Opustil nás tatínek
Prosim potrebuju podporu....mam 3 mesicni miminko a opustil nas tatinek.je uz rozhodnuty,ze ke me noc neciti a bohuzel s jeho povahou to ani dal resit nejde.me na nem porad zalezi,vim ze jsem se ted plne venovala malymu,ale to by snad mel pochopit.bohuzel je opravdu rozhodnuty.a ja se bojim jak to vsechno zvladnu.sem na vsechno sama a nedokazu si predstavit,ze mi zmizi ze zivota a ja budu na vsechno sama.
Maminky,ktere to mate za sebou,prosim dejte mi nadeji,ze zase bude dobre a najdeme si lepsiho tatinka,ktery od nas neutece.....
Taky si myslím Já to mám tak ze po roce odloučení jdeme to zkusit znovu...takže nech volny průběh Dítě je Velká zmena;)
držím palce, je to smutné..bude líp, přebolí to, za čas /blbá, ale pravdivá věta/..sama snad na všechno nebudeš, tatínek dice nechce být s tebou, ale snad je chlap, ne nila, aby byl otcem.
@zuuuuza5 chápu, me podváděl v tu dobu už rok, jeste mi do toho ona poslala fotky a videa no bomba, bylo to emočně hrozny, ale táta mi tenkrát volal a říkal, mas tam svoje malý dítě musíš se kvůli němu držet. Měl pravdu, syn za to samozřejmě stal a pomohli mi i rodiče a kamarádka kde jsem se mohla vypovídat a vybrecet. Opravdu bohužel jediné co na to platí je čas.
já si myslím, že s dítětem si nastavíš vyšší laťku a pochopíš, že by ti později byl jako koule u nohy. Určitě si někoho najdeš. Jak to berou tví rodiče...pomůžou?
Zmizí ze života?.....a doteď pomáhal?...... myslím si že teď to budeš mít lepší..... radši s ním začni řešit peníze...... a ať táhne...... budeš se rozhodovat sama a bude to lepší.
Ešte raz budeš rada, že to urobil teraz a dal ti šancu nájsť si niekoho zodpovednejšieho, milujúcejšieho a rozhodne lepšieho. Len mu , prosím ťa, neodpusť, ked sa bude chcieť vrátiť, lebo to sa ľahko môže stať. Máš synčeka, tak ži preňho a netráp sa s debilom, ktorý za to vôôôbec nestojí. Príde lepší, ver tomu, len treba chvíľu vyčkať.
Ja jen doufam,ze budu natolik silna,ze uz ho zpet nevezmu.strasne me to mrzi i kvuli malymu,ze nebude mit uplnou rodinu.to me strasne trapi.tohle presne jsem nechtela.sna bude dobre.musim byt opravdu tvrda a uz ho nevzit zpet,protoze by se to vsechno opakovalo.
To je mi moc líto,ale je to debil..Od nás sice biootec dcery neodešel,já ho opustila z mnoha důvodů.Nejlepší rozhodnutí v mým životě,na dceru kašle už rok a půl a jak se zachoval mě přesvědčuje,že jsem udělala nejlíp! Je to težký,taky mi bylo hrozně,ale pomohli mi a pomáhají moji rodiče a dá se říct hned od začátku můj přítel.Jsem štastná,mám hodnýho chlapa,kterej nás miluje a dcera ho taky zbožňuje,je to pro ní už tatínek.Věř,že bude líp!!Co s takovým chlapem,časem přijde ten pravej 🙂 U mě to přišlo,když jsem to nejmíň čekala a hodně brzy.A nečekala jsem,že to mezi náma vůbec takhle dopadne.Je fajn,že máš rodiče,kteří ti pomůžou.Držím moc palce!!!
To je mi lito, ale nebojte se, urcite si muzete najit nekoho jineho-lepsiho, zodpovednejsiho. Z okoli znam spoustu takovych mamin, je ted hodne paru co se davaji dohromady a maji deti z byvalych vztahu a klape jim to!!! Ted se zkuste oprit o rodice, nebudte na to sama, vybrecte se. S otcem ditete reste peci o dite a styk s ditetem -pres socialku,a hlavne penize. Oni totiz na zacatku strasne slibuji,a pak skutek urek-stejne jak ve vztahu slibovali lasku az za hrob,ze? 🙄 Drzte se!
Ahojky, souhlasím s maminkama tady, ... a chci Ti pro povzbuzení, že tu velkou životní změnu faaaaaaakt zvládneš, napsat svůj příběh. ... @iv má pravdu, ačkoli pro Tebe se to teď zdá být hlavně emočně nezvládnutelná situace, OPRAVDU se z toho vysekáš, až to přebolí. ... Měla jsem představu o láskyplném zbytku života v den, kdy jsem si vzala svého muže (chtěla jsem v kostele, mel
@krupinka13 rada si tvuj pribeh prectu
@zuuuuza5 super, tak to se máš, že máš skvělé rodiče......ono je blbé, že my ženy většinou bereme prvního jakž takž schopného muže, abychom nepropásly dobu mít dítě atd., ty už dítě máš a pak už si budeš jen vybírat s fakt vyšší laťkou. Zpátky bych ho nebrala.... a myslím si, že až ho třeba nová opustí, možná přileze z5 - za jistotou (né tebou či dítětem)..... už tě jednou zradil a opravdu budeš zbytek života čekat, jestli to neudělá podruhé?
Ukáže se jaký je grant, jestli ti přihraje 5 litrů měsíčně z platu, bez keců.
@kocka5 vydelava 35 tak snad da vic.musim zivit sebe malyho a auto,to neni zadarmo.inkaso mam 4300,- nastesti bydlime v byte mych rodicu,takze nemusim delat zadny presuny.
On se strasne zmenil,co ho povysili v praci.blbec dostal funkci.doslova.najednou je to sobeckej debil co muze vsechno,protoze co je vic.nic a nikdo.
Doufam,ze budu mit dost odvahy a opravdu ho poslu pryc.a hlavne ze ho nevezmu zpet.
Zdravím, hlavu vzhůru, všechno se dá zvládnout, já byla s dcerkou sama ca od 5ti měsíců a zmákly jsme to i v bytě s hypotékou a rodičákem 7 tis. Podotýkám, že žádné přídavky na dítě ani podporu jsem nedostávala. Musela jsem začít chodit do práce si přivydělávat a pracovala po večerech z domova, ale bylo nám fajn 🙂 Eliška začala v té době spát celou noc a všechno jsem pěkně stíhala. Určitě si co nejdříve požádej o výživné na matku, máš na něj nárok do 2 let věku, ale ne zpětně, jen od doby, kdy si dáš žádost na soud. A nějakej fajn chlapík se určo taky objeví, dcerce je rok a 9 měs.a čekám další miminko 😎
@zuuuuza5 Tak to je na houby,ex měl taky ve smlouvě psáno nějakých 9 tis.hrubýho..A když jsem od něj odešla,tak jsme se dohodli,že mi bude dávat 4tis.Asi 4měs.to tak bylo.U soudu se pak dohadoval,pochopitelně chtěl platit,co nejmín.A já tam mohla vykládat,jak bere "bokem" ještě peníze a bylo mi to k ničemu.Tak pokud se nedomluvíte mezi sebou,tak to soud rozhodne za vás.Pokud teda chcete jít před soud.Já bych šla,protože pak ti nemusí platit a takhle budeš mít rozsudek a určený alimenty.Já podala na bývalýho exekuci,protože samozřejmě na malou neplatil.A taky pokud budeš žádat o nějaký dávky na sociálce,musíš mít určený alimenty soudně.Jinak nemáš nárok..
@zuuuuza5 taky jsem byla sama, postupem casu vsechno prebolelo, nasli jsme si noveho pana, ale tehdy nas taky opustil, takze jsem byla sama dvakrat behem dvou let, zrala na blazinec, male dite, zadne bydleni, ale mela jsem praci a taky hlavne malyho. Proste jsem postupne behem sedmi let zvladla vsechno sama ( s pomoci rodiny, ale bez chlapa). Prosla jsem si fazi internetovych seznamek, znamosti za kazdou cenu a nakonec jsem byla sama. Nikoho jsem nehledala a partner se nasel sam. Kdybych to vedela, tak do te filharmonie chodim driv 😀 .
Drzim pesti, urcite budete spravna dvojka, stejne jako jsme byli my.
@zuuuuza5 tak za prve je uplne mozne, ze jednou zmoudri... do te doby ale clovek musi zit a nesmi se na to upinat. zatni zuby. to miminko Te podrzi, bude se vyvijet, budes z nej mit cim dal vetsi radost. ja odesla skoro pred dvema mesici od tatinka, takze mam jedenactimesicni dceru a druhe v brisku. byly tam rodinne potize, ktere se neresily a ktere nakonec prerostly mez, do toho pretizeni nas obou a nedali jsme to. on ted mlci, za tu dobu videl svou dceru dvakrat, jednou na dve hodiny, jednou na pet minut (!!). mrzi me to. nevim, co bude, nechci vztah ukoncit, ale kalet na hlavu si taky nehodlam... odesla jsem a obcas je mi desne smutno a to mam tri ratolesti, tak je co resit, o co se starat...
neboj. ted to bude bolet. ale za cas bude lip a lip. moje staronova gynekolozka mi rekla: co chlap, to hnup 🙂 a to zije v peknem manzelstvi a uz je babicka. chlapum mnoho veci nedochazi... a my musime byt silne. a jsme!!! moc drzim palce. a nejsi v tom sama...
@zuuuuza5 určitě bude líp. Bohužel je na to potřeba čas. Kolik, to ti nikdo dopředu neřekne. Já jsem odešla od partnera, když bylo malé 16 měsíců. Od jejího narození mi asi 6x vyhrožoval, že se sbalí a odejde, neudělal to a musela jsem to udělat já.. Už to dál nešlo, asi by časem došlo i na fyzické násilí a to jsme oba rozumní. Jenže všechno se pořád vyhrocovalo namísto uklidňování. Je mi to pořád moc líto, občas mám na sebe vztek, že jsem to vzdala, ale pak si vzpomenu, co všechno jsem už jako těhotná snášela, v čem jsem žila a vím, že mi to za to nestálo... Zatím jsme s malou samy, ale věřím, že se fajn chlap najde a bude mít rád nás obě. Chápu tvoje pocity a strach z toho, že bude mít tvoje dítě neúplnou rodinu, ale žít ve formálním nebo nefunkčním nebo dokonce patologickém vztahu je pro něj mnohem horší. Je moc dobře, že ti pomůže rodina, pomoc přijímej a neboj si o ni říct. Budeš ji ještě potřebovat. Neboj se být hrdá a chtít pro sebe a hlavně syna stejnou životní úroveň jako má otec a hlavně ho nepros.. Jestli není korunovaný vůl, vrátí se sám a ještě s prosíkem. Jestli je, je dobře, že to víš už teď... Život je moc krátký na to, abys žila s někým, kdo si tě neváží
@zuuuuza5
Něčímnpodobným jsem si prošla, a věř, že jsem si myslela, že je konec světa. Byla jsem v pátém měsíci těhotenství, když mě partner opustil. Já zůstala sama, těhotná, hormony se mi bouřili, zrovna jsme se nastěhovali do nového a podotýkám poloprázdného bytu, a defakto téměř bez peněz. Do porodu to bylo těžké období, ale když jsem měla toho cvrčka v náručí, zařekla jsem se, že my dva spolu vše zvládnem. Malému byly tři měsíce, když partner přilez zpět, já nadšená, že samozřejmě vše bude ok, a my budem úplná rodina, ale po měsíci přišla rána, opět se sebral a odešel. V tu chvíli jsem měla takovej vztek, že jsem ho pakovala během tří minut. Zažádala o alimenty a malého neviděl do jeho čtyř let. Ano přiznávám po nocích jsem probrečela potoky slz, jelikož i když mi tak strašně moc ublížil, jsem ho stále milovala. A když mému klučíkovi bylo 5 let potkali jsme se, dali jsme kávu , slovo dalo slovo a řekl mi, že by mě rád zpátky. Málem jsem upadla ze židle, v tu chvíli jsem se podívala na mého syna, a řekla, tak fajn, ale ten návrat ti ani trochi nezjenodušším, a budeš se snažit , abych opět začla věřit jeho slovům a hlavně činům. Nyní jsme spolu už dva roky, a já mám 19 Dní do porodu, jelikož čekáme druhého syna. A můžu říci, opravdu snaží se , vše je max v pořádku, tak jak jsem si to představovala. I když ze začátku jsme trochu bojovali s jeho dcerou z prvního manželství, ale ta už ted se dala taky dohromady. My měli trnitou cestu, a tvůj příběh bude taky trnitý, ale neboj tatínka, který bude mít rád tebe i malého na světě chodí a najde si tě. Nevěš hlavu, neříkám, že to bude jednoduché, ale vše dobře dopadne. Zažedej si o alimentt na prcka i na sebe, tím začni a pak postupně vše půjde. Uvidíš...
Takových příběhů je tu bohužel až příliš mnoho. Také jsem odešla od biologického otce malé, protože z toho skvělého milého chlapa se najednou stal úplně někdo jiný. Žijeme si teď klidně a spokojeně. Rozhodně bych to už nechtěla vrátit. A jsem vlastně ráda, že o malou nejeví zájem. I když to pro mne bylo zpočátku nepochopitelné, nezeptat se na vlastní dítě. Máme nového tatínka, který ji má radši než její biologický. Vždy to chvilku trvá než se člověk pomalu se vším srovná 🙂 Ale není tu ani jedna maminka, která by byla s prckem nešťastná nebo by to nezvládla 🙂
@zuuuuza5 Já prepisovala překlepy, psala jsem ten příspěvek na tabletu asi 40 min a nakonec se mě to useklo z důvodu vypršení čas. limitu pro opravu ☹ Písnu Ti znovu, ale až k večeru 😉 drž se, maminko!
Domluvila jsem se se zaměstnavatelem na administrativní práci, co jsem dělala dříve na obchodním oddělení, dostala jsem notebook, internet a nosila si faktury domů a po večerech zapisovala a vytvářela tabulky jako výpomoc holkám na oddělení. Byli rádi, ale pak potřebovali někoho na větší úvazek a to už jsem nedávala, takže teď už dělám míň. Jinak co se týče těch příjmů otce, chce se mi smát. Bývalý přiznal u soudu (dle jeho daň přiznání) 17 tis. měsíčně čistého, přitom se živí prodejem realit a sám vlastní min.6 bytů, které pronajímá... Takže tak. Na malou mi dává 3tis.
@zuuuuza5 to je hrůz, urcite si najdete jiného tatínka se smyslem pro zodpovědnost, a samizrejmne by mel pochopit, ze malej Tvoji peci potřebuje ted vic, držím palce 🙂