Nuda v manželství. Jak to řešit?
Ahoj, s manzelem jsme spolu pres deset let. Ja jsem momentálně na rodicaku, malej ma temer dva roky a me strasne ubiji ten stereotyp..a hlavne manzel skoro nemluví, nezajima se..a ja uz s nim nechci travit cas, ptze me to desne nebavi..takze zdrham na cviceni, za kamoskama a tak..a ted nevim, jestli je to normalni krize, ptze jsem s ditetem doma anebo to tim neni.. kdyz jsem manzelovi neco rekla, tak se chvili snazil a ted zase nic.. myslim, ze kdybych prestala mluvit ja, tak si toho asi sni nevšimne.. zazil jste to nekdo, jak se to vyresilo? Diky za reakce 🙏
Jako obe obdobi na rodicaku byly velky zkousky vztahu, u nas se to dost zlepsilo mym navratem do prace a systematickym vytvarenim casu pro nas, jako jako pro partnery tak pro celou rodinu
Ja si prave taky rikam, ze kdyz budu zase zpatky v kolektivu, ze se budu citit lip a to se odrazi i na vztahu..ale je fakt, ze hlidani mame malo a pres noc nemame sanci...coz je taky dost na prd.. tak budu doufat, ze se to casem zlepsi🙏🙏
Z vlastní zkušenosti vím, že je potřeba o tom hlavně mluvit, protože já to furt nechávala nějak plynout a čekala na změnu a dost se nám to nevyplatilo, teď po letech fakt bojujeme o záchranu vztahu. Věř mi, že kdybych to mohla vrátit zpět tak se nenechám ničím udyndat a prostě na rovinu věci řeším (ušetříte peníze za párové terapie 😀), sedněte si, proberte si všechno, klidně na dřeň, udělejte si spolu společný plán pro dva
A co jít všichni na výlet nebo na dovolenou?A mluvila si s ním o tom?
A mate aj nejaky cas pre seba ako partneri? Zajist si rande? Kino, restaurace a pod? Lebo to je podla mna dolezite, nespadnut do toho stereotypu ale stale si vedet spravit aj ten cas jeden na druheho. Vystupit z tych zajetych koleji a jednou za cas jet nekam sami ☺️ Nam toto dost pomaha.