Nejistota po rozchodu. Co s tím?
Zdravím, už jsem tu svůj vztah popisovala párkrát. Je mi 28 a příteli 30. Ted už tedy bývalému. Zkusim to zhrnout. Poznali jsme se a on se do mě šíleně zamiloval, já ne, byla jsem po rozchodu asi 4 měsíce a spala jsem i s jinejma atd. Ale pak sme spolu začali chodit. Nějaká intuice mi říkala, že tam něco nehraje ale vozil mě na výlety, choval se ke mě jak ke královně a já se konečně smála po dlouhý době a byla spokojená. Koupil mi i mé vysněné auto. Hodně mi vyznával lásku, já zprvu taky ale mi přišlo víc a víc že ho asi nemiluju. Tak sem se s nim rozešla. Ale díky tomu že jsme spolu po rozchodu dávali dohromady auto tak jsme se dali zase dohromady. A bylo to super, ačkoliv furt někde uvnitř jsem cítila jak kdyby to nebylo ono, ale snažila jsem se aby to fungovalo, starala jsem se o něj, on o mě. Byl fakt zlatej, ačkoliv když se napil tak byl až moc vážnivej až lehce agresivní. Neuměl asi pít. Pak jsme asi kvůli tomu že jsme spolu začali bydlet, spolu spali někdy jen 1× týdně. Byl tam i lehký flirt s kolegyní přes zprávy, ale věřim mu že nic nebylo a korigoval to. I když na 100% celkově ve všem mu uplně něvěřim, ale snažim se. No prostě předtim ve vztahu sem byla strašně zamilovaná a zaslepená až a krachlo to. Ale tady sem ani zamilovaná vlastně nebyla a pořád jak kdybych cítila dobu expirace vztahu…on plánoval furt něco a já se taky snažila ale jak dkyby to bylo lehce na sílu? A nebo je to strach? Každopádně už 2× sem se s nim teda rozešla. ted už i odstěhovala. Všichni mě maj za blbku co ho využila kvůli autu ale takhle to neni. Možná až moc přemýšlím místo toho abych si užívala čas s nim a prostě dospívala po boku skvělýho chlapa (uklízí, vaří, dělá gesta, šikovnej automechanik) a budovala s nim něco. Tak se bojim prostě asi že ho nemiluji a že by nám to prostě nevydrželo. Ale strašně mi chybí a chci s nim být, ale bojim se že když do toho půjdu nějak ted znova, jelikož on by semnou taky chtěl být, tak že pak zase uteču…achjo. Co s tim? Chtěla bych tomu dát pár měsíců, odstěhovat se sama někam a zkusit si to urovnat v hlavě. Ale já jsem bohužel taková, že přemýšlim až moc, až občas depresim, mám to asi po babičce…nedokážu moc jentak být a užívat si život…ale ted sem prostě vyloženě jak tělo bez duše…
A co chceš za radu? Pořád se to opakuje.
Rozešla si se s chlapem, kterého nemiluješ - a jeho vztah k tobě nebyl taky čistý. Paraziticky na něm visíš kvůli starýmu vraku, protože máš pocit, že nikdo jiný autům nerozumí.
Ale trochu sebereflexe tam je. Buď chvilku SAMA! Dokud nebudeš mít normální vztah sama se sebou, nikdy nebudeš mít zdraví partnerský vztah. Chytni se za nos a už se v tom neplácej. Nekomunikuj s ním.
Několik týdnů po sobě stále stejný dotaz! Dostala jsi dostatečné množství rad, ani jedna se ti nelíbí. Nikdo za tebe tvůj život žít nebude, tak se v tom furt pitvej a utápěj, ale další rady už tu nečekej, jsou vyčerpané. Fakt řešíš blbosti, asi nemáš nic jiného na práci. Napiš, až budeš řešit něco důležitého.
@anna4444 Ale holka, o skvělého chlapa už jsi přišla, když ses s ním rozešla. Budeš se s tím muset smířit, nelze to vzít zpět. Nemá důvod tě chtít zpět, tvé pocity jsou mu šumák, když jsi ho pustila k vodě. On není žádná tvoje hračka. Popřemýšlej o tom, není to o tvých pocitech.
Ja myslim ze milujes tu predstavu o nem, ne jeho. Proto si ho namotavas nazpet ale kdyz jste spolu tak moc dobre vis ze to nefunguje a proto ti pak rozum veli rozchod..
to si vystihla přesně…svědomí no. A hlavně, dám pár příjladů na které nejsem vůbec pyšná ale asi to vypovídá něco. Párkrát sem byla s kamoskou na vine a prisel i muj kamos ktery me miluje, ja jeho ne, ale hrozne dobre se s nim povida no a bavili jsme se takhle treba az do 5 rano a doprovodil em dom (spala jsem u nasich) misto toho abych byla s svym klukem doma…pak treba jsem zorganizovala oslavu kam byl pozvany jak tenhle kamarad tak i kamoska se kterou mel muj kluk spor. Chtela sem proste byt se svym klukem ale i kamaradama…na druhou stranu dost sobecky a pak ale muj kluk vytahl ten spor a pohadal se s kamoskou i semnou a v noci odjel, no a ja byla s kamaradama a byli jsme vsichni nastvany, misto toho abych za nim jela…i jsem mu dokonce rekla, ze neuprednostim jeho pred kamaradama…nebo ze sem uplne zapomela na jeho svatek a byla v baraku se psem aby tam nebyl sam, jelikoz babaicka byla v nemocnici, on me neprijel podporit bohuzel…ale na svatek jsem ho jen odbila sushi kuryrem a mohla sem za nim jet, ale zustala jsem proste se psem…vis jakoze parkrat sem prpste uprednostila sebe a okoli misto toho aby on byl na prvnim miste…ma to tak byt ne, ze partner ma byt na prvnim miste ne? S byvalym jsem to tak mela, az moc teda, to je fakt
Probobha, to jses ty, ta, co ma to Subaru rok vyroby 1998 a hleda si zaminky, aby se s nim mohla videt, i kdyz ses s nim tedy grandiozne rozesla, dvakrat?!?! A kdyz nedostanes rady, ktere cekas, tak zalozis jinou diskuzi. Co cekas, ze uslysis ted? Holky, holky, co se s vama stalo, kde mate nejakou sebeuctu? No ale kdyz ti za to stoji, tak prekroc svou hrdost a vem ho zpatky. Ale priste uz si nevymyslej stupidni zaminky typu ' mam specialni auto, ktery neumi opravit tak dobre nikdo, jen on'😀 Na to ti nikdo neskoci, asi ani on ne.