Odejít či neodejít od muže?

Pockala bych na nastup do prace a odesla bych.Ver tomu,ze pro deti je to peklo zit s alkoholikem.Vlastni zkusenost.

Jak někdy vidím pobírače prispěvků jako vyžírky, zvláště ty, co nikdy neodvádějí nic na daních, tak jindy můžu děkovat za záchrannou síť pro ty, co to potřebují. Věřím, že za pár let budeš moci i na celý úvazek a teď by ti pomohlo příspěvky mít. Pokud se muž k pití opakovaně vrací, šance na trvalou abstinenci se dost snižují a rizika jsou velká.

@tasimia jo hádky jsou taky, když zrovna pije.. On totiž chlast mění osobnost a z milého chytrého člověka udělá totálního kreténa. Taky mám rodičovskou 9 600,- zbytek jsou alimenty od bývalého, pro toho byla sice věrnost sprosté slovo, ale jako táta funguje. S alkoholikem mám jen jedno dítě...
@zelenaesmolda připadá mi to logičtější počkat až budu mít vyšší stabilní příjem. Navíc když nepije, dá se při troše skromnosti hezky bokem spořit (když pije, prochlastá i 20 tisíc měsíčně). Obavu mám jen z toho, že člověk neví dne ani noci, kdy alkoholika napadne opít se cestou do práce, ze které ho pak vyhodí.
@lv tak příspěvky jsou pro mě španělská vesnice. Mám pocit, že bych ani na nic nárok neměla, že na to mám špatné předpoklady 😀

Nemuzes se s nim ve svetle chvilce domluivt,ze se jeho vyplata bude posilat na tvuj ucet?

@zelenaesmolda že bych převzala veškeré platby a jemu dávala peníze jen na svačinu a jemu by tak nezbylo na chlast? Jen mám obavu, aby si pak nezačal půjčovat, od kamarádů a Bůh ví kde a bylo by to ve výsledku horší. Teď platí poplatky okolo bydlení a posílá mi i peníze na domácnost. To on lakomý není a nebýt pana Ferneta a spol., máme se nadprůměrně dobře.

Zase na druhou stranu, pokud ho vylejou z práce, tak na tom budeš stejně jako kdyby si byla v tom bytečku. Akorát tam budeš v klidu. Protože budete závislý na tvém přivýděleku a rodičovské. A to mě, by se čekat nechtělo.

Určitě pokud jste manželé, tak začni rozvodem. Minimálně tedy rozdělením SJM.

Jinak je klidně možný scénář, že jakmile odejdeš, nebude pracovat, bude v depresi a nebude mít peníze, tak si půjčí. A protože jsi jeho manželka, tak to jde i za tebou.

A jak to popisuješ - chodí pravidelně na nějaké terapie? Ono to pití často není jen tak, bývá tam důvod a ten je potřeba řešit.

Už jsi s ním řešila nějaký ultimátum, že tohle ne, nebo jdeš?
No je ve hře hodně věcí. Např. v čem bydlíte, jestli ve vlastním, nebo pronajatým atd. Když už bych odešla, tak bych mu ale udělala zastřízliva obr přednášku, že takhle nechecš žít ani ty, ani takovej život nechceš pro tvoje i vaše děti. Nabídni pomocnou ruku při terapii, musíš ho prostě dostat někam, aby to začal řešit, pokud sám není schopnej, což se sníženou příčetností a změněnou osobností asi jaksi schopnej nebude....Pokud ho tak miluješ, jak píšeš, já teda na tvým místě bych se snažila zachránit nejen vaši rodinu, ale i jeho samotnýho. Pokud se na něj jen vykašleš, tak je ti jasný, jak to skončí....:/ Mělo by ti na něm teda asi záležet, že.
Možností je spousta, musí si řešit svoje traumata, PROČ pije. Jsou i podpůrný opatření, napadaj mě třeba bachovky přímo na závislost, a další věci k podpoře minimálně psychiky jako celku, aby se i zmenšila ta momentální potřeba pít. Řeš to s někým jiným, kdo má v tom nějakou zkušenost, co a jak, myslim v tom alternativním smyslu. Najít si jen terapie v protialkoholní léčebně nebo u psychiatra.....to je jednak asi na dlouho u trať, a málo efektivní. Je to moc málo často, otázka je, kdy se tam dostane vůbec a tak. Jako já vim, že asi chtít nebude, ale právě když buď odejdeš, nebo mu teda pohrozíš odchodem, aby pochopil, že to myslíš vážně, mohlo by mu svitnout, a z lásky k vám by se moh hecnout a snažit.

Znám alkoholiky dva, jeden se upil, nechtěl s tím nic dělat, druhý absolvoval léčbu právě kvůli rodině a co vím, tak snad se drží. Ale musí chtít. Musí to být strašně těžké. Já bych se snažila schrastit nějaké peníze, umluvit ho, ať ti posílá víc peněz a šetřit. Když jsou děti zdravé tak makat co nejvíc, protože děti jak rostou budeš potřebovat čím dál víc peněz a z toho co píšeš to nevypadá moc dobře. Nemůžeš se upnout, že až půjdeš do práce vyděláš si, protože já třeba byla pořád na ošetřovačkách, ted se to táhne už s druhým dítětem, ale můžu se střídat s manželem, kdybych byla sama tak nevím co bych dělala. V tom nájmu, šlo by tam nahlásit trvalý pobyt, zkusit kalkulačku na stránkách úřadu práce na výpočet příspěvku na bydlení ? Nejste manželé, že ne ?

Šla bych. Rezervu máš, takže nebudeš strádat, než si vybehas příspěvky. Ty ti pomůžou, než půjdeš do práce, to už můžeš mít alimenty i od druhého. Byla bych ve svém, v klidu s dětmi, pokud by tenhle se šel léčit, aktivně, a sekal dýl latinu, pak bych přemýšlela, co dál. Zvládneš to. Jak říkáš, pak se něco stane, a najednou už nebude možnost odejít. Držím pěsti

@merope
@petrasipkova1 manželé jsme... To rozdělení SJM jsem řešila už loni. Nejak to částečně jde i bez rozvodu sepsat s notářem. Pak jsem se na to vykašlala, prozatím. Popravdě potom co předvedl loni jsem si myslela, že bude abstinovat tak 2 roky, že mám na úřední věci čas... Omyl! Teď mám pocit, že to pomaloučku zase rozjíždí, hezky zlehka... Po mojí scéně před týdnem řekl, že bude chodit na terapii. Včera přišel od psychiatra s tím, že ať se zase za měsíc objedná. Za MĚSÍC??? By mě zajímalo, co mu nakecal, protože kdyby pravdu, určitě by ho psychiatr nechtěl vidět až za měsíc... Nebo lže mně, jako už tolikrát.

@petrasipkova1 A s těmi financemi máš pravdu. Cítím, že to dlouhodobě sama neutáhnu. Jak píšeš, ošetřovačky, nenadálé výdaje... To je vše, na co bych pak neměla. Teď by bylo rozumnější ještě spořit, co to půjde. Možná i pracovat na sobě za možností přivýdělku nezávislém na hlídání dětí?

@normalnimatka píšeš to moc hezky, skoro tak, jak to cítím. Z toho jsem v háji. Na jedné straně nechci přijít o člověka, se kterým je mi hezky (když nepije), na druhé straně nemám neomezeně energie na boj s jeho pitím... Léčil se ambulantně, pak abstinoval, pil, abstinoval a tak dokola. Loni jsem byla v poradně pro léčení závislostí. Tam mi řekli, že v jeho případě by byla nejlepší léčebna, tam ho ale nedostanu. Na terapie je prý ochotný chodit, ale podle jeho psychiatra nejsou potřeba - buď lhal jemu nebo lže mně. Teď chci zkusit sezení pro příbuzné závislých. Nevím co si od toho slibuju...

@teryem problém je, že příspěvky by v tomto podnájmu nebyly možné, majitel si je nepřeje, proto byt nabízí tak levně. Včera jsme se o tom spolu bavili. Takže by byly možné je takové příspěcky, které se nebudou odvíjet od bydlení. Jsou vůbec takové? Přídavky na děti, co dalšího? Tímto směrem jsem nepolíbená.
Na jedné straně se tam už s dětmi vidím, ten Božský klid beze strachu. Na straně druhé mám strach, že to sama nezvládnu. Že přijdu o muže dří než je nevyhnutelné (než mi ho vezme chlast úplně). Pak je tu i možnost, že když odejdu, že se sebou začne něco doopravdy dělat, ale té se mi nechce věřit....
Potřebuju křišťálovou kouli, aby mi nabídla náhled do budoucna, aspoň kratičký. Takhle mám to rozhodování děsivě složité.. Nebo ho jen slozitě vidím?

tak pokud nemůžeš žádat příspěvek na bydlení, tak jsi v háji. Nechce to protože to nemá offiko, nepřiznává příjmy z nájmu, předpokládám. A pak se mi to zdá nereálné s tvými příjmy, pokud tedy nemáš opravdu veliké úspory.

psychiatrovi bych určitě zavolala, nebo za ním zašla a vylíčila, jak to je. že nevim, co mu nakecal, ale je to tak a tak. terapie jednou za měsíc je výsměch.

do tý poradny pro příbuzný bych určitě šla, nemáš co ztratit, a třeba tě to trošku navede, jak mužoj pomoct.

a určitě bych zkusila ty bachovky. gůgli bachovy esence závislost. celkově teda dám na alternativu, takže kdoví, jestli by něco nenabídla i homeopatie a tčm třeba. určitě by nabídla v ohledu psychiky celkově. hodně lidí má dobrý zkušenosti např. se šišákem bajkalským, ale je toho určitě fůra. ale samozřejmě je to jen podpůrný, je potřeba to řešit od příčiny, co se pitím snaží "řešit", resp. zalepit. nedostatečná vlastní hodnota? traumata? nenaplněnost smyslu života? nebo kombinace víc věcí? i na psychiku se daj pak zkusit i jiný terapie alternativní od klasický. to pak záleží právě, kde je ta příčina, a co s čím která metoda umí udělat. pokud jen trochu chce, využila bych toho. teď je to takový asi jakože teď nebo nikdy....:(
moc držim palce. kdybys chtěla probrat ještě ty jiný terapie, napiš mi, možná něco vymyslíme.

Je to složité. Nikdo ti nemůže stoprocentně říct, že to bude lepší, že přestane atd... A příspěvky...na energie, na děti... dál nevim, nemám s nimi zkušenosti, ale na ÚP určitě poradí, řekne, na co vše máš nárok... Radši s dětmi v klidu, než aby koukaly na alkoholické epizody tvého chlapa... A zkusit ho z toho dostat, pomoci mu... říct, že jestli se dá dohromady, jsi ochotná se vrátit...ale když to neuděláš, zakopes se sama, jemu nikterak nepomuzes a o dětech ani nemluvím..ty jsou jak houby.. vstřebávají všechno ..pak buď budou celej život narušený, protože uvidí tátu v polohách a stavech, který nejsou správný, nebo budou dělat to samé..

@petrasipkova1 určitě, spousta lidí nájemníky nepriznává a neplatí daně z nájmu. Úspory mám tak na ten rok a půl, dva skromného života...

@teryem safra, už to musim rozseknout... V jednu chvíli se vidím pryč, v klidu od stresu. V druhé chvíli vidím, že finančně to nezvládnu, teď ještě ne a teď neni ta doba, kdy se válí ožralej na zemi, zatím jen zlehka popíjí. A třeba vážně půjde na terapii... Třeba, kolik slibů a výmluv ještě uslyším?

@normalnimatka přemýšlím... starat se dál o něj nevo raději o sebe? Zůstat, kde jsem, ale zaměřit se na sebe. Zaměřit se na to, jak docílit toho, abych v vudoucnu byla finančně nezávislá. Od loňska spořím, žiji skromněji než bych musela, abych měla něco na horší časy. Teď potřebuji zvýšit příjmy na nějakou rozumnou úroveň. Dát chodu domácnosti jasná pravidla - táhne z tebe alkohol? Spíš venku. Jedna kamarádka žije s feťákem (závislým na anfetaminu), pokud je sjetý, doslova ho vykopne z domu a nechá ho spát venku, nekompromisně... Žádné dohady, prosby, stres. Tomu opilci je to stejně jedno. A ty terapie pro sebe.

To co píšeš je rozumný, mluvíš s ním o tom, že uvažuješ o rozchodu, že to pití už nedokážeš tolerovat (ne popíjet, ani kapánek, nesmí nic, vůbec a nikdy, ta nemoc je nekompromisní - vím o čem mluvím). Terapii pro sebe, pro blízké závislých určitě.. Psychiatr možná nemá kapacitu (ale určitě se s ním spoj) terapii týdenní by mohl mít přes psychologa, antabus k tomu.. Proč nechce, co ho k tomu vede? Zakrývá uzkosti, stres?

Nezachraňuj jeho, to musí on sám. Zachraň sebe a děti. Odejdi, dokud to jde. Píšu z vlastní zkušenosti, ze zkušenosti dítěte, které v tom žilo. Poznamená to i děti, když v tom budou vyrůstat. Moje máma odejít nezvládla. Věř mi, že bych raději v nějakém pidi bytě jedla suchý brambory, než vidět, jak se z blízkýho člověka stává troska.

Ja osobně zkušenost nemám, ale děda prý byl alkoholik. Babičce pak jednou ruply nervy a sbalila mu kufr. Ona měla dvě děti, a s dětmi se z bytu nehla. Sbalila jeho. Ona byla hodně tvrdá. Každopádně děda se tím restartoval, vrátil se a už nepil.

Bohužel u psychiatrů to tak často je, že další návštěva za měsíc. Chce to psychologa a psychoterapii - k psychologovi se chodí cca 1x týdně, ale taky záleží, jaké mají kapacity. Nějaké ty skupiny lidí (Anonymní alkoholici a podobně) mohou mít velký smysl. Pokud na to máš časové kapacity, určitě bych psychologa (pokud seženeš) doporučila i tobě - ať si právě ujasníš, co a jak - a možná i ať zjistíš, jak s ním "pracovat". Třeba by ti to pomohlo dodat tu křišťálovou kouli. Případně třeba sehnat nějakého párového terapeuta se zaměřením na závislosti - aby si manžel měl šanci uvědomit, jak je to, co dělá, ničící a jaké jsou cesty, kudy z toho ven.

Podstatné je, že závislost typicky zakrývá nějaký problém a ten pokud se neřeší, tak se to bude vracet pořád dokola.

Jinak co můžu dost doporučit je knížka Christiny Grof Žízeň po celistvosti.

Takže ten byt bude bez smlouvy o nájmu? Do toho bych nešla, není jistota, že tam příští měsíc budete. Naopak pokud budete mít nájemní smlouvu aspoň na rok, klidně si zajděte zažádat o příspěvek, to toho majitele bytu nemusí zajímat....

Mnohokrát všem děkuji za názory. Sepsala jsem pro a proti. Nechci vypadat jako srab, ale nemám na to (finančně) odejít, ne teď... Budu hrát o čas, o čas, který se zapřísáhl, že pít nebude, šel k psychiatrovi pro prášky (antabus), už ho v minulosti bral. Objednal se na individuální terapii, slíbil párovou. Nevěřím, ale potřebuji čas. Čas našetřit co největší finanční polštář, čas zaměřit se na sebe... Možná nějakou rekvalifikaci pro možnost lepší práce v budoucnu? Také jsem dala jasné pravidlo - táhne z tebe chlas? Spíš venku. Musím zapracovat na sobě, nevím ještě jak, ale abych se nehriutila a hlavně nehádala! To si žádné dítě nezaslouží...

@hanca78 tak daleko jsem se nedostala, ale něco tam zřejmě divného je. Byt jsem odmítla a inzerát stále visí, dokonce o 500 zlevnil.

I když budete potřebovat někdy v budoucnu jít do nájmu a budete vědět, že potřebujete řešit příspěvek na bydlení, tak to majiteli nejste povinná říct, ne? Však pokud máte platnou nájemní smlouvu, může mu to být jedno....

Já osobně poté, co jsem byla nucena žít s alkoholikem v dětství, jsem v tomto opravdu nekompromisní. Položila bych mu nůž na krk a požadovala trvalou abstinenci doprovázenou léčbou za mé maximální podpory, nebo prostě konec. A při porušení abstinence bych to fakt utnula, i kdybych s dětmi měla jít do azylového domu.
Můj manžel měl k alkoholu blízko po smrti svého otce. Jakmile jsem si uvědomila, že má potřebu napít se každý den, okamžitě jsem ho upozornila, že si buď najde jiný způsob vyrovnávání se se smrtí svého otce, nebo o mě a děti přijde, protože s alkoholikem prostě žít nebudu. Přestal.
Každopádně ať už se rozhodneš jakokoli, okamžitě bych řešila u notáře zúžení SJM jak k majetku, co už máte, tak k majetku, který budete nabývat v budoucnu, protože u alkoholika je mnohonásobně zvýšené riziko, že se zadluží a když budete mít SJM, stáhne tě s sebou...