Ahojky, omlouvám se za anonym. Manželství nám neklape, hádky, urazky téměř na denním pořádku. Při každé hádce mne vyhazuje z domu, tak jsem.se rozhodla že sbalim děti a půjdu. Potřebuji se poradit, jak to udělat pri odchodu aby mne nemohl narknout, že jsem děti (3roky a 8 měsíců) unesla? Jak postupovat při rozvodu? Lze nejprve podat žádost o svěření do péče a až následně jít na soud kvůli rozvodu? Myslíte, že když pracuje v jiném městě ( dojezd 1hod tam a 1 hod vecer nazpět, z práce se vrací v 18hodin) je šance že by děti mohl dostat do péče on? Bojím se toho, vyhrožuje mi že ji je vezme a že je schopný si na mne u soudu cokoliv vymyslet. Jak je to s příspěvkem na bydlení, vyzivovanou manzelku, alimenty před rozvodem? Má docela vysoký příjem,cca 40 tisíc měsíčně, ale splácí hypotéku- asi 12 tisíc, a další spoření atd až mu ve finále zbyde jen cca 9 tisíc na jidlo atd.. jakou castku myslíte že mám šanci aby platil alimenty? Bere se zde ohled na to že má hypotéku, spoření a že nemůže Platit, nebo je nucen toto upravit aby mohl např na každého syna posílat 4 tisice+ příspěvek na mne ? Děkuji moc za rady.
@verusky Moc děkuji za odpověd. Smířlivější cestou jsem to zkoušela ted už tolikrát. Když jsem byla naposledy na vážkách zda odejít (před 3 týdny) tak jsem se snažila samozřejmě zachraňovat, poradnu jsem také navrhla, ale s tou se mi vysmál, že on nic nepotřebuje. Že jediný problém mám já, že vyvolávám hádky a konflikty. A když jsem se ho pak po chvíli ptala čím ho tak štvu, tak že tím, že po něm furt něco chci ( v týdnu po něm nechci absolutně nic, to přijde z práce, má večeři na stole, pohraje si s dětmi<- do toho ho vlastně občas musím trošku dotlačit slovně, jinak by se jen svalil na gauc. Ale starší syn se na něj za celý den co ho nevidí tak těší, že mi to rve srdce) , no a o víkendu mi holt vadívá když spí v sobotu a třeba i v neděli celé dopoledne a odpoledne je schopný proválet u tv. Tak já nevím, chci toho fakt tolik? Když chci nějakou společnou rodinnou aktivitu? Nicméně, je to strašně neharmonický vztah, vzali jsme se rok po seznámení.. bylo to příliš rychlé, ted už vím že za tu dobu se člověk nedá doopravdy poznat. Choval se jinak, ted stále visí na telefonu či tv. Samozřejmě chyba je i na mé straně, měla jsem růžové brýle.
Jsem už ale ve fázi, kdy s čistým svědomím můžu říct, že jsem to zkoušela ale že vím, že to klapat nebude. Nejsme přátelé, ale jen manželé. Nejsme partáci do nepohody. Morálně se mi behem tech hádek tak odcizil a zhnusil, že cestu zpět bohužel nevidím.
Ještě jsem se chtěla zeptat, když půjdu na OSPOD, ke zažádám o předběžné opatření o svěření dětí do mé péče.. oni budou manžela kontaktovat, že se něco děje? Nebo mi rovnou v nějaké lhůtě vydají souhlas?
@onlyhuman mela jsem to tak s otcem starsich deti. taky byl tv povalec. odesla jsem po porodu druheho ditete, za tri mesice se pristehoval. ale hadky zacaly nanovo. ted vidim, ze jsem byla pretizena (takze jsem to taky nezvladala nejlepe) a to pak nemuzes doprat druhym. ja bych Ti poradila- dojde z prace, naji se (dej mu vedomou pul hodinu volna) a BEZ PRYC. takhle to zkuste tyden. Ty se bez probehnout, projit, vycistit hlavu. me moc pomohlo, ze jsem jednou tydne chodila do jogy. nas vztah se postupem casu zlepsil, zacala jsem ho brat takoveho, jaky je (tzn. ze je pohodlny). psycholozka rekla, smirit se a vzit zodpovednost za to, ezvjsem si s nim poridila deti (my otehotneli po pul roce vztahu... no... naivni a lehkovazna jsem byla). jak Vam funguje sex? nam fungoval... i kdyz v hadkach ne, ale celkove jo. vztah skoncil an jeho nasili, koupili jsme dum, omezili finance a on to neutahl, zacal kourit (nesnasim), nemel ke me uctu, az mi ublizil. takze: predstav si, ze deti budou vetsi a jeho to s nimi bude sim dal vic bavit. Ty si potrebujes vymestnat cas jen na sebe. jen na sebe!!! i kdybys sla ven a kreslila si tam mandaly!!! (uz bude pekne pocasi). on zase musi zazit, co jsou dve deti. ja kdyz jsem na puldne dala deti partenrovi, najednou se se mnou tyden nehadal, ze vedel, ze je to nerocne... to vis, syty hladovemu neveri... ja bych to uplne spatne nevidela. my zenske jsem z toho materstvi (jeste kdyz jsme typy, co se plne obetuji detem) dost vyrizene, protoze nase vlastni potreby jdou uplne do haje. muj nejmensi ma 14 mesicu (pozitri) a teprve ted to zacina byt bajo. vecer nejsem nervozni, ze neuslysim jeho plac, takze i zapnu radio, vsak kdyztak by prisel... za pul roku TY bude uplne nekde jinde, nez jsi ted.
jinak s ospodem- tam Ti poradi. co napsat, co uelat, jaka je bezna praxe. jinak jde vsechno pres soud. a na sopudu to stoji i par mesicu.
psycholozka Vam i poradi, jaka temata mezi Vai vyskrtnout (Ty rikas, ze od chlapa odejdes, to ho musi strasne drazdit (vim z vlastni zkusenosti- utekla jsem kazdemu dvakrat. podruhe uz vzdy definitivne). treba mam knihu "jak prezit vztek, zlost a agresi". tam je par, kdy muz v nastvanosti se nezachova dobre. zena odejde, napise vzkaz- az mi nasi spolecni kamaradi reknou, ze jsi v poradku, vratim se. po roce jednou jeho vztak vyusti v napadeni ji (hodi po ni neco), ona odejde q necha vzkaz- az TERAPEUT mi rekne, ze jsi v poradku, vratim se. toto me oslovilo. ja jsem dost emotivni a dost sectela (pry ale moc tlacim na pilu). a tady se mi libilo, jak je to jasne. prekrocil jsi me hranice, ja te mam rada, ale takto si nas vztah nepredstavuju. samozrejme ale byli jeste bezdetni. no a me mrzelo, ze jsem treba v tom poslednim vztahu nebyla chladnejsi a vic "rozumova" (coz kolem porodu jde spatne, jeste v cizim prostredi), protoze bych chladnokrevne ukazala, co je pro me zasadni problem.
takze ode me nejvetsi rada- domluvte se na casu, ktery on da Tobe. dala bych hodinu vecer kazdy den. dejte si nejaky meznik, kd zhodnotite, jestli to vztahu prospelo.
utect je nejjednodussi. ale s takovym egoistama, co se msti na deteh, to neni zadne bajo. lepsi by bylo zkusit zmenu a dohodnout se. jinak predpokladam, ze ten chlap je trochu blb? ten muj byl ridic autobusu... ted je nezamestnany, pote, co zkusil asi pet zamestani ve zkusebni nebo nejak kratke dobe. no ceka, ze je hvezda, ktera nemusi delat na smeny a musi mit volne vikendy 🙂. mu treba mnoho veci (ted uz vychovne pro skolacky) nechape, pro nej a jeho novou zenu (prodavacka) je stezejni byt krasne pobleceny a dobre najezeny. promin monolog. myslim, ze bych Ti byla schopn hodne dat druhy pohled a treba bys za dva roky byla i stastna, ze jste to s chlapem ustali.......... az pujdes do prace a detri budou samostatne, uz se resi uplne jine veci... Ty budes uplne jinak vyrovnana a spokojena, jeho si nebudes tolik vsimat...... nectu to, promin chyby a ze skacu pate pres devate, cas neni...
@onlyhuman skoda, ze nejsi z moravy... zkus najit a schazet se s nejakou kamaradkou podobneho razeni... nebo spolu neco sdilejte (radost z neceho). potrebujes ze sebe vyplavovat stres. kdybys ho vyplavila, budes spkojenejsi a budes jeho chovani resit s nadhledem a tudiz mozna i s vysledkem (ve Tvuj prospech nebo ve prospech Vaseho vztahu a posleze deti). da se to zvladnout!
mozna bych rekla- poslouchej, chtela jsem nas vztah resit jinak. ale mam Te rada (to rad uslysi) a napadlo me neco lepsiho. potrebuju denne hodinu jen sama pro sebe. navrhni, kdy by to mohlo byt. (dojde v sest, tak treba od pul sedme do pul osme nebo pozdeji, at si vybere on). mozna mi to moc pomuze a za 14 dni si muzeme promluvit, jaky to melo efekt (melo by to mit i na nej, ale to nerikej). zatni zuby, necekej od nej, ze zaroven s hlidanim jeste treba uklidi. zatni zuby i sama na sebe a BUD DUSLEDNA. na svuj cas, na to, ze nebudes vyrypovat, ze si nebudes vsimat nepodstatneho. treba si to nekam pis. udelej to v ramci terapie Tebe a terapie Vas, klidne si tech 14 dni nadepis na kazdy list a treba i venku v tom volnu, vypln, co bylo pekneho, co ne... proste sama na sobe zapracovat, abys vedela, ze jsi udelala totalni maximum. (vis... ja od toho posledniho muze odesla jako tehotna, byl na me sprosty v afektu a vyhlidky zvladat domacnost v mem stavu, kdy zvracim a staram se o kojenou osmimesicni dceru, byly uplne mizerne (on mel jeste syny v peci). tri mesice bylo ticho. pak jsme se parkrat videli a JAKMILE byla prilezitost, vratila jsem se k nemu (proste jsem mu verila... a to jsem koncem zari stehovala holky a skoly a krouzky 140km daleko.... rekla bych ted- husa pitoma). ale co se delo pred porodem syna a po nem, to bylo takove peklo, ze ja uz DEFINITINE vim, ze k nemu nikdy nepujdu. takze kdyz by mi bylo lito, vim, ze vic uz jsem vydrzet nemohla. proste me maximum (i psychicke) naprosto padlo a mi rodice me stehovali ve stavu, kdy jsem uz ani nebyla schopna roztridit pradlo do pracky (s detma dva mesice a rok a pul!!!) zitra je to presne rok 🙂 🙂 🙂 )
@verusky Tohle se svým volným časem pro sebe jsem už také zkoušela, asi před měsícem.. Macimálně připadalo v úvahu v půl deváté, až uspím mladšího i staršího. To jsem ale většinou fakt vyšťavená po celém dni že nemám už na nic sílu. Samozřejmě mi vmetl i "a kdy ja mám jako čas sám na sebe?! ) . Včera večer jsem šla ven na procházku ( mazlil se s klukama a říkal jim věci typu "nám 3klukům je spolu nejlíp, žejo") no chtělo se mi z toho blít, tak jsem řekla že jdu na procházku. Vmetl mi, že už se nemusím vracet. Asi po půlhodině jsem se vrátila (starší měl už dávno spát-nespal), mladší byl v postýlce a řval. Tak se tpám, ty jsi ho dal spát? a přebalil jsi ho? dal jsi mu pyžámko? Nic neudělal a jen ho tam vrazil aby měl klid asi. Uložila jsem pak oba, dala si sprchu a šla si lehnout, dlouho jsem přemýšlela, pročítala různé diskuze. A když si asi ve 2 rano šel lehnout, tak jsem mu řekla že minule když mě vyhazoval z domu, řekla jsem mu že jakmile mne vyhodí znovu, tak že opravdu odejdu. A že to dodržím a ted tedy odejdu. A co myslíš on? Neřekl na to ani slovo, otočil se na drhou stranu a usnul. Ještě doplním, večer jsem se snažila o diskuzi jestli se mnou chce být, tak nejdřív se vyhýbal odpovědi že ho bolí koleno (???¨) a nakonec z něj vypadlo že neví, že si to musí rozmyslet.. Myslím, že lepší je být s jen s dětmi a štatná, nikým neurážená, aby v tomhle prostředí deti nevyrůstaly, protože to se nezmění..
Taky toho máš za sebou strašně moc, vid. Prošla sis úplným peklem, doufám že ted jsi konečně štastná 🙂
@onlyhuman Já tohle chápu. Vyrostla jsem v prostředí "malé Itálie" a do života mě to dost poznamenalo. Trvalo roky zbavit se naučených vzorců z domova. A momentálně máme doma něco podobně škodlivého a syna 9m. Manžel je pasivně agresivní. Je schopen vytvořit dusno, ve kterém nejde být. Samozřejmě mě to krká, takže po něm taky vyjedu. Sice jsem ho přinutila k přiměřené péči o syna ( kterou si tedy rád ulehčuje ), ale dojel na to náš vztah. Tím, že toho po něm "tolik" chci ( rozumějte, i tak je 70% na mě), tak mě nesnáší a je chladný. Nespíme spolu - od početí jednou. Už v podstatě nespíme ani ve stejné místnosti. Nekomunikujeme. Oba podnikáme a je to dost náročné.
Kdyby se ke mě choval, jak popisujete, tak jsem dávno pryč. Ale k synovi je skvělý a když s ním nebudu mluvit, tak vlastně to můžeme doklepat až do smrti. Ovšem čím to vybaví dítě do života, mám pochybnosti. On sám vyrůstal ( manžel) v citově izolovaném prostředí a asi má taky trochu odchylku od normálu ( mírný stupeň aspergera). Ale já si nějak neumím představit, že v tomhle může existovat šťastné dětství, když základem je spokojená matka...
Držím Vám pěsti, ať se rozhodnete jakkoliv.
@onlyhuman jeste se zeptam, jak je inteligentni a jak Vam funguje sex. to jsou stezejni otazky. ti chlapi jsou volove, ze na sobe neumi trosku zapracovat. otec mych starsich deti ma dvouletou dceru a k zene se choval uz uplne jinak nez ke mne. pry- no, clovek se pouci.
uz nebudu na pocitaci, odjizdim pracovne do noci pryc. absolutne chapu, jak se citis. a je hrozne, jak se dva lidi, kteri si byli blizko, ublizuji a citove se zranuji. ale tak to je. myslim, ze je to spatne urcenyma hranicema v zacatku. a samozrejme zatez zkraje vztahu. a jeste- v pul devate je to na Tebe pozde. a jaky ma cas partner? no ten, kdy budes s detma Ty. to znamena. Ty od sedmi do osmi, on od osmi do deviti. v tom udelat poradek, kdy chodi spat deti. on ma prece volno, kdyz uspavas, ne? uspavas zaroven obe deti? kdyz budes od nej pryc, bude na Tobe viset naprosto cely vecer. a ze to vyborne znam- nemam dve tela, ctyri ruce... takze me drazdi, ze jedno ditko plaka, nez obsataram druhe (ale ted uz to zacina byt lepsi 🙂) tak napis, kde bys mohla tyden pobyt, at chlapec premysli, jestli chce byt sam nebo CHCE NA VZTAHU PRACOVAT. ta poradna bude mozna nevyhnutelna. vzdelani a sex, prosim, jo?
@onlyhuman O svěření dítěte do péče lze zažádat před rozvodem. Vlastně je to naopak tak, že tě nerozvedou, dokud není vyřešeno, jak to bude s dětmi. Pokud je manžel pracovně velmi vytížený a děti na něj nejsou moc zvyklé a navíc jsou ještě maličké a ty jsi celkově vzato v pohodě (netýráš je, nepiješ, nefetuješ, nezanedbáváš je...), tak je nepravděpodobné, že by byly děti svěřeny do péče otci. Na to, že si na sebe manželé vymýšlejí a kydají na sebe špínu, na to jsou u soudu zvyklí. Samozřejmě ti nikdo nemůže stoprocentně zaručit, že zrovna tvému muži se nepovede přesvědčit soud o tom, že jsi špatná matka, ale je to málo pravděpodobné (pokud jí opravdu nejsi). Dokud není soudně určena péče o dítě, tak na tu péči mají právo oba, takže to teoreticky může být problém. Proto bys měla dát co nejdříve k soudu návrh na svěřené dětí do tvé péče a nejlépe ještě předběžné opatření. Zároveň můžeš dát i předběžné opatření na výživné. Výživné se stanovuje zpravidla dle výdělku, věku dítěte a počtu dětí. Jsou na to vzorečky. Na netu můžeš najít kalkulačku, kde bude přibližná hodnota výživného. Dle informací, které jsi zde poskytla, mi kalkulačka ukazuje, že dohromady na obě děti můžeš dostávat od 7200 do 10400. Příspěvek na bydlení závisí na tvých příjmech, nákladech na bydlení a na tom, v jak velké obci bydlíš. Kromě příspěvku na bydlení pak ještě existuje doplatek na bydlení, někdy má člověk nárok jen na jeden z nich, někdy na oba. Vzhledem k tomu, že je to individuální, tak doporučuji zajít na Úřad práce a tam uvést konkrétní informace a oni ti tam řeknou, zda bys měla na příspěvek nebo doplatek nárok (pozor, každý z nich se vyřizuje na jiném oddělení) a kolik by to případně dělalo. Vyživování manželky je také možné, ale ne vždy to projde, ale zkusit to také můžeš. Každopádně bych asi zašla na ospod, kterému by ses beztak nevyhnula, a vysvětlila bych jim situaci a vše si tam nechala vysvětlit. Můžou ti tam také poskytnout vzory návrhů, zkontrolovat ti je, poradit ti s hledáním bydlení atd.
@onlyhuman jen vyhrozuje... deti nedostane. zajdi na ospod a tam zazadej o svereni deti do pece. tam Ti i poradi, co dal. hypoteku mozna v potaz brat nebudou, ale s alimenty je to vzdy nejiste. ze Te urazi- leci si sve ego, ktere trpi take tim, ze Te neudelal stastnou. otazka je, jestli nemate kritickou dobu, protoze dve deti za sebou a to mensi jeste nechodici- zena je v trvalem stresu a manzel si to predstavoval uplne jinak a samozrejme vubec nevi, jak narocne obdobi zena proziva a zvlada. mozna by nebylo spatne (pokud by jeste byla sance na zachranu vztahu) si v klidu promluvit. rict mu, ze jsi se rozhodla uz dal v tomto manzelstvi netrpet. rict, co Ti vadi. pobidnout ho, aby rekl, co vadi jemu. proste si se vzajemne otevrit, co kdo cekal a cim je zklaman. mozna i manzelska poradna? sehnat nejakou psycholozku, hodne jich je na pojistovnu. pokud Ti neni uplne odporny, zkusila bych to z uplne jine strany. dat nenapadne ultimatum. urcite neco resi, kdyz ma potrebu se do Tebe obouvat. pokud zachrana neni mozna, nahravej si na diktafon (900kc), jak se k Tobe chova... pozdeji lze pouzit pro soudniho znalce... mej svedky jeho chovani, prip. i volej policii, kdyby neco vaznejsiho... precti si o psychickem domacim nasili.