Pochyby o příteli... Co si myslíte o takovém vztahu, jednání?
Dobrý den, holky spíše než radu bych se potřebovala svěřit.. S mým přítelem se známe již hodně dlouho cca 10 let máme dvě děti starší 5 a půl mladší rok a půl. Možná zní to divně a nedivím se že si myslíte že tohle nejde zvládnout ale nikdy jsme spolu nebydleli já otěhotněla na střední škole ve třetím ročníku stalo se obě neplánovaně byli jsme prostě studenti ale k věci žiju u Olomouce on v Praze vídáme se jak to jde. Prodloužené víkendy, prázdniny, svátky ale nežijeme spolu, jen se navštěvujeme.. Oba bydlí u rodičů jak je vidět mu to vyhovuje chtěla bych s ním žít ale pořád se vykrucuje že není kde bydlet. Poslední dobou no už je to delší doba se mi zdá že se prostě mi vzdaluje.. Neodpoví mi na sms, někdy nezvedne telefon když volám, nepíše mi. Nepotřebuji aby mi psal nonstop ale teď když jsme něco potřebovali dořešit tak prostě nezájem.. Teď byl u nás a neustále si s někým psal a volal ale když jsem mu napsala nebo zavolala já co by chtěl koupit v obchodě tak to opět nezvedl. Teď jsem zjistila že si volá několikrát denně s nějakou ženskou a zjistila jsem to náhodou když jsem ho zavolat na jídlo a ta ženská ahá no slyším žárlivka už tě jde kontrolovat raději budu mlčet měj se.. Když jsem se zeptala kdo to byl tak údajně nemusí mě to zajímat jen někdo komu na něm záleží.. Mě snad na něm nezáleží? Tohle mi prostě ublizilo ☹ a druhá věc je že mi psal jeho kolega, že v práci o mně roznáší jaká jsem žárlivá a hysterka což teda není vůbec pravda.. Opravdu nevím co si mám myslet, když za námi přijede skoro se nám nevěnuje, nejde s námi ven, ani na procházku prostě nic jen leží v posteli a hraje si na mobilu nebo s někým píše.. Už jsem z tou o nešťastná, moje šance o komunikaci je na bodě mrazu, odvrací se anebo se jen poslední dobou hádám.. Co si myslíte o takovém vztahu jednání? Jsem z toho špatná je mi líto hlavně dětí.. Myslím že v takovém vztahu nemá cenu setrvat..
Jsi matka jeho deti, ale ne partnerka (vzhledem k cetnosti ziti, .... ) a bohuzel si myslim ze ji ani nikdy nebudes, natoz manzelka. Tohle neni vztah a i tvuj protejsek to urcite vi a podle toho tak i jedna. V tomto pripade bych si sundala ruzove bryle, snazila bych se co nevidet postavit na vlastni nohy, pokud je hlidani, tak i neco nasetrit a s pritelem jako partnerem rozhodne do zivota nepocitat. Jako s otcem samozrejme jo, nech si urcit peci a alimenty. Co se tyka litosti ohledne deti, popravde vy spolu vubec nezijete, vase deti neznaji co je to TATA=PARTNER. A tatu budou moct mit vzdy, pokud druha pulka bude chtit.
Vztah o ničem, zvlášť když v tom jsou děti, tak není normální, že spolu nežijete a jen se navštěvujete. Samozřejmě existují rodiny, kdy partner pracovně jezdí domů jen na víkendy, ale tohle je něco jinyho. Je jasný, že mu to vyhovuje, on nemá povinnosti, jen jednou za čas zajede za rodinou na navstevu, jinak si může dělat co chce a jsem přesvědčena, že už si rozjížďí vztah jinde. Ukonči to, bude ti líp, tohle je úplně k ničemu, budeš mít šanci potkat někoho, kdo s tebou bude normálně žít a vážit si tě.
Nejste rodina a nejspíš nikdy nebudete. To je k neuvěření, že takhle žijete ačkoliv máte děti. Všechno je na tebe, nefunguje jako partner a je otázka, jak funguje jako otec. Tohle je spíš vztah cizích lidí, občasných spolubydlících, ale ne rodina 😟
A tím, že spolu v podstatě nejste, má hoch dojem, že ti na normální a pochopitelný dotaz může hodit hlášku, že tě to nemusí zajímat. Pomluvami v práci si připravuje půdu, aby on byl ten chudák a ty ta špatná, až se rozejdete, nic jiného v tom nevidím. Dávno má někoho jiného a teď jen přemýšlí, jak se udělat lepším v očích známých, až bude opouštět už vlastně dávnou opuštěnou kvazirodinu. Je mi takové situace moc líto 😢
Co si myslím? Myslím si hlavně to, že vy dva nejste partneři, ale jenom dva lidi, co mají dvě děti (což teda upřímně nechápu, respektive chápu to první, ale rozhodně nechápu to druhé 🙄). Ten s tebou evidentně nechce žít a nebere tě jako partnerku a myslím, že ti to dává dost jasně najevo takže moje rada - domluvte se na výživném pro děti a na tom, jak často se budou děti vídat s otcem a dál si žijte své životy v podstatě jako doposud 😉 najdi si raději někoho kdo si tě bude vážit jako ženy a partnerky a ne jako chodícího inkubátoru 😉 hodně štěstí 🍀
Máte tohle za potřebí? Nemáte. V čem Vám je / byl oporou? Kopněte ho ho do zadku, jste mladá, sama nezůstanete. Zůstanou Vám dvě děti a určitě se najde i nějaký parťák pro život, který Vám bude oporou. Nevěnuje se ani dětem. Mám z toho pocit, že za Vámi jede jen, aby se neřeklo. Nezlobte se, že to tak píšu, ale pro mě on není ani otec. Zodpovědnost nula. Chápala bych, kdyby jste se viděli jednou za týden skrze pracovní vytížení a on se Vám o víkendu snažil vynahradit a pomoc Vám, věnoval se dětem.
Nedělá ani jedno. Máte můj obdiv, že jste to tak dlouho ustála.
Tohle není vztah. Kopněte ho do zadku, to jediné totiž od Vás nečeká. Třeba zabojuje, uvědomí si to, ale pochybuji.
Hodně štěstí,
Promiňte, ještě jedna věc. Nezáleží mu ani na dětech, protože pokud mu voláte, píšete a on to nebere...copak ho nezajímá, jestli se něco neděje, zda jsou děti v pořádku? Jestli vy jste v pořádku, něco nepotřebujete?On by naopak měl volat a psát, jestli jste zdraví, něco nepotřebujete atd...
Ušlapal ve Vás zdravou normální ženskou, která přemýšlí nad tím, co dělá špatně a jak to napravit.
Ale odpověděla jste si sama. Nemá cenu v tom setrvávat. Tak vstříc lepším zítřkům, držím pěsti
Vse ostatni je jen omacka. Podstatna je poedni veta, takze spravne. Nema smysl v takovem vztahu zustavat. Kopni ho do zadele, nezaslouzi si te.
Toto není žádný vztah, v pravém slova smyslu. Takže poslední věta situaci ani zcela nevystihuje.
Budu asi zla, ale : až za vámi tenhle pán přestane jezdit na občasné víkendy a ty potkas někoho jiného, zkus odložit pořízení dalšího dítěte, prosím.
Jako, jednou se muže stát cokoliv, samozřejmě. Jednou jo....
Nejste rodina, jen se na ni snažíš hrát. V čem to bude jiné, když ho pošleš tam, kde ho srdce táhne, a on bude jen navštěvovat děti?
Váš vztah opravdu nechápu, jedná vec, že jsi otěhotněla ve tretaku, takže asi v 18letech,druha věc je, že už to je víc jak 5let..Ubehlo dost času na to aby jste se osamostatnili a začali spolu žít jako normální rodina,ze do toho přišlo ještě další dítě se snad ani nedá komentovat.. Myslím si, že otec tvých děti vztah nebere vážně a pochybuju, že se to někdy změní.
Tady chybi pomerne dost informaci - pritel studuje/pracuje? Kolik prispiva na deti? Podili se vubec nejak na jejich vychove? Proc jste si proboha porizovali dalsi dite, kdyz nemate vyresene spolecne bydleni (uz 5 let)! Co na tuto situaci rikaji vasi rodice? Budou vas dal podporovat? Mate dokoncenou skolu? Mate naplanovane, z ceho budete zit po materske? Byt moje dcera v takove situaci, nebyla bych zrovna nadsena.... V kazdem pripade ten vztah- nevztah nema zrejme zadnou budoucnost, zacnete si veci planovat bez toho arogantniho, nezodpovedneho floutka.
Pracuje je mu 29 let doplňuji informace ani jedna nebyla plánovaná ale na potrat bych nikdy nešla.. Mít děti je dar a tak to i beru bohužel toto trvá od doby co se mladší dcera narodila.. Ano pracuje, na holky mi přispívá 4 tisíce, já školu dodělanou mám, mám i brigádu, snažím se našetřit na bydlení, domů přispívám, samozřejmě že tu nebydlíme zadarmo jde to pomalu ale jde to.. Před rokem a půl jsem ještě věřila než se mladší dcera narodila že budeme žít spolu jak to bylo naplánované bohužel z toho sešlo..
Nemaluj si to nějak nadějně. Evidentně si někoho našel a na Tobě mu nezáleží. Rodina jste nikdy nebyli, nejste a dle jeho chování ani nebudete. Osamostatnit se budeš muset bez něj.
Nezlob se, ale mel na to 5 let se rozhoupat vymyslet, jak to udělat aby jste bydleli spolu. To co píšeš mi spíš přijde, že tě má jen "jako zadní vrátka". Nejezdí ani každý víkend což by mi dost vadilo. Ja s mym manželem, když jsem otěhotněla, tak jsme také každý bydlel někde jinde 100 km od sebe na víc jezdil kamionem. Když jsem se dozvěděla, že jsem těhotná a rekla jsem mu to. Tak řekl, že sežene společne bydlení. Když jsem porodila jezdil domu na jeden den v týdnu někdy ani to. Mne to začalo poměrně brzy vadit. Tenkrát jsem mu rekla , ze by to vyšlo úplně na stejno, kdybychom šli od sebe a malyho vidal kdy by chtel. V tu chvíli jako by se probral a sehnal si střídace. A začali jsme fungovat, jako rodina. Takže moje jediná ráda je si s ním pořádně promluvit říct mu jak to cítíš ty a ze by jsi chtěla konečně zit jako úplná rodina. Ne jen rodina " na víkend". Ale upřímně si myslím, že vas tak úplně jako rodinu necítí.
Nechat si naprcat dve děti od kamaráda to je teda trefa do černého 😃 Co na to říkaji tvoji rodiče?
Nevím, co chceš slyšet. Budoucnost to teď nemá. Měla by ses smířit s tím, že vás už spojují jen ty 2 děti. Na tvém místě bych si ofiko nechala napsat děti do péče a požádala soud o určení alimentů. A taky pořešila ochranu při sexu do budoucna. Neříkám, že třeba za nějakou dobu nebude jako pár fungovat, ale teď to tak není. Marníš s ním mladí...
Přemýšlím čím se vás vztah po rozchodu zmeni...vídat se budete stejne jen občas o vikendu a prázdninách při předávání deti, místo 4 tisic co ti dává ted akorát nazve alimentama. Podileni se na domacnosti bude současná dosavadní nula.. hele az to přebolí treba přijdeš na to ze jste spolu ani nikdy vlastne doopravdy nebyli...
Protoze vztah kde muz miluje ženu takhle proste nikdy vypadat nemůže..nejak Vam ten vztah v-nácti zamrzl a nikam se neposunul, stále je to vlastně jen chození...
Ta poslední věta. Souhlasím s tebou, v takovém vztahu nemá cenu setrvávat.