Ahoj maminky, jak už jsem jednou psala s přítelem jsme se rozešli a pak jsi řekli že tomu dáme šanci.... Jen že ted mám dilema já....
Vše je cajk, stará se o malýho, pomáhá mi, už se tolik nehádáme..... Ale něco je blbě, tuhle včera se trochu napil a byl v náladě a já nepiju (nechutná mi to) a chtěl abych se sním líbala a mě se najednou udělalo zle a řekla sem že ne no a tak to zkoušel dál, lezl po mě a ne že by mě násilím nutil ale byl v náladě tak mu to přišlo jako hra a držel mi ruce a snažil se mě líbat a já se bránila a křičela sem a pak se vzbudil malej a on se naštval a řekl "Ty mě nemáš ráda" ... ☹ Prostě hádkou no, chci se Vás zeptat zda je možné že po těch všech hádkách a všem zlým co jsme si udělaly je možné že se mi zošklivěl, zhnusil.... :( Říkám si jestli to tak je.... CO dál teď? :( ☹
Já jsem občas tak unavená, ze chci prostě jen spát a jakékoli snahy manžela o vůbec jen přiblížení jsou v tu chvili nepříjemné, ačkoli ho miluju, jindy me jeho pozornost těší a v posteli nám to klape...ale někdy prostě únava vyhraje a i ta pusa mi vadí...takže bych hned asi nedělala závěry.
@sarkoc Děkuju za odpověď snad máte pravdu.
@normalnimatka Z mé strany ano a z jeho strany mu to tak nepřišlo asi tak no...
A odpustilas mu od te doby co jste se rozesli? Protoze ja kdyz jsem obcas vztekla nebo urazena na muze, tak mi vadi, ze na me chce sahnout, vadi mi ze je v okoli. :D Az si o vsem promluvime, udobrime se, a odpustime si tak ten odpor prejde sam. 🙂
z jedné epizody bych nedělala závěry. Někdy prostě není nálada na špásování 🙂
@chocolady Ne neodpustila sem mu, nějak to nejde asi... Mám to všechno před očima a když si to promítnu tak mi tečou slzy a nemám chut na nic a nenávidím celý svět. Příjdu si jak idiot....
@terezka000 No myslím, že "odtud vítr vane", odpustit jde, ale skutečné odpuštění není nic jednoduchého. A samozřejmě se do toho mísí i všechno další, jak tu holky psaly - únava, alkohol atd.
Nevím o historii, na kterou odkazuješ, nevím, co jste měli za potíže, že jste se rozešli, ale podstatné teď je, proč jste se dali dohromady, jestli chcete být spolu a projít možná dost bolestivou fází odpouštění, nastavování jiných "pravidel", hledání možná nových "stimulů" pro kontakt (i tělesný)... - je to dost práce, určitě stojí za to, ale každý se může rozhodnout, že je investice do práce na vztahu (čas, bolest...) moc velká a že do toho nepůjde. Citoval bych podle mne nejdůležitější větu z knihy "Pět jazyků lásky": "Láska je akt vůle". Chci dělat toto, protože miluji partnera, a i když to zrovna není to, co bych nadšeně dělal, považuji to za "dar z lásky" - tím nenabádám k jakémukoliv přemáhání, co nechcete "dávat, jako dar" nedělejte, jde jen o úhel pohledu na vlastní činnost, chování, o to, co si při jakékoliv činnosti "přehrávám v hlavě". Když přebaluji dítě, mohu si buď představoval, co to je za sračky, jak budu smrdět,... a nebo si říkat, jak bude krásně voňavé, v pohodě, bude mít lepší náladu a tím i já... ... 🙂 ;)
@terezka000 Mozny to je, ale spis nez hadkou bych to tipla na to mimco. Ja to totiz po prvnim porodu take tak mela. Manzel je krasny chlap, moc ho miluju, ale jak tehdy doslo na cokoli, co zavanelo erotikou, byl mi protivny az hnusny. Najednou jsem mela svoje telo spojene s nevinnym miminkem a sex byl proste silena predstava.. Parkrat jsem se teda premohla, ale zadna hitparada. Cely prvni rok. 😂 Takze jestli to Tvuj zkousel podnapily a pod lehkym natlakem, ja bych se s nim poprala. 😎😂 Ale prejde to, a po 2. ani 3. porodu uz se to nestalo. 🙂
možná se ti hnusil spíš tím, že byl nalitej, smrděl po alkoholu a nutil tě...?