Partnerova rodina
Máme s přítelem(28) tříměsíční miminko, jsme spolu přes 2 roky. Přítel byl do 26 let u své matky, která je rozvedená, potažmo i u prarodičů, protože žijí ve dvojdomku, je u nich zvykem, že vše řídí jeho dědeček, má potřebu do všeho mluvit, i proto, že všechny finančně podporuje, má na to tedy podle přítele „právo“. Momentálně si připadám jako doslova páté kolo u vozu, protože všechny zásadní záležitosti přítel řeší nejdříve s nimi a potom až aby se neřeklo s problémem obeznámí i mě. Například teď řešíme stěhování do nového bytu, který je ve výstavbě, na schůzku ohledně výstavby si vzal svou matku, mě se ani neobtěžoval tuto možnost nabídnout, všechnu komunikaci s developerem automaticky přeposílá matce a dědečkovi, aby mu k tomu řekli svoje, všechny moje nápady, názory pouští jedním uchem tam, druhým ven, ale jakmile s něčím přijde děla, bere to samozřejmě vážně a náhle se s jeho názorem ztotožní a řídí se jím, nechápe, že jeho rodina jsme už my s dcerou, že záležitosti co se týče bydlení bychom měli řešit spolu, přeci tam budeme bydlet spolu, tak snad do toho mám také co mluvit :? Minimálně dvakrát denně si s mámou nebo s babičkou telefonuje, píší si neustále sms, malou by mi nejradši sebrali, díky bohu, že kojím, jinak by už určitě přišli s nápadem na hlídání přes noc, nebráním jim ji vídat, navrhuji, aby se stavili, ale pokud já navrhnu, tak nikdy nemají čas, přijíždějí zásadně ve večerních hodinách, kdy se koupe apod.,takže vždycky vhod, nehledě na neustálé rady a poučky co všechno musím, musíš ji přihlásit na plavání, musíš ji držet tak a tak, prostě jako kdybych byla IQ tykve, vadí mi ten imperativ, mají potřebu mě řídit stejně jako partnera. Dokonce jsme již od dědečka dostali seznam na A4, jak by se měl náš život do budoucna ubírat- s poznámkou, že by byl rád, kdybychom se podle toho chovali, nejhorší, je, že se mě partner nezastane a přijde mu to naprosto normální a ještě mi říká, že mu vlastně tyto vztahy závidím :zed: Přitom já mám naprosto normální rodinné vztahy, s rodiči vycházím skvěle, se sourozenci také, nedochází mu, že je závislý, není schopen se rozhodovat sám. Jeho matka mu denně kouká na bankovní účet přes internetové bankovnictví, to je taky podle něj normální, nenechává si u nás doma ani výplatní pásky z práce, vše vozí domů k mamince, která se na to vždy ještě podívá, aby ji náhodou něco neuniklo. Jsem naprosto zoufalá, s přítelem toto téma už neotevírám, protože se vždy pohádáme a nikdy mi nedá za pravdu, ještě jedna perlička, malá se narodila po příšerně komplikovaném porodu byla na JIP skoro 3 týdny, vůbec to nevypadalo dobře, moje rodina respektovala to, že chci být sama, když bylo něco nového dala jsem jim vedět, bylo jim jasné, že nějaké volání s neustálé sms nikomu nepomohou, jeho strana absolutní nezájem, 3 krát denně telefonáty, neustále otázky, nemohli nám dát pokoj ani v těch nejtěžších chvílích. Prosím POMOC, chci mít normální rodinu, chci aby dcera měla oba rodiče, ale nesnesu to neustálé vměšování se do nás, chci aby měla dcera otce, dospělého chlapa, ne maminčina mazlíčka, za kterého musí neustále někdo rozhodovat.
To je mazec...Radim - nenech si vsechno libit a jednej hned...kdyz se ozves az dodatecne, uz nikdy nedosahnes kyzeneho ucinku...mas velkou smulu v tom, ze partner za tebou nestoji, budes to mit velmi slozite...neboj se otevrene dat najevo, co ti vadi...Pritel by si mel uvedomit, ze rodina jste hlavne vy tri...Nerikam, ze mladi nemaji prijmout radu ci pomoc od rodicu, ale to, co poisujes ty, je docela silny kafe...Promin, ale pritel na me pusobi jako totalne nesamostatny trubka.Pro nej je vlastne pohodlnejsi, ze za nej vsechno rozhodnou a zaridi rodice...mel by trochu dospet, chlapec...
Jo, je to mazec, jinak na tvojí situaci ani reagovat nejde. Myslím, že jediné řešení je ostře se vůči takovému chování vymezit, a tím myslím - dát muži nůž na krk, že takhle ne, jinak odcházíš ke svým rodičům. Ale pak musíš být tedy schopná výhružku splnit, a to i za cenu, že by se manžel při rozhodování mezi tebou a jeho původní rodinou rozhodl pro matinku a dědu. Ale žít v tomhle určitě nemůžeš, semlelo by tě to (to už se ostatně děje). Ještě otázka: ty sis jeho podivného chování vůči původní rodině nevšimla před otěhotněním?
Tohle sis měla vyřešit před otěhotněním, od toho je doba chození... To jsi to neviděla před tím? Tohle bude u přítele strašně těžké změnit, pokud to vůbec půjde udělat tak, aby se to nakonec neobrátilo proti tobě - tím myslím, aby ti nezačal vyčítat, že ho odtrhávás od jeho rodiny.
Můj ty Tondo kolenatej..
Takhle se choval sestry přítel, k mamince. Absolutní oddanost, telefon 3x denně, plánování všeho s ní, no naštěstí se rozešli.
U vás když se o tom bavíte to sklouzne hned k hádce ty versus oni? Co zkusit toto prolomit - nějak, pokud jsou v důchodě, tak je navštiv sama, v čase, který tím pádem určíš ty, s partnerem projdi plány co bydlení i s dědovýma poznámkama, s nimi komunikuj, mluv, at te začnou trochu brát - protože po zlém to nepůjde, myslím.
Řešení dupnu si, nebo půjdu k mamince mi přijde neadekvátní.
Ještě bych se zeptala - byt jste si s přítelem kupovali společně? Máš na sebe napsaný nějaký podíl? Pokud ano, tak opravdu nemusíš jednat v rukavičkách, jde o tvůj majetek, i kdybys tam měla třeba menší podíl než partner, a o tom máš plné právo rozhodovat... i kdyby tvému příteli vypomohl dědeček a cítil tak nárok do věcí kafrat, tak spolumajitel jsi také ty a s tebou by měli, respektive MUSÍ jednat jako s rovnocenným partnerem, máš na ně páky i po právní stránce a bez souhlasu všech spolumajitelů prostě NEMŮŽOU o nemovitosti rozhodovat a nakládat s ní, jak se jim zlíbí...Ovšem pokud vám byt zafinancoval dědeček komplet a ty nemáš na katastru zapsaný ani žádný podíl, pak je mi tě líto, holka... ☹ Jak by řekl Cimrman - můžeš nesouhlasit, můžeš o tom vést spory, ale to je tak všechno, co se proti hegemonii dědy dá v takovém případě dělat...P.S. Ještě by mě osobně zajímal ten seznam na A4...co konkrétně vám tam děda jako "radí"? Kolikrát týdně máte souložit? Nebo tam máte síťový graf - první auto, dovolená v Jugoslávii...nebo co? Děda si asi zapomněl vzít prášek, ne, když si myslí, že tohle budeš brát vážně... :D
Tak to je silny kafe 😕 ja bych asi bouchla jako papinak a pokud by se nic nezlepsilo,vzala bych mimino a sla bych od nich,protoze tohle je naprosto blazniva rodina a aby jsem byla cely zivot nestastna to mi za to nestoji 😕
No jejda, to je dobrej pruser, jako nezmění se nic leda byste se všichni osamostatnil, docela by mě zajímalo jestli v těch plánech od dědečka je svatba, takhle by SIS mohla snad jako manželka dupnout. Jako podle mě si to trochu podcenila, no Nezávidím a držím palce
Něco podobného jsem měla taky s přítelem,i když to nebylo až tak dramatický.Ale musela jsem udělat rázný řez.Řekla jsem mu svoje,dala čas na vzpamatování a rozhodnutí se.Zamyslel se a rozhodnul se pro nás,máme s polu dvojčátka.Rodiče-teda maminka šla stranou a vše řešíme s polu a je nám dobře všem.
No ja bych to zkusila trochu nehezkou metodou.Pokud se schazite s nejakymu prateli, tak bych pred nima nenapadne otevrela napr. Tema penize a natvrdo se jich zeptala, jestli se jim maminka take diva na ucet a nosi ji vyplatni pasky, a to vzdy pred pritelem aby videl ty udivene vyrazy pratel. Stejne tak bych pred nima rekla treba to ze mate od dedy "navod na zivot" atd.Urcite zacnou s tim jak je to ujety a ze oni by toto nesnesli a treba si partner uvedomi ze to neni zase tak normalni a bude se citit trapne.
@hapovab Není to sice úplně košer, ale mohlo by to zapůsobit...od přítelkyně námitky, že tohle rozhodně není normální, obávám se, nevezme... A chlapi jsou většinou ješitové, takže když by viděl, že jeho kamarádi ho mají tak trochu za joudu, mohl by se trochu vzpamatovat...Jako sorry, ale aby matka skoro třicetiletýmu, vydělávajícímu chlapovi lustrovala účet?? Jak jí vůbec mohl dát přístup ke svému internetovému bankovnictví? Já mám strach, že tyhle typy rodičů své děti chápou celoživotně právě jen jako malé, neschopné a nesvéprávné děti, které musí neustále hlídat, chránit a kontrolovat...A to se nezmění. Tihle lidé hodně špatně rozdejchávají, že najednou do všeho nevidí a nemají nad vším kontrolu...A jak jsem psala - mazánkovi to takhle možná naprosto vyhovuje, sice za něj rozhodují o všem rodiče, ale on má klídek, žádné starosti, žádná zodpovědnost...Já bych tedy udeřila tvrdě, klidně bych se uchýlila k nepopulárnímu a zatracovanému ultimátu a pokud bych viděla, že se situace nezmění, zdrhla bych...já bych tohle prostě nedala...
A jejda. Mamanek jako vysitej.Musela jsi ale videt jakej je,kdyz jste spolu jeste nezily,urcite tam byl nejaky naznak,to ti to nevadilo?
Ja bych vedle sebe nesnesla takovyho chlapa, ja te obdivuju ze jsi si s nim poridila rodinu.
Ja bych teda nenadavala na dedu, neb mazankovi to tak vyhovuje zcela jiste. To je teda psycho. Radu bohuzel nemam. Kdyby pritel sam citil, ze mu to vadi, tak se s tim da snad hnout, Ale kdyz to bere uplne normalne a jeste je rad, tak vlastne on zadny problem nema. A mozna se take divi jako my tady, co zakladatelce najednou vadi.
Take by me zajimalo, jak ses do takove situace dostala, jestli nebyly naznaky atd.. ze zvedavosti a treba jako pouceni pro dalsi ctenarky
No jo no, buď se finančně osamostatněte a nebuďte na nikom závislí, nebo ber dědovy peníze ale sklop hlavu a poslouchej. Jináč to v dospělosti nechodí, vždycky je něco za něco 🙂
Páni, tak v tvé kůži bych tedy být nechtěla 😒 ale musela jsi tušit do čeho se to ženeš. Přítel by se měl osamostatnit a to co nejdřív. Snažila bych se na něj tlačit, že takhle to dál nejde. Ale jestli platí byt jeho rodina a ne vy dva napůl, tak asi budeš muset držet pusu a krok 😒
Nechci být skeptik, ale podle mě v takovéhle extrémním případě už nepomůže nic. Pokud mu dáš na výběr, určitě si vybere maminku. Je mi to líto, ale na 99 % si myslím, že lepší to nikdy nebude ☹ Buď se naučíš s tím žít (což já bych nedala) nebo půjdete od sebe.
Kdyz nic nepomuze, tak mu dat precist diskuzi
Bohužel souhlasím s @pkolin ... a obávám se, že naděje je malá. On by sám musel chtít a pokud nechce, vždycky se přikloní na stranu matky a dědy, a ti si ho zjevně umí zpracovat, jak potřebují, a ani jim to asi nemusí dát tolik práce. Já jsem s podobným mamánkem chodila a byl to mazec. Při rekonstrukci bytu jsme se třeba dohodli na nějakém řešení, a on mi pak rozhovoru s maminkou volal, že to bude jinak. To jsem samozřejmě zasáhla. Ale celkově to byl boj s větrnými mlýny a nakonec jsme se rozešli, a jedním z hlavních důvodů byla i jeho závislost na rodině.
Pokud jsi to věděla a přesto jsi s ním chtěla dítě, třeba ve víře, že se to změní, moc nevím, co radit, protože on sám bude asi teď překvapen, že Ti najednou vadí věci, které byly dané už dříve, a svým způsobem bude mít pravdu. Moc na výběr upřímně nemáš, protože z mého pohledu se tohle mění jen velice těžko. Osobně bych si s ním asi sedla, a skutečně si dala záležet, aby pochopil, že tohle nehodláš dále akceptovat. Já nemám ráda ultimáta, takže bych mu řekla, že situace je pro Tebe takto neúnosná (přesně pojmenuj co), že nejsi šťastná, přemýšlíš o rozchodu a chceš, aby o tom přemýšlel. A pak bych se někam sbalila a jela pryč, jestli máš kam. A uvidíš. Jestli pro něj budete důležité, postará se, aby byl s vámi, jestli ne, stejně to nemá smysl, protože Ty to dlouhodobě rozdýchávat nebudeš. Jestli je to takovej trumbera, ať si žije s maminkou třeba do smrti smrťoucí, ale na to Tě nepotřebují...
A pokud se trochu probere a přemluví Tě zpět, dala bych si velký pozor při sebemenších náznacích, že se vrací do starých kolejí, a dala mu vždy důrazně, ale bez scén najevo, že to nehodláš akceptovat.
Jo a já osobně bych to neřešila před známými. Chlapi jsou ješitní, to je pravda, ale právě proto si myslím, že by byl ještě naštvanej, proč to před nimi vytahuješ. Špinavý prádlo se má podle mě prát doma.
Smutne. Uprimne si myslim, ze tohle jsi mela resit uz pred otehotnenim. On te totiz nevnima jako svou partnerku, kdyby to tak bylo, tak by resl veci s tebou a respektoval te. Ted jsi akorat v nevyhodne pozici s chlapem, ke kteremu jsi privazana ditetem a ktery bere jako svou rodinu jen rodice a prarodice a tebe ne.
Muzes zkouset promluvit mu do duse, muzes zkusit asertivitu, ultimata, cokoli, ale bojim se, ze to nebude mit moc velky uspech. Uprimne nevim, co delat. Ja razim nazor, ze je lepsi partnera napred poznat a pak az jit do zavazku.
Jelikož v tomhle pro něj zaběhnutém systému vyrůstal a žil opravdu mu to přijde normální. To chápu (není to dobře, ale chápu to), ty mu musíš ukázat jak to má vypadat správně. Je jen na něm jestli bude chtít. Bohužel jinak než že s ním budeš mluvit (ne křičet) s tím nic neuděláš a i tak je to v tomhle případě nejisté. V prvé řadě bych mířila tím směrem, že vše co se týče vaší rodiny (jemu tedy objasnit i to že tím myslíš vás dva a dceru a ne dědečka, maminky atd) bude řešit nejprve s tebou. To ostatní se zatím dá přežít a zapracovat na tom časem. Nicméně tohle řeš jen s ním doma. Netahej do toho nikoho jiného. Přeji hodně štěstí a síly budeš to nejspíš potřebovat.
Asi to není hezké, ale píšeš, že chceš, aby dcera měla normálního otce - tak proč sis ho nenašla? Má takového, jakého jsi mu vybrala.
Jinak nevím, říkáš, že děda všechny podporuje - i vás? Pokud ano, pak je mi líto, ale tím mu dáváte právo se vám do života montovat. Stará se o vás jako o děti, a taky vás jako děti vede a řídí.
Jediná možnost, kterou tady vidím, je bud si sednout s přítelem a pomalu v klidu probrat bod za bodem vaše představy o fungování rodiny, o společném životě, společných financích atd. Anebo, pokud by tohle nechtěl, domluvit návštěvu v poradně pro manželství, bud dohromady, anebo i sama a oni už by si manželovi mohli i zavolat. A tam za jejich pomoci hledat řešení. Celkově jinak ten vztah budoucnost nemá. Vybrala sis zkrátka dítě tam, kde je potřeba dospělý.
Možná to vyzní zle, ale dřív sis jeho chování a vztahů v rodině nevšimla? Podle mého názoru s tatínkem nic nehne, pokud on sám nebude chtít. Z tvého popisu je patrné, že nechce, že mu současná situace vyhovuje ☹ vyznívá to tak, že vlstně žije stále s maminkou a ne s tebou. Navíc pokud ho dědeček finančně podporuje, tak pochybuji, že bude chtít vyvolat konflikt, i kdyby se mu něco nelíbilo..
Držím palce a snad někdo přijde s radou, jak z toho ven.