Je to ještě čerstvé, tušila jsem to sice dýl, ale nějak jsem si prostě nedovedla představit, že by byl takový. Že by se to týkalo i nás. Takovéto, že tomu nevěříte, dokud prostě před očima nemáte důkaz.
Takže mě to úplně semlelo. Nemůžu spát, je mi blbě, sotva se dokážu nějak postarat o děti.
Vlastně bych se tu hlavně chtěla vypsat z pocitů, protože nemám nikoho blízkého, komu bych to mohla říct. A třeba si přečíst příběhy jiných žen, které už se s tím dokázaly vyrovnat a třeba mě inspirují k tomu, jak.
Cítím ohromnou zradu. A bezmoc. Jak můžu soupeřit s mladší a bezdětnou. Na druhou stranu si říkám, že chlap je opravdu "výhra" a ať si ho klidně nechá.
Vlastně s ním už po tom asi nechci být. Není moje opora už dlouho. Ale zároveň potřebuju někoho, s kým můžu sdílet starost o děti. A on není špatný táta, celkem se dokáže postarat.
Nějak prostě nevím, jak dál. Co dělat, co nedělat. Nedokážu si představit plánovat něco v budoucnu, nejraději bych asi zalezla někam pod kámen a zdechla. Tak úžasná máma zase nejsem, myslím, že by si děti za chvíli ani nevzpomnely.
Je mi to lito.. dokážu si představit tu tíhu tý zrady.. co přesně se stalo? Jak dlouho to trvá? Jak se k tomu staví on?
@rosalindamelinda zkoušela jsem volat na tu linku první psychologické pomoci, ale tam mi nic neporadili. A asi jsem tam už zavazela, tak mě odkázali na linku pro rodinu, že mi tam poradí kvůli dětem.
Jinak nevím, kam se moc ozvat, všude cekacky a nikam se kvůli dětem nedostanu.
@teryem má někoho jiného, vím, o koho jde a vím, že na něj už v minulosti dělala oči.
On mi něco přiznal, ale srabácky, jen to, co si myslel, že vím. Ale vím toho víc.
Neřekl to, ale já už jsem odepsaná, se mnou už nechce být. Ale máme děti a ty nechce ztratit. Já už jsem mu fuk. S tím je taky trochu těžký se smířit, byl i můj nejbližší přítel fakt dost let.
ono je těžký něco poradit takto na začátku, zvláště, když se cítíš tak, jak píšeš
za mě by bylo nejlepší vzít děti a odjet k rodičům, k rodině, kde by sis mohla utřídit myšlenky a měla bys zázemí pro děti i sebe.
Neuvažuješ o tom, že si zajdeš za praktičkou a ta ti napíše nějaká antidepresiva, abys mohla fungovat a začít řešit svůj problém. Někdy to na krizové lince nesedne. Jsou psychologové, co pracují on-line. U těch, co si je zaplatíš, tak tak dlouhé čekací lhůty nemusí být. Znám jednu psycholožku, pokud jsi si ochotná zaplatit konzultaci sama, pošlu ti kontakt.
A je nesmysl s ní soupeřit a ani bych se tím neponižovala, máš přece svou cenu. Kolik je dětem let?
Panáček si chce užívat, ok, tak ale ať nezapomene, že má i děti. Sbal mu je na víkend k milence a jeď někam na wellness, žádné utápění v depresi. Sice si to teď nemyslíš, ale on za ti nestojí. Rodičem už bude na pořád, tak ať funguje, žádný, že všechno hodí na tebe a on si bude juchat s mladou ženou.
@xxx3d to bohužel nejde z více důvodů. 😥 Úplně to nechci rozepisovat, čím víc konkrétnější budu, tím větší riziko, že nás v tom někdo pozná a já to zatím nechci vypouštět ven. Jsem tu v pasti tak trochu.
@levandule_k no, to mě napadlo, že si rozepíšeme víkendy a budeme se střídat. Potíž je v tom, že od toho nejmladšího nemůžu na dýl odjet.
Antid může napsat i praktik? Akorát ono to nefunguje hned, kamarádka bere a říkala, že dlouho trvá, než to začne. Potřebovala bych něco, co mě vypne hned
To chce jen čas a i když jsou to otřepané fráze,tak platí. Vsechno špatné pro něco dobre. Taky jsem kdysi byla v pr.eli když se manžel zamiloval jinde. Dávno už jsem znova a lépe vdana a on už x let nevylecitelne fatálně nemocný. Věř,ze bude lip. Mas nějakou podporu, kamarádky,rodina?
Praktik může napsat antidepresiva, má teda menší možnosti než psychiatr, ale základní může. Ano, to je u antidepresiv blbé, že zabírají někdy po 4-6 týdnech a někdy dokonce nesednou a musejí se dávat jiné. Ze začátku se to dá nakombinovat s neurolem, pokud jsi hodně v háji. Ale zase ten je fakt na krátkodobé užití, jestli si dobře pamatuji je dost návykový. Takže ty s ním zacházej fakt opatrně, protože některé věci, co píšeš, jsou dost alarmující.
Některé věci člověk musí odžít.
@izz76 mám pár kamarádek, asi žádnou nemůžu úplně považovat za svou dobrou kamarádku. Jedna také řeší partnerskou krizi, i když ne takového rázu. Ale bydlí tady a bojím se, že se to roznese. I když já nejsem ta špatná, není mi příjemné pomyšlení na to, kdyby se to rozneslo.
Asi to chce čas a nějak to přežít, než ta bolest a ty emoce povolí.
Zkusila jsem volat doktorovi, jak poradila
@levandule_k , ale zatím jsem se nedovolala a to má dneska do tří. Budu to ještě zkoušet a snad se mi podaří objednat aspoň ma zítra.
Tak si nech toho nejmladšího a zbytek mu "vypoklonkuj" a s nejmladším jdi někam na relax víkend. I to může dost pomoci.
To je strašný..😔 můj muž je právě taky můj nejlepší přítel, moje nejbližší rodina, moje vsechno... Nechci si ani představit, že by mě to potkalo.. člověk by asi nějak přežil, že prijde o milence ve svém muži, to zastane kde kdo, ale představa, že už za ním nemůžu se vším přijít, že přijdu o tu oporu, že najednou někdo, s kým jsem vyrostla bude cizí.. to je pro mě nepředstavitelné.. určitě si nech neco napsat.. spíš než umrtvující neurol bych si nechala dát Lexaurin, když máš děti musíš se spíš vzpružit, než vymrtvit.. nechala bych si napsat nějaký slabší antidepresiva a než pořádně zaberou, občas si zobnout půlku lexarinu... A Bachovy esence.. opravdu pomáhají, můžeš se prokapávat celý den.. chtěla bych ti říct, vyprdni se na něj, žij si svůj život, začni si užívat, ať vidí, o co přišel, ale to bude ještě hodně dlouho trvat.. aspoň ho stáhni o pořádný peníze, ať s dětmi nestradate, vím, že je to blbé takhle říct, ale nacpi mu je co nejčastěji, ať si nemyslí, že se bude tahat někde a nějakou ku*ou( taky to brzy skončí, neboj se) a ty potahnes všechno.. najdi si nějakýho zajocha na uvolnění a trocha toho vzrušení, udělej pro sebe něco, co jsi dlouho chtěla ale on tě třebas držel zpět ... Posílám moc síly.. život rozhodně neskončil, co ty víš, třebas pro tebe teprve začne, přála bych ti nějakýho supersamce, kterej ti teprve ukáže, zač je toho loket 🤗🤗🍀✊💐
Hele, moje zkušenost je, že čím víc si ty emoce otupíš, tím dýl se v tom budeš plácat. Truchlení a pláč je normální a zdravé. Abyses mohla odrazit ode dna.
@teryem tak supersamec mi vykouzlil na tváři úsměv 🙂
Jako úplně přesně jsi shrnula, co mě vlastně trápí nejvíc. Ne ztráta "milence", ale někoho, za kým můžu přijít, že se vše poblbalo a on mě obejme a vyslechne. On si to teď může řešit s tou svou, taky má nervy, ale já teď nemám fakt nikoho jiného takhle blízkého.
Ještě než jsem se to dozvěděla na jisto, tak nám to moc neklapalo a já si začala plánovat nějaké aktivity, od kterých jsem se držela. Ale teď jsem v takové prdeli, že nějak plánovat už nedokážu. Třeba časem.
Určitě to nebude hned.. nevím, v jaké jste teď fázi, jestli spolu komunikujete, jestli ještě řešíte něco mezi vámi ( děti a péči o ně nemyslím) ..já bych ho nechala si to poslechnout.. nemůže to bejt takovej pařez, máš s ním děti, nemohl bejt uplnej zmrd.. tak bych trochu těch emocí hodila přímo na něj.. ne že bych rvala a dělala scény a mlátila ho.. ale pěkně od plic bych mu řekla, jestli si uvědomuje, jakou bolest ti způsobil..o co tě připravil.. ne jako o prachy, manželství, to mu řekni, že na to si najdeš jinýho ( 😀 co jako, ať si nemyslí) , ale jestli si uvědomuje, že byl tvůj nejlepších přítel, že byl tvoje rodina, a teď odejde, má rádoby novou oporu jinde, a tebe, taky tvojí rodinu, asi si taky musela být jeho přítel, že tě nechá samotnou, jesltli si dokáže představit, co všechno ti udělal a jak sama se cítíš? Vyvolat v něm aspoň velký výčitky.. ne, že by se něco změnilo, že by se vracel, to asi ne... Ale aspoň aby měl pocit, že je obrovskej hajzl.. i když to nedávají najevo, trápí se tím dost, neboj se, když nejsou zrovna za hrdiny ale za idioty, užírá je to...
@teryem jsme ve fázi, kdy mi něco z mých domněnek potvrdil po tom, co jsem to na něj vybalila. Spolu se moc nebavíme, bydlí tu pořád, nevyhodila jsem ho, ale vyhýbám se mu a on mně.
Potřebuju asi čas to zpracovat a rozmyslet se, co dál. Ale nejsem teď schopná ničeho, jen se nechávám válcovat emocemi a sebelítostí. A truchlím za nejlepšího přítele. Je to fakt jak kdyby mi někdo blízký umřel. 🙁
Lze si najít psychoterapii online přes skype. Zkus vaslekar.cz nebo tak nějak. Osobně doporučuji psychoterapii. Prášky úplně nee. Zvládneš to i bez nich ❤️🙏
Přesně... Jako by umřel 😔 sice tu je, ale víš, že ti zmizel svým způsobem že života a nemůžeš ho vrátit zpět.. strašný.. tak si prostě dopřej stejný truchlení..🤞
Pokud se rozvod uskuteční z důvodu partnerské nevěry, soud je nakloněn na stranu "obětí" tudíž má výhody a myslím, že tam jde i o majetek ne jen děti. Lidi chtějí dohodu vzdy bylo půl napůl a rychle..ale jakmile jde o sporný rozvod kde je nevěra, řeší se to jinak. Takže ty důkazy co máš všechny schovej a použijes je..
Každopádně nejlepsi je na rychlou úzkost Lexaurin. Ten je vhodný, ale pozor je návykový takže bych ho určitě nezobala každý den. Fajn je Neurol, dobře se pak po něm spí..Ty může napsat i obvoďák. Do silnějších bych být tebou nesla, protože máš přece jen děti a s nima musíš být ve střehu.
Ja s neverou nastesti zkusenost nemam (nebo aspon o tom nevim 😅), ale citila jsem se dost podobne, kdyz jsme prozivali s muzem krizi - kdyz dospela do faze "rozvedem se."
Pavel Rataj je predni cesky parovy psychoterapeut a neverou se dost zabyva. Napsal o tom nespocet clanku, kde probira do hloubky, co vlastne nevera znamena, a ze je to vlastne jen jakesi vyusteni dlouhodobe nespokojenosti, kterou je potreba rozklicovat. U kazdeho paru byva duvod neco jineho, protoze kazdy par je jedinecny a ma jedinecne potreby a nelze vsechny pausalizovat. Porada i ruzne seminare, webinare.... myslim, ze by ti pocist si o tom mohlo hodit.
Kazdopadne to, co ted prozivas, je naprosto pochopitelne a bezne. Jsi v akutni fazi, a ta je potreba si odzit, prozit a pochopit.
Soude dle vlastniho zivota, tezke chvile a pad na dno, me vzdycky posunuly ohromne dal. Vzdycky to melo nejaky smysl a ja jsem za ty zivotni lekce strasne vdecna. Citim z tebe, ze ty mas otevrenou mysl a z tehle slamastyky se vyhrabes mnohem silnejsi a odolnejsi. Drzim ti palce!!
Proč ti tolik vadí, že by se někdo dozvěděl, že si našel jinou? Nikdo si nebude ukazovat na tebe, ale každý rozumný člověk si řekne, že manžel je blb. Utéct s mladou bezdětnou od rodiny s dětma je pěkná trapárna a prasárna zároveň. Každý odsoudí jeho, ne tebe. A ty se aspoň vypovídáš, ponadáváš si, pobrečíš si. Dělej cokoliv, co ti pomůže a uleví se ti aspoň trochu, aspoň na chvíli. Nevěra je všude kolem nás. Já odcházela od ex s 4 měsíčním miminkem a to mi tenkrát ex nabízel, že budeme předstírat, že jsme rodina. Takže já bych mu doma prala trenky, přebalovala plínky a byla jakože vděčná, že zaplatí nájem, zatímco on by si užíval s jinou. 🙃 Od mojí kamarádky taky odešel chlap, zanášel jí přes rok. Jemu táhne na 40, doma 2 děti a odešel s 19 letou slečnou. Ani ne po měsíci klečel na kolenou, že chce zpátky, že si nemá s puberťačkou, co říct a stýská se mu po dětech. 🤦🏼♀️ A jeden můj kamarád podvádí svou přítelkyní jen tak. Prostě ho to baví a to se snaží doma o miminko. Vypovídej se z toho, nestyď se za to, ty se nemáš za co stydět. Stydět se má manžel, že přemýšlí rozkrokem. 😉 Já jsem po rozchodu začala běhat, při tom jsem nadávala na to, jaký je ex vůl a zpátky se vrátila uklidněná a schopná být máma, která nepromítá nepříjemnou situaci do péče o dítě.
Tak v první řadě to je teda pěkný nesmysl, že by si děti za chvilku ani nevzpomněly. Máma je pro své děti střed vesmíru a je jedno jak to cítíš ty. Nemluv za ně. Jinak je to těžké to chápu, sama s tím zkušenosti nemám nemusela jsem tohle řešit i když jsem jednou rozvedená. Myslím, že to bude mít svůj vývoj , tak jako jiné prožitky. Budeš se obviňovat , budeš to třeba popírat, budeš mít vztek, smutek, beznaděj a nakonec dojdeš k smíření se s danou situací. Takže je to klišé, ale opravdu to chce jen čas. Čas to vyléčí a čas to zahojí. Potom budeš schopná se posunout někam dál. Potřebuješ si to odžít. Držím palce ať to přijde co nejdříve. Věř, že potom se ohlédneš a zjistíš, že za to tenhle chlap nestál.
@cherie24 Jen bych doplnila, že ono to stejně praskne. A v první řadě bych myslela na to, jak ulevit sobě a dětem. Takže ano, ač se člověku nechce “jí ho dát zadarmo”, rovnou bych ho poslala za ni, aby co nejdříve oba dostali ochutnat nálož denní rutiny a oba se museli starat o děti. Čím dříve oba dostanou naloženo, tím lépe pro podváděnou partnerku.
@brunetka11 Přesně tak. Proč by chudák ženská měla lítat kolem a děcek a domácnosti a chlap si jenom užívat? Vím, že to není moc vyspělé, ale asi by mi pomohlo se vyparádit a párkrát si večer vyrazit do ulic jako za mlada. Možná bych dostala i chuť na náhodný sex, což normálně nedělám. Proč by jeden měl sušit hubu a druhý být vysmátý?
Jako první promluv si o tom s chlapem, jako druhý zadej o svěření děti do tvé péče a jako třetí rozvod. Najdeš si jiného
Nečetla jsem rady, ale je potřeba se dat do pohody, nějaký psycholog (případně psychiatr) - případně od obvodaka antidepresiva. Musíte tu být pro ty děti. Co se týče milenky.... Rozhodně nesoupeřte a nechoďte za ní "prosit" ať ho nechá, nic si z toho dělat nebude ba naopak je velká pravděpodobnost, že se vám vysmeje do obličeje. S chlapem si sedněte a veďte racionální debatu o tom co bude dál, jak to vidí on jak to vidíte vy. Agrese / hádky a řev vám situaci nepomůžou vyřešit. Druhá variatna je zabalte mu kufry a odvézte je k milence ke dveřím a pa a šáteček. Nicméně kvůli dětem bych volila cestu klidnějšího rozhovoru.
Nevim jak jsi na tom financne, ale ted jsou last minute za super ceny. Vzala bych deti, odletela k mori a jemu bych rekla, ze az se vratim, tak uz v byte nebude. At si odnese jen sve osobni veci, ze na ostatnim se domluvime az se vratim. Byt bych si jako dukaz nafotila. Bydlet s nim v jedne domacnosti je jak vrtat kudlou v rane. Vypada to, ze on ma jasno. Pokud by te chtel zpatny, tak si na to musi prijit sam
Všem moc děkuji za rady a inspiraci. Moc ráda bych vám olajkovala vaše odpovědi, ale v anonymním režimu mě to nenechá.
Dneska už je mi trochu líp. Už tak zhruba vím, co a jak, v dálce je malé světýlko na konci tunelu. Pomohl mi rozhovor s jednou milou osobou, která si tím nedávno také prošla a už je nad věcí a dokáže o tom mluvit tak, že má člověk dokem, že je to to nejlepší, co ho snad mohlo potkat. No přeháním, ale opravdu to bylo jako terapie.
Děkuji @exbordelar za dobrý námět, přečetla jsem si něco od pana Rataje a dává mi to velký smysl. Tak třeba v budoucnu... 😃
@pavca1982 děkuji, máš pravdu. Nemůžu to vzdát, kvůli nim.
@monars souhlasím, soupeřit nemá cenu, uvědomila jsem si, že je to vlastně pro mě dobře, ať si ho klidně nechá.
@elinka90 ten odlet je super nápad, poohlédnu se, jestli nenajdu něco pro nás. Změna prostředí by mi prospěla.
@sorboni30 nesmysl. Soudce s ní bude možná sympatizovat, ale majetek se dělí stejně a na péči o děti to taky vliv nemá. Tohle funguje třeba v Rakousku, že se hledá viník a podle toho se určuje nárok na alimenty, ale v ČR jsou alimenty pro manželku jen, když je dítě malé. A znovu, vinen/nevinen na to nemá vliv
Pokud někdo uvažuje tak jako ty na závěr svého textu, pak by neměl zakládat diskuzi, ale rovnou zajít k psychologovi nebo k psychoterapeutovi a to myslím v dobrém. Zvláště když si nemáš s kým popovídat, tak tihle odborníci jsou tu právě proto, aby si s tebou popovídali. Těžké je to teď, ale čas to zahojí a za několik let, už si na to ani nevzpomeneš.