Zdravim vsechny,
at jsem hledala jak jsem hledala, nasla jsem maximalne to, ze nejsem v teto situaci sama a takovych "macech" je vice. Kde zacit... Asi tim, ze mam za sebou 7mi lety vztah, kde me muj ex psychicky tyral, vyvrcholilo to, kdyz jsme posledni 2 roky spolu uz bydleli a vse muselo byt jen podle nej a ja nic nemohla a pul roku jsme byli svoji. Ja krava si myslela, ze svatba to zachrani... Bylo to pak jen horsi, kdyz mi zacal rikat, ze ted jsem jeho zena a budu ho na slovo poslouchat. Kdyz me pri hadkach zacal chytat pod krkem, sbalila jsem se, odstehovala se a pozadala o rozvod. Byl moje prvni velka laska. V te dobe, asi pul roku pred rozvodem, kdy uz hadky s ex byly na kazdodennim poradku a ja byla psychicky totalne na dne, tak jsem si uz byla "vic" bliz s kolegou z prace, se kterym jsem si rozumnela jak s nikym jinym v zivote a je tomu tak dodnes, zachranil me z toho vztahu plneho tyranie a ted spolu uz mame 2 mesicniho syna, jenze on ma dceru (4r) z predchoziho vztahu. Jsme spolu uz 2 roky a ano vedela jsem, ze ma pritel dceru, ale to jak s ni clovek bude vychazet, to uz vedet nelze, bohuzel. Pritel se svou ex mel podobny vztah, jako ja s ex, jeho ex mu zakazovala brat malou k rodine, hadali se, apod.. Tak sli od sebe.
Pritelova ex navic moc rozumu nepobrala a neda se s ni absolutne na nicem domluvit, je takova "jednoducha". Male jsou 4 roky a je hodne pozadu, coz si nastesti pritel uvedomuje, ale je to jen odraz toho, ze jeji matka se ji nevenuje tak, jak by mela a vse se snazi dohanet pritel, kdyz ji ma u sebe, jenze mala se ucit nechce a po kazdem pokusu se neco naucit - barvy, oblikat se, jist, mluvit...- tak zacne hystericky rvat. Ublizuje zviratum, neumi poradne mluvit, neumi poradne jist, neposloucha, je hrozne nemotorna, hyperaktivní a nechapava. Ja jsem tady za tu prisnou a taky ma mala ze me respekt a me poslechne na slovo, pritel se boji, ze pak jeho dcera k nemu nebude chtit jezdit, kdyz na ni bude vic prisny on. Ale ne vse ji dovoli, nastesti. Vzato tchyne ta ji moc rozmazluje, vse ji dovoli a mala toho pak zneuziva. To se taky priteli nelibi, ale samozrejme jeho matka ho neposloucha.
Prvniho pul roku, kdy jsme uz byli spolu, tak to slo, ale jakmile zacala mit mala vic "rozumu" je to horsi a horsi... Zacala jsem ji nesnaset cim dal vic, hlavne jeji neschopnost. Mam spoustu deti kolem sebe v jejim veku, i mladší a ti jsou na tom rozumove i motoricky mnohem lepe, nez pritelova dcera. Necitim k ni nic a ani nechci, proc taky, neni to moje krev, je pro me cizi, muzu ji byt jen dobra teta, jen mi vadi, kdyz je tady. Nejsem na ni zla, snazim se ji nevsimat, driv jsem byla vic prisna, protože to jinak neslo, ale to je na dlouhe povidani.. Kdyz jsem otehotnela, tak uz jsem ji nesnesla vubec a ted kdyz je uz syn na svete, nechci ani aby se k nemu priblizila. Za prve mam strach ze mu ublizi a za druhe, proste nechci. Nastesti v moji pritomnosti si ho nevsima. Ale kdyz je v pritomnosti babicky (tchyne), tak si dovoluje vic. Vre ve me krev, jen kdyz se priblizi k synovi a nedej boze, kdyz si maleho vezme tchyne a mala si hned dovoli vic a saha na nej. Strka ve 4 letech vsechno do pusy, i ruce a uplne jsem plna odporu a nechutnosti, kdyz tema rukama se dotkne syna. Vim, ze to je jeji nevlastni sourozenec, ale ja ji proste nesnesu, nenavidim ji uz. Je cim dal vic podobna matce, furt na me jen tupe zira a kdyz po ni nekdo neco chce, tak nechape co a na to, ze ji jsou 4 roky, tak nic neumi, ani poradne mluvit. Ona ani nechce umet. Pritel moje emoce akceptuje, ja se ji stranim, kdyz tu je a nejak ten den/dva preziju. Ale vecne to tak nejde ze jo, jak budu jeho rodine vysvetlovat, ze si nepreji, aby byla v blizkosti syna. Ted je to vsechno jiny, nemuzu svym emocim poroucet. Mam konecne vlastni dite a ona je proste ta prekazka navic. Vim ze tyhle pocity nejsou asi nejlepsi, ale ja tomu diteti nijak neublizuji.
Nicmene verim, ze az bude vetsi a bude se s ni dat normalne bavit, tak budem spolu lip vychazet. Je tu nekdo v podobne situaci s kym bych si mohla popovidat? Moc by mi to pomohlo dekuji. A prosim odpustte si ty komentare, chudak dite, ze jsem hrozna, chudak pritel, vzdyt jsem to vedela atd atd... To nicemu a nikomu nepomuze, hledam maminky, co jsou ve stejne situaci, potrebovala jsem to ze sebe dostat. Dekuji za pochopeni.
A co by sis tedy přála? Aby přítel odstřihl své dítě? Aby byla dcera bez otce? nejspíš té taky bere jako nutný zlo. A časem to bude horší. Vyrůstala jsem podobně. Mám nevlastní sestru, kterou se sourozencem neznáme. Maceše se nelíbilo, jací jsme byli a tak se návštěvy omezovaly, až jsme nechtěli k otci vůbec. Teď má další ženu, dělá dědu jejím vnoučatům a nás přes 20 let neviděl. Ani ta sestra k němu už nechodí, co vím... Moje děti ani neuvidí a až nebude babička, už mě s ním nebude nic spojovat. Bylo toho víc, ale můžu ti říct, že pro dítě je mnohem horší, když jej rodič odstřihne, protože...cokoliv, než když prostě není.
Předem se omlouvám ale po přečtení mi to vážně neda. Na jednu stranu tě chápu že je pro tebe těžké vychovávat jak ty píšeš pro tebe cizí dítě, které je jak ty píšeš opožděné nedostatečnou výchovou a věnování se mu, tudíž je to chyba obou rodičů že to takto pos*Ali. Ale myslíš že je dobré odsoudit 4 letou holčičku? Nebylo by dobre se zkusit pro vás obě si k sobě pomalu nacházet cestu? Nebo co čekáš? Že si manžel bude muset později vybrat mezi svou dcerou,kterou jistě miluje, nebo mezi tebou a synem? Nechci tě odsuzovat, ale do toho jsi šla věděla jsi že má manžel dceru, akorát někdy jsou ty cesty k sobě delší. Dej tě malé šanci.
Ta mala je na rozdil od tebe jenom dite. A ty si dospela zena, ktera by mohla sve emoce 2 dni drzet na uzde a holcicce doprat pěkne strávený čas. Prijde mi hrozne silne kafe, kdyz o nekom (malom) reknes, ze ho nenavidis. Holcicka spis potrebuje trpelivost, a vedet, ze se ma na koho obrátit. A to svym lehce odmerane-utocnym postojem nespravis. Male deti dokazu silne vycitit emoce. Takze za me, to ta holcicka jiz davno vi, a klidne do budoucna pocitej s tim, ze z trucu bude mozna malymu ublizovat. Mne ublizuje tatova teta, je ji udelam natruc a zranim ji tim, ze neco udelam tomu, koho najvice chrani. Chce to zmenit pristup od zakladu a spis hledat to, co je na ni super a na tom stavet dal.
Hledej chybu v první řadě u sebe. Vůbec nechápu jak dokážeš cítit tolik nenávisti ke čtyřletému dítěti 😔 je mi z toho tvýho přispevku fakt nanic😓
no, moc nechápu, jak ji za tohle můžeš "nesnášet".....ona je v podstatě chudák, a co by fakt nejvíc potřebovala, by byla milující "macecha", která trochu sploští ty problémy, který už má. ona za to přeci nemůže, ježišikriste. jo, není to tvoje povinnost. ale já bych to vzala za výzvu a úkol. můžeš bejt ráda, že to vůbec přítel toleruje, taky by moh říct, že můžeš jít. holt pokud si "bereš" partnera, kterej už má děti, přijímáš ho bud s těma dětma, nebo vůbec.
zkusila bych to řešit konstruktivně. pokud to tvůj přítel toleruje a ty jsi líná s tím něco víc dělat, a koneckonců tvůj přítel taktéž, pak se domluvte, že jednou za 2 tejdny, když bude jeho dcera u něj, se seberete a pojedete k příbuznejm/kamkoliv. ale jako dlouhodobý "řešení" nic moc, žejo..
a nebo to začněte opravdu řešit. pokud je to s dcerou fakt tak moc špatný, řešte ji s nějakým odborníkem. nevim, jak ty hysteráky vypadaj, ale taky může mít nějakou poruchu atp.
běžte k odborníkoj, jinak to povede akorát do větší prdele.
Jen nechápu že tvůj přítel respektuje že máš odpor k jeho dítěti🤔,jak to bude dál? Až spolu pojedete třeba na společnou dovolenou? A co třeba vánoce? To se k ní budeš chovat odtažitě? Vždyť i přece opožděné nebo postižené dítě je bytost, a ne nějaký odpad😕.. ta holčička potřebuje cítí lásku... Promin ale jako matka by jsi přeci měla mít i trochu pochopení..w trochu toho mateřského citu i pro nevlastní dítě. Skus dat tě malé šanci.. já tě to prosim
Prosím tě, přijmi ji. Přijmi ji, takovou jaká je, protože jinak to bude peklo pro vás pro všechny.
Nepočítej s tím, že až bude dívka starší, bude vaše komunikace lepší, protože ona ví, že ji nemáš ráda. (z toho, co píšeš) a na tvém místě bych měla reálný strach o miminko, že mu bude chtít ublížit za situace, která u vás je díky tobě.
Ty jsi dospělá, dobře, teď pod přívalem hormonů, až odezní, zkus to celý, tvůj postoj k prvorozené přehodnotit, přijmi ji, protože jinak se to podepíše i na tvém vztahu k vlastnímu dítěti, na vašem společném soužití, žití.
Anebo, jdi od partnera pryč.
Jestli partnera miluješ / máš ráda, - jeho dítě, dívka, je také jeho součástí, patří k němu, jako jeho úsměv, jako jeho gesta, který miluješ, stejně jako věci, co ti vadí. Je navždy jeho součástí, stejně jako teď váš syn.
Pokud to není fake, tak máš vážně velký problém a najdi si psychologa. Ta malá za to nemůže a dost možná ani ty ne, ale ty jsi dospělá a musíš to řešit.
každý dítě potřebuje bezpodmínečnou lásku a přijetí. jinak má zaděláno na obrovský celoživotní problémy.
a jinak, že máš tak malý dítě, je normální, že máš tyhle ochranářský pocity a bojíš se, že synovi ublíží. to chápu. ale řešila bych to jinak. nikdo tě nenutí ho nechávat bez dozoru jí napospas... snad každej starší sourozenec se musí nejprve naučit, jak s miminkem zacházet, natož pokud je holčička třeba na úrovni dvouleťáka, nebo jí schází nějaký základní soc. dovednosti. chodí do mš?
Chudák holčička.. Je mi z tebe normálně zle....
Vy jste normalne zla osoba. Pane boze, chudak mala.
@normalnimatka ano chodi do MS, ale i tam slychava pritel od ucitelek stiznosti na jeji chovani, motoriku... Ze se nechce oblikat, spatne mluvi... Pritel s ni byl u etopeda, ale to bylo na zacatku roku a ze je jeji chovani ok, ze se casem spravi. Jenze nespravilo, mel tam znovu jit v zari, ale nesel, jelikoz predtim ho za to z*ebala jeho bejvalka.
Dalsi troll???Prvne me zarazi tve hodnoceni,deti nejsou stejne,ta holcicka muze mit dysfazii,ADHD ci ADD nebo jen opozdeny vyvoj s opozdenym vyvojem reci a ne vzdy za tohle muzou rodice,ale je dobre to resit s odborniky.Treba jen bude po mame jednodussi,ale to neznamena,ze bude spatny clovek,vyuci se a bude zit.Vlastne jsem tak uplne nepochopila co konkretne te obtezuje,zrejme vychovavat cizi dite.No,to muzes nechat partnerovi,neni to tvoje zodpovednost,jen proste na ni nezarli,ze se partner venuje ji a ne zrovna vasemu miminku,ktere ve dvou mesicich stejne prospi den.Proste potrebujes o vikendech klid a ten neni,protoze tam mas dite, ktere neni tve.Hold je treba se s tim smirit a szit se,nakonec se 4 letym ditetem muzes normalne fungovat,protoze v tom veku kdyz si nekoho deti zvyknou berou je skoro jako sve rodice,tak tu sanci nezahod.No asi bych na tvem miste vyhledala psychologa,driv nez bude pozde...
Představa že se dozvím, že moje dítě jezdí k ex a on má doma to co jsi ty, tak tvrde dopadnes na zem a můžeš si fňukat kde chceš....
Domluvila bych se s tatínkem, aby malou vzal někam na vyšetření k lékařům. Třeba má opravdu nějaký problém a jeho řešením a správnou komunikací by se mohl zlepšit i vztah tebe a malé. S tím co popisuješ ji asi vždycky budeš brát jako přítěž, ale pro budoucí vztah sourozenců by bylo fajn vědět, proč je taková. Pochybuju, že ji tatínek zvládne časem odstřihnout, je to jeho dcera. A pokud bys ho nutila vybírat si mezi vámi, tak zkazíš jedné malé holčičce život - teda pokud by se nevyprdl na tebe s tím, že děti si bude brát na víkendy společně.
Když je hloupá její matka a nevěnuje se jí sama dostatečně, vložila bych se do toho na tvém místě trochu sama.
Pokud holčička některé věci neumí, tak je potřeba ji je naučit. Ať už běžným způsobem nebo s odbornou pomocí. Měl by se primárně starat otec, ale vybrala sis je oba, takže je i tvůj zájem se snažit, aby byla na tom lépe.
Znas ty pohádky o 12měsíčcích a O popelce?! Tak tvá nevlastní dcera (nejen partnerovo dítě),je stavěna do pozice Marušky a Popelky. Ony byly přeci vlastně taky neschopné,dobré jen na něco. A macecha před smrtí muže slíbila,jak se o dcerku postará,jako o svou vlastní. Jak to bylo doopravdy všichni víme. A že ty pohádky měly i šťastný konec. Prosím, dopřej i ty své dceři,synovi a muži ten šťastný konec a buď malé takovou matkou,jakou potřebuje,když ta pravá v téhle roli selhává. Nebuď tou macechou,která na ni kouká skrz prsty a jen její vlastní dítě je nejnej na světě ...
Bude to s ní náročné,to věřím,ale nikdo ti nezaručí,že tvůj syn,až odroste,že to nebude pěkný raubíř!
Zla nejsem, jak pisu, ja ji neublizuji, ani po ni nervu. Takze nechapu tohle osocovani... Naopak priteli pomaham s jeji vychovou, peru a skladam jeji pradlo, varim ji, nakupuju, nakrmim ji, ale proste ji "nemusim" a je mi to proste proti srsti. Naopak se ho snazim dokopat k tomu, at jde s ni k odbornikovi, sle on nepujde, pac se boji ex... Vadi mi proste, jak je neschopna, rikam si jen chudak holka, ta to bude mi tezky v zivote.. Ale ja k ni necitim nic a ani nechci, nemusim, neni "moje starost". A kdyz vidim, jak ublizuje zviratum a nechape, ze to delat nesmi, tak jsem zakazala, aby se priblizila k malymu a pritel to chape, taky mu to vadi, ale nikam s ni nepujde... Kdyby ta mala byla vic sobestacna a vic schopna, vim, ze mi tolik vadit nebude, ale ja se na to nedokazu divat proste a nejhorsi je, ze s tim ani nemuzu nic delat.
Jinak jeji hysteraky vypadaji tak, ze pritel se s ni uci kreslit nebo barvy nebo chce, aby lepe jedla nebo se sama oblekla a ona zacne bulet a rvat, ze chce za babickou, protoze ta ji se vsim pomaha a vse ji dovoli.
A ne nechci, aby si pritel vybiral mezi mnou a dcerou a ani ho k tomu nikdy nutit nebudu.
No a pokud tedy byla u etopeda a ten na ni, zavadnehi neshledal je treba jit aspon k logopedovi kvuli te reci,nekdy ty deti tu motoriku nebo rec maji opozdenou (o cca 1rok) a zpravi to odklad skolni dochazky o rok,kdy dozraji...
Vis prijde mi,ze strasne moc resis cizi dite a jeste ani nevis jake bude mit problemy tve vlastni,treba to pomale dozravani zdedila holcicka po otci a vas spolecny syn na tom muze byt za 4 roky stejne a pritom se budes snazit, at je na tom lip,aby sis temi soudy krapet nanabehla...
A jak píšeš byla jsi od ex tyraná jak psychicky tak fyzicky, taky jsi jsi zažila své, taky jsem to zažila.. ale uvedomujes si že když se takhle stranis své nevlastní dceri a chováš se k ní jako by měla lepru že to až bude mít malá rozum taky může brát jako psychické týrání .. je sice hezké že ji neublizujes že ji vaříš a pereš atd, ale snad když vaříš tak jeden strávník navíc nikoho nezabije... Dej te malé šanci když už má vlastní matku na hovno, a neber ji tátu ktery ji miluje. S opozdenemi dětmi je to složitější ale když se jim věnujete a dáváte lásku může se to zlepšit.ta malá za to přeci nemůže 😢
Prosím, ze to není pravda ? Ze je to nějaký fake story? Prosím. 😪 Chudák holcicka, je mi ji moc líto. Zaslouží si lasku. Jestli je to pravda, zkus v ni nehledat ex ženu, zkus ji brát jako lidskou bytost, která chce a potřebuje, aby ji měl někdo rad a dával ji stabilitu. To je všechno. Obejmout, pohladit, povídat si. Prosím. ❤️
@jasemin26 ja ji tatu neberu, naopak jsem rada, kdyz je tady, ze se pritel z vetsi casti venuje ji a jezdi s ni k rodine apod...
Ta mala potrebuje odbornou pomoc, ma snad vsechny priznaky ADHD, bejvalka o tom ale nechce slyset, ze s ni nikam nepujde a pritel se s ni nechce hadat a boji se, aby to nebylo proti nemu pak.
Mně se moc nelíbí, že bys poslala k psychologovi nebo jinému odborníkovi dítě, ale nezamyslis se nad tím, jestli by jsi tam spíš neměla jít ty....
Asi se neumím vžít do tvé situace. Po přečtení příspěvku si myslím, že by malé mohla stačit jenom "kamarádka", kterou ty být evidentně nechceš. Je super, že se jí věnuje aspoň tatínek. Jak funguje s matkou to nevíme. Já mám v okolí 2 chlapečky. Jeden teď už diagnostikovaný autista a druh hrozný samotář, kterého jsi našla za 3 hodiny na stejném místě, kam si ho posadila. Všem přišli divný a sousedky je jenom pomlouvaly. Ve výsledku stačilo je jenom popostrčit a být kamarádka - nesnažit se nahradit rodiče. Dělat blbiny, zábavnou formou je něco učit když sami chtěli ( ne je do něčeho nutit), vzít je ven a sbírat kamínky, listí,.. nebo koukat kolem a pozorovat ostatní děti. Teď když vidím toho samotáře v 5 letech, jak je šťastný mezi dětma, lítá jak šus a úplně otočil své chování mám radost, že jsem maličko přispěla pár hodinama týdně k jeho spokojenému dětství.
Zkus se zamyslet, jestli bys něco takového nemohla udělat ty pro ni, když malý spokojeně spí...Jednou bys mohla vidět "cizí" rozzářenou holku a vědět, že i díky tobě je šťastná.
Nezlob se na mě, ale podle toho jak píšeš tak si hrozná kráva.... odsuzovat dítě a nesnášet jej jen proto, že je nemotorná atd... ? A jaké bude tvoje dítě hm ? Co když třeba nebude umět taky dlouho mluvit, bude hyperaktivní apod... víš to se nedá naplánovat apod... nikdo nechce takové dítě, ale když už je tak se to snaží chápat a akceptovat.... bože takové lidi nesnáším, z toho jak píšeš si dokáži představit jaká musíš být osoba... řešíš kraviny.
@leniiid nedokazes, neznas me, pro svyho syna udelam cokoliv a oproti matce pritelovi dcery se mu budu venovat. Ona moje dcera neni a nebude, neni moje starost ji venovat vetsi pozornost.
To je dobře, ale co až se třeba jednou vezmete? Skus si k té malé najít cestu. Pohraj si s ní jako by byla vlastní.uc jí..ukaž ji že život je krásný. Jinak mě napadlo co kdyby jsi ji vzala k odborníkovi ty, ty se jistě jeho ex nebojíš. A předpokládam tvůj přítel a ex určitě mají soudně dáno že si ji tatínek může vydat, nebo střídavou peci., KdZ jak jsi psala nemají ty dva dobrý vztah.a ty skus promluvit s Psycholozka určitě ti poradí jak se zbavit te nenávisti a najít si k malé cestu
Tak jestli taky to ublizovani zvířátkům neni taky její výkřik do tmy... Volá dle mne o pomoc... Její matka ji zanedbava, její otec se dle tvých slov své ex boji, tak na dceru sere také a z tebe cítí jen nenávist.. Aby ses nedivila až jednou z ublizovani zvířátek přejde na ublizovani a mrzaceni tvého milovaného a dokonalého syna.. Stačí si predcist něco o takových dětech, které cítí rozdíly a nedostává se jim dostatečně péče, lásky... Chudák je vlastně všude nechtěná.. Když ji matka zanedbava, tak už dávno si ji měl táta vzít do své péče, jenže on je zřejmé taky jak vidím Chlap s velkým CH... Neudělá to zřejmě kvůli tobě, protože ji nenávidíš a nafurt bys ji doma mít nechtěla a zřejmě i on nebude normální, když nedá přednost své dceři... Chudák holka... Šup s ní do mentalniho ústavu ať máte všichni klid o nepohodlnyho děcka.. Když je její máma neschopná, tak přesně, co by ses ty starala a snažila, když nemusíš (tvá slova)... Fakt je mi z tebe zle.. Tvůj syn bude ty rozdíly také jednou vnímat, hádej co za hajzlika z něho tímto vychovate.. Kéž by holce někdo našel rodinu, která by ji dala všechnu lásku a péči, kterou potřebuje... Proto jsem také pořád sama, nesnesla bych vedle sebe partnera, který by mi řekl, že mě dítě nenávidí, jeden už takový letěl.. Kéž by se táta probral!!!