Nemiluju manžela. Co mám dělat?
Zdravím. Nevím už jak dál. Je mi skoro 24. Mám manžela se kterým jsem 9 let. Bohužel už k němu nic necítím. Ví to, už jsem mu to několikrát řekla, nechce si to pořád připustit, neumí si život beze mě představit. Je pravda, že má jen mě, rodina se na něj vyprdla. Je mi ho líto. Stalo se i to, že jsem si našla někoho do koho jsem se zamilovala, viděli jsme se tedy jen dvakrát, ale voláme a píšeme si spolu denně. Nevím co mám dál dělat.😔 Jsem bezradná. Dále tu je otázka. kam by šel? Máme dům společný s mojí sestrou. Je mi z toho všeho už zle.
Těžko milovat někoho, kdo nemá hrdost, ignoruje, že ho partnerka nemiluje a ještě mu to řekne a nechá se ubytovat v cizím... A kto ví, jak je to s tou jeho láskou. Aby mu to spíše jen nevyhovovalo.
Videli jste se 2x a uz jsi zamilovana?No,nechci ti brat iluze ale taky se ti muze stat,ze jsi zamilovana do predstavy o nekom a realita je jina.Kazdy je okouzlujici kdyz te nema vedle sebe kazdy den.
Zkus problem s manzelem resit ale ne neverou.
I kdyby ten nový chlap nevyšel, minimálně Vám to dává něco najevo. Jen je potřeba si uvědomit, jestli to není jen chvilkový pobláznění, nebo jestli byste to tak cítila i bez nového nápadníka. Pokud víte, že ano, kašlete na “je mi ho líto.” To by Vám taky mohlo být líto za pár let, že nebyl s člověkem co by ho mohl milovat, protože neměl možnost - sám neměl odvahu ze vztahu odejít. Myslete na sebe - pokud to tak opravdu cítíte, jak píšete, nezávisle na tom jestli pak budete hnedka s někým novým. A taky myslete na svého nynějšího partnera - aby i on měl možnost se zase zamilovat. Teď to bude v nějaký míře bolet oba, pak to utichne. Ale na nevěru se vykašlete - je milion způsobů jak se snažit to ve vztahu napravit. Pokud se ale partner nesnaží, odpověď je pak jasná. S hrdostí pryč od něj.
Pokud ho nemilujes a víš že už není cesty zpět co řešíš? Prostě odejdi. Co se týká nového chlapa to vůbec neřeším, to uvidíš sama jestli je to tak růžový jak si myslís. Ať se daří.
Že manžela nemiluji už vím dost dlouho, ještě předtím než jsem se poznala někoho jiného. S manželem jsem poslední dva roky neprozila pěkný období. Choval se ke mě ošklivé, byl na mě sprostý, nevšímal si mě atd.....až teď si uvědomil co dělal a chce to napravit, ale bohužel já už k němu nic necítím
Tak to vyřeš a ukonči. Ale určitě situaci neřeš nevěrou. První vyřeš manželství co neklape a pak se soustřeď na jiný vztah. 🙂
@lilian2111 to bych ráda. Ale jak to mám manželovi vysvětlit, když to nechce pochopit
Narovinu. Asi trochu tvrdě pokud dělá že to nevidí
Pokud se k tobě dva roky choval špatně, tak bych fakt brala podstatně menší ohledy na to, "co chudák on"... Domluvte se férově... jste spolu 9 let, jak během té doby fungovali finance? Pracovali jste oba a platili věci půl na půl? bydleli jste v baráku tvé rodiny? Pokud ano, dlužíš mu fakt jen slušnost... Pravděpodobně do domácnosti za tu dobu něco investoval, když mu nahradíš to, neměl by být problém za to sehnat pronájem... Pokud máš pocit, že on to fakt sám nedá, zkuste k rozchodu přibrat nějakého odborníka (psychologa, mediatora, kouče...), ale dost to zní, že mu prostě děláš zázemí a on nechce přijít o tohle 'bezpečí', nikoliv o tebe jako osobu.
Podala bych žádost o rozvod, když nechápe slova, tak snad mu dojde, že to myslíš vážně a do nového vztahu bych se vrhla, až vyřeším tento. Pokud máte děti, je to komplikovanější.
@lilian2111 to jsem zkoušela, bohužel se vždy sesype a mě je ho pak ve finále hrozně líto 🥺
@levandule_k děti naštěstí nemáme.
@leniczka23 samozřejmě že se do nového vztahu neženu po hlavě. Nechávám tomu prostě volny prubeh
@lilian2111 On zahraje chudáčka a ty se staráš. On vidí, že to nemyslíš vážně. Dneska jsem nějaká v ráži. Podala bych žádost o rozvod, vůbec bych se s tím nepárala. Jestli se sesype, jeho problém, má svůj problém řešit s psychologem, nebo psychiatrem. Nejsi jeho matka, služka a anděl strážný v jednom.
Jednou jsem se seznámila s borcem, ze začátku bylo vše "zalité sluncem", ale pak jsem se necítila úplně fajn ve vztahu, i když byl "milý", nosil kytky, platil za mě v restauraci. No pak mi došlo, že má trochu problém s mým ne a snaží se korigovat moje názory a hustí do mě tak dlouho než řeknu ano. Rozchod byl osvobozující a zkoušel na mě také, že jsem to nejlepší, co ho v životě potkalo, jeho život nemá smysl a že si něco udělá. Odkázala jsem ho na psychiatra.
Co ti vztah s ním dává?
@levandule_k taky už jsem to párkrát slyšela, že beze mě jeho život nemá smysl a nebi jak to s ním dopadne.
Popravdě......vztah s ním mi nedává už nic. Radši trávím čas v práci než doma
To nikdo neví, jak to s námi dopadne. Máme svobodnou vůli a možnost volby. Je to naše zodpovědnost, jak se zařídíme.
Vydírá tě.
Podle toho, jak to popisujes, mi přijde, že ti hraje na city, abys ho neopustila. Z lítosti spolu být nemůžete, to je dlouhodobě neudržitelné. Řeknu ti to z druhé strany. Manžel už mě nemiloval, miloval někoho jiného, chtěl mě opustit.Samozrejme jsem o tom nechtěla ani slyšet. Hrozně jsem ho milovala, taky jsem si neuměla představit, že budu bez něj, z mé strany to byla opravdu velká láska a přesto, že mi velmi ublížil, nedokázala jsem odejít. Ve finále mi nejvíc pomohlo, když se on konečně rozhodl a neustoupil. Věděla jsem, že není cesty zpět, že ho nepresvedcim, chtě nechtě jsem musela začít znova a díky tomu, že mi nedával plané naděje, jsem se konečně mohla posunout dál. Jako trvalo to, dlouho jsem se z toho dostávala, ale dostala, byl to můj boj, ne jeho. Nemá to smysl, řekni mu, že je konec, dej mu čas, aby si našel něco svého nebo si najdi něco ty. Buď nekompromisní, nedávej mu plané naděje, stůj si za svým, chovej se k němu slušně, ale on prostě musí pochopit, že už není cesty zpět.
Tak ten tě holka jen vydírá. Buď nekompromisní.
To, že je nejšťastnej, zoufalej, je normálni, po tolika letech má pocit, že se mu rozpadá život. To je normální. Že se snaží bojovat, přemlouvá tě, to je taky normálni, ale i ten boj má své hranice a citové vydírání, výhrůžky sebevraždou atd. do něj rozhodně nepatří. Ty se k němu chovej slušně, ne úplně chladně, ale zároveň tak, aby neměl pocit, že má šanci a opravdu necouvej, ani kdyby byl sebevíc zoufalej. To je opravdu medvědí služba, pak on nemá šanci se s tím začít srovnávat.
Jo takhle.🙂 to jsem se snažila rozejít s klukem co se choval podobně. Pak jsem měla třeba přes sto nepřijatých hovorů, volal mojí matce, začali mi psát jeho kamarádi a běhal mi před barákem s nožem a předstíral, že se řeže, bušil na dveře celej den a chodil kolem baráku. Doteď si pamatuju, že bylo hrozný vedro a on se válel na chodníku, naschvál, na přímým slunci a psal mi, že přece musím přijít, protože nechci aby se mu něco stalo a musím mu donýst vodu. Ještě vlastně jezdil najednou záhadně stejným autobusem, přestože bydlel někde úplně jinde, nebo jsem šla domů a klečel v zimě před brankou ve sněhu a brečel apod apod. Nakonec skočil z nadchodu a zlomil si nohy. Ještě po několika letech mi zvonil u baráku třeba ve dvě ráno. Zkoušela jsem se s ním tehdy rozejít třikrát a vždycky jsem po jeho nátlaku povolila, pak se to ale už nedalo. Takže rozhodně neustupovat, i když to bude těžký. Skoro vždycky rozchod bolí- ale při tomhle citovým vydírání bych se rovnou sbalila a šla. Už nikdy víc.
Jestli se vzdycky kdyz nahodis rozvod sesype tak je to s nejvetsi pravdepodobnosti manipulator
Asi máte pravdu. Budu prostě muset vydržet a necouvat. Vždy mi ho je pak nakonec líto a úplně začne dělat jako bych mu nic neřekla
Jednostranné rozchody vždycky bolí, s tím nic nenaděláš. A tím, že z toho vždycky vycouváš, tu bolest jen prodlužuješ a vlastně je to takové opakované bodání do rány. Ty s ním být nechceš, nechceš na tom vztahu ani pracovat, takže chtě nechtě ten vztah stejné skončí, tak nač to protahovat. Buď na tom vztahu začnete pracovat a zabojujte třeba v poradně nebo jděte od sebe, takovýhle vztah je k ničemu.
Protože ví, že můžete zase couvnout. Tady prostě jiná cesta není, on si to nerozmyslí a neřekne si, že je to asi lepší. Nic takovýho, prostě musíte vydržet.
Je ti skoro 24, takže stále 23 a jsi s manželem 9 let, tedy spolu chodíte od tvých zhruba 14 let?
@sudylichozrout ano
Máš celý život před sebou, děti nejspíš nemáte, takže nevidím důvod, proč by sis měla hrát na matku Terezu. A kam by šel? Tak si snad něco najde. Určitě ho nevyhodíš na ulici ze dne na den, ale dáš mu čas na zajištění si bydlení. Je dospělý, poradí si, neboj. Ty jdi hlavně za svým štěstím.