Ahoj, mám dvě děti , 19 a 17 let.
Doma to dlouho neklape a nemůžu tu být s manželem, zabíjí mě to i když bych chtěla odejít chtěla bych odejít s dětmi, těm se ale nechce. Nevím co mám dělat 😟 chtěla bych je s sebou, ale nevím kam jít , nevím jestli jít když se mnou nepůjdou a nevím co s tím mám dál dělat 😟
Řešili ste někdo podobnou situaci?
Jako možná to ode mne bude znít cynicky, ostatně já mám ještě dítko malé, ale v 19 jsem stejně jezdila z výšky domů 1x za měsíc, případně 3 týdny, takže bych si moc nelámala hlavu s tím, kde budou, protože s trochou štěstí (a to myslím vážně, podle mě je lepší, když se dítě osamostatní v tak nějak rozumném věku, a to mám své rodiče opravdu velmi ráda) tam stejně dlouho nezůstanou.
@katkatkaa A domluvit s manželem "svobodu", vysvětlit, že situace je taková a budete mít každý svůj život, ale žít budete zatím ještě všichni pohromadě, dokud děti nevylétnou z hnízda? Ale jen nápad, manžela, Vás neznám a každej člověk nesnese byť jen tu myšlenku natož to zrealizovat, držím moc palce.
Deti mas dospele, asi bych nevahala
@katkatkaa Zdravím, určitě to není lehké. Ale děti chápu, jsou ve stávajícím bydlišti doma a stěhovat se s matkou někam do horšího se jim nechce (protože pokud ani nevíte, kam jít, tak to nové bydlení asi ve finále nebude nějaký zázrak). Nevím, jestli jste z velkého města, nebo menší obce, jestli se nabízí jít do nájmu městského bytu, jak jste na tom finančně. To zvažte. Ale každopádně bych děti už do toho netahala, nedělalo by to dobrotu. To, že váš odchod nějakým způsobem zamává vaším vztahem s nimi, je ale jasné. Máte aspoň někoho, kdo je při vás a pomůže vám, nebo na to budete úplně sama? To je taky důležité, až budete sedět sama v garsonce a bude vám smutno...
Děti jsou už dost staré, aby se mohli rozhodnpť samy. Nemají už přece 10 let, kdy nechtějí jít, tak jejich nech. Kontakt a osobně se s nimi můžeš setkávat tak, či tak 🙂
@katkatkaa já bych bez dětí asi taky nedokázala odejít, i když už jsou velké, takže tvé dilema chápu. Je to s manželem neúnosné v jakém směru? Pokud je to o tom, že tě bije, ponižuje, tak bych šla okamžitě, pokud je to " jen" ve formě, že jste spolubydlící a už si nerozumíte, tak bych si asi žila svůj život, ale bez dětí bych se neodstehovala.
Poslední měsíc,je to o tom že me kontroluje jak kdybych byla ve vězení ve vlastním domě, naboural se mi do Messengeru, vyvolává do práce, vypustil mi kola u auta, vozí a odváží me do práce,a přitom celé to začlo nevěrou z jeho strany. Poslední roky věčně nebyl doma a poslední dva roky jsem šťastná s někým koho jsem potkala.v okamžiku kdy nedávno konečně zjistil kdo to je začal vyhrožovat že mu ublíží a celá tahle mašinérie kolem, mám strach o přítele aby mu neublížil a chtěla bych aby šli děti se mnou. ale nechtějí, nevědí proč se to vše děje a stalo.kdyz vychazim z práce tak jen s tím že tam zase bude čekat
Nenutila bych je. Stejně za chvíli půjdou svou cestou.