Ahoj, z finančních důvodů bydlíme s mými rodiči v dvougeneračním domě (my nahoře, oni dole - odd. vchody, spol. jen zahrada a vjezd).
Problém ale je v chování rodičů. Nemají ke mě žádnou úctu (nevím jak jinak to říci) a pořád se chovají jako by mi bylo 12 a patřila jsem jim a sloužila. S manželem čekáme mimi, zatím to neví, daří se tajit. Jenže oni využívají každé chvíle, kdy jsem sama bez manžela a manipulují mnou, kydají na něj špínu, rýpou, ironické poznámky a jsou prostě zlí. Když se vůči tomu ohradím (SLUŠNĚ!) hned jsem drzá a kdyby si tohle dovolili ke svým rodičům oni, zmlátili by je a že jsem se změnila a prý že manipuluje mnou manžel. Přitom sami vydírají, využívají nás a manipulují a kdydají prostě sra*ky! Jinak se to říct nedá. Teď je zase velká scéna a průser kvůli tomuto:
Máma jela o víkendu za babičkou - jenže o víkendu je MHD dost bídná a navíc jí měl vézt táta autem. Viděla jsem jí na zastávce busu a psala jsem ji, jestli chce vyzvednout autem od nás, aby nejela MHD. Ona mi volala "No tak se domluvte s tátou on pro mě chtěl jet, ale bude rád když nebude muset"
Na to jsme se vykašlali, protože nám se pro ní (cca 30km) taky nechtělo, tak jako jemu a dělat ze sebe debily-taxikáře nás už omrzelo - toho bylo využíváno několikrát. Něco jiného je, kdyby měl práci, byl nemocný ale takto..?
Další den mi vmetla do xichtu proč jsme pro ní nejeli my a nechali jsme jet tátu, že jemu se nechtělo.. Řekla jsem jí, že nám se taky nechtělo a že jsem jí to nabídla proto, že jsem myslela že má jet MHD. Dodneška poslouchám výčitky, že jsme si váleli prdel doma 5 dnů (měli jsme dovolenou) a že jsme pro ní nedojeli...
S manželem pracujeme tak jako oni, tak o co jde!! Holky omlouvám se za délku, musí to ze mě ven, je toho miliony a miliony a brečím vzteky jen to tu píšu
Jde o to, že než jsem měla manžela oni na mě prostě s*ali, všechno jsem si musela zařizovat a dělat sama, o vše se postarat a oni pak pokaždý něco chtěli a já jako hodná dcerunka naklusala a HNED skákala jak oni pískali
Nějak to s tím odvozem nechápu, nejdřív jste jí to nabídli a pak se vám nechtělo? Pokud společné bydlení neklape, tak musíte pryč.
Určitě na tom nebudete tak špatně když ste se rozhodli mít mimi ne? Zkuste se osamostatnit,neznam mlade co ziji ze staryma a neco tam neni.Mam skvělou mámu,ale bydlet s ní v jednom baraku bych nechtela.
@ma_cherie no uprimne s tim odvozem mi to od Vas neprislo uplne ok, aspon bych zavolala tatovi a nejak se domluvila, kdyz uz jsem se jednou nabidla 🙂 u nas by byly asi taky reci.
Ale jinak, spolecne bydleni vetsinou nefunguje, aspon co mam zkusenosti z okoli.. Doporucuju si najit jine bydleni. Souziti s mimcem muze byt pak jeste horsi.
@j.a.n.i psala jsem, že s nimi bydlíme z finančních důvodů, takže stěhování není aktuální řešení.
@hojda Viděla jsem jí, že jede MHD (o víkendu je MHD k nám příšený) - tak jsem jí nabídla, že jestli chce, odvezeme jí zpátky domů autem, aby nemusela tím MHD i zpátky ale to v případě že by se na ní táta vykašlal - jenže ona měla už tátu domlulvenýho, že jí odveze zpátky domů a když jsem jí volala řekla mi "No tak pro mě dojeďte vy, táta bude rád, že nebude muset" - takhle se to popisuje dost blbě.. ale prostě zase jsme ze sebe udělali kreteny a služebníky a chtěli nás jenom využít kvůli jeho lenosti
Obávám se, že na to pomůže opravdu jen odstěhovat se. Taky jsme bydleli s rodiči a bylo to na budku, i když máme poměrně dobrý vztah. Pokud je ten dům jejich, pak budou mít celý zbytek života pocit, že byste jim měli být vděční a že mají právo vám mluvit do čehokoli. Akorát s tím odvozem to tedy nechápu. Buď to nabídnu, a pak počítám s tím, že svou nabídku dodržím, i když se mi nebude chtít, anebo nic nenabízím.
@daaja_medviidek myslim ze i kdyby na to bylo, tak to nepomůže, to zase budu poslouchat, jak jsem nevděčnej hajzl a ze jsem krava ze se zadlužujeme/platíme někomu cizímu
A souhlasím s tím, co píše Dzogobela - s mimcem to pak budete mít ještě horší, protože kecání do výchovy je o nervy - my u našich bydleli od 3 měsíců dítěte do jeho 19 měsíců a bylo to peklo...
@ma_cherie: Ano, to znám, kecy o hypotéce nebo cpaní peněz zbytečně cizím v případě nájmu, jenže jinak to nevyřešíte. Navíc - když budete bydlet jinde - je snazší jakékoli kecy pouštět jedním uchem tam a druhým ven 😉 Samozřejmě od nich nelze čekat pochopení, proč opouštíte dvougenerační hnízdo, kde máte dost soukromí atd., ale oni se s tím časem smíří. Zvlášť pokud se těší na vnouče (o kterém ještě neví, ale jestli jsou obecně typ lidí, co se těší na přírůstek), tak se s tím odstěhováním smíří rychle, aby mohli vídat vnouče 🙂
@daaja_medviidek to ani nečekám :D k vnoučeti asi takhle:
když jsme jim před rokem oznamovali, že se bereme, byli nasr*aný, vymlouvali, pomlouvali, nezabralo, vzali jsme se, pár dnů po tom, co jsme řekli že se budeme brát, si mě otec odchytil když jsem byla sama a řekl "doufám, že nejseš těhotná, to bys mě teprve nas*ala" .. a mama si pořád myslí, že dítě mi vnutil manžel a že mě do toho zmanipuloval..
Doporučuji vypadnout, dokud je čas. My jsme taky měli možnost bydlet u tchýně... Nebo lépe řečeno, každé její dítě mělo tuto možnost a žádný z těch 4 sourozenců toho nevyužil... Všichni máme hypotéky, bydlíme ve svým a hloupý kecy můžeme pouštět jedním uchem tam a druhým ven a hlavně se na návštěvě můžeme kdykoli sbalit a odjet 🙂
@ma_cherie Pokud se stěhovat nechcete, tak si musíte nastavit nějaká pravidla společného fungování, ale stejně to bude vždy o kompromisu, jak z jejich strany, tak ale i z té vaší. Pokud jste se tedy rozhodli pro variantu vzájemného soužití a varianta odstěhování pro vás není přijatelná, tak vám nezbývá, než hledat cestu ke společnému soužití. Bude to chtít hodně tolerance, neřešit blbosti a snaha vyjít z obou stran. Musíte se prostě smířit, že pokud bydlíte u rodičů, tak nebude vše dle vašich přání. Jinak to asi řešit nejde.
Kolik vám je? Mně říct tohle otec, tak bych dooost omezila vztahy .A je jedno jestli by mi bylo 18 nebo 30
Přidám se k zástupům: odstěhovat se. Pokud to nelze, pak viz @hojda. Já bych se odstěhovala. Předpokládám, že rodičům taky platíte náklady na bydlení v půlce rodinného domu, tak na nějakou skromnou garsonku byste snad měli. Pokud jim neplatíte, tak se jejich chování snad ani nelze divit.
Vztahy neklapou? Jednoduchá rada jak to vyřešit. Odstěhujte se. A jestli u nich bydlíte kvůli financím, tak je asi nejvyšší čas přemýšlet, jak některé věci vyřešit líp.
Co na to napsat... jste dospělí, předpokládám, že oba pracujete, tak je možná nejvyšší čas se už osamostatnit se vším všudy a přestěhovat se. Pod jejich střechou si asi těžko budeš vynucovat lepší zacházení a úctu k mladým... třeba by oni za to bydlení zase rádi dostali něco oni od vás - jako třeba to taxikaření. Zkus o tom popřemýšlet takhle...
Není spíš chyba v komunikaci? Navíc bych se ještě zamyslela nad tím, proč se rodiče takto chovají? A proč mají takový "přístup" - nebo jak to říct - k tvému těhotenství. 😒
@ma_cherie co to proboha máte za vztahy?? 😲 někdo ti řekne, že si nevdecnej hajzl,nebo ze bys ho nasrala,kdybys byla tehotna a ty rešiš, ze už ho neuvidís?? Opravdu?
Dřív nebo později vás to rozloží, tohle žádný normální chlap nemůže dlouho vydržet! A představa, že v tomhle bude vyrůstat mě dítě je úplně sci-fi😐
@ma_cherie Aha, takže pod finančními důvody se skrývá to, že nejste schopni se sami živit a zaplatit si bydlení? Tak pak se ale nediv, že se k vám rodiče chovají jako k dětem, protože pak děti furt jste a dokud se nepostavíte na vlastní nohy tak objektivně stále budete. A i když se na ně postavíte, tak dokud nepřestřihnete pupeční šňůru s rodiči, tak subjektivně z jejich pohledu stále...
@sklepka 20, on takový byl vždycky.
@portinari samozřejmě platíme..
@zuzineckah já vím, ale i tak je to můj otec co mě vychoval, živil, šatil.. mrzí mě to od něj, ale vyslechla jsem si od něj už i horší .. prostě byl despotickej vždycky.. ale máte všechny pravdu v tom odstěhování se.. dáme hlavy dohromady, hypotéky si určitě berou i lidi s nižšími příjmy než máme my, takže nějak to bude muset jít.
Na to je bohužel jediná rada - odstěhujte se. Pokud se nechcete odstěhovat a je pro vás důležitější finanční stránka, obávám se, že si prostě budete muset zvyknout. Nemyslím si, že tady pomohou nějaké promluvy. Soužití dvou generací prostě podle mě málokdy dělá dobrotu, já mám perfektní rodiče, skvěle si rozumíme, ale žít bychom spolu nechtěli (já s nimi ani oni se mnou 😀 ). Samozřejmě je tam ta nouzová varianta "kdyby cokoliv, můžeš kdykoliv přijít", ale pokud nejste opravdu na úplné mizině (ale to byste si snad nepořizovali dítě...), pak myslím, že dva lidé plánující rodinu by měli být schopní utáhnout potřebné bydlení. Jiný recept, obávám se, není.
Měli jsme něco podobného, a už bydlíme sami. Klid, pohoda. Občas na víkend jedu na návštěvu, ale ráda se vracím domů k manželovi. Akorát je mi stále vyčítáno, že jsou v baráku sami, že si mysleli ze tam někdo z nás dětí zůstane atd.
@ma_cherie Jednoduché, odstěhujte se někam z dosahu a žijte si sami a po svém.