Nemám ráda svou tchýni, poradíte?

@baterie Ty ji vidíš pouze jako svou tchýni, ale zkus ji taky vidět jako babičku svého dítěte - ona má právo vnouče vídat, ať je jaká chce, s tím nic nenaděláš. Do budoucna si na to budeš muset zvyknout a je lepší to přijmout a konflikty nevyvolávat - nebo se je učit řešit, tzn. vidět konkrétní problém, ne celého člověka jako problém. Často na tchýních vidíme jen to nejhorší, protože je to prostě emotivní vazba, kterou jsme si nevybraly, ale ve skutečnosti, kdyby to nebyla tchýně, by ti "jako člověk" tolik nevadila 🙂 Zkus to vidět nejen ze svého pohledu - váš vztah nemusí být ideální, ale vztah babička-vnouče může být úplně jiný a já bych to respektovala. A když se na to podíváš nezaujatě - babička je pro dítě vždy spíš přínosem.

@baterie Jako bys psala o mojí tchýni 🙂 I když ona se k nám dost dlouho chovala docela hnusně, to až v posledních letech jsou to maličkosti, které samy o sobě nic nedělají, ale otravujou život. Necítím se v její přítomnosti vůbec dobře, nemám s ní o čem mluvit, vždycky jsem akorát ve stresu. Je to typ člověka, co vysává energii. A tchán dvojnásob. Když je nějaká plánovaná rodinná akce dopředu, vyhodí se mi ze stresu opar a kolikrát jsem pak i byla marod. Prostě na mě takhle působí, tudíž se jí v podstatě vyhybám. Naštěstí to pochopil i manžel. Ani jemu není u nich dobře. Jak to pak budu řešit s dítětem, těžko říct. Bránit jim ve styku nebudu, pokud tam ovšem bude dítko spokojený a oni se budou řídit mými pravidly, hlavně v oblasti stravování, protože u nich je to katastrofa. Ale myslím, že sami od sebe nebudou chtít s dítětem trávit čas, teda dle toho, jak se chovaj ke mně teď. Po oznámení těhotenství mě přestali zdravit, teď se už uvolili, ale zájem žádnej. Nutit jim nic nebudu. Nepotřebujeme je.

@baterie ja taky tchyni nemusim, neni falesna, ale ma zas jine "bonusy", ktere nemam rada, nicmene jak rikas, je mi volna
Nevolame si na poklaboseni, zbytecne ji nezvu, ona me taky ne, ale vychazime spolu, usmivame se na sebe a normalne se bavime, kdyz se vidime
Co se deti tyce, ty ji rady maji a ja jsem za to rada a respektuju to, horsi varianta by byla obracena, kdy ty bys mela tchyni nebo nekoho jineho rada, ale deti ne, to mi ver
Pokud ji jako osobe veris, ze se o tve dite dobre postara a je bezpecne ji syna nechat, tak sve pocity nech stranou, takovych lidi potkas v zivote jeste hodne, kdo budou detem nebo manzelovi sedet a tobe ne, s tim se musis naucit zachazet
Hlavne se nechovej zamerne tak, abys syna od ni odtrhavala a ockovala proti ni, casem by se to obratilo proti tobe
Pockej, az si privede domu holku, to budes teprv mit dost 😀

Vztah s mojí tchýní je složitý, krkolomný a vydal by na několik knih. Problém je na obou stranách - hlavně v aroganci a sebestřednosti každé z nás :oD Nicméně jsem se zařekla, že jakékoliv své antipatie vůči jakékoliv osobě si nebudu vybíjet na svých dětech - a proto moje dcerka má ke tchýni volný přístup, tráví spolu čas a je pravda, že teď, v pokročilé fázi těhotenství, mi i hodně pomáhá když mi malou hlídá a já si můžu odfouknout :o) Ale je fakt, že to trvalo... Jako maličkou jsem jí nepůjčovala vůbec a měla jsem s tím dlouho fakt velkej problém... Je pravda, že za to mohla hodně ona tím, jak se chovala, ale nepopírám, že tam byl i vliv mojí vztahovačnosti a antipatie :oD No, všechno to vyřešil hlavně čas a snaha - z obou stran (nepopírám, že tchýně se snažila možná i víc)... Já jsem se na ní snažila najít to dobré a potlačit špatný pocity, tchýně se snaží vycházet mi vstříc a nedělat věci, co mi vaděj :oD Zrovna teďka ležím s nohama nahoře a odpočívám, tchýně běhá s malou po zahradě :oD A musím říct... Má to i výhody, mít hlídací babičku :oD

@baterie Tchyně je tchyně, ale je to taky jenom člověk a hlavně matka tvého muže a babička tvého syna. Myslím si, že všechno se dá zvládnout a smířit se s tím. Taky nemám zrovna ukázkouvou tchýni, vadí mi na ní spoustu věcí, ale kvůli tomu se přece nebudu každý den užírat a ničit si tím krásný dny svýho života ne? Určitě jsi ji znala ještě před tím, než sis vzala manžela, takže jsi musela s tím do budoucna počítat. Od té doby, co máme dcerku, tak je tchýně šťastná, pěkně se o ni stará a jsem ráda, že mám někoho, kdo mi ji pohlídá, protože naši ještě pracují. Také znám spoustu žen v mém okolí, které mi nesedí, ale musím s nimi pracovat a vycházet. To bych byla pak celý život jen naštvaná a nespokojená. To přece nikdo nechce. Myslím si, že jak si to uděláš, takové to máš. Je to jen na tobě, jak se k tomu postavíš a nikdo ti v tom neporadí, to musíš sama. Přeju, ať se to s tchyní zlepší, určitě se to podaří, vždyť svého vnuka přeci musí mít ráda, tak i tebe. Držím moc moc palce 😉

Je to těžké. Naprosto ti rozumím. Také nemám ráda svou tchyni. Než se nám narodilo mimčo, byla strašně fajn a já si myslela, že je ta nejlepší tchyně pod sluncem. Jenže, co je malá na světě, tak si ji hrozně přivlastňuje a mě poučuje (tchyně je bývalá učitelka, tak je to asi taky trochu deformace povoláním). postupem času jsem si vůči ní vybudovala hroznou averzi. Říkám si pořád dokola, že není špatná, že má malou jen hrozně ráda a to je přece dobře - tak to má být. Ale věřte, že když se k nám nakvartýruje na celý týden a je se mnou v jednom kuse (s vyjimkou, když jde sama ven s malou), tak ji mám přes všechny své předsevzetí plné zuby. Ona je ta nejchytřejší bytost na světě, byla ta nejúžasnější matka, její děti se narodily a hned všechno uměly, protože je to ona hned učila....Taky nevím, co s tím. Snažím se na tom najít to lepší, ale nějak to nejde. -Teď jsem těhotná - není mi dvakrát dobře, možná byste si mysleli, že budu ráda, když mi malou přijede pohlídat, ale při představě, že ji tu budu muset mít zase celý týden a celý týden poslouchat její poučky, raději vše překousnu a malou si pohlídám sama. Hrozně mě to psychicky vyčerpává, náš vztah se hrozně změnil a taky mě to moc mrzí, ale nemůžu si pomoci... Nejhorší je, že vím, že ona jako člověk spatná není, ale tím, jak mi tu stále nabourává soukromí, leze po našem bytě, jako by tu byla doma, se mi hrozně odcizila. Asi nezbývá než se snažit to překousnout, protože jsou to přece jen mámy našich mužů a ty odizolovat od našich rodin prostě nejde...

Ahoj holky taky mám potřebu sem napsat. Už nevím jak dál tchyni nemůžu už vůbec cítit. Ve skratce když jsme si spolu s přítelem začali byla fajn avšak postupem času jsem u ní začala pozorovat změnu. Když jsme ji pozvali k nám tak dělala samé naschvaly, šly jsme na procházku a po pár metrech se mě zeptá kdy už půjdeme domu, že ji bolí koleno i když chodí s důchodci na výlety a pak se chlubí kolik toho neusla a že jí na konci tleskali jak to zvládla. Celou dobu chtěla psa tak jsme ji ho pořídili a to pak bylo co s ním má jako dělat že teď nemůže chodit ven plavat atd. Když jsme ji kdekoliv vzali ať není sama doma tak její otázka byla hned po příjezdu kdy pojedeme domů na oslavě seděla jak pařez a že tu hudbu máme dát potichu že to řve. Bydlíme od ní 300 km a jezdíme raz za čas avšak když ji pozveme k nám tak dělá naschvaly a nakonec mi napíše smsku že se omlouvá za své chování, ale stejně se chová pořád stejně. Naposledy to vygradovalo a to už prozrel i přítel a normálně jsme od ní odjeli začala dělat scénu kvůli odpovědi na její otázku. Pořád se k nám chtěla nastěhovat avšak já s tím nesouhlasím teď už i přítel říka že to nechce avšak bojím se že si to rozmysli. Před časem jsme ji oznámili že čekáme miminko a ona absolutně nic neřekla jen seděla a dělala hm. Posíláme ji peníze jelikož z důchodu nemůže vyjít avšak nevím co s těmi penězi dělá. Nekouří, nepije, ale pořád říká, že prodá byt a nastehuje se za námi. A to má i jiného syna avšak k němu se stěhovat nechce i když je její miláček. A to je jen zlomek už vážně nevím jak dal

@gwendelina hlavně si jí nenastěhovat do baráku a užívat si vzdálenosti 300km. I když sama moc dobře vím, že i druhý konec světa by byl blízko. Já ji mám bohužel v jednom baráku....

@lupka no právě. Po poslední eskapade s ní nemluvím avšak malý se narodí pojedeme za našima tudíž se musíme stavit i k ní a už teď se toho děsím jak bude zas knucet že se neozveme a kdy nás zas uvidí a už vůbec si neumím představit že jí půjčím prcka na ruce, jaký mám k ní odpor to nedokážu ani popsat

@gwendelina já ti naprosto, ale naprosto rozumím a mám to stejně. A tvoji rodiče bydlí taky daleko od vás?

@lupka2 jj bydlí na Moravě tak jako tchyně tudíž vždy když chci jet k našim musíme i za tchyni :( chjo

ahoj @baterie,
vztah synka s babičkou bych netrhala. Jednou Vám to bude k užitku. Je dobré si určit pravidla předem. Osobně bych negativně reagovala při porušení pravidel (strava, výchova oblečení dítěte a jiné). Své pocity bych určitě sdílela s přítelem (manželem). Aby pochopil některé tvé negativní reakce vůči jeho matce. Osobní kontakt bych snížila na minimum. Syna vodit může přeci jenom i manžel, ne? My jsme si to také vyjasnili až po pár letech a pak to bylo v pohodě. Já jsem věděla, že mě ráda nemá, ona věděla, že já ji také ne a respektovaly jsme to. Před tím to byla jen pruda a vzájemné trýznění navzájem. Naštěstí o vnuka tchýně s tchánem velký zájem neprojevovali 😉

u nás je ta neláska oboustraná 😝 😀 jsme s M. 12 let a ona mi ani nepopřeje k narozkám k svátku, ani blbá SMS, viděli jsme se naposled v únoru a teď na vánoce, jinak tam M. jezdí s dětma tak jednou za 3 měsíce, je to takový celý trapný 🤐

mám to bohužel stejně, ale navíc se ke mně i hnusně chovala..dokud jsme neměli miminko, tak to šlo, ale teď mám 4m holčičku a jsem totálně na dně. Teď jsme se odstěhovali ze stejné vesnice, ale bydlíme jen ve vesnici dál. Z poslední její návštěvy jsem lítala na wc s průjmem..jsem z ní totálně rozložená a už teď mě děsí představa, že ji budeme muset pozvat do nového domu. Říkám si, že jsem měla dát na svůj pocit a odstěhovat se naopak blíž k našim a nezůstávat tady blízko..Jednou za uherský rok bych to přežila tu návštěvu, nehledě na to, že mají velkou rodinu, která je celá naočkovaná proti mně. Když jsme byli s přítelem zamilovaní na začátku, tak jsem říkala, že to za ty útrapy s ní stojí, chápala sem, že mě vidí jako tu mrchu, co odlákala jejího syna od přítelkyně, se kterou byl deset let. Myslela sem, že se to změní, ale svýma kecama mi tak ublížila, že ji prostě nedokážu odpustit, plus mi vadí jaký je člověk, jak každýho pomlouvá apod. Neříkám, že s přítelem nejsme zamilovaní, ale to opojení prostě po 3letech tak nějak vyprchalo a přišly každodenní starosti - mimi, dům, úmrtí v rodině, jeho průsery a já si říkám, nebýt miminka, neustojím to a vzdám se i toho vztahu. Což je mi teď vůči malé strašně líto, že jsme v tomhle stádiu, když ona je takhle malinká a božská.

Myslím že at jsou vztahy jaký jsou, tak děti by nikdy neměli doplácet na to, co se v rodině děje a mají právo na babičku. Předpokládám, že k vnukovi se bude chovat hezky a udělá pro něj první poslední, je to přece syn jejího syna..no ne? Ono..já se svoji tchýni taky moc nevycházím, ale jedno vím jistě a to: že i když mě strašně štve jako člověk, jak se chová atd. tak babičku dítěti odepřít nemužu 🙂

@gwendelina
Tohle prý občas dělají starší lidé ve chvílích, kdy je jim se svými dětmi a jejich partnery dobře,ale moc dobře si uvědomují že je to poue pro teď a pak budou zase delší dobu sami - opuštění. Jen co si to uvědomí, např. po těch pár metrech na procházce, tak zesmutní,ale většinou to nechtějí dávat moc najevo, tak místo toho kopou kolem sebe - to by odpovídalo tomu - bolí mě koleno chci jít domu.
Jinak je otázka jestli skutečně výletuje s důchodci - může sedět celé dny doma, ale nechce se vám odhalit jak je jí ve skutečnosti osamoceně.
Chválení druhého syna je taky časté, někdy to dělají bezděky, a někdy, aby to své druhé dítě vyburcovali a ono se víc svému starému rodiči věnovalo. Občas to rádi nalhávají i sami sobě- lepší hezká představa, než smutná realita.
Kolikrát je to chování hodně nelogické - neřeknou vám skutečnost o sobě samých, ale radši si vymýšlejí hlouposti jako malé děti.
Neříkám že vaši tchýni omlouvám, je to jen možné vysvětlení.
Jinak pokud má tchýně nižší důchod a přítel jí posílá cca 5 tisích, tak stačí aby jen poplatila nutné náklady a už jí zkátka nic nezbyde.
Narozdíl od teoretické úrovně je reálná úroveň českých důchodů špatná a cca 1/4 důchodců žije na hranici chudoby.

@anushka111 chápu co se mi snažíš říct avšak sama se vychlouba s těmi výlety, když jsme naopak přijeli tzv na černo čekali jsme na ni doma od 6 do 23 hod než došla a to prvně než jsme ji takhle odhalili říkala, že nikam nechodí atd.. No k těm penězům to neposilame jen my ale i druhý syn jen nechápu kde to cpe když ji srovnám s mou babi tak ta má taky důchod nikdo ji peníze neposíla koupila si auto z usetrenych peněz má psa do kterého momentálně strká hodně peněz za léčbu platí byt, benzín jelikož i dost projezdi každý den si uvaří, ale to tchyně ne pořád jen knuci že je tlustá že nic nejí kdykoliv k ní jedeme musíme to vzít přes obchod jelikož tam nic nemá. Když jsme ji oznámili, že se vezmeme, že už máme prstýnky tak jen pronesla to jako vážně? No u mě klesla na samé dno. Už jen vidina jak je u ní malý mě dostává do kolen jelikož když jsme přijeli jen se psem tak ho pořád kazila. Dávala ji pamlsky za nic i když jsem jí prosila ať to nedělá máme bulika takže potřebuje mít pravidla ale to ona nebere tak asi tak no

@big_el no určitě právo má avšak, že pro něj udělá první poslední s tím si nejsem jistá, jelikož když jsme ji to oznámili, že bude mít prvního vnuka tak seděla jak ledová královna a jen pronesla, ať nepočítáme s tím že mu bude něco kupovat jak do výbavy tak později tak bych to uzavřela asi tímto

@gwendelina Po tom posledním příspěvku uplně chápu váš postoj ... 😒

Já myslím, že by to chtělo i příspěvek nějaké tchýně nebo tchýně důchodce 😉

@sympisa ja myslim , ze ty tchyne to vidi podobne jako my, také mají své oblíbene a neoblibene snachy. Ony vidí ženskou co jim odvadi syna a mnohdy pro nej proste neni dost dobra a jako matku ji vidi jako mladou nezkusenou...

Rada pro všechny: zahodte v sobe to , že je to matka vašeho muze/tchyne chovejte se k nim jako k rovnocenému dospělému člověku. Své názory řikejte slušně ale důrazne. Me taky bylo sděleno, nebudu ti to hlídat ani omylem. Má odpověd byla: hlídat nemusíš nic nemusíš, ale já taky nemusím vozit na návštěvu, nebo tě doma vítat s otevřenou náručí. ... pár výměn názorů se nevyhneme nikdo.

@baterie
My dve si muzem podat ruce. Mam uplne stejny problem. Nejen s falesnou tchyni,ktera bydli hned vedle nas ale i se svagrovou. I ta bydli naproti. Budou to dva roky,co jsem se prestehovala a zazivam peklo. Pomluvy,pretvarka atd.je na dennim poradku. Taky mam syna ktereho nechci pujcovat,protoze je zkratka nesnasim,delaji nasvhvali,pletou se do vychovy. Manzel jim nadal,ale moc dlouho to nevydrzelo. Vyresim to omezenim navstev a ignoraci. Jina cesta neni. Nejhorsi na tom je,ze ze me delaji blba,jo kdyz jste sama na takovy dve megery tak to leze akorat na mozek.

Je to složité, ale je to babička tvého dítěte 🙂 tak tvého muže také vychovala a nějak ho neohrožovala. Pustila bych si jí do bytu jen na dobu nezbytně nutnou a domluvila bych se s manželem. Co se týká procházek, ber to s té lepší stránky, když bude babička s malým na procházce můžeš si odpočinout, věnovat se sama sobě a nebo udělat co běžně nestíháš 🙂 Chápu, že s ní asi nebudeš chodit na skleničku ☹

Ach jo dnes mi přítel řekl, jelikož po porodu přijede moje mamka mi pomoct s prckem, že pozve i svou matku potom co má odjede, jenže já ji tady nechci tak sem mu řekla, že ne a on na to, že bude muset být s mojí tak naoplatku já s ní jenže on bude chodit do práce a s mojí mamcou tedy nebude pořád a za druhé s ní se to aspoň dá a za třetí mám jistotu, že tu bude týden Bo bude mít dovolenou pak pojede domů. To já s tchyni budu muset být celý den a ty její kecy a jedovaté poznámky fakt nechci poslouchat kor v šestinedělí, to když je tam i partner to se chová dobře ale jakmile klapnou dveře je z ní furie a jinak si furt stěžuje a stěžuje, hraje chudinku, že se chce k nám přestěhovat atd., navíc u ní není jisté kdy odjede bo je v důchodu a já ji tu nechci jak to mám vysvětlit příteli? 😖

@gwendelina řekni jí, že v šestinedělí budeš vypadat blbě, budeš krvácet, furt mít venku prsa, často se sprchovat, přes den chodit spát s mimčem a že před svojí mámou se nestydíš ukazovat prsa a nebudeš se cejtit trapně, když budeš vypadat neupraveně a zle, ale před tchýní by ti to bylo nepříjemné a nepatřičné, tak bys byla ráda, aby dojela kdyžtak teprve až se budeš cítit dobře a nebudeš vypadat tak blbě...

@anetka 1701 díky moc vidíš to by mohlo klapnout 🙂 stejně jedeme na vánoce k rodině tak malého uvidí

@gwendelina tak mu řekni, ať si na dobu pobytu tchýně u vás vezme dovolenou a je s vámi doma. Můj manžel by tohle respektoval, protože ví, že tchýni nemusím a že být s ní týden doma, tak mě odvezou rovnou do Bohnic (a to byh nemusela být ani v šestinedělí). Stačí mi víkend, někdy jsem v pohodě a odjíždím s radostí a vidinou svého domova, ale někdy ty řeči neustojím a cestu domů probrečím a jsem totálně vyčerpaná a bez energie. Děti zatím (bohužel) nemám, ale nejsem si jistá, jeslti bych vůbec někoho doma v šestinedělí chtěla. Pokud na tom bude manžel trvat, tak ať je doma s váma a kočíruje to 🙂

@martina_k no to on nebude chtít ale já si postavím hlavu a zda ji tam bude chtít tak jen o víkendu, že v pátek přijede a v neděli trada pryč jinak mě odvezou taky při té představě se mi jezi chlupy už vidím že zas bude dělat naschvaly. K tomu má psa a my též no to si nedokážu představit ještě se uvidí. Teď budu velet já 🙂

@gwendelina no ale tvoje maminka je tvoje rodina a má ti přijet pomoct, ale jeho matka je prostě cizí člověk (já to tak vnímám, ať si říká kdo chce co chce), a to není žádná pomoc, ale starost, takže do toho bych já rozhodně nešla. Ještě se starat o babku, tak to bych se mohla... Moc si nevybavuju, jestli to je tvé první dítě, ale předpokládám, že jo. Takže příteli bych řekla, že vůbec nevím co a jak bude, jestli to budu nebo nebudu zvládat, že maminka ti přijede pomoct, ale nemusíš se o ni dál starat, že nejede na návštěvu, ale na pomoc, a to i pro něj, protože třeba bude vařit a žehlit a já nevím co všechno, což je rozdíl. Musíš si to dosadit do vašeho života a zvyklostí. Já třeba jsem mamku po porodu ani nijak nepotřebovala, protože jsem prostě v pohodě zvládala a nepotřebovala jsem s ničím pomoct, takže přijela cca 14 dní po porodu a sama říkala, že nemá co dělat, tak jsme si to spíš užily, ale to je jiný příběh, to máme každá prostě jinak. No držím pěsti moc, ať se ti to povede, jak si jen nejvíc přeješ.