Potřebuju se někde vypovídat, protože poslední dobou už chování tchánovců přesahuje únosnou mez. A taky prosím o rady, jak z toho vybruslit, jsem totiž blbka, která než by si je nějak rozházela, tak radši mlčí, ale vře to ve mně a pak jsem protivná na všechny kolem, chtěla bych to už nějak rozlousknout... Moje tchýně už roky nevychází z bytu, vymlouvá se na to, že ji bolí nohy, což je třeba i pravda, ale není nemohoucí a chodit může, jen se jí prostě nechce a vymlouvá se. S jejím synem žiju 4 roky a za tu dobu u nás byli 1x. Mají to k nám 4 km a auto mají. Tchán jezdí akorát nakupovat, jinak taky nikam nechodí a oba jsou radši zavření v bytě a vymýšlejí výmluvy proč někam nejít mezi lidi. Zvali jsme je milionkrát na kafe, to samé moji rodiče k nim (bydlí ve stejné obci jako oni), ale marně, nemají zájem. Když jsem měla narozeniny, přijel tchán, ve dveřích mi dal kytku a že prej tchýně se omlouvá, že má průjem a že on už taky jede domů - až na to, že na průjem se vymluvila už několikrát předtím a je to trapné, prostě se jí nechtělo vylízat z bytu a tchán taky mohl zůstat aspoň na kafe, jak to vypadá... Tohle všechno bych ještě brala, i když mě mrzelo, že nemají zájem, abysme měli pěkné vztahy. Myslela jsem ale, že když se narodí malej, přijedou aspoň do porodnice a pak se na něho k nám podívat, že mu třeba koupí nějakou pozornost nebo něco... Ale nic. Do porodnice přijel akorát tchán a to jenom proto, že ho přemluvili moji rodiče a vzali ho s sebou, když za mnou jeli oni. Ale tchýně nezájem. Po příjezdu z porodnice jsme jim jeli malýho ukázat. Bylo sychravé počasí, já pár dní po císaři, malý musel být celou dobu v sedačce, protože ho u nich nemám ani kam položit...vůbec jim to nebylo blbé a napříště zase žádali, ať přijedem s malým my. Postupně mě to začlo šíleně žrát - proč bych jim měla jezdit ,,ukazovat" tak malé miminko jenom proto, že jim se nechce a sedí doma jak pecky? Podotýkám, že u nich nemá ani postýlku, ani místo na přebalení, když ho chci nakojit, je to problém... Navíc i když jsme s ním u nich, tak si ho nevšímají, ani jednou ho nepochovali, ani na něho nemluví a chovají se jakoby tam vůbec nebyl a on je pak akorát po zbytek dne protivnej, protože je to pro něho neznámé prostředí, nemůže se tam v klidu najíst nebo si zdřímnout, když je unavený. Nedávno jsem byla u našich a jeli jsme s mamkou s kočárkem ven, tak jsme se chtěli stavit i u tchánovců. Malej spinkal v kočárku, když jsem přijeli před dům a tchán byl zrovna venku, tak jsem mu řekla, ať zavolá tchýni jestli chce vidět malýho, že ho nebudu budit abych jí ho nesla do patra. A on mi odpověděl: Ale ne, jí se asi nebude chtít scházet schody, tak jeďte... Hnus! Bylo mi z toho do breku a řekla jsem si, že už k nim víckrát nepojedu! Jenže oni pořád čekají, že jim budem malýho jezdit ukazovat a zlobí se, když jim řeknu, že to nejde z toho a z toho důvodu a že nechápu proč nepřijedou oni, vždyť nejsou nemohoucí - pokaždé se ale vymluví na nějakou krávovinu a já už vidím, že prostě nemají zájem a já proto nemám zájem dělat psí kusy, aby malýho 10 sekund viděli. Za celou dobu ani nezavolali a nezeptali se jak se nám daří, nikdy mu nic nedali, chovají se k němu jak k cizímu... Moji rodiče jsou tu několikrát do týdne, chodíme společně na procházky, s malým si hrajou, povídají, zajímají se o nás a máme fakt super vztah, ale tchánovci ačkoli bydlí ve stejné obci jako naši se chovají jak cizí a ještě si myslí, že je moje povinnost jezdit jim miminko ,,ukazovat"...
@rituska88 já to měla trošku podobné, ne úplně. ale tchýně a tchán bydlí od nás 5 km, auto mají ale nejezdili k nám, čekali že jim uvezem kluky ukázat-tak jsme dovezli já v tom problém neviděla, je to rodina a pokud nejsou nějak extra hrozní neřešila bych. dovezli jsme na hodku ukázat a bylo to. Nějak nechápu ted problém ale se spaním a s kojením? já nevím my jezdili pěšky-5 km to máme a prostě jsme si udělali hezkou procházku, syn se prospal takže u nich bud byl v kočárku nebo v něčí náručí-pokud chce spát dám ho do kočárku a je to ne a na přebalování-mají psa, všude chlupy takže jsem sebou měla přebalovací podložku a přebalila jsem ho an té-gauž sand mají ne, no a kojení už vůbe na to snad nepotřebuju nic, vezmu do náruče a je to. Jinak že si ho nechtějí pochovat, třeba se bojí, starší lidé to tak mají, nenutila bych.
ted je to u nás tak-tchýně je mrtvá, že tchán stále nejezdí, ale když potřebuju hlídat-jdu s jedním k dr nebo něco zeptá se v kolik? tohle mě nikdy neodmítnul, pohlídá, věnuje se dětem. Když tam s dětma přijede manžel vždycky pro ně něco má-nějaké sušenky, oblíbený džus. Ted už jsou větší, už se s nimi dá něco dělat tak si pohraje, mimino mu nic neřeklo.
prostě někteří lidé jsou takoví že nejezdí-jak píšeš moji rodiče jezdí, jdem společně ven, zajímají se, tchán takový není, nevím jestli nechce nebo neumí a neřeším
@terinda no teda chtěla bych vidět tebe,kdyby to byla situace u vás. Ano i mě by tohle štvalo a úplně právem...přece pokud to miminko chtějí vidět, tak aspoň sleze ty schody ne? Je to o kompromisu, jednou tam, podruhé s nimi třeba zajde ven a tak. Já bych teda dítě taky pod nos nikomu nestrkala. Moje tchýně k nám často jede i po práci, má to 40km, ale když náhodou nemají pacienty a zavřou ordinaci dřív, hned volá,jestli může přijet a to není žádná mladice ,bude jí 60 let....sedne na vlak, z nádraží docupe pěšky a už se na malého třepe a vyráží s ním na dětské hřiště nebo někam ven...pak přijede po 2hodinkách a zase běží na vlak a ještě strašně moc děkuje, že mohla neohlášeně tak narychlo přijet...a ještě nám doveze uvařený oběd či buchtu a vajíčka...
@terinda Ty jsi asi necetla ten clanek pozorne.Se zakladatelkou souhlasim s tim,ze pokud nemaji o maleho zajem-resp.,neprojevuji jej,pak ani ja bych se tedy nechtela premahat.Mozna to je jeji tchyne,ale prece ji nebudu podsunovat svy dite jenom proto,bez jakehokoliv jejiho zajmu!!!kdyz nechce,at nechce.Az bude sama chtit,prijede.S kojenim nevim,jake maji tchanovci prostory a podminky.Ja musim mit na kojeni taky klid.Prebalovsni ns gauci ok.Kdyz si tam ale nema dite kde odpocnout,tak nac ho tam delsi dobu trapit???
a co na to manžel?? Já bych promluvila s ním a jasně bych mu řekla, co cítím a jak bych chtěla aby to dál fungovalo. Osobně bych navrhla řešení jednou my k nim, podruhé oni k nám...a přes to vlak nejede. Je to jeho matinka, tak a´t si s ní promluví on...
@terinda S koejním je to problém, moc bych to tu nerozebírala, ale kdysi jsem měla úraz, proto kojím jen z jednoho prsu a celkově se nerada někde před cizími vyslíkám a u nich mi nedopřejou ani na to kojení klid a všichni na mě hledí, jsem pak nervózní já i malej, vzteká se... Přebalit ho můžu na gauči, to máš pravdu, ale abych pak řešila kecy, že se jim tam někde vyčůrá nebo něco to fakt nepotřebuju. Hlavní problém ale je, že ho tam nemám ani kam položit, aby si mohl zdřímnout, celou dobu musí být skříplý v sedačce. Kdyby aspoň se mu věnovali když tam jsme, ale chovají se jakoby tam ani nebyl a já mám kvůli tomu dělat psí kusy...
@rituska88 A co manžel na to?Jaky s nima ma vztah on,to se s nimi nevida ani on?
Zkusila bych treba jeste promluvit s nim anebo zavolat tchýni a pokud by neměla zájem o setkání,tak bych tam nejezdila,kdyz nemaj zájem tak co.
Ja mam neco podobnyho,manželovi rodiče malou jeste neviděli a to manžel vida svyho otce po cestě do prace a nezastaví se,ani nenapsal,kdyz se narodila,kdyz mu manžel psal sms.
Tchyně ochotna prijet není,svádí to ze ji boli zada,přitom nebydlí daleko a mohla by prijet.
Takze ja zájem nemám k nim jezdit.
Nevim,nehrotila bych to... U nas take nebyl o prcka moc zajem, jsou zkratka lide,pro ktere male dite opravdu neni az tak zajimave,aby zmenili sve zvyky. Pokud je tchyne uzavrena,nikam nechodi,tak ji asi nezmenis. Jednou za cas bych tam zasla,pro klid v rodine,zatnula zuby,tu hodinku to prcek urcite zvladne. Jak jsi psala,bydlite kousek,tak by se to dalo,ne? To jaci jsou tvi rodice nemuzes srovnavat,to je poklad a muzu ti rict,ze v mem okoli se takovi moc nevyskytuji,ani u mych kamaradek. Moc si jich vaz a vez,ze to rozhodne neni samozrejmost,spis v dnesni dobe zazrak.
@rituska88 psi kusy nedelej, ale tohle opravdu vypada na socialni fobii a asi bych ted nechala stranou miminko a sve pocity a s manzelem probrala, co se se situaci da delat, protoze bez pomoci se z toho tchyne nedostane a tchan to sam take nezachrani. Tohle je na profesionalni pomoc, jde o dusevni poruchu.
@rituska88 zažila jsem obdobnou situaci unás, akorát s tím že tchánovci nemohoucí rozhodně nejsou, mají psa, který je jim přednější a i díky tomu se jim prostě nechce za námi jezdit a čekají že tam prostě budeme jezdit my, jezdí všude možně ale za dětma se nestavili aspoň tomu bylo donedávna..nebudu ti vypisovat jak co bylo..jen se naše vztahy vyostřily natolik, že jsem se snima přestala stýkat, naposledy jsem je nechala "vycukat", přes 4 měsíce neviděli děti, odmítali pozvání atd..samé výmluvy..dnes to neřeším. manžela to mrzí ale nic razantního neudělal, vždy je omluví, že jsou prostě takový..
Nemá tchýně nějakou fobii, když nevychází z domu? je to dost divné.
@smardik Oni bydlí v paneláku a nemám tam kde venku nechat kočárek (leda hned u popelnic) a výtah tam není, leda že bych kočárek tahala do druhého patra po schodech a navíc ani tam by neměl kde být. U nich mají jen svoji postel a tam mi ho dát nedovolí nebo gauč, na kterém sedí, takže asi tak 🙂 S kojením máme v cizím prostředí problém, protože jsem kdysi měla úraz a nerada se tím někde ,,chlubím", proto jsem nervózní když tam na mě všichni hledí a malej má taky na kojení nejradši klid a tam to prostě nejde. Minule jsem tam chtěla nakojit a tchýně celou dobu seděla vedle mě, hleděla mi na prsa a sahala přitom na malýho, oddělávala mi tričko aby mu prý nezavazelo...no prostě fakt ,,pohoda".
@irennn Moje babička měla 80 let, k nám to měla 50 km a taky jezdila a jak byla šťastná, že mě mohla vidět 🙂 Ale tchýně je prostě jiná a mně vadí to, že si myslí, že je moje povinnost jim jezdit miminko ukazovat a s nima to ani nehne. Proč moji rodiče můžou jezdit a oni ne? A přesně jak píšeš - kdyby jednou přijeli oni, jednou bysme zas přijeli my nebo by se šlo ven...to by byla jiná, ale takhle? Abych kvůli jejich pohodlnosti lítala jak oni pískají?
Na Tvém místě bych to probrala s manželem a řekla mu, že proti nim nic nemáš, ale že když je vnouček nezajímá a navíc tam nemají podmínky, tak se tam prostě rvát na silu nebudeš. Prostě jestli ho chtějí vidět, tak ať dojdou. Hezky slušně jim to řekněte a trvejte na tom. Taky by mě naštvalo, abych budila miminko kvůli někomu, kdo ani nechce slézt ze schodů 🙄 Buď slušná, milá a klidná a trvej na svém. Když ona má výmluvy, tak Ty taky můžeš uvést argumenty proč ne. Navíc časem bude synek živější a to jim podle mě bude vadit, protože by mohl fakt vyžadovat pozornost 😀 Nejsem zastánce udržovat vztahy za každou cenu, nemá to smysl a proč byste měli trávit čas s někým, kdo o vás nestojí? Jenom proto, že se jaksi sluší nebo co? Je to sice smutné, ale myšlení jim nezměníš....
@blanche1206 Minule když jsme tam byli, měl hlad, tak jsem ho chtěla nakojit, sedla jsem si do vedlejšího pokoje v domnění že budeme mít chvilku klid, ale tchýně přišla, hleděla mi na prsa, začla vyhrnovat tričko že prý mu zavazí, sahala mu na hlavičku - no prostě atrakce což já vůbec nemám ráda, protože mám prsa po úraze ve stavu, kdy se jimi opravdu nerada někde chlubím, byť jde o ženskou, jsem pak nervózní a malej taky. Pak ještě přišla sestra od tchána a dívala se taky. Pak si chtěl zdřímnout, ale v sedačce mu to nešlo, vzala jsem ho na ruky, šprajcoval se a oni furt že má asi ještě hlad a další chytré řeči tak říkám že by spal ale bohužel nemá kde, tak prej ho mám dát do sedačky... ☹
@rituska88 je to vse o komunikaci... Rekla jsi,ze ti je to neprijemne,ze potrebujes klid? Ja u sve mamy (( milovnice kocek,chlupy vsude ) mela maleho na vlastni dece na zemi,kde jsem i prebalovala a dokud nelezl,tak byl vyhradne na ni..ja u nej sedela na zemi a nic nam nechybelo. Rozhodne o svych pocitech rekni manzelovi a zkuste najit nejake spolecne reseni,byla by skoda se hadat kvuli veci,ktera jde vyresit. Co treba navsteva hodinka jednou za 14 dni..predpokladam,ze auto mate,tak bych jen sbalila vajicko,ze zdvorilosti navstevu ablolvovala,kdyz nakojis doma,tak by ti to mohlo vyjit,ze budes zas kojit az po navratu...
@pupickova Máš naprostou pravdu a taky už jsme o tom několikrát mluvili. Před pár dny už jsem se dokonce neudržela a řekla mu všechno naplno. Jenže on je z toho taky zoufalej, taky jim už říkal několikrát že takhle to nejde a že můžou přijet i oni, ale s matkou už neví co dělat - ona se prostě před lety zabejčila, že nikam chodit nebude tak radši sedí doma jak pecka a nikdo s ní nehne. Ale loni když chtěla vidět kamarádku, tak jsme ji vezli až na Slovensko a letos už vykládá že by jela zas - chápeš to? Za kamarádkou až na Slovensko ano, ale za vnukem 4 km ani náhodou ☹
@marti5 On se s nima vídá, než se malej narodil, normálně jsme tam občas zajeli, ale teď už tam jede většinou sám a tlumočí jim moje vzkazy, proč nemůžu přijet s malým - přiznávám, že kolikrát se už vymlouvám taky, protože mi jde o princip a prostě k nim za takových podmínek jezdit nechci. Taky jim kolikrát říkal ať přijedou oni, že by mě to potěšilo, ale tchýně se furt vymlouvá že ji bolí nohy, tak ne, přitom loni ji nohy nebolely když chtěla jet na Slovensko za kamarádkou a to jsme ji byli dobří, že jsme ji tam zavezli, teď nám to nemůže ani oplatit zájmem o vnuka...
@kamino To máš pravdu, moji rodiče jsou zlatí a já jenom doufám, že jim to budu moct někdy vrátit. Úplně mě dojímá jak mají malýho rádi. Proto možná hodně srovnávám a mrzí mě přístup tchánovců. Doteď jsem to dělala jak píšeš - pro klid jsem zatla zuby a jela tam, ale poslední dobou mě to neskutečně žere že berou jako samozřejmost, že budeme jezdit jen my a to ještě když se jim to hodí - minule se hrozně rozčilovali, že jsme nepřijeli, když jsme jeli s malým od doktora - lilo jako z konve, malej celý dopoledne v sedačce, u doktora lidí, tak už byl protivnej a já byla ráda, že jsme konečně doma.
@nonnni Já tomu popravdě nerozumím, ona je bývalá učitelka a mezi lidmi bývala roky pečená vařená. Pak jakmile odešla do důchodu začla s takovýma řečma jako že už se nachodila za celý život dost a proč by měla někam chodit (asi ať celej svět radši přijde za ní). Vymlouvá se na kdeco a ani její děti si s ní nevědí rady a pořád se jenom dohadujou ať jde mezi lidi. Takže fakt netuším jestli má nějakou fobii z lidí nebo je prostě jenom líná a nechce se jí nebo fakt nevím ☹
@alisek Můj chlap se jim snažil domluvit, ale vždycky se jenom pohádají a melou si to svoje, tak už je z toho taky zoufalej a na druhou stranu jsou to jeho rodiče, tak za nima aspoň občas jede sám. Tchýně je bývalá učitelka, mezi lidmi bývala vždycky ráda, ale jak odešla do důchodu, zabejčila se, že už se za celej život nachodila dost a sedí radši doma. Minulý rok jsme ji vezli za kamarádkou na Slovensko, byla tam mezi hodně lidma a nepřišlo mi, že by měla nějakou fobii z lidí, ale fakt nevím, třeba se to jen snaží maskovat a proto se vymlouvá na kdeco. Jenom nechápu, že za kamarádkou až na východ Slovenska jet mohla a za vnukem 4 km ne. To jí nechybí? Bojím se, že to u nás dopadne jako u vás, že se nervnu a přestaneme se stýkat úplně. Ale to já bych nechtěla, chtěla bych mít s nima dobré vztahy, ale tak moc mě štvou tím svým chováním... ☹
@rituska88 ja (ciste osobne) bych to resila, protoze takova zmena chovani neni bezna a obycejne opravdu znaci nejakou psychickou poruchu. A resila bych to uz i proto, ze psychicke poruchy mohou byt dedicne (jasne, ze nemusi, ale urcita predispozice byva) a chci vedet o co jde, protoze jejich syna jsi si vzala a z jeho genu povila i syna.
Zkusila bych se sama obednat o psychologovi a zkonzultovat, jakym zusobem je nejlepsi na tuto situaci reagovat a zda a jak nabidnout pomoc tchyni. Jak se efektivne vymezit (treba proti tomu sekundovani u kojeni) atd. Nemyslim si, ze odstrihnuti je nejak super reseni, manzela to bude trapit.
V mezicase bych to resila tak, ze by maleho vzal manzel, na pul hodinovou navstevu. To zvladne i bez kojeni na tak kratkou vzdalenost. Pokud se sama na osobni setkani opravdu necitis.
@rituska88 a vysvetlila jsi jim to tak? Ze by z navstevy nebylo nic,ze by ji maly proplakal? Ono opravdu mnohym nedochazi,ze nas cas se ted toci jen kolem potreb ditete. A o tom srovnavani je to jasne.. Jak jsem psala mas skvele rodice. Muj tata prcka videl za 2 roky 5x a to jsme mu ho vezli,staci mu,kdyz vidi fotky na FB. U nas byl za 6 let 4x,z toho 2x kdyz byl prcek. A to je aktivni duchodce,cestovatel,ale zkratka deti ho neberou,soustredi se hlavne na jejich vyrobu 😉😉 Za mou mamou take jezdime,ted,kdyz je prcek vetsi,tak tak jednou za 2 mesice na tyden,mama se z toho pak mesic vzpamatovava 😉😉 s pritele rodici bydlime v jednom dome,ale take ten zajem je hodne vlazny,k nam nahoru vubec nechodi,jen na Vanoce,kdyz se u nas veceri,nebo kdyz je pozveme na opekani burtu v zime v krbu. Jinak jsme samostatne jednotky,kdy maleho vidi,kdyz k nim dolu sejde.. Maji ho radi,ale neprojevuji to navenek. Zkratka to moc neumi. Na druhou stranu jsem moc rada,ze mi nikdo do niceho nemluvi,delam si vse po svem,nemusim se rozcilovat nad malichernostmi. Obcas me to samozrejme zamrzi,ale rychle si uvedomim,jake by to bylo,kdybych mela mit porad nekoho za zadkem,kdo by mi kibicoval a smutky prejdou. Je mozne,ze az bude prcek vetsi,tak si k sobe cestu najdou.
@terezzz_zl Teď v týdnu k nám přijel tchán - po 2 měsících a když byl muž v práci, neohlášeně, venku bylo hezky tak jsem byla s mamkou s kočárkem venku. Stejně přjel jenom ve dveřích nám dát buchtu a ani by se prý nezdržel, zastihly jsme ho na odchodu a začal řeči že k nim ani malýho nedovezem, tak jsem mu slušně řekla, že to není tak jednoduché, že je ještě miminko, má nějaký režim, kojím ho...a že nechápu, proč někdy nepřijedou oni, že naši jsou tu pořád. A on mi odpověděl: Tak co s ňou mám dělat, když se jí nechce a říká pořád, že ji bolí nohy, než by došla... Řekla jsem jenom, že nechápu kam spěchá, autem dojedou až před barák a pomaličku může jít, bydlíme v prvním patře...Tak jenom pokrčil rameny a já už se dál nechtěla dohadovat. Ale v sobě jsem toho dusila tolik co bych chtěla říct, akorát by mi to pak bylo líto že bych možná řekla i něco hnusného. Asi to udělám jak píšeš - kdyby volali nebo něco, tak jim to řeknu jak to je a že mě jejich přístup mrzí a nevidím důvod jezdit jim malého ukazovat když mi připadá, že ve skutečnosti o něho ani zájem nemají - kdyby měli, chovali by se trošku jinak.
@kamino Neřekla, to je právě ten problém, nějak jsem to nedokázala a doufala jsem, že je automatické, že když odejdu do vedlejší místnosti a řeknu že jdu krmit, že nám nechají soukromí. Příteli jsem to řekla, ale on je chudák z toho taky špatnej - má rád mě i svoje rodiče a nechce si rozházet nikoho. Vysvětloval jim to, snažil se se znovu zvát k nám, ale oni jenom mávnou rukou a řeknou že už nikam prostě nechodí a tak pořád dokola ☹ Já bych se i přemohla a jednou za čas tam jela pro ten klid, ale když už to vždycky udělám, tak to pak ve mně vře, když vidím, že si malýho ani pořádně nevšimnou, ani na něho nepromluví, tchýně prej by si ho ani nepochovala že se bojí (dobře, budiž), celkově na mě působí že o něho ani nemají zájem a proto se mi tam ani nechce, když oni nemůžou přijet a projevit sebemenší zájem
@pupickova Mám sto chutí. Už jsem mu před pár dny vyzpívala všechno co mě na nich štve a on mi jenom přikyvoval, že ho to taky štve, ale že taky neví už co s tím. Včera k nim jel sám a já mezitím šla s malým na procházku. Nevím jestli jim něco říkal, ale myslím, že už taky vidí, že se to začíná hrotit a že se brzo zabejčím i já a ani se mnou nehne...
@nonnni Už jsem o tom přemýšlela, ale ji bych nikam nedostala, takže jedině se informovat někde sami bez ní. Ale nevím, nemyslím si že by šlo o něco až tak vážného jako spíš o pohodlnost a rezignaci na společenský život. Aspoň tak o tom mluví její děti, že to začlo tak nějak postupně, že se jí prostě nechtělo a pak si na to zvykla že všichni chodí k nim a oni nikam. Jinak když u nich třeba bylo víc lidí na narozeniny nebo podobně, tak se bavila normálně, nijak se nestranila. My právě ještě manželé nejsme, ale chceme se brzy vzít a to jsem taky příteli říkala, že určitě by nám nešli ani na svatbu a že je mi to líto. On mi odpověděl, že doufá, že to by nám neudělali, ale já si myslím, že jo, když je nedonutilo zvednout zadek ani narození vnuka, kterého mají kousek...
A tohle je problém? 😕
Tak jednou za čas jim "ukázat" dítě snad není taková námaha.
Přebalit můžeš na gauči, na to nepotřebuješ přebalovák a nakojit můžeš ve vedlejší místnosti 😉
Jestli má tchyně fobii, vy to asi nevyřešíte.
Jednou je to matka tvého chlapa, tak se snad občas můžeš přemoci.