Ahoj všem. Chtěla bych se zeptat na zkušenost těch, které mají vztah s partnerem s dětmi z předchozího vztahu. Jakým způsobem se vyvíjel váš vztah a jak jste se vyrovnávali se svou pozicí? Já jsem s partnerem 3 roky. Ze začátku, kdy vztah nebyl pro mě tak vážný, to bylo v pohodě, ale čím jsme spolu déle, tím je to paradoxně pro mě horší. ☹ Nějak se stále nedokážu smířit s tím, že už se "nezbavím" partnerovy exky. Mám občasné výkyvy, kdy je vše v pořádku, a pak se exka zase ohlásí, a vše je v háji 😠 Zlepšilo se to časem u vás (např. s příchodem společného dítěte), nebo je to ještě horší?
Děkuji za zkušenosti.
Ahoj, já mám chlapa se dvěma dětmi z předchozího vztahu. Nebyli svoji, ale byli spolu skoro 11 let. Ze začátku to bylo taky takový v pohodě, jezdila jsem k němu jen občas a s děckama se moc nevídala. Jenže on je měl každý víkend, takže to mi začlo vadit, protože jsem chtěla být o víkendu občas i jen s ním, což je asi normální. Pak jsme se domluvili, když jsem se k němu nastěhovala, že je budeme mít jednou za 14dní (plus on je má ještě dvakrát v týdnu krom toho víkendu a to pravidelně). A jakš takš to fungovalo, ale bydleli jsme v jednopokojáči, takže když u nás děti spali, bylo to celkem nahouby se tam vejít. Teď už jsme svoji, máme dům, takže i víc prostoru a jde to líp. Neříkám, že se mi všechno líbí a že se vším souhlasím, ale děti jsou napořád a s tím nic neuděláš. Pokud s tím chlapem chceš být, musíš si na zvyknout, nejlíp z toho i těžit a snažit se...takže asi tak 😉. Jsme spolu už skoro 5 let a čekáme mimino, tak uvidíme jak bude vše pokračovat 🙂
ahoj. já se nad tím hlavně snažila nepřemýšlet ve smyslu špatné pozice, ač to tak v reálu pro mnoho žen je. prostě nikdy nebudeme ty první. naopak ty první svým způsobem budeme mít na vždy ve svém životě. ono je to asi i o povaze té druhé a o tom, jak si to poskládá sama v hlavě. samozřejmě velkou roli hraje i partner a jeho ex, i děti. je fakt, že jak píšeš...ty začátky mě moc netrápily. kdyby bylo její chování stejné jako na začátku i teď, tak už by mi to vadilo hodně. u nás byl největší zlom ve chvíli, kdy se ex znovu vdala, teď mají i dítě. vše se časem uklidnilo. ono vžijme se do těch prvních. pro ně to taky není kdo ví jak příjemná situace. s příchodem společných dětí nečekej zlepšení. spíš naopak. dítě je nápor i pro páry s čistým štítem. ne potom, když se toho řeší za pochodu více než jen nové miminko. navíc pro partnera se dalším dítětem nic moc měnit nebude. za to pro tebe hodně, skoro vše. s námi to cloumá mnohem víc. pro něj je to "jen" další dítě v řadě, pro tebe to bude tvé první. jak vycházíš s jeho dětmi? jak si představuješ budoucnost jeho děti vs. vaše děti? co vám ex dělá tak hrozného, že píšeš nezbavím se exky? no jako zbavíš...až děti odrostou a začnou být víc svými pány. ale i tak...představ si, že budou vztahy dobré a jednou se děti budou vdávat, ženit, slavit kulatiny...budou chtít mít na takové události oba rodiče. je potřeba si toho ujasnit a zaujmout zralý postoj v mnoha věcech. ale nikdo to za tebe neudělá. ale, když se chce, tak to jde 😉 my jsme spolu 8 let. a nevlastní synek už je puberťák, mám dvě nevlastní děti a dvě společné. a mají spolu nádherný vztah a to je asi to nej, co se mi v životě povedlo 🙂 snad jim to vydrží do dospělého života
@degial kolik je ti roku a co presne ti dela jeho exka? Ono jinak to budes snaset ve 20, jinak v 25 a jinak ve 30 a uplne jinak jako unavena a vystrasena prvorodicka.
@blahova_andrea S dítětem vycházím dobře, má mě rád. Jen jsem si na sobě všimla, že na začátku, kdy to bylo takové víc free, tak jsem se kolikrát na malého i těšila a chtěla ho brát všude s námi, poslední dobou se na něj ale moc netěším a nebaví mě se o něj starat. ☹ Prostě bych čekala, že se můj vztah k dítěti bude časem prohlubovat, ale ono je to spíš naopak. Je teda fakt, že u nás není tak často, tak na něj prostě asi nejsem zvyklá... Exka nedělá nějaké větší problémy, ale štve mě jejich přátelský vztah...
@koordinatorka_odboje Je mi 30 let... a exka nedělá nějaké velké problémy, ale občas mě prostě něco vykolejí...např. když volala mému partnerovi, když jsme slavili Štědrý večer, že má něco s PC a nutně potřebovala poradit, apod...
@degial věř že je lepší přátelský vztah mezi nimi, než naopak. U nás je to tak, že se nesnáší a odserou to všichni okolo. Ale že se do vás naváží ve Štědrý den, to by mě štvalo taky a dost. Na to by měl mít zas koule tvůj muž a vysvětlit jí to, že si to nepřeje. Taky mě naštvalo, když ten můj pro ex opravoval auto, ale zase to dělal pro to, aby se děti dostali domů, ne pro ni no...
@lassii Právě že partnerovi to nepřišlo nějak v nepořádku, protože se zároveň ptala, jak se má dítě. Měli jsme kvůli tomu akorát zkažené Vánoce, protože partner to ani na mou výslovnou žádost nechtěl řešit. Nakonec se teda rozhoupal a řekl jí to, tak už tolik nevolá, ale přijde mi, že to musela udělat naschvál 😠
@degial chápu, že příliš přátelský vztah tě děsí, ale věř mi, že mnohem horší je, když je ten vztah nevraživý. že se ti neprohlubuje vztah s dítětem není nic divného. my si taky byli jinak blízcí, když byli maličcí a byli u nás častěji a jiné je to teď, když jsou větší a tolik mě nepotřebují. není to o tom, že by mi vadily, že bych je neměla ráda, ale taky už nejsem tak akční, nevymýšlím programy, neplánuji veškerý nás program podle toho jestli je mít budeme nebo ne. musím žít taky pro své děti a ne jen podle ex a těch starších. ale když jsou u nás, tak jsou všichni moji. se všemi si povídám, všem pomůžu, poradím, pohladím, koupím zmrzku...ono nejde o to, aby jsi to cítila stejně, ale aby oni nepociťovali co občas cítíš. já si to nastavila tak, že logicky jsou na prvním místě mé vlastní děti. ale pokud mám i nevlastní, tak nesmí cítit rozdíly, nesmím je odhánět, ignorovat, zakazovat jim, co ti moji mohou apod. buď ráda, že tvůj muž dokáže s ex vycházet. je to jeho dobrá vizitka.
@degial to mě taky teda 🙂
můj chlap s ex zjevně nerad komunikuje, komunikuje výhradně o synovi. Když na něj zkoušela, že by něco potřebovala a nijak se to netýkalo syna, řekl jí něco na způsob, že to má teda blbý, že každý má své starosti a nazdar. Vždycky slušně, ale jasně se od ní a jejích věcí vymezil.
taky mi dřív vadilo neustálé volání. třeba takové neschopnosti jako výměna baterek v ovladači 😀 no je to za námi. každá máme svoji rodinu a neprudíme se. ale u nás dost situací zachraňují přítelovi rodiče. nebýt těch, tak věřím, že by u nás bylo větší dusno
u nás je situácia trochu iná, žena mužovi zomrela, ale mal potom ešte partnerku.. tá sa mu ozývala ešte aj keď som bola tehotná a snažila sa mu vysvetliť, že som na deti mladá a že ich nezdvládnem vychovávať.. už sa síce vydala a ona má tiež svoje 2 kluky, ale doteraz sa snaží kontaktovať muža a aj kluky a volá ich k sebe.. po 3 rokoch tam boli teda na jednu noc, ponúkla som sa, že ich odveziem, nech praskne... ani nepozdravila, len čumela.. spolu s mužom sme ich aj vyzdvihli.. ale stále sa snaží byť v kontakte, aj keď to nie sú jej deti a boli spolu len 3 roky. Takže sa snažím to už ignorovať a hotovo. Inak to proste nejde, musíš si to v hlave zrovnať sama. Nikto iný ti s tým nepomôže. A príchod dieťaťa? Určite situáciu nezlepší. Nie sme v romantickom filme. Miminko je fakt záprah, Tebe sa zmení život úplne, nebudete mať na seba toľko času, stres atď.. takže vôbec ale vôbec nedúfaj, že tým by sa niečo vyriešilo. Musíš sa ukludniť sama a veriť tomu, že keď tú bývalku opustil, tak mal na to dôvod. A tým to končí. Je s Tebou. Tečka. Nič viac, nič menej. 🙂
@degial ono asi nejvic zalezi na tom, jak se k tomu postavi ten chlap.
, jak vytyci hranice. Ale porad je to lepsi, nez kdyby byla zahorkla, smirujici a meli byste neustale na krku soud o zvysovani alimentu. Jestli jste vsichni normalni, tak to bude v pohode.
@degial tak to je potom jiná. Bývalce by prospělo najít si chlapa, to by vás pak tolik neobtěžovala. Tohle by měl hlavně váš partner utnout. Pokud se to netýká dítěte tak nevidím důvod proč by s ní měl víc komunikovat. Nevím jak staré dítě to je, ale u nás i telefonáty probíhají tak, že pokud vyloženě přítel nemá něco na srdci co říct bejvalce, okamžitě po zvednutí telefonu chce k telefonu malýho. Takže se ti dva spolu skoro vůbec nebaví 🙂
@syrinxka To já si uvědomuji, že je to o tom, jak si hranice vytyčí přítel... Ale v tom je právě ten problém, protože on ty hranice má dost rozvolněné a chtěl by se přátelit. Ideálně kdybychom byli kamarádky i my dvě, což já nesnesu. Vždycky, když si jde vyzvednout syna, tak jde k ní do bytu a pokecají o všem možném... Ona se mu svěří s ledasčím a on jí teda taky... 😒 Musela jsem si už na začátku vztahu vymoci, aby se jí laskavě nesvěřoval ohledně našeho vztahu. Ona na to jeho přátelství velkoryse skočila a dokonce partnerovi navrhla, že bychom mohli společně všichni na výlet 😲 A ty její telefonáty, kdy doslova kňučí mému partnerovi do telefonu, jak se jí strašně stýská po dítěti, místo, aby chtěla k telefonu dítě, tak se vykecává s partnerem... Fakt nechápu...Přitom od něj odešla ona... Ach jo, když to po sobě čtu, tak mám sto chutí s tím vztahem praštit ☹
Chlap není v jednoduché situaci, je to matka jeho dítěte, asi se snaží za každou cenu chovat vstřícné. Můj chlap z toho naštěstí vyrostl, s matkou se snaží vycházet, ale stanovil si hranice.
@degial ja mam partnera s 11 rocnou dcerou, ktoru ma v striedavej strarostlivosti a spolocne 4 mesacne mimi k tomu. s byvalkou vychadzaju velmi dobre, a boli sme aj na par spolocnych akciach. Zo zaciatku som z toho bola mierne mimo, ale potom som si uvedomila ze vlastne je to okej, naj kamosky nebudeme ale aspon nie je zo ziadnej strany nejaka negativita. No a co sa tyka partnerovej dcery, vychadzame spolu fajn, ale asi to nie je az taky matersky vztah.. uvidime, co prinesie jej zacinajuca puberta, zase nemam potrebu jej nahradzat matku, skor byt kamoska..ono teraz sa aj tak logicky venujem mimcu, ktore to potrebuje ovela viac, mozno sa to da pokladat za rozdielny meter..v kazdom pripade silit akekolvek vztahy nema zmysel.
@degial a proc ti vadi, ze jsou s ex v pratelskem vztahu? Jsou to rodice od ditete a je lepsi (zadouci), kdyz jsou v pohode a bavi se spolu. Pokud ti tohle vadi, nemela sis nic zacinat s clovekem, co uz mel zenu a ma s ni dite. Prijde mi, ze tvoje zarlivost je spis znamenim toho, ze mu neduverujes a promitas sve pocity a strachy ze sveho vlastniho hypotetickeho selhani do nej. Jestli je pro tebe jeho ex hrozba, tak vas vztah neni tak pevny, jak se snazis si malovat.
Sme s manželom roky, z toho necelý rok manželia. On má dve deti z predchádzajúceho manželstva v striedavej starostlivosti a spolu máme ročné dvojčatá. Čo sa týka ex, zo začiatku to bolo trochu psycho, kedykoľvek sa videli osobne, z jej strany prišla scéna, vrieskavala mu do telefónu.. Teraz je to lepšie, má za tú dobu už tretieho priateľa a sú vždy také fázy - keď nás ignoruje (čo by bolo fajn, keby sme sa nepotrebovali aspoň úplne základne organizačne dohodnúť ohľadom detí), keď je na neho hnusná a rýpavá a keď je strašne nad vecou, telefonuje mu 20 minút a chváli sa, ako sa má skvelo. Keby som si mohla vybrať, bola by som najradšej keby boli schopní sa dohodnúť na veciach okolo detí a zároveň by neboli najlepší kamoši, proste odtiaľ-potiaľ 🙂. No a vzťah s deťmi mám myslím veľmi dobrý, samozrejme niekedy to býva aj veľmi ťažké. Snažím sa byť dobrou macochou a mám ich úprimne rada, čo ale neznamená, že mi niekedy nelezú na nervy, nevytočia ma a neželám si, aby sa už ten týždeň skončil. Každopádne pomáham s úlohami, nakupujem oblečenie, plánujem výlety, varím čo im chutí, vypočujem a pohladím, beriem ich k doktorovi... Niekedy si ale musím pripomenúť, že sú nevlastné, nemožem sa nechať rozhodiť napr.tým, že využívajú drobné klamstvá, aby si uľahčili život a ako prioritu mať svoje deti. Navzájom sa vlastné a nevlastné majú rady, ale je medzi nimi už dosť veľký vekový rozdiel, takže nemusíme riešiť žiadne hádky o hračky apod. Čo sa týka nejakej zmeny po narodení vlastných detí, tak na sebe sledujem, že veľmi pozorne dohliadam na nejaké nespravodlivosti, ktorých by sa manžel dopustil a párkrát z toho bola menšia hádka. Tiež ma trochu mrzí, že zatiaľ čo pre mňa sú moje deti prvé a všetko prežívam, u neho je to ako u 3. a 4. dieťaťa trochu menej vzrúšo. Tým nechcem povedať, že by ich nemiloval, to vobec nie, je skvelý otec. Ale pri porode už bol, prvou mrkvičkou už kŕmil, zažil prvé vyčúranie na nočník... 🙂 K tomu prijatiu mojho postavenia - mne veľmi pomohlo, že ma krásne prijala manželova rodina a máme krásne vzťahy, vzali ma medzi seba jeho kamaráti, manžel ma z vlastnej iniciatívy požiadal o ruku a vzali sme sa a tak sa necítim len ako nejaká záplata po predchádzajúcom vzťahu.
@beetlejuice1666 No, to už vím taky, že byla blbost si něco začínat s chlapem s dětmi, dost toho lituji. Nejsem asi dostatečně tolerantní typ, který by se nad to dokázal povznést...Náš vztah není zdaleka pevný, několikrát už jsme se rozešli, ale zase to nějak slepili... ☹
@degial prave sis odpovedela na otazku. Problemem nejsou deti tveho partnera a ani jeho ex. Problemem je on sam a vas vztah k sobe. Poloz si otazku, proc to mezi vami neni stoprocentni a s tim pak pracuj.
@degial přesně tak, je potřeba si ujasnit, jestli to vidíš tak, že se to do budoucna změní (ale myslím, že to vidíš jasně). Ty hranice by měl nastavit přítel. Pokud on na stýkání se s ex nevidí nic špatného, věř, že až se Vám narodí miminko, on to bude vše probírat i s ní, může za ní s miminem pak jezdit, když tě bude chtět nechat doma odpočinout, atd., a to by tě žralo ještě víc. Určitě by to měl vědět, ale jestli si myslí, že je to o.k., nezměníš to. Přinejlepším ti to prostě přestane říkat, kdy se s ní viděl, což je ještě horší. Měla jsem taky takového, který se kamarádil snad se všemi svými ex-přítelkyněmi. O to víc on nemůže pochopit teď mě, já budu jeho ex-manželka brzy (rozvádíme se), že já se s ním nijak přátelit ani trávit volné chvíle, ani sdělovat mu svoje pocity ohledně ničeho, co se netýká dcery, nechci. Chci být jen čistě na bázi - rodiče společné dcery a komunikovat s ním jen ohledně našeho dítěte. Víc mě o něm nezajímá..
@degial to by se mi taky nelíbilo, ale v první řadě je potřeba to vysvětlit partnerovi a on se k tomu musí postavit a vyhranit vůči ex jasná pravidla. pokud jste ve vztahu tři roky, máte kupu problémů a jen to pořád lepíte, tak bych se fakt asi zamyslela nad tím, zda mi za to ten vztah, chlap stojí. zda takto chci žít, zda takto mohu být spokojená a případně odešla zavčas
@degial Z pohledu exky: S exmanželem máme společnou dceru. Ex má přítelkyni (nebydlí spolu kvůli práci, scházejí se o víkendech), já mám svého současného partnera, se kterým mám další dvě děti. Ex a já spolu budeme mít vždycky něco společného, a to je naše dcera. My dva spolu po rozvodu vycházíme paradoxně líp, než dokud jsme byli manželé. Nemáme problém spolu mluvit i o jiných věcech než je dcera, on se mi svěřuje se svými zdravotními problémy, které má, prostě proto, že ví, že já mu budu coby zdravotník rozumět. Jeho přítelkyně na mě žárlí. Objektivní důvod nemá, co ona sama považuje za důvod, to netuším. Je teda pravda, že s ex si nevoláme kvůli pokecu v době, kdy je on se svou přítelkyní nebo já se svým partnerem. Ale nemáme problém jít na společnou akci, pokud naši partneři nechtějí s námi - máme spolu za těch 8 let manželství společné přátele a ty přece neodstřihne ani jeden z nás jen kvůli tomu, že jsme se rozvedli. Jo, tohle je o pochopení a toleranci ze strany nových partnerů, protože logicky nikdy nebudou těmi prvními, když už my máme dítě. A z mého pohledu je vždycky lepší, když spolu rozvedení rodiče komunikují, než když se hádají.
Tvůj problém bude v tom, že Ty stále vidíš exku jako soupeřku, a podle toho se chováš. Jak to je mezi Tebou a Tvým přítelem, víte jen vy dva, jestli jsi pro něj jen "náplast" po rozchodu, tak to nikdy fungovat nebude, jestli Tě bere jako novou partnerku se vším všudy a chce s Tebou utvořit novou rodinu, tak se exky bát nemusíš. Každopádně byste si především měli sednout spolu vy dva a vyjasnit si, co od vztahu očekáváte a jak to vidíte do budoucna. On by měl svou komunikaci s exkou usměrnit tak, aby tím netrpěl váš vztah (jako jet jí spravovat PC a podobně na zavolání je už trochu mimo), Ty se musíš smířit s tím, že exka bude do jeho života svým způsobem patřit už vždycky, protože je spojuje jejich dítě. Pokud toto tolerovat nechceš, tak se s ním rozejdi a hledej si jen přítele bez závazků.
Vztah s chlapem s ex a dětmi klade zvýšené nároky. Pokud se na to necítíš, vycouvej.
U nás v ničem problém není. Přítel se s ex a jejím partnerem přátelí, dobře vycházejí,i já v pohodě vycházím s celou její rodinou. Pro děti je to jedině dobře. Zpočátku jsem ty vztahy nechápala ( sama se svému ex moc nesvěřuju,se vztahem vůbec ne,volám mu vyloženě kvůli dětem a od rozvodu se s jeho rodinou vídám jen když se náhodou potkáme. A to jsme spolu byli 11 let), vadilo mi že ví že se mnou chodí,že se spolu u tom vůbec baví..Ale zvykla jsem si, necítím se ve vztahu nejistě a vycházíme všichni dobře. Máme štěstí že nám to funguje napříč,mezi dospělými i dětmi,snad to bude trvalé. Jsme spolu 3,5 roku.
Jsem ex a můj exmanžel má partnerku, se kterou se stará o naše dvě děti při střídavce. Ráda bych se zapojila s názorem z druhé strany 😀 Ne všechny exmanželky a maminky jsme dravé saně a zrůdy 🙂 Berte nás prostě jako nedílnou součást a taky slepě nehltejte, co Vám náš muž řekne 🙂 Věřte, že všude jeto stejné 🙂 Exmanželkám jde o děti ( snad ) můj ex má sice mladou bezdětnou pipinu 😀 ale jsem za ní ráda, má kluky ráda a chová se k nim snad hezky. Zaplať pánbůh za ní 🙂
U nás to bylo tak, že přítel má syna z prvního manželství kterého vídal cca 1x za 14dní, já jsem měla s prckem dobrý vztah, nebyl žádný problém. Sám se malý ptal kdy se zase uvidíme apd. ale to se evidentně nelíbilo bývalce a postupně k nám přestala malého pouštět, furt nějaké výmluvy a tak jsme teď už malého neviděli skoro rok. S přítelem máme společnou holčičku a ta viděla nevlastního brášku jen jednou. Docela mě to mrzí. Ale můj chlap s tím nehodlá nic dělat a já mu do toho kecat nehodlám. Je to jeho syn. Asi hodně záleží jak moc jste v kontaktu a jak moc bejvalka prudí a jak se k tomu staví váš muž. Můj chlap si to s naší společnou dcerkou dost vynahrazuje, že nemá možnost být tátou synovi. Mě spíš trápí budoucnost, jak to bude s dědictvím apd.