Ahoj holky, prožívám nyní nepříjemnou životní situaci, a to odchod partnera k jiné ženě. A nechci to nějak moc ventilovat veřejně, pár z vás mě tu zná, tak se omlouvám za anonym. Možná je v tom i stud, že to tak blbe dopadlo. Zůstaly jsme s dcerou samy a i pro ni je to samozřejmě změna. Nemám kamarádky, nemám si o tom s kým pokecat. Tak volím tuto formu. Je tu někdo, kdo si prošel něčím podobným? Kam jste obrátily myšlenky, aby to tolik nebolelo? Snažím se to brát jak to je, ale často selhavam. Když dcera usne, pobrecim si. Ale dnes to na mě nějak pekelně padlo....
@l_ klobouk dolů, že jsi toto dokázala. Já jsem to zjistila náhodou a pak už to mělo rychlý spád. Jaké byly ty první dny, týdny, měsíce? Ulevilo se ti?
Je mi to líto ❤️ drž se 🍀
Mě manžel tenkrát řekl, že si budeme dělat každý co chce a zůstaneme spolu kvůli dětem. Na to jsem mu řekla, ať si takovou píp najde někde jinde a odešla jsem s dětmi.
Ze začátku jsem chodila k psychologovi a začala jsem zase víc provozovat svoje koníčky.
Nejhorší pro mě bylo, když ze začátku za ním jezdily děti na víkend. Ale taky jsem si zvykla.
Už jsme sami 7 let.
On nebyl neverny (teda, nevim o tom).. ale procitla jsem a nechtela dal zit vedle sobeckeho manipulatora.. takze u me uleva byla velka.. byt to bylo a je tezke, ale stoji to za to ;)
@jancazao nás teda debata ohledně dcery teprve čeká, ale tuším, že si na ni moc nevzpomene, aspoň doposud to tak je. Svoje svědomí nacpal do trvalého příkazu na částku, kterou si sám stanovil a tím je to pro něj vyřešené. Může v tomhle psycholog nějak pomoc? Já mám zatím pocit, že si to musím nějak odzit a u toho doufat, že se z toho nezblaznim. Tobě to nějak pomohlo?
@l_ Tak to věřím, že úleva byla. U mě asi převládá zatím šok a zklamání. A jsem na sebe dost naštvaná, že jsem důvěřovala. Nemuselo to takhle dopadnout....
Vsak ale.duvera ve vztahu je potreba.. on zklamal, ne ty..
Soustred se na dcerku, na sebe..
Osobne bych zazadala o svereni do pece a alimenty soudne.. takova fajn pojistka..
@l_ když ty signály asi byly, ale hledali jsme nové bydlení, plánovali dovolenou atp a nějak jsem to ignorovala. Ale to si uvědomuji až teď zpětně. I kdyz, co je vlastně horší, mít to dávkovane postupně nebo obdržet mail, který jsem nikdy dostat neměla....? Ano, nějak to budeme muset vyřešit, ale nebudu lhát, vůbec se mi do toho nechce. Nedovedu si nyní jakýkoliv kontakt s ním představit....
Podej zadost.. ono to pak vse trva.. psychologa si klidne najdi, pomuze ti to zpracovat i vuci dcerce.. jednoduche to nebude, ale das to, ver si..
Hele ja zpetne toho videla tolik, ze mi bylo zle, hodne zle.. a kdyz jsem pak videla kam to smerovalo, kdybych ty oci neotevrela 🥴 vse ma svuj duvod, ma ti to neco ukazat, neco te to naucit.. ted si dej cas, vyres nutne, a soustred se vas dve.. najdi si nejkaou zalibu, radost.. delej si drobne radosti, chval se.. ono to pujde..
Ahoj. Já si tím také prošla... Stručně - je mi teď mnohem líp, ale stalo se to z mého rozhodnutí, takže jsem si mohla vše promyslet. Jestli chceš napiš SZ, rada Té podpořím. Bude líp, držím palce!
Momentálně prožívám něco podobného, manžel tedy zatím neodešel ale před pár dny jsem se od něj dozvěděla, že si rozumí s jinou ženou, nikdy nic takového prý nezažil a neví teď co dál, zda jít za ní a nebo zůstat s námi-máme spolu dvě malé děti...a taky netuším co mám dělat, co bude dál...
Já vyhodila manžela z domu minuly víkend. Joo, kdo chce kam… naštěstí žije v Německu, domu jezdíval na víkendy někdy 1x14dni Tak sama jsem zvykla.
Choval se jak hovado, byl agresivní a chlast když se zapomněl někde …ani nevím s kým byl nej kamos .
Mame 16 ti měsíčního chlapečka
@l_ teda je moc dobře, že jsi v sobě tu sílu k rozhodnutí našla a že jsi takový zásadní krok udělala. A že si vlastně asi s odstupem času můžeš gratulovat, že? A můžu se zeptat, jaký vztah máte teď? Dokážete se v klidu domluvit, pokud je potřeba? Ono u mě ta seberealizace bude složitá, dcerka je malá a nemám hlídání. Buď jsem v práci nebo s ní. Takže zlepšit si náladu třeba u kadernika je teď víceméně nemožné.
@mariti to "bude líp" zatím bohužel necítím. Zatím jsem někde mezi naštvaná a zklamaná. Asi kdyby to bylo mé rozhodnutí, zvládala bych to možná lépe. Takhle se cítím dost ublíženě, což k té situaci asi patří, ale peru se prostě s tím, jak to přijmout a hlavně i bez dopadů na dcerku....
@peetraa92 a dokázala bys mu odpustit, zapomenout a pokračovat ve vztahu? Je to šok, že? Já mám občas pocit, že se nemůžu ani nadechnout nebo, že mi praskne hlava, jak nad vším přemýšlím. Co by sis ve vaší situaci nyní přála ty?
😁 domluvit? Vubec.. dle nej je domluva to, co on rekne.. kdyz nesouhlasim, tak hned branim ve styku s dcerou, delam problemy, atd atd.. nebyl zvyklej, ze jdu 'proti' nemu a nejak si zvyknout nemuze 😁 ale to je na dlouhe vypraveni.. lehke to v tomto neni, ale porad lepsi, nez zit s nim...
@marselina to je tedy taky hodně čerstvé. Ale tohle je šílená kombinace, agrese a alkohol. Jak to vzal? Nedělal problémy? A jak to zvládáš ty? Synovi se po něm asi moc nestyska, když jezdil domu takto sporadicky?
@nagojka mohly bychom se takto vzájemně podpořit, že? Ve smyslu, že sdílené starosti by mohly být menší starosti (poloviční asi ne, ale menší třeba ano).
@l_ aha, jasný, manipulator se vším všudy. Asi jsi mu dost nastavila zrcadlo, že neskáčes jak on píská. Ale dobře děláš, to ti fakt tleskam.
Jeste mam obri mezery.. jsem emotivni clovek a to manipulator rad - lehce me rozhodi a ja se neumim pretvarovat jako on.. ale je to lepsi a lepsi..
Ale je to proste cim.vic si stojim za svym, tim vetsi podpasovku muzu cekat...
Aneb das to k soudu, holku ti vezmu.. teda v soukromi.. verejne preci neni takova svine, aby bral dite matce ze 🙈 komediant..
Ahoj.. Jak je stará tvoje dcera? Já jsem taky zůstal sám s dcerou - letos v srpnu už to bude šest let. No -u nás dceři byly necelé dva roky. Byl to odchod trochu jiný - máma jí zemřela...
Ahoj, já tedy napíšu.u nás to bylo obráceně ,já opustila chlapa,otce kluků . Proč... Byl máman ,nebyl nikdy s náma , nadával a ponižoval ,občas dokázal dát facku ,ránu,kopnul ... Ke konci jsem se ho už bála . Nestaral se o děti . A tedy já měla chlapa . Proč píšu ? Je to už čtyři roky ,první rok byl hroznej,soud o děti,urážky ,vydírání .... Ale ustálilo se to a já musím říct ,že teď je to úžasný člověk ,výborný otec a moje kotva. milence jsem si vzala a samoz.ho miluji,narodila se nám holčička ... Ale jeho slabé místo je,že je silně submisivní a tedy občas působí spíše jako čtvrté dítě ,takže když se něco děje ( úraz,nemoc....) Volám ex a to i pokud jde o malou. Jinak už je i super táta ,stará se,platí ,vozí .... Proč to píšu ? Někdy ten rozchod opravdu pomůže . Ex hrozne vyspěl ,pochopil,teď mi i píše ,že ví v čem dělal chyby ...já taky vím ,že jsem dělala blbosti ... Musím upřímně říct ,že jsem ráda ,že ho mám v životě .... Čili nelituj a drž se !
Co bych si přála, aby jí nikdy nepotkal!..vůbec to nechápu, mísí se ve mě všemožné emoce, mám pocit, že to nemůžu zvládnout..my jsme do teď měli celkem pohodový vztah klapalo nám to i on to přiznal, že v tom to není, jen že k ní cítí něco víc- prostě mu úplně přeskočilo...
A jestli bych mu dokázala odpustit? Možná bych to zkusila, člověk nechce zahodit jen tak skoro 14 let života..ale potom všem co teď řekl a předvádí a jak se chová nevím jestli by to ještě šlo..
@l_ nepřemýšleli..ale já bych to možná i zkusila, už jenom kvůli dětem 2 a 5 let. Nechci říct, že bych s ním zůstala jen kdyby to mělo být kvůli dětem, ale pro ně bychom to měli zkusit. Ale mu totálně přeskočilo a na jednu stranu říká, že neví co dál a na druhou jde vidět, že už je rozhodnutý, ale zatím od nás neodešel, a přijde mi že dělá všechno proto abych ho vyhodila a neměl tak špatné svědomí, že od nás odešel on.....
@l_ taky jsem velmi emotivni a citlivá, a nyní je to spíš můj mínus, jelikož se to otáčí proti mně, že vlastně za všechno můžu já. Ale beru to tak, že se jen snaží hodit svou vinu na mě. Je to až směšné, že, tohle jejich kopání a neschopnost přiznat chybu, vinu a snažit se být aspoň trochu normální...
@mrav tvůj příběh znám, je mi moc líto, co vás potkalo. Dcerce je necelých 5 let
U nas byl odejit.. ale klidne napis ☺️