Partner nepomáhá...

Hele za mě pokud nedělal nic doma před dítětem, tak s dítětem taky nebude. Ale to je potřeba si nastavit pravidla předem no a ne až je dítě na světě

No to tady dlouho nebylo. 🙊 Mluvit, mluvit, mluvit. Jste partneři, takže domácnost pěkně půl na půl. A s dítětem nepomáhá, stará se o SVÉ dítě. Že hodně vydělává je fajn, ale není jediný na světě. Můj taky vydělá dost ale doma musí taky fungovat. A co společný čas? Tři večery za týden? To mi stačilo když jsem měla zadaného milence, ne manžela...

Tak předpokládám že takový byl i před dítětem... To si čekala že se dítětem komplet změní? Navíc si to děláš sama...jak puťka všechno uklizíš, staráš se o vaše dítě a přesto že sama padáš na hubu tak mu nic neřekneš protože se bojíš hádek? 🤦

Jasne a strucne: rict si o pomoc ze strany partnera. Pro nej se taky zmenila situace, ne jen pro Tebe ;)
Je to cerstve, casem si to sedne...jen je potreba zavest par novych pravidel.

Je to jak píší holky, trochu si o tom promluvit. V klidu, žádná hádka. Hele, Pepo, jak se narodil prcek, je to pěkný hukot. Dělám to ráda, ale je to náš společný potomek, musíme se na tom trochu podílet oba. Máš psychicky náročnou práci, vím, procházka s kočárem ti udělá dobře. Já si potřebuju aspoň někdy trošku odpočinout, jsem s prckem 24h denně. Takže, vyber si nějaký den v týdnu, kdy vyrazíš na špacír po práci, já se zatím dám trošku do pucu, zavedem to tak pravidelně, ať s tím můžeme oba dopředu počítat. Když ti to nebude z nějakého důvodu vycházet, dej vědět, ať se zařídím i já a hned navrhni náhradní termín. Jedno ráno z víkendu bude taky tvoje, no a některé dny bychom mohli s kočárem vyrazit spolu.
Zatím máte prcka 10 týdnů, to není tak dlouho, aby se ještě nedaly budovat takové návyky, až budou děcku 2 roky, na nic nového moc chlapa nepřesvědčíš. Talíř do myčky snad odnést zvládne, mu to asi ani nedochází, určitě to nedělá naschvál, ale slušně bych ho o to požádala. A na výpomoc s úklidem bych si klidně 1x v týdnu sjednala paní, jestli u nás nejsou finance problém. Bylo by pro mě asi důležitější, ať si chlap buduje vztah s prckem, než aby vysál.
Jestli chlap rád běhá, pořiďte kočár, se kterým se dá dobře běhat (my třeba vozík na kolo řešili dřív jak kočárek, byla to pro nás jako cyklisty důležitější věc). Třeba ho oceníš nakonec i ty sama, ale i on se musí pomalounku přizpůsbit nové situaci, že už jste tříčlenná rodina.

Na společném životě se prostě musíte domluvit. Ostatní lidé nejsou telepati a je proto potřeba své potřeby vyjadřovat nahlas a jasně (spousta lidí, mnou počínaje, z náznaků a povzdechů bokem vůbec nepozná, co je za problém). Pokud mlčíš, klidně může být takový pařez, že nevidí, že máš problém. My jsme doma fungovali jako partneři už před narozením dítěte, takže jsme tak pak plynule pokračovali i po narození -péče o domácnost, vaření, nakupování a pak i péče o naše dítě. Jak píšou holky výš, nejlepší je úplně jasný pokyn - budu chodit v úterý 17-80:30 cvičit, tak se budeš muset postarat ty. A o věcech mluvit. Pracovala jsem i když byla dcera malá, máme oba psychicky náročné zaměstnání, takže oba máme někdy potřebu mlčet a koukat do zdi, ale když jsem viděla, že toho mám dost, tak jsem muže upozornila, že ho po příchodu do práce nechám vydechnout, najíst se, vypít čaj, ale pak potřebuju, aby si dítě převzal a já půjdu na hodinu běhat. Manžel taky někdy nechá talířek na ve dřezu, stejně jako já, tak to po sobě navzájem umyjěe, ale fungovat tak, že já chodím a uklízím po něm by u nás nefungovala, nejsem ničí uklízečka

Verim tomu, ze iny nebol ani pred tym, nez aplikoval semienko do tvojej zahradky.

Ak si sa cely vas vztah stavala do pozicie putky, sla mu z cesty a on bol pacient, tak babatko to ozaj nezmeni.. To, ze po sebe neodnese tanierik spolu s tym tvojim, ti malo vadit uz daaavno

U snad většiny diskuzí si říkám, že stačí jen umět spolu komunikovat, tady to platí dvojnásobně... Vždyť vy spolu vůbec nemluvíte nebo co? To jde? Jsem s manželem 13 let, ale myšlenky si fakt nečteme, když jeden po druhém něco chce, tak mu to opravdu musí říct, bez toho to nejde... A já teda nemám problém říct, zlato, je potřeba jet koupit to a to, udělat tohle, prosimtě přebal malou... Cokoliv, přijde mi to normální, minulý týden jsme se domlouvali na umývání oken na víkend... Když přijde z práce, tak jde často s dcerou na hřiště, případně jdeme spolu, já teď těhotná s ní sama nechodím, nemá problém ji nachystat večeři, koupe ji... Klidně si zavoláme, když je v práci a domluvíme se, ohledně doktorů, všechno co je potřeba... Podle mě je komunikace nejdůležitější věc ve vztahu a bez ní to fungovat nemůže... No a samozřejmě musí fungovat i prosím a děkuji, to je základ 🙂

pokud si po sobě neuklidí ani talířek, tak jsi ho to dávno měla naučit, když to neumí z domu, že nádobí si po sobě každej uklízí sám, když tohle náhodou neudělá manžel, tak tam ten talířek či cokoliv jiného nechám prostě ležet, i kdyby na něm měla být plíseň a ležel by tam do vánoc, manža to rychle pochopil, že nejsem služka a ten tvůj to pochopí taky, dělej s tím něco, nebo na ty úzkostné terapie budeš chodit taky...

Musíte spolu mluvit a nastavit pravidla - ty jsi mamka on taťka - dítě obou a oba se máte podílet. Chápu, chlap chodí do práce, vydělává, ale ty máš dítě 24/7 a je to defakto taky taková práce a někdy spíš psychicky náročná, než fyzicky. U nás muž funguje a když byl problém, tak jsem se ozvala. Taky ze začátku to bylo více času u PC, než se synem. Ozvala jsem se, trošku se udělalo dusno, ale on uznal. Já mu několikrát musela říct, že syn musí být na prvním místě - né sestřelení jelena ve hře. U nás to teď funguje tak, že 2-4noci v měsíci (o víkendech) spí na straně syna, abych se vyspala - on potřebuje pití a dudlík - někdy se vzbudí dvakrát, někdy (jako dnes) co hodinu. Když má ranní směny, koupe, krmí a uspává on - mají to takový rituál 🙂. Když je jinak doma, se o vše dělíme, ikdyž většinou vařím já. Ale nemá problém uvařit, dojede na nákup, pověnuje se malému, pomáhá mi i povléct postele nebo vysává či se postará i o myčku. My žijeme společně, společně vychováváme syna a nikdo nikomu nedělá služku - což, dle tvého popisu, ty děláš. A to jsi měla změnit. Jinak u chlapů je normální, že netíhnou tolik k ležícímu miminku - jim dítě něco řekne defakto až když se s ním dá hrát.

Holky nevím, jestli vaše rady nejsou zbytečné, autorka v úvodu píše, že si nejde asi pro radu, ale chce se vypovídat.

Pro mě je fascinující, jak jsi se degradovala do role služky. On má nárok, aby měl klid a byly uspokojovány jeho potřeby, ale ty si myslíš, že na to nárok nemáš. Mateřství je podle mě mateřství nejtěžší práce na světě a nejhůř ohodnocena. Naše tělo 9 měsíců maká, aby z jedné buňky, co nám daruje muž, vytvořilo životaschopné dítě okolo 3 kg, které projde otvorem v průměru o 10 cm, což je úžasný výkon, pak jsme dítěti nonstop k dispozici. On to má těžké, protože dělá od 9 do 17 a ještě chodí na obchodní večeře. Ale matka jede směnu 24 hodin 7 dní týdnu a nepotřebuje odpočívat dle tvé logiky...

Otázka do placu, může být vztah dlouhodobě udržitelný, pokud si žena neváží sama sebe, dělá mu služku, staví se na poslední místo, myslí si, že nemá nárok na odpočinek, ale milostpánovi vyhoví, protože on má těžkou práci a tak, potřebuje odpočívat a regenerovat. Přijde mi, že je citlivost a úzkost používá jako výmluvu, aby nemusel nic dělat a ni měnit. Může si žena vážit takového muže, který neuznává, že i ona to má těžké a potřebuje relax.

@levandule_k Já si myslím, že velkou roli hraje to, že pán je nějakým stylem už psychicky nemocný, zakladatelka to zmiňuje. Na takové lidi se opravdu musí opatrně. Ostatně v momentě, kdy on se sesype, skončí i příjem a to by pro rodinu bylo asi dost nepříjemné. Přesto je potřeba i na něj tu zodpovědnost za péči o dítě postupně přenášet. Je fakt, že někdy to zůstane komplet na ženě, ale v tom případě by s tím ona sama měla souhlasit a cítit se tak dobře, což tak většina z nás prostě nemá.

Jestli až tak nestojíš o pomoc, ale spíš o jeho volný čas, co prostě navrhnout v době, kdy zrovna nic nemá "hele, jdeš s námi na procházku?" A když bude držkovat, jak ho bolí nohy a kdesi cosi, normálně bych mu popsala jak to je. Že tebe taky bolí za celý den nohy a ledacos se ti nechce. Ale tohle je rodinný život, že se jeden pro druhého taky trochu obětujete a budete sdílet společné chvíle. Jinak by se úplně klidně mohlo stát, že budete každý sám. Že má koníčky, nebo nemá občas náladu, se stát může. Ale aby ses před ním denně zavírala do ložnice a bála se ozvat proti talířku do myčky, to už mi spíš zavání psychickým týráním než rovnocenným vztahem. Tak si o tom co nejdřív promluvte, než tě to semele úplně.

@zuzkasim Ano máš samozřejmě pravdu, že pokud má někdo úzkosti a bojí se extrémně o zdraví, tak to na něj nemůžu vysypat jak kulomet. Přiznávám, že k pánovi nedokážu být empatická, protože je mu jedno, že partnerka padá na hubu, ale on chce svůj standard, protože má náročnou práci, tak má nárok na relax a je úzkostný, takže může vše a ona se mu bojí cokoliv říct... Samozřejmě existuje cesta jak to řešit, ale nevím, jestli se tazatelka chce za sebe postavit, nebo je pofoukat rány a říct, jo holka známe to všechny, je to těžké...Ve výsledku se borec sám připravuje o to nejcennější, když dává přednost fotbálku s kámošema

Mě se líbí, jak tady holky říkají, jak jsou super partneři,, na všem se domluví a v druhý větě, dej mu jasnej pokyn 😄😄😄mě by zajímalo, kdyby chlapi byli takový drbny jako my, co by o nás napsali 😄

@elu Neříkali by nic, radši by rozebírali jak hrála Sparta se Slávií :D

@levandule_k jezis to mi pripomina, manzel sel na “krouzek” modelaru(zacinaji v 18hod), prisel v jednu v noci, ja se ho rano ptam kde se zasekl a on, tvl, kamos ma 3d tiskarnu, V odlil novej model, uplne bozi, jsme ho lamonovali. Ja: jasne🤦. To nepochopim oni jsou schopny se celou dobu srat s modelem auticka, resej jakej motor do nej dat, aby jezdil na draze, jakou barvu, vyrabej samolepky, resej zavazi atd…a pak se zeptam kdyz tam byl V jestli se zeptal na novy kovani na dvere a po tom, co spolu byly 6 hodin, mi rekne ze vubec nemeli cas to resit. Ve me vari v tu chvili krev…

U nás jsem přes týden na všechno sama, protože přítel kamioňák. A o víkendu už mi došla trpělivost s tím jak jen pije nebo leží na gauči, sem tam chvilku dělá venku. Tak jsem šla na houby a staral se. Malá pak chtěla aby ji šel uspat tak šel. Ale už je malé teda 20 měsíců....

Tak pokud to máte nastavené, že on se stará finančně a ty máš na starost domácnost, tak bych neřešila, že se nezapojuje, ale zaplatila si někoho na pomoc. A co se času týče, tak mu prostě řekni, že ti chybí a že by měl trávit doma víc času. Jestli to pomůže, je otázka, ale když mu to ani neřekneš, tak co s tím...

Musite si promluvit.. ze ho milujes neznamena, ze mu budes delat otroka. Jako pardon, ale ze si neodnese ani talirej prázdný po sobe? Takže neumyje ani nadobi?
Hele, ty jsi jeho partnerka, ne jeho matka a neni jediny na svete kdo maka.
Takze ho zas tak neomlouvej.
Muj chlap ma hodne narocnou praci, chodi domu na 6hod a maka sca do 18hod ale proste dojde domu, umyje i po sobe nadobi, hraje si s malou (8mesicu) a dokaze si hrat jeste hry s dvojcaty (8 let).
Takze bud to zmenis hned nebo si neztezuj za 30let, ze delas chlapovi cely zivot otroka..

tak to je asi vsude...

@kikca88 Ne, to tedy není. To bych manžela hnala, kdyby si 3x týdně někam trajdal a já se jenom doma starala o domácnost a dítě. Domácnost i dítě je totiž obou partnerů.

Manželovi budeš muset říct, co tě trápí. Zkuste nějakou rozumnou domluvu, že třeba jednou za týden půjde večer ven on, jednou za týden ty (třeba jenom na dvě hodinky na kafe s kamarádkou, nebo do fitka) a víkendy budete trávit spolu. A ať vám zaplatí paní na úklid, když vydělává dost a sám se zapojovat nechce. Hodně štěstí ❤️.

@kikca88 To fakt není. Naštěstí.

@kikca88 to fakt není. Můj partner uklízí, myje nádobí, vysává, když je potřeba tak pověsí prádlo nebo udělá malý,velký úklid když jsme v bytovce na řadě. S dětmi pomáhá, u dcery jsem měla císaře, po něm jsem se hojila dobře, u syna přirozený porod s komplikacemi, takže rekonvalescence trvala delší dobu a bezproblémů se dokázal postarat o naši 2 letou dceru. Na fotbal taky chodil, ale hodně času jsme trávili spolu jako rodina od narození dětí

Úplně se v tom vidím,samy mě bolí mě bolí mě bolí, ale mě nikdy nic bolet nemůže, a až na to že dceři je skoro 9mesicu a stále žádné zlepšení a hlavně malou si neveme jakože teď si ji veme a budu mít hodinu pro sebe, to je vždy jeee teď je vyspana usměvavá tak si ji vemu na 5-10min . No za celý den to udělá opravdu MAXIMÁLNĚ hodinu. A to můj přítel nevydělává kdo ví jaký peníze, má jen ranní do 14hod a pohody v práci co říká.. před narozením hory doly jak bude pomáhat a na to že byl po porodu měsíc doma s námi, fungoval tak týden 😁 občas toho mám fakt plný zuby páč ikdyž už malá lozi, obchází nábytek, stále je hodně nosící anebo musí být člověk ve střehu aby si nikde nerozbila hlavu. Už si částečně zvykám ale každý den čekám kdy řekne třeba na tady máš lásko, jeď v klidu nakoupit jak pohlídam na hodinku malou 😁 nedávno hlídal 2hodiny kdy opravdu musel že jsem musela na pohotovost a byl vyřízenej 😁

Aji s tím košem to máme stejný, když mu ho nedám ke dveřím tak ho neveme a talířek když odnese na linku tak je borec, většinou ho nechá tam kde jí 😁

@lvl16
@veronikav31
@jola777 tak to mate teda štěstí, muj manžel netrajda ale je porad v práci ,tak jsem na vše sama ale me to nevadí, vse pěkně stíhám ale kdyz to srovnam se 4 dobrými kamaradkami, tak maji to same co zakladatelka... no

@kikca88 no,základ je vždy v rodině,pokud rodiče syny nevedou k pomáhání s čímkoliv doma,tak pak si to přenesou do rodinného života, bohužel.

@kubesovaadelka No tak to je jednoduchá pomoc. Přijde z práce, nají se, řekneš "jedu nakoupit", necháš mu dceru na odpoledne a je to. 🤷‍♀️Pak přijedeš, uděláš udivený obličej "jéjda, to prádlo nikdo nepověsil? A co máme k večeři?" Když si do teď nevšiml, že dítě a domácnost stojí plno práce, tak holt proběhne léčba šokem. 😄 Uděláš to párkrát a uvidíš, že si začne všímat, kolik toho děláš. Ale bohužel sami od sebe ti chlapi už asi fungovat nezačnou, to už mají moc zažité, když to do teď nedělali.