Ahoj holky, byla bych ráda, kdybyste někdo přispěl se svou (ne nutně přímo osobní) zkušeností se vztahem s alkoholikem. S partnerem žijeme už sedm let, poslední rok intenzivně přemýšlíme o miminku, zároveň procházíme obrovskou krizí nedůvěry. Přítel byl na léčení před deseti lety, ale tento rok se ukazuje, že není vynikající abstinent jak svému okolí, ale hlavně mně, dokazuje. Na veřejnosti nepije, ale začal si tajně popíjet, když věděl, že třeba večer nebudu doma. Vymýšlí si různé historky, jak přespí u kámoše, a já vím, že se půjde napít. Včera to úplně vyvrcholilo, když sem večer přijela dřív ze srazu s kamarádkama. Zase byl opilý, ale zbaběle přede mnou utekl a nebyl celou noc doma. Napsal mi jen sms, že mě už má plné zuby, jak si musí furt na něco hrát... Já mám však pocit, že on pro záchranu toho vztahu nedělá nic, sliboval mi, že spolu zajdeme na sezení do partnerské poradny a uplně se na to vyflákl. Přesto po dítěti touží, ale já si nemyslím, že dítě ho změní.
Jen pro upřesnění - jsme oba VŠ, navíc jeho povolání je vysoce prestižní, takže mám z toho akorát dojem, že nemá žádnou vůli. Nevím, co si o tom mám myslet, svým blízkým se svěřit nemůžu, všichni ho mají za "pana dokonalého", ale jen já vím, že to tak není...
Děkuju za jakkékoli komenty.
a zase si nemysi ze kazda v okoli ma doma pana dokonaleho.. v kazdem vztahu je neco.. jen u vas je to alkohol kterej zrujnoval uz kupu rodin.
@angelyn Ne, deti a rodina ho nezmeni a myslet si to nebo v to doufat je prinejmensim vysoce naivni. Nechapu trend ''poridit si dite a doufat, ze to spravi vztah''. To je tak silene nefer vuci tomu diteti. Dite si porid s nekym, koho milujes i se vsemi jeho chybami, s nekym, u koho doufas, ze se nikdy nezmeni, protoze ted je presne takovy partner, jaky si ty predstavujes a se kterym si dovedes naprosto s jistotou predstavit, ze s nim stravis zbytek zivota. Pak je daleko mensi pravdepodobnost, ze se pri vyberu partnera seknes.
Odejděte od něj. Jak píšete, že ho nebaví, si na něco hrát - hraje to na mě dojem, že ho baví už jenom ten alkohol. Omlouvám se, že jsem to asi napsala tvrdě. Neznám ho ani Vás, ale bojím se, že příchod dítěte pro něj bude obrovská změna, u které se bojí, že ji nezvládne a bude hledat berličku a poveze se to od 10 k 5. Můžete mu dát ještě šanci, zajít spolu do poradny, říct mu, že pro Vás je to velmi důležité, že Vám na něm záleží a že chcete, abyste byli jedna velká rodina, ale pokud to nebude cítit nebo mít to uspořádaný v hlavě on a bude se opírat o chlast, neuděláte s tím nic. V tom případě bude nejlepší utéct.
Deti, rodina ani ty ho nezmenis, musi se zmenit sam. Muzes se mu snazit pomoci, motivovat ho, ale to hlavni musi vyjit z nej...
@angelyn jednou již léčení pravděpodobně dlouhodobě zvládl..Musí si přiznat, že to ale nebylo napořád a jít se léčit znovu..Pokud si sám sobě problém nepřizná a léčbu znovu nepodstoupí, tak je to beznadějné a bude jen hůř..v tom případě nezbyde než odejít
@angelyn Ahoj, vím jak je to pro tebe těžké, ale myslím si že se nezmění. Má osobní zkušenost s alkoholikem není z partnerského vztahu, ale alkoholik od mládí je můj strýc a vím jak to s ním je, bydlí ve stejné vesnici. Celý život nebyl schopný přestat pít, rozpadlo se mu kvůli tomu v mládí manželství, naštěstí bez dětí, a skončil jako troska. Sice chodil do práce, ale pil celý život. Vyvrcholilo to po smrti jeho otce, kdy se během dvou let doslova málem uchlastal k smrti. Skončil v komatu s jaterním selháním a dávali mu týden života. Zázrakem to přežil a všichni se modlíme ať zase nezačne vyvádět. Jestli si potajmu nědke dává, nevíme, ale asi ne, protože mu nefungují játra a myslím si, že už je mu po tom moc blbě. Nikdo s tím nic nedokáže udělat, i když má kolem sebe lidi (nás), kterým na něm záleží, vůbec to nepomohlo, bylo mu to v tu chvíli jedno. Je mu 60, už 15 let nemá ani jeden zub a vypadá jak 80-letý bezdomovec. Z mého úhlu pohled svůj život prostě vyplýtval. Ovlivnilo to celou rodinu, po smrti dědy se o něj stará moje mamka (jeho sestra) a sledovala jsem, jak jí to sebralo několik let života.
Moje rada je proto tvrdá - najdi si někoho jiného, o kom nebudeš pochybovat. Život je krátký a vzácný na to ho vyplýtvat trápením. V žádném případě bych si s takovým člověkem nepořizovala rodinu, alkohol je pro něj na prvním místě. Alkohol je tvrdá droga (i když v naší společnosti paradoxně tolerovaná), alkoholik je narkoman závislý na tvrdé droze. Kdyby šlo o pervitin nebo heroin, rozmýšlela by ses?
Pokud nebude chtít on sám tak ho nezmění vůbec nic a může bejt v odmašťovně třeba 100x. Vím o čem mluvím . Žiju z alkoholikem 14 let.
@luciebx
@karlajasmine
@veveruska007
@kacca11
@ilonkaseda
holky děkuju za reakce...já vím, že by to vůči tomu dítěti nebylo fér, a já si to ani teď představit nemůžu/nedokážu. Když se na něčem dohodneme, tak on to není schopný dotáhnout do konce, a já nechápu proč...proč chlapi nedokáží na rovinu říct - už tě nemám rád/nemiluju, tak ten vztah ukončeme. To bych pochopila, asi bych se s tím dlohou vyrovnávala, ale bylo to pro mě snazší to přijmout než to, že měsíc hraje svatouška a pak je zničehonic hnusný a já nevím ani důvod, který ho k tomu, aby se zase napil, vedl...
Sedm let je taky dlouhá doba života, nechce se mi to jen tak zahodit, ale přiznám se, že teď marně hledám sílu zase všechno odpustit...do toho všeho máme v pátek odletět na romantickou dovolenou, vše je zaplacené, a já nevím co s tím 😢 😢 😢
@angelyn nohy na ramena a pryč nebo budeš litovat víc než sedmi let a doma ti bude v lepsim případě bulit jedno dítě které bude z dost nefunkční rodiny a navíc okradeno o spokojenedetsvi.....najdi si na netu studie děti alkoholiků, nepodcenuj to .....je to smutné a rozhodne bych to svým deckam nechtěla udělat,když pak vidíš Normalni tatove jak s hrají střízlivý a věnují se rodině.....
Přítele její líto že je nemocný a nezvládá ....ale to je vše. Ty seber rozum do hrsti a bez od něho. A hlavně žádné dítě. Odnese to jiná nejvíc ono - ono s tatu nevybere, spoléhá na tebe jako na mámu, že vyberes dobře....tak mu to neposer.
S alkoholikem zkušenosti nemám, ale 7 let jsem žila s narkomanem. Bylo to s ním jako na houpačce, nějakou dobu byl v pohodě, už jsem si to malovala na růžovo, že bude už všechno jen dobrý a pak zase bum a bylo to zpátky, postupně se to tvářilo nenápadně, ale pak do toho zase spadl naplno. Takhle to bylo za celý náš vztah několikrát, doba lásky, radosti a naděje, že všechno zvládneme a pak zase hrůza!! Pořád sliboval. Byl to velmi chytrý člověk, VŠ sice neměl, ale rozhodně na ní měl. Byl sečtělý, měl přehled, ale bylo tam to ALE...Taky jsem pořád nechtěla zahodit ty roky a doufala jsem. Nakonec jsem pochopila, že marně a po více než sedmi letech jsem se s ním rozešla. Do půli roka jsem se seznámila s nynějším manželem a teď si říkám, jak jsem to tak dlouho mohla vydržet...I když jak...láska je láska...
když už jednou na léčení byl, ví, že je v tom až po uši znova..ta sms je o tom, že ho nebaví hrát, pít tajně, je otrávenej sám ze sebe a ne z tebe..pokud to teď pokouší rok, musí se začít znova léčit pro recidivu, je to jediná cesta. Mít s ním dítě - jen ty víš, jestli je to dobrý chlap, mimo svou velmi nelehkou nemoc /vůli, snahu - v běžném životě má, jak píšeš, vš, práce/
zdrhej ............... člověka je těžké předělat a ocitnout se na mateřské sama bo s alkoholikem to bude katastrofa a ještě budeš bránit dítě....... Sice ho máš ráda a pak to bude ještě horší.
@angelyn dítě ho nezmění, musí chtít on sám. Vím to, mám manžela, který 5 let abstinuje a jde to, ale pít přestal, až se dostal na dno-pro něj to bylo zkolabování a skoro 2dny si nic nepamatuje. Pak to šlo, od té doby se alkoholu ani nedoknul, ale musel chtít on sám. Předtím nepomáhalo nic, mohla jsem brečet, prosit, vyhrožovat, nevšímat si ho a bylo to jedno, pil.
ted jsem štastná, zvládli jsme to, je to za námi. ale mám jasno v jednom, jednou jedinkrát se napije a rozvádíme se, to co jsem zažívala už zažívat nechci
Nevěřím, že dítě alkoholika změní. Pokud si přeje dítě, ať se změní teď. Já to znám bohužel z druhé strany, jako dítě alkoholika a nezměnilo ho nic ☹
Akorát nechápu, že píšeš, že rodině se svěřit nemůžeš. Právě rodině by ses svěřit měla. Oni teď mají pocit, že jste v pohodě, a kdybys přišla s rozchodem, budou překvapení, možná tě budou přemlouvat, abys to nedělala. Pokud budou vědět, že máte problém, ale že on ho nechce řešit, naopak tě podpoří.
můj otec byl alkoholik. Celé dětství jsem měla takové nejisté, měla jsem strach kdy přijde domů a v jakém stavu. Často se stávalo, že přišel domů v silně podnapilém stavu, chytrý z hospody a pak to doma lítalo. Myslím, že i díky tomuto dětství jsem teď až příliš úzkostná. Takže jestli bych s takových člověkem chtěla děti? Nechtěla! Už jen díky tomu co jsem prožívala.
Ale abych na něj neházela jen špínu, potom změnil práci a zlepšila se i jeho závislost... No a před rokem a půl dostal těžkou mozkovou mrtvici, téměř se o sebe nepostará. A kdo ho má nastarosti? Moje máma, která si s ním prožila celé roky hrůzy
@angelyn ahoj, já naštěstí nemám osobní zkušenost, ale znám příběh jednoho páru, který už se odehrál před hodně lety. Ale tenkrát mámina kolegyně měla přítele, který víc, než je zdrávo pil. Všechny ji hned varovali, ať to vzdá, že se nikdy nezmění. Ona si ale nedala říct, vzala si ho a po čase měli i syna. Absolutně nic se k lepšímu nezměnilo, naopak, začal pít víc a víc, až to ona nevydržela a požádala o rozvod. Takž má rada zní, dej mu "nůž" na krk a řekni mu, že ho máš ráda, ale že nehodláš žít s někým, komu nemůžeš věřit a jestli s tím pitím nehodlá okamžitě skoncovat, tak že se s ním rozejdeš. Radím ti dobře, nepořizuj si s ním dítě dokud nebudeš cítit, že to má pod kontrolou a můžeš mu věřit. Raději pryč od něj, než do něčeho takového pořídit dítě. Ono totiž není daleko od alkoholu k násilí. To tě nechci strašit, to je prostě fakt. Přeji ti pevné nervy a aby vše dopadlo dle tvých představ. 🙂
@angelyn necetla jsem prispevky holek, ale sama mam zkusenost s alkoholikem. Dnes uz muj byvaly manzel se sebou taky nechtel nic delat. Nechtel jit k psychologovi, nechtel jit na odvykacku, nechtel to zkusit sam. Byl to tez vysoce inteligentni clovek s vysokoskolskym vzdelanim, pro okoli tez idealni. Flaska cehokoli tvrdeho a pet litru piva dal kazdy den bez problemu. Jedno dite uz z predesleho manzelstvi mel a spolu jsme ocekavali syna. Nezmenilo ho ani jedno. Nepomohly ani jak pise smardik, prosby, plac, vyhruzky, ignorace. On proste nemel problem, i kdyz mu diagnostikovali mekknuti jater, coz je posledni faze pred cirhozou. Moje rodina o tom vedela. Mohli mi stokrat rikat, at se na to vykaslu. Musela jsem si to uvedomit sama, ze takhle nechci dal zit. Ze nechci zit ve strachu, co zase doma ozralej zdemoluje, protoze neni schopnej stat na nohach, ze mi bude po nocich blit ty jeho kecy do hlavy, ze mi bude krast penize a nebude mu trapne, nas nechat ctrnact dni do vyplaty s dvacetikorunou, protoze on prece v tomhle stavu pracovat nemuze. Opravdu jsem ho milovala a taky jsem si nedokazala predstavit, ze od nej odejdu a ze ho v tom necham samotnyho. Ale jednou ten pohar pretekl, ja prisla z prace a on zase chrapal ozralej. Sbalila jsem si jenom svoje obleceni a odstehovala se. Nevim, jak je na tom dnes, ja si myslim, ze porad pije. Ja mam bajecnyho chlapa, se kterym cekam miminko, a kteryho jsem za dva roky nevidela ani jednou opileho. Nelituju ctyr let s mym manzelem, meli jsme i par hezkych chvilek, tato zkusenost je totiz pro me k nezaplaceni. Ma rada tedy je, aby ses vic nez srdcem, ridila rozumem. Bud sobecka a uvedom si, jestli ti vic zalezi na jeho nebo na tvem zivote. Jestli nemas problem v tom, ho za par let prebalovat nebo v horsim pripade videt umirat, tak s nim zustan. Ja jsem srab a sobec, proto jsem se sbalila, protoze jsem se tohoto nechtela ucastnit.
@angelyn ahojki, po dvou osobnich zkusenostech (oba VS a vysoce intelig. chlapi, v rodine) NEZMENI a UTIKEJ.
Bohužel nezmění ☹ Je to těžké, ale dokud jsi volná (rozuměj nevdaná a bez dětí), odejdi. Bude to bolet, ale bohužel, pokud to neuděláš, zničíš život i sobě i budoucím dětem ☹
No tak to rozhodně bude ještě horší, děti a rodina jsou krásná věc ale psychicky náročné a hlavně pro chlapa, který živí rodinu. Většina začne pít právě proto, že je to ten samý kolotoč a ti co pijí tak pijí ještě víc!!! Vůbec ti nezávidím tvoji situaci, zřejmě ho miluješ.....zkus s ním promluvit, když bude střízlivý...a máš pravdu je to o vůli. Klidně bych mu řekla, že nemá žádnou vůli, že není chlap, na kterého je spoleh a že si ho nedovedeš takhle v tomto stavu představit jako otce rodiny. Divím se, že má VŠ a prestižní práci, zřejmě ji tedy ještě zvládá tak to snad ještě není tak hrozné ne?
@angelyn já osobní zkušenost nemám, ale můj partner měl otce alkoholika, několik léčení, vždycky se k tomu vrátil... Nikdy se nic nezlepšílo, akorát zhoršilo, časem přišla agrese, začal týrat jeho maminku, jeho i jeho bratra... Takže já osobně bych vzala nohy na ramena a rozhodně bych nezvažovala mít s někým takovým děti....
@angelyn z osobní zkušenosti ti mohu říct, že v mém případě, chlapa nezměnila rodina a dítě v menších věcech než je alkoholismus, takže si myslím, že pokud se změnit nechce (jako, že to vypadá, že ne), tak ho nic nezmění :(
Presne jak pises, nezmeni se jen tak. Je super, ze si to uvedomujes. Pokus prochazite krizi, tak by bylo otehotneni fakt blbost. Mit dite s chlapem, kterej ti lze a pije? To je cesta doprcic. Pokud se dobrovolne nepujde zase lecit a abstinovat nejakou dobu, tak bych do toho fakt nesla.
holky jak tu čtu, tak to mám doma vyjímku? zvládl to i bez léčení v psychiatrické léčebně, jen s psychiatrem kde chodí dodnes. a doufám že už nikdy nezačne. Zatím říká že ne, že by musel být blázen začít znovu
vzdyt uz nyni pochybujes a nedokazes si predstavit mit s nim rodinu...Pokud nejsi o nekom presvedcena,ze ma byt tvuj manzel a otec tvych deti,tak neni co resit. jiste,kazdy ma chyby a neni stoprocentni-ale ty chby nesmi prekazet zivotaschopnosti vztahu a hlavne je musis tolerovat. Dala bych mu nuz na krk,jasne oznacila jeho problem,o kterem vis a cekala,jak se zachova.tohle musite mit vyresene predtim,nez budete mit deti.cresit to primo detmi je obrovska hloupost.
Záleží hodně na přístupu závislého. Můj partner je taky inteligentní, taky vykonává prestižní zaměstnání, a přesto při vší té inteligenci začal hrát ruletu. Je to pět let zpátky. Chvíli mu trvalo, než si uvědomil že tohle sám nezvládne, i jsme se kvůli tomu rozešli. Pak si to rozmyslel a šel se léčit, finance mám pod kontrolou já, o závislosti nemá problém mluvit. Miluju ho, tak jsem s ním zůstala a teď čekáme miminko. Nejsem ale naivní a vím, že závislost se může kdykoli navzdory snaze vrátit a tak prostě počítám i s nejhorší variantou, a to tou, že na to nedejbože jednou budu sama. Finančně bych si to mohla dovolit, mám dost našetřeno. Na druhou stranu právě kvůli financím si nemohu člověka kterého miluju vzít. V případě rozvodu bych měla obrovské finanční potíže. Není to snadné, člověk si říká proč se na to nevybodnout a nenajít si někoho lepšího, jenže ono to tak jednoduché není. Tohle je moje životní láska a měla jsem i jiné vztahy, takže vím, že jsem se s nikým necítila tak dobře, sama sebou a že kdybych neřešila s ním tohle, budu s někým jiným řešit jiné věci. Rozhodně tím ale nechci radit, jestli máš s partnerem zůstat nebo ne. Ona závislost na alkoholu je nepříjemnější v tom, že má důsledky na chování dotyčného, může být nepříjemný, agresivní, atd. sama píšeš, že se chová hrozně a že se nemíní znovu léčit a problémem se zabývat a tebe osočuje z toho, že ho otravuješ a moc hlídáš. To je špatný postoj k věci a dítě bych si určitě dobře rozmyslela.
moc děkuju za všechny Vaše příspěvky...v každém je pravda a já budu muset udělat rázné rozhodnutí...což sem si myslela, že jsem udělala v červnu, ale asi to nebylo to pravé říznutí do živého... nejhorší je, že máme společné bydlení, kamarády a koníčky. Nedokážu si představit, jak by to vše fungovalo, když bychom nebyli partnery. To by asi nerozdýchal...někdy se chová tak sobecky a egoisticky. Teď zase řekl, že on žádný problém s pitím nemá, k psychologovi chodil 2 roky po léčení, ale už přestal, protože "přece nebude někomu cizímu vykládat svoje problémy (potažmo když vlastně žádné nemá), když ho to ani nezajímá a stejně si tam odsedí svým 45min a hotovo."
Deti a rodina ho nezmeni... bohuzel kruta realita..