Nevím, jak se rozhodnout. Odejít od partnera?
Nevím, jak začít...
Máme spolu dvě skvělé holčičky ve věku 3 a 5 let. On je úžasný starostlivý otec, na kterého se můžu spolehnout. S domácností mi pomůže, je na nás hodný a ani finančně nestrádáme. Před více jak 2 roky jsme se začali odcizovat. Náš intimní život šel do kopru. Spali jsme spolu jednou za měsíc a připala jsem si jen jako kamarádka a spolubydlící. Pořád jsem cítila, že nejsem šťastná a spokojená a mé myšlenky na odchod mě přepadávaly každý den. Před asi 4 měsíci se to zlomilo a rychle zhoršovalo. I tak jsme se oba snažili, aby se náš vztah zachránil. Bohužel jsem neplánovaně otěhotněla. On v tom měl jasno a další dítě nechtěl. Neuslyšela jsem od něj žádnou poporu a bohužel šla na potrat. Tím se to ve mně ještě víc zhoršilo. Když se mě letmo dotkne, tak se oklepu. Vadí mi jeho doteky, pusa.
Moc bych si přála už konečně sbalit věci a odejít. Jsem s ním jen kvůli dětem. Po odchodu na tom budu finančně špatně, holky se s tátou budou vídat méně. Nevím, jak se rozhodnout a co mám dělat. Poprvé v životě si nevím rady a jsem zoufalá. Bojím se, že budu po odchodu litovat, ale už to celé trvá dlouho a nejsem šťastná.
Je to těžká situace a musím říct, že kdyby mě jakýkoliv chlap nutil do potratu SVÉHO dítěte, v tu chvíli by u mě lidsky skončil. Neuvažovala jsi o návštěvě psychologa? Pomůže to člověku srovnat si myšlenky.
Otázka, jestli jsi už ve stavu "za hranou," odkud není návratu nebo jestli ho ještě miluješ. Pokud ho máš ještě ráda, ještě bych zabojovala a pokusila se vztah zachránit. Pokud ne, odejít je těžké a zvládnout všechno i finančně je náročné. Ale člověk se cítí vnitřně svobodný. Když jsme se s manželem rozešli, litovala jsem hlavně toho, že jsem to neudělala o hodně dřív a ztratila několik let života rozchodovou agónií... ☹
Ahoj, nezlob se, asi budu nepříjemná, možná i proto, že nejsem v tvojí kůži...
Přijde mi, že tě pálí dobré bydlo. Napsala jsi nic, proč by se vztah měl rozpadnout mimo "odcizili jsme se" to mi prostě přijde jako alibismus. Byli jste v poradně? Pracovali jste ne vztahu? Co pro sebe děláte (vynech děti), jak trávite čas jen spolu? Je jasné, že jak přijdou děti, je toho času pro manželé málo, ale o to víc je potřeba se sobě věnovat...
Vždyť o něm píšeš v superlativech... Kde myslíš, že druhého takového potkáš?
K potratu se vyjadřovat nebudu, bylo to vaše rozhodnutí, ale je jasné, že na tebe má větší dopad než na manžela, promluvili jste si o tom? Zpracovali tu událost?
Každopádně něco udělej: buď ten vztah zachraň a buduje, nebo to vzdej a boř.
Víš, co mi na tohle řekli moji rodiče? Žádný další muž už nebude otec Tvých dětí. To si dobře promysli.
@lmka2 Je mi hrozne lito, ze ten potrat Vas vztah jeste zhorsil. Ale zkus tomu jeste chvili dat cas. Musis se s potratem srovnat a to jen tak nebude. Rekni partnerovi, co citis, rekni mu, ze Ti ted vadi kazdy jeho dotek, ze musi na Tebe postupne. Vytkni mu to, ze Te vubec pri potratu nepodrzel a pri tom to bylo na jeho podnet, ze pro Tebe to bylo tezke. Hlavne spolu mluvte a reknete nahlas, co Vam vadi, protoze pokud oba budete mlcet o tom, co Vam vadi, budete se dal od sebe oddalovat. Mozna bych doporucila nejaky oddech od sebe, ze bys s detma si treba zajela na dovolenou nebo nekam za rodinou nebo znamymi sama a mela moznost premyslet. Nekdy odlouceni, kdyz je dostatecne dlouhe, pomuze. Rozchod nebo rozvod se tezce bere zpet. Zkus jen odluku, aspon na 14 dni, pokud by to bylo mozne. Nekdy pomaha, kdyz se zacne jakoby od zacatku, parneri o sebe zacnou vice dbat, zajdou si spolecne jakoby na rande, tak jak to bylo drive. Musite se znovu najit. Mozna problem je i v tom, ze jsi doma, kdyz zacnes znovu chodit do prace, situace se muze obratit. Budes se citit lepe, nebudou na Tebe tzv. padat steny. Pokud jste spolu byli pred tim stastni a milovali se, mozna to tam jeste nekde je. Kazde manzelstvi nebo partnerstvi prochazi nekdy tezkou krizi, ale pokud se prekona, muze byt vse jako driv. Avsak muze to dopadnout tak, ze budete zit vedle sebe, ale ne spolu. Muze to dopadnout tak, ze se rozejdete... muze to dopadnout i ze do hry prijde nevera.
Tohle je na poradnu a psychologa, ne na rozchod.
@lmka2 je mi to líto.Pokud jsi šla na potrat tak trochu pod nátlakem bez svého vlastního přesvědčení,tak je jasný, že je to pro tebe těžší se s tím vyrovnat a partnerovi to vlastně vyčítáš... Určitě si zajdi k odborníkovi,už jsem tady jedné slečně doporučovala rodinné konstelace,tam se dají vztahy rozklíčovat,člověk se toho o sobě hodně dozví,někdy to sahá hluboko do minulosti,je možné se propojit i s tím miminkem a může ti to pomoc nejen najít příčinu problémů s partnerem,ale může ti to pomoct se smířit s tou ztrátou toho miminka... Drž se!
Co zkusit poradnu?
V péči budeš mít děti ,když nemáš problémy s alkoholem ,nebo nějaké PS.problemy pokud nejsou jiné překážky k výchově dětí není důvod proč bys neměla mít děti v péči .to se neboj musí být velký důvod,aby děti zůstaly u otce výhradně.rozjodni se dle Tvého srdíčka někdy je málo víc než obráceně.uskromnit to jde,ale život je krátký,abys ji promarnila kvůli dětem.ja jsem byla s manželem kvůli dětem přes dvacet let a teď mi to dvě dcery už jsou dospělé dávají co proto ,ale doufám,ze tří zbyly se povedly.ted už s ním nejsem mám hodného přítele po několika letech samoty,a protože i když jsem zůstávala s manželem byla jsem sama.a jsem teď velmi spokojená a stastna.a to je opravdu moc krásný pocit.uz jsem vůbec nevěřila,že pocitům tento cit,a on přišel hodně štěstí Tobe
@fifina1234 tak s tim se neda souhlasit nemusi byt ani alkac ani fetak ...ani nic podobneho ...
@lmka2 neukvapujte se.dejte si čas vyřešit problém s potratem. Chlap to neproživa tak intenzivne jako žena. Zkuste si s nim promluvit o svých pocitech, ani jemu možná není příjemné Vaše chování k němu a rad by věděl, co udělal špatně.
S dětmi se kolotoc života točí jinak u každého, nemate romanticke večery a v posteli nejste sami..I ja občas chci byt sama a mít od všech klid včetně muže. Těšíme se že bude více času na nás až budou deti větší..S dětmi už nejde pouze o Vás, ale i o jejich štěstí a na to spolu s nejlepším kamarádem manželem pracujete. Nebo ne? A když ostatni funguje ,tak utíkat kvůli tomu, že se necítím zamilovala a stastna mi přijde pubertální.
Misto toho se ptat tady si sedni s manzelem a mluvte!!! Mlceni nepomuze!
Devcata, pisete s krizkem po funuse. Pred nedavnem zakladatelka vlozila nove tema a v nem uz psala, ze jsou s partnerem od sebe. Nesla to docela tezce. Pak uz nenapsala.
Ahoj. Nebudu ti psát co by, kdyby....taky jsem ukončila vztah, kde jsem jeho doteky nesnesla, ale u me to bylo jine ( nasili z jeho strany). Kdyz to tak chces, odejdi. Ale nikdo ti nezaruci, ze budes mit ditka ve sve peci, bohuzel. A taky, ze je to tak dobre. To musis vedet ty sama, zda odejit. Kamaradku nejakou mas, myslim na vypovidani se...? Nekde jsem cetla, ze na konci zivota nejvice litujeme toho, co jsme neudelali, nez toho, co jsme udelali. Ale vzhledem k tvym detem, jeste to aspon jednou dobre zvaz, protoze se nerozhodujes jen za sebe, ale i za ne .