Nemiluju manžela - mám odejít?

a nemělo by být tím prvním krokem rozhovor s manželem? O tom co tě trápí, o tom, co cítíš? Já vždycky žila v tom, že manželství je o mluvení, o schopnosti si říct, že nás něco štve, že je něco, co je třeba změnit....brečet potají a hledat si jiného chlapa není fér nejen k manželovi a dětem, ale ani k tobě samotné.....jasné, můžete si promluvit, můžete se šíleně pohádat a můžete jít také od sebe....ale je tu i druhá varianta a jiskřička naděje, že se něco zlomí a že jiskra vztahem zase prolétne....upřímně vždycky by mělo být pravidlo zamyslet se taky na svoji straně, jestli je vše od tebe k manželovi v pořádku. Nechci se tě vůbec nijak dotknout, jen mi prostě přijde, že by vždycky měla být snaha o to manželství zachránit a zkusit to....mám kolem sebe tolik párů, kteří se rozvádějí po pár letech s důvody, že nenašli společnou řeč, že nemají společné koníčky, že jim vyprchala jiskra...má babička vždycky říká, že kdyby se měla rozvádět vždy, když ji děda začal lézt totálně na nervy a kdy byla fakt na dně (stavba,hospodářství,dvě děti)...už by byla dávno sama, ale zvládli to, jsou spolu 47 let 🙂

@johanka111 docela ti rozumím, mám to podobně, i když můj manžel je dost atraktivní a nikdy jsem ho nepodvedla. Od začátku jsem říkala, (ne jemu) že sice se mi líbí, milovalal jsem ho, (asi i teď), ale nikdy mezi náma nebyla taková ta chemie, jiskření... a samozřejmě po 8mi letech, co by člověk chtěl. Lepší to asi už nebude, spíš jsme se naučili spolu žít a je to o porozumění. Taky mi občas chybí ta pravá zamilovanost, kdy mě bolí břicho, když se máme setkat, jsem nervozní a podlamují se mi kolena. a i když mi není ani 30 let, smířila jsem se s tím, že to už asi nikdy nezažiju. Rodinu bych nerozbila jenom kvůli nějaké své avantýře a povyražení. Je ale velký rozdíl, pokud ty manžela opravdu nemiluješ a není ti třeba příjemný (nechci napsat přímo odporný nebo tak něco), to potom nějaký přemáhání celý život, to by se asi nedalo takhle žít. u nás to je tak, že snad nějaký cit mezi náma ještě je. 🙂 A když někde slyším, jak 80tiletej děda vykládá, že byl celý život zamilovaný do své ženy... to snad ani není možný. Ono je velký rozdíl zamilovanost a láska. 😉

@johanka111 njestli je silný až tlustý,nedivím se ti, ale tak ho dokopej ke cvičení....havně mu neříkej o kamarádovi...

a narovinu, když chceš motýlky v břiše, ty vydrží cca pul roku až rok, pokud se budete scházet tajně...a to jsem optimista....

takže já bych rzhodně nebourala manželství, pokud je hodný, věnuje se dětem ok, docpala bych ho ke cvičení, aktivitám a i bych mu jemně řekla, že je silný, že třeba i ján se necítím ve formě, že bychom mohli cvičit, najet na zdravější jídelníček apod...a nebo ho zapřáhnout na zahradě, u rodičů, na chatě, nebo naplánovat víkendy s turistikou, výlety atd....

ono není důležité, že nebyla extra super velká reakce chemická...ale to, že jste sehrany, to že fungujete jako rodina.....!

a taky narovinu, s detmi nejsi žádný velký terno a to, že manžel ted máte společné peníze, sem tam pohlídá děti atd...tohle pro ně cizí chlap dělat moc nebude..a za další pokud to bude chlap c hledá povyražení, ta půl roku tě odkopne....

nehledej zamilovanost a chemii....a pokud to musíš mít, tak nerozbíjej rodinu dětem, ale když už tak tajně, aby manžel nebyl za paroháče a každý se mu nesmál za zády....ale tahle varianta je v poslední nouzi...

drž se, neboj, já tě nesoudím, jen abys pak nelitovala, nebulela, že jsi v 1+1 v paneláku sama doma a časem až by si tvuj nynější manžel našel babu a to si piš, že nějaká s děckama by ho chtěla, když by neměla kam jít....nebo kdyby měla někoho, kdo ji bil apod...tak bude vděčná za tvéh manžela a on ji bude sypat peníze z výplaty, starat se o její deti atd....

tak at si to nepos..... .-)

měj se krásně 🙂

Moje mamka se jednou chtěla rozvádět a svěřila se babičce, svojí mamince. Byla na malé vesnici a babička jí řekla. Běž a projdi celou vesnici barák po baráku a jestli tam najdeš lepšího, se kterým by to časem nebylo uplně stejné, tak se rozveď...a měla pravdu.... podle mě je lepší si sednout a snažit se toho krásného dosáhnout s manželem

Asi kdyby můj manžel byl hubený, tak by to bylo jiné, ale teď je mi v posteli odporný. Je mi to líto. On se snaží pořád hubnout. Teď třeba zase hubne a zhubnul asi 10kilo, jenže do normální váhy mu zbývá asi 30kg. Já ho nemůžu ani políbit. Dřív jsem to neřešila, byla jsem na mateřské s dětmi a řešila jen je. Pak jsem začala chodit do práce a občas mi kolegové říkají, jak se jim líbím a mně to dělá strašně dobře. No a pak ta moje známost-byl samozřejmě hubený a bylo to fakt ta jiskra, která byl tak fantastická, že teď už zase řvu. Nechápu se, je mi to všechno líto, ale toužím po tom, být s někým jiným, ale vím, že že je možnost, že zůstanu sama, bez peněz a to nechci. Je mi to všechno líto, je mi i ze mně špatně a myslím, že můj muž tuší, že je něco v nepořádku. Říkala jsem mu, že mi v našem vztahu chybí vášeň a on mi řekl, že jsem trapná. Takže tak.

@johanka111 tak si užívej bokem tak aby se to tvuj muž nedozvedel....stáhni se před ním....mě by tlustý chlap taky lezl na nervy....a nechej ho, motivuj, aby shodil.....a hlavně si neříkej pořád dokola co ti vadí....nebo si ho zprotivíš tisíckrát víc...

@johanka111 ten u koho jsi motylky v břiše cítila byl sice hubenej, ale taky ženatej /a taky formát, že zahybal manželce/..

Souhlasim s tarra27, lip bych to nenapsala..když mas ted problém, tak se obrat na odborníky, zkus poradnu.

@johanka111
Chlapi jsou všichni stejní. Strčíš je všechny do pytle a vytáhneš pokaždé toho samého...

@johanka111 já teda nevím, jak se manžel stravuje, jestli doma, nebo venku, ale myslím, že je to hodně i ve tvé moci. Můj brácha byl vždycky vysoký štíhlý a jeho současná manželka z něj za půl roku udělala horu tekoucího sádla. Protože nechce, aby nikam chodil, tak mu navaří jídlo o pěti chodech, pak ho zalehne v posteli a to je tak všechno, co mu dovolí dělat Tak by to mohlo fungovat i naopak, vařit tak aby se dobře, zdravě chutně najedl, zařídit nějaký pohybový program s dětmi a je to nejlepší cesta, aby manžel zhubnul a dali jste si to doma zase do pořádku i psychicky 😉

@johanka111 Je to problém když se člověku prudce změní postava, já jsem si tím sama prošla v pubertě a to šlo jen o přátele, nikoliv o vztah. Vlastně při mě zůstala stát jen má rodina. Jestli se tak změnil ve vztahu, zkus mu pomoct, jestli jsi si ho takového už vzala, tak je to od tebe dost ošklivý, a to říkám ještě slušně.

U souseda je vždy tráva zelenější ☹

@johanka111 jak se rika muz je vzdy vizitkou zeny..pokud pribral tak mu pomoz zhubnout, je to i o tom co mu varis.. ono je snadny rict pribral si nepritahujes me papa, to je vazne vztah jenom o tom jestli je samej sval.. kdyby to bylo naopak a ty si po tehu byla pri tele myslis, ze by ti rekl si tlusta nepritahujes me najdu si jinou. to jak se o manzelovi vyjadrujes je fakt hnusny, z tvych prispevku mam pocit ze si myslis ze si neco vic a zaslouzis si lepsiho chlapa. pokud je to tak tak se rozved, ono rychle zjistis ze ti co ti ted lichoti by si tak jenom bokem vrzli ale nic vazneho nechteji. Treba pak tvuj manzel najde zenu kterou si zaslouzi, ktera si ho bude vazit ne proto jak vypada ale jaky je..
a to ze brecis po tvem milenci je fakt vtipne, zenatej chlap co si chtel jenom honit ego a kdyz na to prisla manzelka tak dal rychle ruce pryc, no to je prece sen kazde dospele zeny.

o kamarádovi mu neříkej, to by byla blbost. Ale to, že by se sebou měl něco dělat, o tom byste si měli spolu promluvit. A na rovinu. Jestli je obézní, hrozí to i vašim dětem a bylo by dobré upravit jídelníček celé rodině a začít sportovat, nebo se začít nějak hýbat celá rodina. Ty přestaň brečet a začni na vašem vztahu pracovat, nic není zadarmo. Zkus najít toho chlapa, kterýho jsi si vzala. Stále tam někde je a možná najdeš i tu holku, která si brala tvýho muže. Určitě jsi se změnila i ty, nejen on a tam někde je zakopaný pes. Každá zamilovanost vyprchá a důležitý je to, co tam zůstane potom...

@jitkaorsagova
@tulikiss holky co blbnete...mě nepřijde, že by tady manžela tak strašně "prala"....to že je silný s velikánskou nadváhou, to se na mě nezlobte, ale ano, záleží co žena vaří atd, ale pokud muž nic nedělá, s tím už ona nehne, nehlede na to, že chlap jí nebude jíst salaty a zdravou sravu, když byl a je zvyklý na svíčkovou...pruser je, že se k tomu nehýbe.......ono se nemusí cpát od rána do večera aby byl tako silný, stačí když více jí a žádný pohyb k tomu.
přijde mi drsný ji odsuzovat jen proto, že řekla, že ji manžel nepřitahuje...a narovinu, komu by se chtělo mít sex s kopou sádla...a jestli si vy naivně myslíte, že kdyby jste měli 150kg, že by vám manžel byl věrný a ještě si liboval v sexu, tak to teda jste dost naivní....a navíc jeho dovětek, že je trapná, mi nepřijde jako uplně ideální odpověd...

PS a že by tu brečela za milencem jsem si nevšimla...popisovala, že ji neco chybí a že ji děláí dobře zájem mužů....což je naprosto normální

@tarra27 Nechala jsem se trošku unést vlastními zážitky s lidma, to je pravda. Stejně neznáme detaily, raději tuto diskuzi přenechám jiným pro osobní zaujatost 🙂.

Možná mě teď někdo odsoudí za můj názor, ale musím to tu napsat. Vy, co tu píšete, že chlap při těle je/byl by odporný.. Když chlapovi vadí, že ženská je při těle, tak je povrchní, už vás nemiluje, nestojí za to a pod. Naopak to nefunguje? Myslím, že váha není něco, co by se nedalo vyřešit. A jak už tu někdo psal, u sousedů je tráva vždycky zelenější. Za pár let je to ale to samé, ať chceme, nebo ne. Proč hned měnit? Když už za sebou dva mají tolik společných let, měli by pracovat s tím, co mají a ne hned měnit "vadný kus" za "lepší", který ve výsledku je opět stejný.. Je mi z toho smutno 😒

@hanulkapal jenže my tady nepíšeme o pár kg navíc...zakladatelka psala, že shodil 10kg a minimálně 30 ještě potřebuje dát dolu...já se bavím o tom, když má chlap např 140 nebo 150kg, to je prostě strašný...to se na mě nezlob, ale když má dvě brady, břicho které je obrovské, když má chlap prsa a to prosě při tehlech číslech má, to nic pěkného není....

a jinak souhlasím, má se to řešit.....ne rozvodem...

@jitkaorsagova já ti rozumím, měla jsem to kdysi podobně...jde o to, že s tím chlap pkud chce muže něco delat a jak jsem psala, tady nejde o pár kg navíc...ale o desítky....a nemá smysl, to jsou většinou lidi, pak mají komplex, depresi...atd....a je těžké chtít narovinu - aby ženská nebo i chlap při vysoké nadváze, po x letech přitahoval....to je prostě nesmysl....neříkám pár kg navíc, ale když je to extrem, je to fakt nechutný...už jen tím, že chlap má prsa, dvě brady...pupek....a nemluve o tom, jak se potí.....

to komu by se tohle po x letech líbilo a přitahovalo, to teda má muj obdiv...

ae jak jsem psala, zapracovat na tom lze a rozhodně si nemyslím, že změna partnera nebo rozvod je nejlepší cesta...

@tarra27 Jasně, já to beru, ale asi nepřibral jednorázově během týdne 40kg, ne? Jak přibral? Změna režimu? Jiné stravování? Já chápu, že ne vždycky to je ideální, každému z nás se v průběhu života mění váha, přibývají třeba nemoci, nebo cokoliv jiného.. Ale mě mrzí ten pohled na věc, že lidi prostě v dnešní době věci a vztahy neopravují, ale radši si pořídí nové ☹

Dočetla jsem jen dvě třetiny komentů. Sama mám problémy, ale musím se ozvat. Za prvé, nesouhlasím, dokonce mě "nasírá" názor, že muž je vizitkou ženy. Před sto lety asi jo a traduje se to dál. Každej dospělej člověk je svého štěstí strůjcem a ty nejsi zodpovědná za vyžranou postavu svého muže. I kdybys mu tisíckrát podstrojovala zdravou stravu a táhla ho ven, nikdo nezhubne, pokud sám OPRAVDU nechce. Proč vypleskat energii co máš na děti a zbytek na sebe na dospělého chlapa tím, že budeš lítat okolo jeho diety 😖 Ježkovi voči, je dospělej. Ani nesouhlasím s tím, že jsi mrcha, pokud ti to teď vadí a dřív ti to nevadilo. To je právě to, že láska je slepá, ale jaksi vyčpí, vyprchá. A viz rozhovor: chybí mi vášeň. Nevím co na to může říct chytrého, nejspíš nic, ale odpověď že jsi trapná, ta zrovna není z těch, co by dávala naději, že on stojí o nějakou změnu. Máš možnost změnit sebe, nebo mít tajně milence. Když se ti povede změnit sebe, možná jednou sám přijde a bude se víc snažit, protože bude sám chtít. Hodně štěstí, a nepranýřuj se tak. Spousta škody vzniká tím, že lidi nemají rádi sami sebe a trestají sami sebe. Ty to také děláš, ta nechuť k sobě a nenávist...k ničemu to není. Nikdo nežije tvůj život, aby tě soudil, tvoje pocity JSOU důležité, a nepřišly z čista jasna. Nemáš zodpovědnost za druhé dospělé. Jen za své děti. Hodně štěstí

dotaz je sice o nevere a chtici, ale ja nemuzu nereagovat na vse reakce na tlustyho mm. Muj mm je taky tlusty, hodne. Kdyz jsme se poznali, mel o 10kg min, ktere nabral behem doby, kdy ja jsem byla jeste v CR a on ve Francii. Doma varim zdrave, v lednici nenajdete zadnou prasarnu. OK, ma rodinne predispozice, ale za zbytek si muze sam. Prestal sportovat a ma 100 vymluv proc nemuze, nejcastejsi je ta, ze nam to neklape, tak je demotivovanej. Dalsi vec je ta, ze jeho telo hladovi, pac obedva v praci kolem jedny hodiny a pak veceri az kolem devaty. S tim ja, jako manzelka nemuzu nic udelat, ani kdybych se pretrhla. Svaciny odmita. Takze reci o tom, ze chlap je vizitkou zeny, ze ma zdraveji varit, me vytaci.
K problematice @johanka111 chapu te, taky bych rada neco takovyho zazila, ale ani se o nic nepokousim. Pac jak uz tu bylo receno, vse po case opadne. Bud rada, ze jsi mohla s "kamaradem" zazit, co jsi zazila a spis se snaz nak probudit tveho mm.

Já myslím že si tímdle po návratu z mateřské do normálního života prošlo mnoho žen. I já mezi ně patřím, najednou je svět venku nějaký hezčí, líbíme se i jiným mužům, o děti je postaráno a my máme najednou čas myslet na sebe a na to co chceme. I mě chyběl jiná láska než ten stereotip doma, i já chtěla motýli v břiše a i já měla dost příležitostí a jednu z nich využila. Bylo to krásné, úžasné, mladické a? a krátké, protože to nemělo smysl. I mě se partner hnusil a sex s ním mi byl odporný v době kdy jsem byla poblázněná někým jiným, ale hlavně on si to uvědomil a chtěl to řešit. Já to řešit nechtěla protože všechny moje připomínky ohledně vášně a lásky během mateřské mu připadal směšné. Teď mu ale teklo do bot a opravdu se mu rozsvítilo. Hodně jsem mluvili, hodně se snažil a snaž se pořád. Je to už více jak rok a je z něj po dvanácti letech úplně jiný člověk ani jsem netušila že to v něm je, nebo spíše už ani nedoufala.
My jsme tuhle krizi ustáli, pravda je že nás vztah byl vždy založený především na přátelství a na tom přátelství se nic nezměnilo za celé ty roky.
Před nádavnem se vrátila do práce i má nejlepší kamarádka. Netrvalo dlouho a přišla za mnou že někoho potkala a ze ma přesně to co ji u jejiho mazela chybi, jak moc by chtela kdyby se to dalo nejak skombinovat, že dohromady jsou dokonalý chlap. 😀 Řekla jsem jí at si hlavne dá pozor aby kuli 20% co ji chybi u jejiho manzela neřišla o těch 80% co jí manžel poskytuje, protože nakonec by měla jen tech 20% co vlastně nepotřebuje a těch 80% by bylo navždy pryč. Prostě nestratit kuli jednomu nedostatku jinak dobreho partnera, protože nikdo z nás nen dokonaly.
Dobře si rozmysli co chceš, okouzleni brzy pomine a co ti pak zůstane. Zkus si s manžele vážně promluvit. Na druhou stranu jestli jsou to pro tebe nepřekonatelné věci netrap se jenom kuli tomu že spolu máte děti, jestli mezi vámi už opravdu vůbec nic není, já osobně bych nestrácela čas, jsi ještě mladá a kus života máš před sebou, mužeš ho prožít s někým s kým budeš štastná. možná to nevyjde hned ale kdo neriskuje nic nemá.

@hanulkapal naprosto souhlasím, můj manžel se za 7 let dostal z váhy 90 na 112, ale uvnitř zůstal pořád stejně krásnej člověk

Jde o to, ze ta chemie, ty motylci v brise, atd, to za rok, dva, prejde.. a pak uz v kazdym vztahu jsou chyby, at je to cokoliv.. nikdo neni dokonaly, v kazdym manzelstvi budou nejaky hadky nebo krize. Ale proste kdyz se dva lidi vzali a slibili si, ze budou na vztahu do konce zivota pracovat, tak by se toho meli drzet..
Ja taky nepredpokladam, ze s manzelem budem jeste za 10 let zamilovani a ze vsechno bude uzasny, beztak pribereme oba a nebudem porad mladi a krasni, ale kdyz si ho beru, tak s timhle pocitam.
Nedocetla jsem se, ze by tvuj manzel mel nejakej vaznejsi problem krome nadvahy, a s tim se da neco delat.. kupte si kola a sportujte spolu.. vsak to muze byt i super zpusob, jak k sobe zase najit cestu a zase ten vztah ozivit.
Na milence kasli.. proste ted jsi s nim zazila neco peknyho, ale za rok by to s nim uz byla nuda a hlavne jestli zahnul svoji manzelce, tak by si beztak za par let zase honil ego u jiny a ty bys na nej smutne cekala doma.. to nema smysl. Mela jsem ''uzasny vztah plny chemie'' s zenatym chlapem, a reknu ti, ze je to fakt blbost.. s odstupem casu se z toho stane nocni mura a pak je clovek rad, ze je z toho ven. Rozhodne tohle nestoji za to, si znicit manzelstvi.

proto si myslím, že je důležitý si promluvit, na rovinu říct, co je ve hře. Myslím, že to lze udělat bez urážek a bez ztrapňování toho druhýho. A pak je na druhým, jak to pojme, pokud to nebude řešit, tak je to asi vyřešené, pokud bude chtít s tím něco dělat, pomoct. Teď není problém zajít k doktorovi a začít to řešit na diabetologii, kde se hubne pod lékařským dohledem, upravuje se jídelníček. Stojí to peníze, čas a námahu, ale pokud člověk chce, není co řešit. Pokud s tím ten druhej nechce nic dělat a jen se víc a víc rozežírá, ovlivňuje to všechno, i partnerský život a asi není cesty zpět. S tlustým prasetem (pokud se tak i chová) by nechtěl být nikdo... Ono není problém, když je někdo při těle, ale je aktivní a opravdu žije, ale problém je, když je pro někoho smyslem života se nažrat a pak se válet. Stejný extrém, je když je někdo zase asketa a nic si nedopřeje, jen furt počítá kalorie apod.

@snilkova jenže ono je rozdíl 160kg a 110....mě se líbí chlapi, když mají i 110, některým to sluší a nejsou sádelnatí,....

jste spolu 14 let, no já jsem se svým manželem přes 13 let, čekáme 1 dítě a upřímně za těch 13 let jsem těch jiskření zažila tolik...no ale nikdy jsem za něma nešla, nic jsem s nima neměla, prostě přátelské vztahy, ono to do 3 měsíců jiskřit přestalo a ten potenciálně jiný muž se vybarvil jako zcela nevhodný, abych s ním měla dlouhotrvající vztah...možná by bylo fajn si nastavit kritérium, že pokud bych chtěla uvažovat o odchodu a o vztahu s jiným sledovala bych, zda i z jeho strany je tak půl roku,rok zájem a jak se to jiskření vyvíjí...přijdeš brzy na to, že to nikam nevede...v podstatě kdybych to brala jako ty, tak poté co si manžel ped 2 lety ostříhal své po ramena dlouhé vlasy nakrátko, a zrovna ty dlouhé vlasy mě na něm opravdu velmi přitahovaly, tak bych od něj také musela odejít, no trvalo mi dva roky než jsem si na ten krátký sestřih zvykla, nikdy už ty dkouhé vlasy mít nebude, ale je ten zevnějšek ten správný důvod k zabalení vztahu, já taky za ty roky přibrala nějaká kila a taky mi nikdy nic nevyčítal, prostě lidé se s věkem mění, budou spolu stárnout a škaredět, přibírat, hubnout, plešatět, přibudou vrásky, povolené svaly, nemoce, operace a já nevím co všechno ještě, nebudeme věčně mladí a krásní a co budeš dělat pak, tp budeš pořád někoho hledat?a najdeš?
k manželovi, ztloustl, ale něco s tím dělá, tedy bych ho na tvém místě podorovala v hubnutí, vařila zdravěji, třeba bych mu koupila něco na cvičení no a do té doby než ti zhubne, byla bych zdrženlivější v sexu, když už by to jinak nešlo...možná by bylo dobré mu říct narovin, že čekáš až splní svůj velký hubnoucí cíl, abyste si mohli užívat častějšího sexu atd. a zase ho nějak motivovat...víš po cestě potkávám plno párů, někdy jsou tlustší ženy jindy muži, u těch více prostově výraznějších postav si říkám, co ten druhý s tím svým protějškem dělá...
možná bych pouvažovala o nějakém psychologovi, pokud máš pocit, že to sama nezvládneš...

@johanka111 Osobní zkušenost nemám, navíc jsem se svým manželem 5 let, což je proti 14 letům nic, takže prosím neber moje slova jako snahu tě (snad smím tykat) o něčem poučovat, nedej Bože soudit. Je to jen můj pohled na věc. Ze životních příběhů lidí v mém okolí jsem nabyla dojmu, že v dnešní době je největším kamenem úrazu ve vztahu to, že ti dva, jichž se to týká, neumí problémy řešit. Zkrátka se objeví nějaký zádrhel, ať už v té lásce nebo v hospodaření rodiny a téměř okamžitě padne slovo rozchod. V tom je podle mě zakopaný pes mnoha vztahů, které se rozpadly. Přestože nejsme s mým mužem příliš dlouho, máme na tu dobu za sebou hodně životních kopanců, které jsme museli ustát. Nemyslím nevěru, ale existenční problémy, které jsme museli řešit a většinou to opravdu nebylo v klidu, protože naše názory se rozcházely, ale také proto, že můj muž má povahu nekonfliktního člověka, který než se hádat, radši uteče, zatímco já jsem paličák, který potřebuje problémy řešit a vyřešit i za cenu, že se pohádám. Byly chvíle, kdy jsem nemohla najít slova, abych mu řekla, co si o něm myslím, byly chvíile, kdy jsme na sebe týden nemluvily, pokud nebylo třeba a když, tak jsme odsekávaly jeden druhému.... ale našli jsme si cestu, jak si o tom v klidu promluvit, řekli si, co nás naštvalo, co nás mrzelo od toho druhého a vyřešili jsme to. Nicméně model, že se vždycky musíme nejdřív pohádat a až pak si o tom zvládneme v klidu promluvit, u nás funguje pořád 😀. K té lásce... motýlci v břiše nejsou věčné. Ani ta krásná počáteční zamilovanost. Jen u někoho trvá déle, u někoho kratší dobu. S tím se musíš smířit. Teď je třeba najdeš u někoho jiného, ale i s ním se dostaneš do stereotypu a motýlci odletí. Ale když nejsou motýlci, to přece neznamená, že je po lásce. Až když do života vstoupí společné starosti a povinnosti, tak se ukáže, jestli ti dva spolu mají být. Někdy má člověk pocit, že když už to není jak bývalo, tak to vede k zániku, ale to není pravda. Čekají nás věci, ať už společná radost nebo společná bolest, které spolu budeme prožívat a zrovna ty nás zase sblíží, třeba bez motýlků, ale určitě s ujištěním, že jsme pořád milovaní a jeden bez druhého nechceme být. Z tvého příspěvku a z následných reakcích na odpovědi holek mám pocit, že v tuhle chvíli tě asi trápí ten fyzický odpor k muži. Pokud je toto opravdu jediný problém, myslím, že to je věc, která se dá vyřešit a holky k tomu napsaly asi všechno, co se poradit dalo. Já bych k tomu jen dodala to, že když muž neví, že je ve vztahu problém, těžko může udělat něco pro to, aby to napravil. Mám kamarádku, která se rozvádí, manžel si našel milenku, ne kvůli nedostatku sexu nebo něčeho podobného, ale z jiných, pro něj mnoha nevyřešitelných věcí, které mu na manželce vadily, především od rozdílných představách o fungování domácnosti a jejich rodiny vůbec. Ale... kámoška vůbec nevěděla, že manžel nějaký takový problém má, ona si myslela, že žije ve spokojeném manželství a o tom, že je muž nespokojený se dozvěděla až ve chvíli, kdy on neunesl tíhu svědomí a přiznal se jí k milence (mimochodem rok po svatbě a v době, kdy čekala druhé dítě). A bylo po manželství. Netvrdím, že je vina jen na něm, i kamarádka jistě měla co zlepšovat, vlastně to i přiznala, že teda to mohlo fungovat jinak, ale to by nejdřív musela vědět, že muži to takhle nevyhovuje. On neřekl, mě se nelíbí, že děláš to či ono, chtěl bych to takhle.. ne. Ona měla vedle sebe manžela, který se tvářil šťastně a spokojeně, na nic si nestěžoval a najednou bum, dozví se, že on vlastně spokojený nebyl nikdy a aniž by jí to řekl a pokusil se to řešit, vyřešil si to sám - milenkou. Už z tohohle důvodu bych ti poradila, ať si o svých pocitech s manželem promluvíš. Vím, četla jsem, že ti řekl, že jsi trapná, ale na jednu stranu ho chápu, chlapi řeči o motýlcích a jím podobných věcí neberou moc vážně. Musíš na to jít jinak, říct, co tě skutečně trápí, v čem vidíš ten největší problém a taky mu dát najevo, že když se to nevyřeší, nemusí to pro váš vztah dopadnout dobře. Třeba ani tady nebude tvůj muž reagovat tak, jak by sis představovala, ale o tom, že je něco špatně už vědět bude a když to nakonec dopadne tak, že spolu nezůstanete, budeš vědět, že měl šanci něco změnit, ale vlastní volbou to neudělal. Ale musí vědět, co se děje. Držím palce, ať to dopadne tak, jak je pro vás nejlepší.