Ahoj, těžko se mi o tom píše a asi to nezvládnu napsat stručně. Měli jsme krasne 20ilete manzelstvi, temer bez mracku a 16 ileteho syna. Zili jsme aktivnim zivotem. Nikdy jsem o svem manzelovi nepochybovala. Listopad a prosinec se mi zdal manzel divny. Neplanoval, byl smutny, ja byla taky smutna a on se radeji neptal proc. Po Vanocich jsem se zeptala…. A odpoved byla… ano, nekoho mam. Rekl, ze mesic a pul / ale to lhal/ V afektu jsem rekla at vypadne. A za tri dny byl pryc. V pronajmu, se svou kolegyni z prace, ktera ma 2 kluky ve stridave peci. Planoval to asi dlouho. Mame hypoteku, a nejake mensi nemovitosti. Pry se rozvedene. Chova se ale vstricne, slusne, plati vse, co se tyka bytu. Syna si bere do nove rodiny… My dva spolu komunikujeme slusne.Nevim, jak dlouho spolu vztah udrzovali, nez se odstehoval, mozna i pul roku. Nepoznavam ho… Ja ho miluju, on mne ma uz jen rad… Porad doufam, ze se vzpamatuje.
@l_ Nevim, jestli bych mu jeste dokazala verit. 19,5 let byl dokonaly… uzasny… a prave proto bych mu rada sanci dala, pokud bych mela pocit, ze i on by byl rad. Ale asi je stastny. Neboj, neponizuju se, neprosim a sama nekontaktuji jako prvni. Jen kdyz je to nutne, kvuli synovi..
Ach jo, tohle musi silene bolet. Jak pises neponizovala bych se, snazila se venovat sama sobe, pustit se do svych konicku, zkusit treba neco noveho
Ale k tomu bych manzelovi jasne rekla, ze se na nej hrozne zlobis, ale ze pokud to prehodnoti, veris, ze jste schopni dat to jeste dohromady, ze ho porad milujes a myslis si, ze to stoji za pokus to opravit. On sam prvni neprijde, bude si myslet, ze uz nema zadnou sanci. Jestli ji ma, asi by to mel vedet..
Cimz ho nijak neomlouvam, ale zas nevidim ponizeni se v informaci, ktera je celkem zasadni. 19 let stastneho manzelstvi je safra cenna vec, treba se to zachranit povede. Kdyz ne, budes mit ciste svedomi, ze jsi udelala co se dalo a nezbyde, nez jit dal :(
Drz se
@kobla ono ta duvera kdyz se takhle narusi, je to pak tezke.. a jak neni duvera..
Vidim to sama.na sobe.. mam ted vztah, ktery je zalozeny ciste ma duvere a komunikaci.. a je to proste skvely.. z predeslych vztahu, kde ta duvera nebyla 100% to proste delalo zle..
Ale chapu ze po tolika letech je to narocne..
Vždycky je to těžké, když jeden stále miluje a druhý už ne. Bohužel, je to krutá realita, se kterou se nakonec musí člověk nějak vyrovnat. Držím palce, ať to, co nejdříve přebolí. Pomůže vám jedině čas, který to zahojí. Třeba si později také najdete nějakého nového partnera a budete zase šťastná. Můžu se zeptat, kolik je vám a manželovi let?
Je mi 50 let a manzel je mladsi, 45. Urcite byly nejake hadky, ale nic zasadniho… Ptala jsem se na duvod odchodu, rekl mi , ze ma s dotycnou osobou stejnou povahu i zajmy. Posledni 2 mesice stastny nebyl urcite…. Jen cekal na vhodny okamzik, sbiral odvahu. A nakonecjsem to rozetla ja.. Přesto na neho neplivu spinu, ale napsala jsem si seznam, cim vsim mi ublizil za ty dva mesice, co uz bydli jinde… a je mi z toho smutno… Ale stale nabizi pomoc, chova se hezky, pta se, jestli nepotrebujeme koupit- dovezt neco tezkeho, neco opravit, zaridit, nekam odvezt. Mysli to uprimne, ale zaroven si ukrajuje z cerneho svedomi…
Tak to mě moc mrzí..
Ale přestaň doufat. To je jako doufat že vstane z mrtvých někdo kdo zemřel...
To nepřiznání si situace a doufání v něco co by mohlo být ale být to už nemůže, tím si způsobíš nakonec snad tu největší bolest ( znám z vlastní zkušenosti)
Opravdu lepší je příjmout situaci takovou jaká prostě je...vzdát se, oddat se tomu co ti život přináší...což moc bolí také, ale je lepší si prostě zlomit ruku, než si do ní nechat každý den zapíchávat špendlíky..
Hlavně se nepřestaň mít ráda a nepřestávej se opečovávat a zazdrojovávat. Dělej to co ti v daný moment pomůže cítit se lépe.
Uvidíš, čas to zahojí.
A ty máš obrovskou výhodu, že jste evidentně dospělí a uvědomělí jedinci a neděláte si naschvály a vycházíte spolu v rámci slušnosti. Toho si moc važ..
@reeeza Ještě chvili vydržím. Tak 1-2 měsíce. Stát se muže cokoliv. Nechci to manželství zahodit. Myslim, ze ty roky byly krásné. Je to těžke. Snažim se opečovávat, ale zároveň musím šetřit. Navíc nevím, co mne čeká. Bydlim ve společném bytě, s hypotékou, kterou mužeme doplatit nejdřív za tri roky. Rozvod by byl pak.
@kobla zij tady a ted a hlavne pro sebe a syna.. vse se da resit.. vcetne nedoplacene hypoteky.. a syn ma narok na vyzivne..
Ja ziju s holkou sama ve starym baraku s hypotekou.. doplaceni v nedohlednu, splatka je skoro pulka myho vydelku cca.. ex jsem vykopla v 'nejlepsi' dobu.. a to presne pred covidem.. na ucte prd a nic, vecne zavrena skolka, pak zas nemoci, vydelek tehda jeste mensi, vecne to ocr.. a hele zijem 🤷🏻♀️ vzdycky se to nejak udela, vzdycky cesta je ☺️ i kdyz ji ted treba nevidis..
A i chlapa jsem si nasla, i s malou narocnou cacorou ☺️
@kobla upřímně,nečekala bych na něj.pokud je šťastný jinde,nech ho jít. Zažili jste šťastné společné chvíle,tak si je uchovej a žij dál bez něj. Zkus se zamyslet, zda bylo manželství opravdu tak šťastné jak si říkáš. Ty jsi mohla být šťastná,on ne. A pokud někoho milujeme,tak si přejeme aby byl šťastný, i když ne s námi a ne smutný, nešťastný s námi. Syna máte velkého a asi je s tím celkem smířený, když se s tátou vídá dál. Vždy vás bude nebo důležitého spojovat a to je syn, ale nic víc. Je spoustu žen co zůstanou sami s dítětem nebo dětmi a přesto si najdou partnery a žijí spokojeně
Holky, vsechny, co tu odpovidate.. vim, ze mate pravdu. Nad nasim manzelstvim se zamyslim porad… Dekuji vam za rady a postrehy… Presto to tak boli a moc se to nelepsi…Mnzel komunikuje velmi mile, o ro je to asi horsi, protoze nejde zapomenout. Myslim si, ze si svuj odchod predstavoval jednodussi. Boli to tento stav.
@veronikav31 Jenze romanticka laska je sobecka, nechce se delit, takze rikat, ze kdyz nekoho milujeme, meli bychom byt radi, ze je stastny s jinou, je proste blbost. Sorry jako, ale tohle je jen hloupa fraze, kterou nelze aplikovat na romantickou lasku. Muze to fungovat napr. u rodicovske lasky - napr. moje dite si najde partnera, se kterym nesouhlasim, ale jelikoz sve dite miluji a chci, aby bylo stastne, prijmu to. Nebo po smrti meho otce si matka najde noveho partnera, ktereho nesnasim, ale jelikoz matku miluji a chci, aby byla stastna, prijmu jejiho noveho partnera. Ale tahle logika proste nemuze fungovat u romanticke lasky, ktera je z principu veci zalozena na exkluzivite. Tzn. manzela miluji romantickou laskou a chci, abych i ja byla jeho romanticka laska, tim padem logicky nebude fungovat to, ze si reknu, ze ho miluju, A PROTO mu preju, at je stastny s jinou! Wtf.
@zanett tazatelka chce mít muže pro sebe,to chápu,ale tady moc nechápu,proč chce mít muže který jí nemiluje.Chce aby se k ní vrátila,ale proč? Kvůli synovi?ten se se situací asi dobře smířil,když chodí s tátou do nové rodiny.Kvůli hypotéce nebo aby nezůstala sama.To jsou otázky na tazatelku. Chtít někoho kdo mě nemiluje,kdo se mnou nechce být,to není láska to je sobeckost. Tak to vidím já.
@kobla buď ráda,že s tebou muž komunikuje mile a dokážete se domluvit,je spoustu chlapů co nekomunikuje vůbec a nebo jsou sprostí,tohle je výjimka. Syna máš velkého,tak se podívej na nabídky,vem kamarádku a jeďte na wellness pobyt, odpočineš si myšlenkami
@zanett 🤔 ja ti nevim, ale nez jsme se dali do kupy s chlapem, mel na vyber.. jedina ma 'podminka', spis prosba byla ta, aby byl stastny.. se mnou nebo beze me, on pro me byl dulezitejsi.. a pokud by byl se mnou jen kvuli me, ze ja chci a ja ho miluju, stejne by to nefungovalo 🤷🏻♀️ takze proste ano, mohl byt s jinou, trpela bych neskutecne, ale jeho stesti pro me bylo vic, davalo mi to vetsi smysl nez ho uhnat a pak zjistit, ze to nejde 🤷🏻♀️
Nastesti to dopadlo tak, ze stastni jsme spolu ☺️
Ja urcite nechci byt s manzelem, ktery mne nemiluje. Ani kvuli synovi, ani hypotece. Porad doufam, ze to co proziva je poblouzneni, krize stredniho veku. Prala bych si , aby se vzpamatoval, abych mu zacala chybet a uvedomil si, ze o to, co poslapal nechce prijit. Vim, ze mne ma stale rad, ale ted ma pocit, ze potrebuje novou zenu. Nikdy bych na to nezapomela a ani nevim, jestli bych to dokazala odpustit. Ale prozili jsme toho hodne, myslim, ze krasneho a neodpustila bych si promarnit sanci, kdyby snad prisla….
@kobla doufat v poblouznění je sice hezké,ale jak dlouho? Půl roku,rok, dva? Kdyby to bylo jen poblouznění,tak by se neseznámil s jejími dětmi. Měl by jen milenku,nikoliv partnerku, což ona je,i když je ženatý s tebou. Krize středního věku není o tom,že má chlap pocit,že potřebuje novou ženu, kdyby to tak bylo,tak si najde bezdětnou. Je to sice tvrdé co napíšu,ale podle mě se zamiloval a šel tam kde chce být.
Ale ja to nezabalim preci za 2 mecice…. Stoji mi za to jeste chvili vydrzet a doufat. Co je to pul rok oproti 20 letum…, Chci mit pocit, ze jsem udelala vsechno…. Ano, zamiloval se, to urcite.
Krize stredniho veku rozhodne neni promyslena akce. Urcite ten chlap nepremysli, jestli je svobodna, vdana, bezdetna….. Nepremysli v tuto chvili hlavou…. Ale necim jinym…. Bohuzel…
@kobla však ty nevíš jak dlouho jsou spolu, poblouznění je kratkodobé, ale v tomto cítím,že se zamiloval a ode šel kam ho srdce táhlo.A nemysli si,že nepřemýšlel. Přemýšlel a hodně. Kdyby to nic nebylo tak by se neseznámil s jejími dětmi a vašeho syna s ní i jejími dětmi. V tomto je něco víc než poblouznění.
Ty teď budeš čekat doma a budeš doufat,že se to změní?
@kobla ale on s ní může být několik měsíců,ne-li rok,to není záležitost několika dní, užít si a jde domů. Má to promyšlené, tím orgánem už nepřemýšlí,kdyby jo,tak by s ní syna neseznámil. A čím dřív si to uvědomíš,tím lepší pro tebe. Přece nebudeš sedět doma na zadku a čekat na něj nebo ano?
@kobla dělej přesně to, co cítíš a jak to potřebuješ. Tolik let člověk nedokáže zahodit za pár dnů, ani měsíců. Ono se snadno řekne, nech ho být, zapomeň, soustřeď se na sebe, zní to krásně, ale ta realita je prostě úplně jinde. Takže za mě, já tě chápu, chápu, že se držíš toho stébla a tak nějak věřím, že všechno nakonec dopadne, jak má. Tvé stéblo se buď časem přetrhne a ty dokážeš začít znovu a nebo zesílí a třeba k sobě najdete zase cestu. Ty ale máš právo teď truchlit i doufat, je to hrozně čerstvé a nic než čas teď prostě nepomůže. Držím pěsti, abys tohle období dokázala překonat, ať už to dopadne jakkoliv ❤️.
Ahoj Miso. Napsala jsi to nadherne. Dekuji. Porad doufam, ze k sobe najdeme cestu. Ale necekam na zadku doma. I kdyz v 50 na diskoteky rozhodne nechodim🙂 Mohl s ni byt dlouho, to je jasne… je to kolegyne z prace. Ale pozde z prace nechodil, v noci byl doma, zadne extra sluzebky… Ale myslim, ze si nase 20 lete manzelstvi zaslouzi jeste nejaky ten mesic, myslim 1-3 me trpelivosti… Nektere jsou zde velmi radikalni v reseni. Ja takhle zbrkla nejsem, navic vim, co ztracim…. Ale ano, asi to mel pak uz promyslene. Ale na zacatku jejich vztahu rozhodne ne..
A ano, chvili proste jeste budu cekat, ze se to zmeni….
@kobla tím, že jsem napsala sedět na zadku jsem nemyslela chodit na diskotéky, ale zajít si na masáž, na víno,na večeři nebo do kina s kamarádkou, prostě nesedět doma a nečekat. A abych byla upřímná,chlap nemusí chodit z práce domů pozdě a přesto může mít jinou ženu. Jenomže teď není už začátek vztahu, ale pokračování které dospělo k nastěhování se.
Pak napiš jak jste dopadli
@veronikav31 Promiň, ale tvůj komentář mi nepřipadá extra citlivý. Pokud jde zakladatelce o celoživotní vztah, o něco, co jí roky dávalo smysl, masáž, víno a kino je dosti chabá náplast.
A to by jsi mu jeste dokazala verit?
Zamer se na sebe, pokud to nezvladas, najdi si psychologa.. najdi si nejaky konicek, neco pravidelneho.. a hlavne se neponizuj 🙏🏻 ted je to tezke, ale zivot jde dal.. bude lepe..