Pauza ve vztahu. Komu se podařilo se dát po pauze zase dohromady?
Ahoj,
zažívám teď nelehký čas, kdy se dnes od nás manžel stěhuje... Odluku nám poradil manželský poradce, protože to bylo (z manželovy strany) ve stavu odluka nebo rozvod. S tím, že po odluce si řekneme, jestli ano, nebo ne. Problémy ve vztahu sice máme, ale ne tak závažné věci, jako jindy slýchávám od kamarádek (respektive by to dokázala vyřešit obyčejná tolerance). Není tam alkoholismus, násilí, gamblerství, zatím nemá jinou ženu (snad mu to vydrží). Když jsem o tom podrobně vyprávěla přátelům, nepřišlo jim, že by ty naše důvody byly na rozvod, spíše na práci s manželským poradcem, ale manžel se naučil být vůči mě podrážděný a předpojatý, což moje snahy o změny dost znemožňuje... plus hodně u nás zasáhla (manželova) krize středního věku.
Protože je to poslední večer, je pravda, že jsem hodně nakřáplá, je mi smutno. Nepotřebuji teď slyšet "kašli na něho a jdi dál". Tohle slýchám od půlky známých, kteří nás moc neznají a popravdě mi to moc nepomáhá...
Potřebuji pozitivní slova, naději, že to ještě může nakonec dobře dopadnout. Proto by mě zajímalo, jestli jste některá z vás také pauzu nebo odluku zažili a dali to pak dokupy? Ať už tu, kterou (jako u nás) doporučil poradce s jasně danými pravidly, tak tu, která vznikla samovolně...
Pokud jste to zažily, měly jste něco, co vám nebo partnerovi v pomohlo? Ve snaze se změnit k lepšímu, najít v sobě novou lásku...? Klidně napište i do sz, kdyby to bylo moc osobní...
@no_title Já jsem to osobně nezažila. Ale moje známá ty si dali odluku nejdříve na měsíc pak se protáhla na dva roky. Po dvou letech se dali znovu dohromady. Vim, že je to těžké, ale v tuhle chvíli bych radši počítala s tou horší variantou. A zkus se třeba připravit ( i když to zrovna asi moc nepujde), že s "nabitou svobodou" bude třeba " nahánět" ženské. Vůbec pokud prochází krizi středního věku.
@mirin89 Pět jazyků lásky znám. Ale bohužel to nepomohlo. Manžel je trochu náročnější a vadí mu víc věcí než že mám jiný jazyk lásky než on. Na podzim jsme měli taky krizovku, naučila jsem se i ten jeho "jazyk lásky", nicméně to nestačilo.
Dítě máme jedno, 5tiletého autistu, zatím moc nechápe, co se děje, ale začal být agresivní na děti bohužel...
Já jsem odešla od partnera po téměř 8 letech vztahu s dvěma dětma letos na jaře. Původně jsem rozchod plánovala s cílem, aby si jen uvědomil, že má život nastavený špatně a abychom se k sobě vrátili a nastavili si vztah úplně jinak (žil jen pro svoji firmu; zákazníci, zaměstnanci a obchodní partneři byli víc než my, neuměl vypnout, žít soukromí, ale i ke mně měl nějaké výhrady takové až jako absurdní), ale když jsem se odstěhovala, tak se mi táááák ulevilo a vůbec se mi po něm nestýskalo. Dokonce jsem si trvala na svěření dětí do péče a určení výživného soudní cestou, protože jsem to považovala za absolutně definitivní stav. Měla jsem i nějaký románek.
Jenže utekl půl rok, my jsme spolu vycházeli skvěle, moc jsme si užívali čas dohromady s dětma (kterého jsme byli bez problémů schopni) a tak jsme si začali uvědomovat, že nám vlastně je spolu dobře, že jsme si spolu vždycky rozuměli, že jeho požadavky na mě jsou mimo, jemu došlo, že opravdu nemusí drtit firmu půl roku v kuse 7 dnů v týdnu 15 hodin denně... a poslední asi čtvrt rok spolu zase intimně žijeme, jezdíme k němu na pár nocí v týdnu a někdy na jaře, předpokládám, se zase sestěhujeme (vono taky dát za bydlení 16 tisíc měsíčně je hnus, že?). Takže happy end. Doufám teda. Ale mám pocit, že si sebe teď víc vážíme, že ty stresy, co jsme ze sebe navzájem měli, opadly (ale vlastně tam taky nebyly důvody na rozchod ve smyslu nevěry, gamblerství, násilí, alkoholismu, byly to vlasgtně malichernosti) a že nám to stojí za to. Ale bez toho stěhování by to prostě nepřišlo, tím si jsem jistá.
@no_title My to máme za sebou se šťastným koncem 🙏. U nás teda nebyla plánovaná pauza, ale prostě rozchod/rozvod. Odešla jsem po 10 letým vztahu. Měli jsme v tu dobu jedno dítě (5 let). Byl ve střídavé péči. Absolutně jsme se nevídali a syna si střídali skrze školku, každé pondělí ho tam jeden odvezl a druhý si ho vyzvedl a měl ho u sebe týden. Mě se tedy po manželovi nestýskalo vůbec, naopak jsem si tu svobodu užívala, to trvalo asi půl roku, pak už mě to samotné zase tak nebavilo 🤦♀️. Ani jeden z nás za tu dobu ale nepodal žádost o rozvod 🤷♀️. A pak přišel covid, ze dne na den vše zavřené, práce nás obou a manžel v baráku se zahradou a já v bytě. Nabídl mi, zda nechci přijet za nima, abych nebyla sama v bytě noooooo a já už zůstala 😁☺. Dohromady jsme spolu nebyli jeden rok. Plno věcí jsme si oba uvědomili a začali úplně jinak 🙏 . Zpátky jsem skoro 3 roky a batolí se nám tady dcerka😄. Držím moc pěsti 🍀a přeji šťastný konec!
My jsme se tehdy s přítelem rozešli asi ve 21 po 5 letech vztahu. Po pár měsících jsme si začali chybět a teď, po deseti letech, jsme oslavili 5. výročí svatby a čekáme 2. dítě. U nás šlo asi o pocit, že nám něco utíká, když jsme v podstatě celou pubertu prožili spolu.
Držím palce, aby se u vás všechno vyjasnilo ❤️.
@no_title Jak se to u vás vyvíjí, vidíš posun k lepšímu nebo spíš k horšímu?
Ahoj, nezazila jsem to, ale drzim palce, at vse dopadne, tak jak má. Jde z toho videt, ze ho mas rada a trapi te to. Kdybys chtela vyplnit cas, tak si zkus precist knihu Pet jazyku lasky a nebo poslechnout podcast Redline od Kamily Palickove, na tohle tema hovori treba s Nikolou Rusnakovou, ale je t spousta inspirativnich rozhovoru o vztazich, treba ti to pomuze nebo si alespon prijemne zkratis cas.
Jak mate stare deti? A jak na to reaguji?