Nevlastní děti. Jak se s nimi sblížit?
Nedávno jsme se k sobě s manželem nastěhovali spolu s jeho dcerami z předešlého vztahu. Dcery (dvojčata, 14 let) mě ale nemají moc v oblibě.
Na začátku našeho vztahu (rok zpátky) nás málem rozdělily. Vymyslely si, že se přes jejich otce snažím jen dostat k jeho kamarádovi a že ho vlastně vůbec nemám ráda. Vzhledem k tomu, že by byl kvůli manželově společenském postavení tenhle scénář možný, věřil jim. Naštěstí se ale všechno vyřešilo.
I přes mojí snahu se sblížit, mě nevlastní dcery stále nemají rády. Máte nějakou radu?
Já bych ti krom shora uvedeného doporučila ještě odpoutat se od představy, že tě musí mít rády - nemusí. Důležitý je ten respekt a vymezení si hranic, které budete vzájemně ctít.
@terezavlckova217 Nemají důvod té mít rady,ony si tě nevybraly do života,nemusí sdílet pocity svého otce. Nech to být,stačí když se k tobě budou slušně chovat,ostatní buď přijde, nebo nepřijde.
Narovinu-nesnaz se, nelez jim do zadku, nedoprosuj se jich. Bud si k tobe najdou cestu, nebo ne. Manzelova dcera v podobnem veku me ani nechtela poznat, rovnou rekla, bud ja nebo ona. U jeho predchozi partnerky to zafungovalo a rozesli se, ale me si nechal😀 Verili jsme se, ze se mlada vyfoukne a nejak to bude fungovat, ale ani omylem. Jsme spolu 4 roky, mame spolu dceru a jeho starsi nezna ani me, ani segru. Manzelovi se ozve jen kdyz chce nejake extra zlataky a tak jednou za kvartal jdou na obed. Driv mi to bylo hrozne lito, ale rozhodla se takhle sama a nez abych tu mela pubertacku, ktera me a dceru nenavidi, to radsi at tu neni vubec. Soucitim s tebou, protoze jeste dva takove ludry na tebe, to musi byt neco🙄
14 let - to už jsou velký, jednat na rovinu - sednout si i s partnerem, říct jak se cítíš, že chceš, aby vám to dohromady fungovalo a že to bude chtít snahu z obou stran. Respekt, slušnost. Výchovu nech na partnerovi.