla vcas.
@shaazinka ses uzasne hodna ale boguzel az moc. Chces vse resit v klidu a v pohode. To znam, jsem taky takova, ale bohuzel to nekdy takto nejde. Take jsem byla psychicky v haji a chtela to resit psychoterapii. Ale uz bylo pozde. Nakonec jsem se slozila kamaradce do telefonu a ta mbe presvedcila jit do cki. Centrum krizove inzervence. Bylo to to nejlepsi v tu chvili co delat. Podle toho co pises, na tom nejsi lip nez ja tenkrat, a mydlim si ze jako nezavisly pozorovatel to i na dalku posoudim líp nez ty. Ty ses v tom a nevidis to.
V krizovem centru dostanes leky na uklidneni, vyslechnou te, poradi kam jit a co delat, lze tam i prespat ... a pak doporuci tu psychoterapii. Jeszli mas sebevrazedne myslenky, tak je to opravdu vazne. A popis tve situace je velmi alarmujici. Fakt to neodkladej a vyhledej akutni psychiatrickou pomoc. Rozhodne lepší ted, nez po nevydarene sebevrazde. Na terapie se mnou chodila take takova jedna slecna. A davala se do kupy. Ty to zvladnes taky. Ale myslim ze k tomu potrebujes trochu pomoc. Nevahej dojdi si do nejakeho kriziveho centra. V Praze i v Brne a urcite i jinde. Napis odkud jsi a zkusime neco najit.
Odejdi od něj, co nejdřív. Jak ti může zadržovat peníze? To nechápu. Čím dřív od něj odejdeš, tím dřív přestaneš myslet na sebevraždu.
@shaazinka Pár odhadů:
- nemáte děti
- nejste manželé
- byt je psaný na něj / jeho
- v bytě máš nějaké své osobní věci
- býváš v bytě docela často i sama
- on sám možná je naštvaný, že po tvé nemoci už nejsi ta "miss" a štve ho to a dává ti to sežrat
Tzn. když obětuješ ty peníze (fakt by to nějak nešlo?), tak tě s ním vlastně vůbec nic nedrží. Možná tě drží nějaké stíny minulosti, vzpomínky, jak na tebe byl hodný, jste spolu 12 let, tzn. od tvých 22, ale z toho 6 let jsi byla v cizině a byl to vztah na dálku a 2 roky jsi byla nemocná a podle popisu se o tebe teda zase tak moc nestaral.
Pokud ti říká, že se máš jít léčit - ano, určitě, on se léčit nepůjde, změnit se nechce. Je potřeba ti znovu vybudovat nějaké to sebevědomí a hlavně ti pomoci k odhodlání se změnit, uvědomit si, že to v životě zvládneš sama. Začít v centru krizové intervence je určitě dobrá cesta. Asi pořád lítáš někde po doktorech - možná tě sám i posílá k psychiatrovi, ale na toto pozor, mohl by chtít tam chodit s tebou / zakazovat ti to. Navíc v průběhu psychoterapie se občas jemně mění věci a může to vygradovat ještě víc. Čili on tě bude posílat se léčit, ale v podstatě to nechce. Tady bych možná fakt ani neříkala, že tam jdeš. Nicméně psychoterapie je fakt nutná, já měla ještě 10 let po rozchodu s násilníkem "tiky" jen na mě někdo trošku zvýšil hlas a pořád mám problémy v práci s tím, když je někdo jeden druh autority - bojím se vůbec za ním jít i třeba s věcmi, co je potřeba dořešit. Takže i když se rozejdeš, nenech to prosím spát a řeš. Mám super terapeuta právě u Ostravy, ale ten je bohužel placený. Nicméně sama osobně jsem díky němu vydělala víc peněz než co mě stál (i tím, že jsem rázem byla schopná mnohem lépe fungovat v životě a pracovat).
Určitě nejsi zcela bez peněz - bude ti chodit určitě nějaká podpora či invalidní důchod, pokud nemůžeš pracovat kvůli nemoci, pokud už můžeš nějak pracovat, zkus nějaké brigády, co třeba nějaká práce u lidí (úklid, výpomoc...)? Měla bys mít vlastní účet a tvoje peníze ti chodit na něj. Pokud ti vše nějak šíleně hlídá, založ si účet, o kterém nebude vědět - a nějak tam prostředky přesouvej. Stačí klidně pro začátek pár tisíc. Nebo zajdi na úřad a po založení toho účtu tam nastav, ať ti peníze od úřadu chodí tam. Pokud ti opravdu nechodí vůbec nic, jdi si zažádat o dávky - pokud se odstěhuješ, stát tě opravdu umřít hlady nenechá, na ledacos nárok máš. Stejně musíš mít nějak vyřešené sociální a zdravotní pojištění (kdo a jak ho za tebe platí?). Ale určitě začni tím, že si zařídíš účet u banky, ke kterému on nebude mít přístup (a rozhodně mu neříkej o jeho existenci).
Pokud nevíš kudy kam a situace je specifičtější, určitě zkus ten Bílý kruh bezpečí nebo Centrum Rosa, tam můžou pomoci, ale taky ne s úplně vším.
Jinak to, že nemáš kolem sebe žádné kamarády a známé - bylo by divné, kdybys měla, protože toto je mimochodem jeden ze znaků domácího násilí - že agresor druhou stranu postupně odstřihne od všech kontaktů, on nepotřebuje, aby byl někdo, kdo by nabídl pomoc. O to je to právě složitější. U tebe možná fakt velmi komplikované - ale - nemáš vzdálenější příbuzné, co by pomohli? Sestřenice, bratranci a podobně? Po opuštění agresora jsem se až divila, kolik lidí kolem vše vidělo, kolik lidí kolem bylo ze situace nešťastných, ale dokud jsem já tvrdila, jak ho miluji a chci s ním zůstat, nic nemohli dělat. A jakmile jsem od něj utekla, najednou jsem kolem sebe měla "hradbu chlapů", kterých on se bál a věděl, že by mu "rozbili hubu", kdyby mi chtěl ublížit (a oni by to nejspíše i udělali). Zkus vyhrabat kontakty na nějaké lidi, co jsi s nimi byla třeba před 4 roky na kafi a domluvit se, že se potkáte. A těm řekni, že tě vyhazuje z domu a že by bylo asi nejlíp si najít něco jiného. Klidně pokud se bojíš, že by to řekli partnerovi, tak to obal do lži typu: "Jsem po nemoci, cítím, že už mě nemiluje, ale je mu blbý mě vyhodit, když jsem po té nemoci, chci mu pomoci a odstěhovat se." - ono to je klidně i možné. Prostě něco, aby ti nevynadal, že děláš něco za jeho zády - pak to můžeš zahrát na to, že jsi mu chtěla udělat radost, že cítíš, že o tebe vlastně pečovat nechce.
Proč? Protože až řekneš, že jdeš pryč a opravdu zmizíš, je dost pravděpodobné, že bude opravdu "kopat kolem sebe" a mohl by ti ublížit.
Moc držím palce, já jsem vlastně vděčná osudu, že to začal přehánět tak rychle, že z jednoho "jedu k rodičům a jedu tam sama" udělal takovou scénu, že už jsem se nevrátila. I tak z toho mám tiky i po 20 letech.
Jak uz je psano, seber co je tve a zkus nejakou pomoc, alzylovy dum nebo neco takoveho, zarid si svuj ucet kam ti pujdou tvoje penize a utikej od nej.. Kdyz uz si zvladla vsechno to co pises, tak chlap za to fakt nestoji aby sis brala zivot... Co ty vis co se muze jeste stat dobreho kdyz os nej odejdes??? 😉 Ja odchazela od chlapa dva roky, drzely me deti, ale nakonec sem to udelala, je to tezke ale lituju ze sem toneudelala driv...
Právník - ne abys mu peníze nechala - a bič a pryč . Jestli nemáš moc peněz , tak Občanská poradna . A pro tebe psychologa . Ale tento vztah - nevztah fakt nemá cenu udržovat , jen té táhne ke dnu . Hodně štěstí …
@shaazinka ahoj, je mi moc lito, čím vším sis musela projít. Musí to byt neskutečne tezke. Mas naloženo opravdu moc. Chování tvého partnera je naprosto nepřijatelné. Prosím, pokud nemáš nikoho jiného blízkého, obrat se v okolí na nějaký azylové dům nebo na nějakou službu pro lidi v nouzi. Moc ti drzim pěsti, abys vše zvládla a našla sílu a chuť žít. 🍀