Dobrý den. Rozvadim se jeden z důvodu byla i výchova syna rozdílné názory a tak synovi je 8 let chodí do první třídy našla sem si přítele a strašně si rozumí syn ho má rád a teď řešíme jak mu má vlastně říkat? Strejda? Kámoš? Říkají si kámo ale já si myslím že to není dobrý kvůli autoritě otázka zní jak zpravne postupovat? Má se zapojovatvdo výchovy hodně ? Jak mu má říkat ? Bojíme se aby to na něj nemělo nějaký dopad nebo aby pak poslouchal ?
Já jsem partnerovi mámy říkala normálně křestním jménem. Tátu má syn jen jednoho. Podle mě oslovení nijak nesouvisí s úctou, vztahem...
Když sem se s manželem dala dohromady tak jeho dětem bylo 9 a 1 rok - dcera dnes už 17 mi říká Maruško a syn dnes 9 nejvíc asi teto. Jinak co se týče výchovy - protože v tý domácnosti žiji tak mám taky práva a povinnosti tzn. u nás vychovávám taky - nějaký není tvůj tak mi nemluv do výchovy, už bych u nich nebyla, jestli mám spoluživit, prát, uklízet a vařit i pro děti, tak mám taky právo říct, jak se mají ratolesti v naší domácnosti chovat! A co se týče trestů tak ty sem snad až na jednu drobnou výjimku vážně řešit nemusela. Když byly malýmu asi 3, tak sem mu ekla ažť něco nedělá a on na mě ze vsteku plivl, tak sem mu jednu bezrozmyšlení střihla (samozřejmě malou - ani nebrečel) a vyčinila, že tohle dělaj jenom prasátka. Nutno podotknout, že jedinej, kdo se zarazil, sem byla já - malej to vzal jako hotovou věc. evidentně sem nebyla první, kdo mu to takhle vysvětlil 🙂. Vztah se tím mezi námi rozhodně nezkazil. Myslím, že jedinej, kdo si to pamatuje jako selhání - jsem já.
Ja som nevlastnej mame hovorila menom. Neznasala som dobre, ked ma vychovavala, brat to iste (mal 8 akurat ked k nam do zivota pristala) a strasne som voci nej kvoli tomu s otcom bojovala, stale som mu totiz vycitala, ze vychovavat ma ma on a nie ona. Rokmi samozrejme viem, ze fungovat sa tak neda, ale neznasala som, ked na mna vobec zvysila hlas, nieto este aby ma nedajboze udrela alebo nieco podobne. Ale u nas bol skor problem, ze nas nevychovaval otec, napriklad, ked sme boli na dovolenke a s bratom sme sa zatulali v muzeu a nestihli sme dojst vcas na miesto, kde sme sa mali stretnut, tak nas "vyhresila" ona namiesto otca a to ma strasne vytacalo, v puberte som sa s nim kvoli tomu strasne hadala. Rovnako neskor, trebars porusenu vecierku, riesila ona a otec mlcal. Za mna je v prvom rade dolezite aby sa k tomu postavil zodpovedne rodic, k vychove a tak a cely ten vztah dobre "zorganizoval" a svojim sposobom viedol dobrym smerom. S autoritou napriklad voci tetam, starym rodicom a tak som nemala problem, nejakym takymto sposobom by sa mal nastavit aj vztah dietata k dospelym - keby som neviem, napriklad kopla od zlosti v detstve svoju babicku alebo tetu a otec by na mieste bol, riesil by to on, ale keby tam nebol, tak by to riesila babicka a ze som od nej asi 2x dostala aj na zadok a nevadilo mi to. Rovnako ako pravidla sme museli respektovat aj s pribuznymi a ti ich mohli vyzadovat. Ale dieta by malo vediet, kto je jeho rodic a ze ten primarne robi rozhodnutia ohladom vychovy.
Ještě upřesním že otec už 4 měsíce nezájem úplně neviděl neslyšel o něm nic a pochybuju že se to nějak změní proto to teď řešíme jak vlastně zpravne postupovat aby to na něj mělo co nejmenší dopad
Nechala bych na synovi, jak mu chce říkat. Ony většinou děti časem dojdou k tomu tati. Pokud to tak cítí, pokud je partner s ním a tak... klidně ať mu zatím říká kámo. On se dřív nebo později bude muset do výchovy zapojit. Prostě se tomu nedá vyhnout. Nechej tomu volný průběh, neřeš to. Dělejte to přirozeně, postupně, pomalu, podle toho, jak bude dítě reagovat.
Jménem a časem se uvidí .... 😉
Ahoj, také mám děti z předešlého vztahu a nového partnera. Pro děti byl od začátku strejda. Jejich bio otec se moc nezajímá a syn sám od sebe začal říkat tati - nikdo ho nenutil , řekla jsem mu ať mu říká jak chce, zlobit se na nej nikdo nebude. (Syn 11.let a dcera 8.let) ta pořád říká strejda, prý se stydí 🥰🤣
Hlavně nenutit a ať mu říkají jak sami chtějí ❤️
Já bych to nechala na dítěti a zaleží jaký má vztah s biologickým otcem. Já se s bio otcem nestýkala, pak si máma našla přítele a po čase jsem mu říkala tati, přišlo to tak nějak samo... Myslím, že ani není dobrý, říkat synovi , jak mu má říkat, ono to přijde časem samo..
Určitě jménem.
Jménem.
Dcera 3,5 rika pritelovi jmenem i kdyz za jeho zady rika tata Kuba :D , nekdy ji to ulitne a rekne tati. Jemu to nevadi, sam to tak mel a ma "dva taty". Vychovavame oba. Je divocejsi a kdyby nechal vychovu jen na me, tak mu bude skakat po hlave..
Jednoznačně JMÉNEM jak je již zmiňováno výše 👍
Oslovovat jménem, zapojovat do výchovy jen velmi přiměřeně, přece jen už je 8letej kluk, žádné mimino,vychovaný je už nejak.
Jsem rozvedená a děti říkají příteli strejdo, strýčku...Ale přítelkyni svého otce mají zakázané říkat teto, té MUSÍ říkat jménem. Což já trochu nechápu, ale je to jejich rozhodnutí a nemluvím do toho. Děti jsou poměrně malí 6 a 9 a přijde mi divné, aby na něj volali jen jménem.
Říkala bych mu jménem, nebo třeba i nějakou přezdívkou, každý si najde to svoje oslovení.
Jménem. Vychovavat ty a otec, přítel spíš vzorem, chlapskou fér promluvou, určitě ne tresty