Nemám ráda tchyni...
Ahoj, asi než pro radu si k vám jdu ulevit. Mám problém s tchýni. Ano mám ho já. Nenávidím jí. Každou chvíli někdo na tchýně nadává a nikdy by mě nenapadlo, že to bude i můj šálek kávy.
Moje tchýně je velmi rázná žena, nechápe srandu, všechno bere vážně, všemu se diví. I když jí táhne na 70 je to velmi atraktivní a pohledná ženská co chodí do práce, má přehled o všem, miluju hry na PlayStationu, o aktuálních filmech a seriálech má větší přehled než já. Vpodstatě nemá žádné přátele, málo kdo s ní vyjde, bývá často protivná, nepříjemná na lidi, její vlastní děti jí nevyhledávají. A teď k věci... Za celých 9 let co jí znám se mě ani jednou nezeptala jak se mám, když jsem byla po operaci též žádný zájem nic. Vždycky když jedeme na dovolenou atd nikdy se nezeptá jak bylo ...nic. a to já se jí ráda zeptám. Většinou mi ale odpoví tím svým nepříjemným hlasem ... Jak asi bylo!? Dobrý bylo!! Šlo to!!! Jak jsem se asi mohla mít a podobně.
O děti nejeví moc zájem. Jo občas pohlídá starší. Stylem že si jí vezme v 17h a vrací v 9h ráno. I přesto jak mi vadí manžel chce abych s ní udržovala kontakt. Takže já jí píšu jestli semnou a dětmi půjde ven, já píšu jestli nech dítě na hlídání. Protože ona by se sama neozvala. Potřebuje být chtěná. A to je to co mi vadí. To neustále lezení do zadku i když je mi to u prd... Teď v létě jsem jí tahala ven furt. Byla ráda že je s dětmi. Je to ok... Jenže ta její negativní stránka mi vadí. Vadí mi že cokoliv řeknu je špatně. Že má potřebu mi furt vnucovat svojí pravdu i když ne vždy jí má. Že má potřebu semnou mluvit jak se svým dítětem. Že si s ní prostě nepřipadám jako dospělá ale jako nezkušená holka, která nesmí nic říct, nic nezažila (je mi 36)...a podobně.
Zrovna včera jsem se z takové procházky vrátila. Úplně naštvaná, vyčerpaná se slovy... S tvojí mamou nikdy kamarádka nebudu, neskutečně mě vysává. Což manžel odkrýval, že to chápe a dodal. Prostě jí ignoruj, ona by nám pak nehlidala dítko. Tak mu říkám že kvůli jednomu přespání za měsíc mi tohle za to asi nestojí.... Na což mi neřekl už nic.
Jenže já už nevím...
Jen co jí potkám, řeknu ahoj a zeptám se jak je, zabručí něco jako čau, noo horko. Pak sprdne paní u zmrzliny že chtěla jinou zmrzlinu než jí chce dát. Přitom původně říkala to co slečna chtěla nandat. Ale bude se hádat do krve, že to tak není. Pak mi řekne že jsem tlustá, že bych měla něco se sebou dělat a že její dcera teď zhubla. Tak jí říkám super, kolik ti donosila vnoučat?? Žádný že. Atd atd. Prostě celá procházka (3h) v duchu vše špatně.... A já že jsem přecitlivělá.
Takových je možná i 90%, zůstaň v klidu, nad věcí, dýchej si a stále si opakuj: ona mne nedostane.
Nebavila bych se s ní. Udržovat návštěvy když má někdo narozky, svátek atd. Ale tyhle procházky bych zrušila. Je toxická, takové v životě nechci mít víc než je nezbytné.
Tak v první řadě bych vysvětlila manželovi, že jestli chce udržovat kontakt, tak ať ho udržuje on. Ať jde on s matkou a dětma na procházku, ať on jí zavolá, jestli si nevezme děti apod. Já mám s tchýní dobré vztahy, ale komunikaci řeší muž, domlouvá návštěvy atd. Já si zas řeším svoje rodiče.
já bych to omezila. za prvé nejsi povinna udržovat s ní nějaký vztah místo svého muže. ať se s ní teda setkává on. a za druhé ty nejsi zodpovědná za vztah ona a její vnoučata 🤷♀️ má-li zájem, bude na něm pracovat sama, nemá-li tak ty za to fakt nemůžeš.
ale rozumím ti. taky mám problém se svojí tchyni. akorát, že ta moje je super milá a myslí všecko vždycky dobře 🙄🙈
Nejak nechapu co to nacvicuje manzel? Je to jeho maminka, tak at si s ni udrzuje kontakt on, proc bys ji proboha mela ty kontaktovat, kdyz nechces? Mam skvelou tchyni, mam ji rada (jasne, nekdy mi leze na nervy, ale to i vlastni mamka :D), ale nikdy by me nenapadlo, ze ji mam kontaktovat "na silu".
Spis ji volam abych ji treba pozvala tak 1x mesicne na obed, obcas vola ona aby pozvala zase nas nebo jsme se spis na necem domluvili, ale - prestoze je fajn a mame dobre vztahy - tak by me nenapadlo, ze ji mam volat aby se mnou a detmi sla na prochazku. Jestli chce, at se ozve, ale tohle co po tobe chce manzel mi prijde uplne mimo. Tim, ze sis ho vzala se nestala tvoji maminkou a nejsi snad povinna mu suplovat jeho pocity, ze se venuje rodicum.. Bych ho kopla
Takze - neresila bych tchyni, tu nezmenis. Promluvila bych si s manzelem, jestli chce pravidelny kontakt, at si ho udrzuje.
Není tvoje povinnost se s tchýní stýkat.
Manžel to trochu vyčůraně hodil na tebe. Je to jeho matka, tak ať se s ní baví hlavně on.
Já bych jí přestala tahat ven a ptát se jí na cokoliv. Na co vést konverzaci s člověkem, který o ni nestojí a chová se tak, jak se chová. Nevím proč bych se měla někoho ptát, jak se má a projevovat zájem o jeho život, když on o můj život zájem nemá.
Na vztah musí být dva. Tady se snažíš jenom ty. A hlavně nečekej od ní uznání, zájem. Myslím, že tu energii, co jsi věnovala tchýní, že když ji začneš investovat do sebe, tak uděláš líp.
Pockej, manzel tohle chce po tobe, ale sam to nedela. Poslala bych ho do prdele, at si laskave zamete pred svym prahem.
1.bych se s ni nestykala
2.s moji povahou bych s ni byla hnedka hotova, pak by se nebavila ona semnou.
@1pomnenka díky za radu😀
Já teď půjdu asi trochu proti proudu, ale proč máš potřebu s ní neustále zahajovat konverzaci? Jsou lidi (a já mezi ně patřím taky), co prostě nemají rádi neustálé nucení do konverzace, vyptávání se, jak se mám, jak bylo tam a tam. Když mi to někdo dělá, jsem pak protivná taky. Dost možná ji prostě tyhle kecy o počasí a spol nebaví (tipuju na základě toho, že píšeš, že má dost přehled) a není to ten typ ženský, co má potřebu klábosit o prdu, jen aby řeč nestála.
V každém případě nech manžela, ať si s ní tu společenskou stránku věci udržuje sám, Ty se nikam nenuť, necpi jí konverzaci, když se potkáte, tak prostě pozdrav a hotovo.
Já nestojím o vzah s tchyní a ona nestojí o vztah se mnou. Potkáváme se, protože moje děti jsou její vnoučata. Ale nevidím sebemenší důvod trávit s ní čas a chodit s ní na procházky. Ona je raději jenom s dětmi, když už. Zlobíš se na svou tchyni, že nemá raodst z něčeho, co sama nesnášíš. Přijde mi, že se jenom trápíte navzájem.
@somalicats
Amen.
@somalicats hele a jak se s váma teda dá bavit? Předpokládám, že nikoho nebaví celý dny klábosit jenom o počasí a o dětech, ale jak chceš začít konverzaci? - Ahoj, co si myslíš o teorii relativity? 😅
@prejeta_zaba Tak se mnou klidně i o té teorii relativity 😀, astrofyzika, kosmologie, to je můj letitý koníček a mám načteno hodně včetně odborné literatury.
Ale musíte s náma nutně začínat konverzaci? Já kolikrát ocením, když ten druhý drží chvíli hubu a je potichu. A nebo se konverzace prostě vyvine sama na nějaké téma, které se zrovna nachomýtne. U mě třeba je to hodně dané i tím, že mám lidí za celý den v práci dost, s těmi musím jednat na profi úrovni a to si nemůžu dovolit být nepříjemná (ale tam taky neřeším osobní dotazy typu jak se mám apod.). Nemám potřebu konverzovat ještě doma. Nemám s tím problém u svých dětí (asi mám dostatečně silný mateřský pud, že je od sebe neodeženu), ale s dospěláky nepotřebuju pořád konverzovat, i když to jsou členové rodiny. I můj muž už dávno pochopil, že nemá smysl se mě po příchodu domů ptát, jak jsem se měla, protože moje odpověď je většinou "normálně".
Vidím velkou chybu v tvém manželovi.☝️ Jsi dospělá ženská a ty si určuješ, s kým se bavit a s kým ne, po tom všem, co ti dělá, říká. Nemohla bych s ní být v kontaktu. 🥴 Je asi si potřeba taky už dupnout.✌️
@somalicats tak ještě je to jiný, když tě muž vidí každý den a ptal by se tě na to samé. Ale většinou je "jak se máš" pokyn ke konverzaci o tom, co jsi třeba ten den prožila...to se o tom doma nebavíte? 🤔 A teda pokud jdu s někým na procházku nebo na návštěvu (viz tu zmiňovanou tchyni), očekávám, že se s ní budu bavit a ona se mnou, asi nejdeme na procházku mlčet, ne? 🤷♀️Samozřejmě, že je fajn i umět mlčet (taky nesnáším když někdo mele jak kulomet 😀). Ale podivovat se tomu, že si někdo chce povídat, nevím, no 😀 - zkoušela jsi třeba začít se ptát na svá témata místo otravných začátků konverzací?
@prejeta_zaba Tak já standardně konverzaci málokdy začínám. Na svoje témata už jsem rezignovala, mám příliš specifické zájmy a záliby a bohužel jen hodně málo lidí je na tom stejně, naposledy jsem si výborně pokecala s bývalým spolužákem z gymplu, co pak šel na jadernou fyziku a dnes pendluje mezi CERNem a ČR 😀, a pak ještě pokecáme pravidelně s jednou kolegyní z práce, tam nás spojuje naše profese, respektive to užší zaměření. Jinak si s většinou lidí nemám moc co říct. Ale mně to ani nějak nevadí. Návštěvy, když nejsou dlouhé, přežiju, když se mě někdo na něco zeptá, tak už jsem se naučila prostě jednoslovně odpovídat (a oni to pak většinou po čase vzdají a pak už se jde domů), s tchýní se vídáme tak jednou za měsíc a pár slov prohodím. S mojí mamkou najdeme pár společných témat, ale ona je dost podobná jako já, taky nemá potřebu nějaké zdvořilostní konverzace, takže když je u nás, tak občas popovídáme, jinak si čte, luští křížovky nebo se věnuje dětem.
A co se manžela týče, on naštěstí moc hovorný není 😀
A s paní se bavíš proč? Udržovat kontakty má manžel - je to jeho paní máma, ty popřej k naroznám, Vánocům atd. a šmitec. Proč bys měla takto protivné ženské nadbíhat?
Nemám ráda tchyni téměř 24 let. Mou náklonost začala ztrácet už při druhé schůzce, když se lží snažila získat nějaké informace, no a pak už to jen zhoršovala a zhoršovala. Manžel měl potřebu na mě v prvních letech tlačit, abych s tchyní udržovala vztah a měla pro ni pochopení, ale nešlo tomu vyhovět. Nesnáším totiž lidi, co s ostatními manipulují přes psychický nátlak, což ona dotáhla fakt daleko, když se své děti snažila dostat zpět k sobě polykáním prášků a psaním vyděračských dopisů...
Současný stav mi zcela vyhovuje. Popřeju jí k narozeninám, svátku, napíšeme jí s dětmi pohled k Vánocům a z dovči a jinak jí fakt neřeším. Když u nás občas přespí, protože švagr, který o ni pečuje, má doktory u nás na více dnů, tak se omezím na "dobré ráno", "dobrou noc" a uvaření jídla, jinak jsem v ložnici. Nechávám manžela, ať se jí věnuje. Manžel už pochopil, že nemá smysl naléhat. Jediné, co doposud nepochopil, je skutečnost, že nikdy nepřistoupím na jeho naléhání v oblasti pořízení nové nemovitosti, kam by se s námi jeho matka a bratr vešli, aby je měl oba pod kontrolou. Už 13 let mu říkám, že by nás takové soužití v lepším případě do půl roku rozvedlo, v tom horším mě vehnalo rakovině do chřtánu, protože bych to psychicky prostě nedávala. Takže jednou za čas přijde s tím, že někde někdo prodává "super" dům, já mu vysvětlím, že žádný nechci, on si zanadává, já mu vysvětlím, že pokud mu to nějak pomůže, můžeme se tedy rozvést, prodat byt, vyplatit hypotéku, zbytek rozdělit rovným dílem a on pak může jít tvořit budoucnost se svou matkou a bratrem, protože ho v tomto nechci brzdit, no a pak je zase půl roku klid...
A proč ji chceš mít ve svém životě?? Toxických lidí je třeba naučit se zbavovat, ne je vyhledávat a lízt jim do zadku🤷♀️
Vždyť ji nepotřebujete. A váš čas si takový člověk prostě nezaslouží jdyž se neumí chovat slušně a k druhým lidem aspoň s minimálním respektem. Babička ne babička. Tečka.
Proč to děláš??
@somalicats ja se chci taky seznamit s nejakym kvantovym fyzikem! 😃 Mela bych poustu otazek a hypotez 😀
Ad tchyne - no ja bych se na nejake snazeni vyprdla. Aktivitu bych nechala na muzi, vnoucata bych rada pujcila a tu dobu bych vyuzila pro sebe.
Chapu, soucitim. Mne tchyne taky lezla neskutecne na nervy 😅 A pritom byla hodna, vsechno. Ale mela jsem z ni osypky.
Co tak pozoruji kolem sebe, tak dobre vztahy s tchyni - jakoze vylozene kamaradsky vztah - jsou vetsinou vyjimky.
Manzel taky na me zkousel, at zavolam tchyni a neco domluvim a pak uz me to prestalo bavit, tak jsem mu rekla, ze je to jeho matka tak at s ni mluvi on a ze on taky nikdy nevola moji mamce..
A tak se jí pořád neptej🙂. Prostě jí napiš, že jdete ven, jestli se chce přidat, ideálně jestli nechce jít s dětmi sama...a neřeš, jak se má a jak ji je. Kolik je dětem? Ty nějakou "konverzaci" nezajistí?
A proč ji netaha na ty procházky manžel? Ať si to taky užije! Ten si to uměl zařídit, ze to přehodil na tebe 😉 Prekopni balon na jeho stranu hřiště, nechť si maminku pacifikuje sám v zájmu zachování tvých nervu 🙂
@somalicats Jak já ti rozumím….🙏👍 absolutně nechápu, proč maji lidi stále potřebu o něčem konverzovat a nemůžou jen tak mlčet…čím jsem starší, tím je to pro mě nepochopitelnější😆😉
At s ní chodí ven chlap...s detma
Takovou mam mámu🙂. Je velice inteligentní a já si ji za to velice vážím. Přesně jak píšeš, to co dělá a poučuje, to je zàjem a starost. Já zas nemám ráda svoji tchýni, moje tchýně je její opak. Tchýně je ûplně blbá a hraje si na mladou a dokonce kamarádku. Kamaràdku na pivo nepotřebuji ale cenne rady, ktere ona nema. Každý je jiný🙂
Presne takovou mám pratchýni. Bavit se s ní dá jen o krimi zprávách (sleduje všechna zpravodajství a všude vidí kriminální živly) a na ty já nekoukám. Tchýni nebaví vůbec nic, protože ji ze všeho bolí záda 🙄 a obě mají společné že se ozvou jen na svátek a Vánoce a pak pindají, že se neozveme my. O děti nejeví treba 3 mesice zájem a pak chtejí, aby tam děti spaly, děti k nim nechtějí, a ony se urazí nebo přijdou na chvíli k nám, a takhle pořád dokola. Snažila jsem se dřív navzdory manželovi jim lézt do zadku ale už jsem to vzdala. Ve výsledku jsem došla k názoru, že o děti jim nejde jen o kontrolu nad námi.
Moje tchýně je přesný prototyp podle kterého vznikají všechny vtipy... 5 let jsem hrála komedii, aby jako byla rodina pohromadě, bla bla bla...
A pak mi došlo, že to za to nestojí. O děti zájem neměla, o nás taky ne. Hlavně, abychom přivezli na chalupu jídlo, pití a poslouchali její naříkání.
Tak jsem manželovi vysvětlila, že takhle ne. On ať samozřejmě s matkou v kontaktu je, ale já končím. V listopadu to budou 2 roky, co jsme se neviděly a před pár dny jsme se tak vypindaly přes Messenger, že jsem ji poslala tam, kam slunce nesvítí.
Rodina je rodina, ale pokud tě takhle vysává, je nepříjemná, nepotřebuješ ji v životě.
Nemusíš jit kvůli ní na dřeň.
Hodně se mi ulevilo, když mi došlo, že se opravdu nemusím přetvařovat, protože je to tchýně. Krev sice není voda, ale máš právo se rozhodnout, koho si pustíš do života víc a koho míň 🙂
Nejsi přecitlivělá, je to pěkně protivná ženská, podle popisu. Nicméně bych kontakty zachovala, v rámci udržení rodiny, babičky pro děti atp. Jedním uchem tam, druhým ven, nechat po sobě její názory sklouznout, člověk na kterým ti nezáleží ti nemůže ublížit, její názor a chování je jedno 😉. Jednou za 14 dní bych to dala.