Může mít miminko radši tchyni než mě?
Zdravím, mám takový problém s přítelem jsem dva roky rok u něj bydlím ale on bydlí ještě s rodiči, máme spolu dvouměsíční holčičku, největší problém je to že tchýně si miminko přivlastňuje jako svoje a to mě dost štve, přítel to neřeší tak jasně je to jeho matka ale už mě to ničí, s miminkem chci být co nejvíc ale ona mi v tom brání, o miminko se postarat umím o tom žádná, kdybych chtěla pomoc řeknu si o ní sama ale ona? Pořád mi jí bere, hraje se s ní, koupe jí prostě se celkově o ní stará mě jí dává jen na kojení a hned ji zase vezme nejvíc mě dostává že když je malá u mě tak brečí e když jí vezme ona je hned klidná po nocích brečím, dceru miluji nejvíc na světě a nechci aby měla radši tchýni jak mě nechci aby ode mě utíkala k ní. Pro mě je to zákeřná svině a už ji nemám ráda tak jako před tím. Plánovala jsem se s přítelem odstěhovat ale on nechce, když něco řeknu tak jsem já ta špatná a hned jsou všichni proti mě že jim zakazují si malou brát, to není pravda ale co je moc to je moc.
Prosím máte nějaké rady?
No to to je mazec. To musí dost bolet. Ale je fakt, že syn, nějak kolem roku měl mamku radej jak mě, chtěl být furt u ní, ke mě nechtěl, brečel. Trvalo to tak asi měsíc, ale rvalo mi to srdce, ale mohla jsem si za to sama, v půl roce jsem šla do práce, tak mamka ho hlídala.
Miminko reaguje i na to, jestli jsi ty klidná nebo vynervovaná. Ani se nedivím, že jsi ve stresu a miminko u tebe brečí. Budeš si muset vybojovat svoji pozici a zamykat se, ona pravděpodobně bude tropit hysterické scény. Ona už dítě měla, tak by se měla smířit s rolí babičky, tak je jiná než role matky.
Buď tvrdá, miminko jí nedej. Třeba s ní na nějakou dobu odjeď k vašim nebo někam, kde budeš mít klid. Ty jsi matka, musíš za svoje miminko bojovat. Vždycky když čtu takové příspěvky, akorát mě to naštve a mrzí mě, že jsou mnohé maminky trdla a nedupnou si. V budoucnu budeš řešit těžší věci možná, teď musíš ale tchýni jasně nastavit hranice a říct ne. Mám roční dceru a babičky do teď nekoupaly, nepřebalovaly, každá krmila jen jednou, prostě proto, že jim to nedovolím a jim nezbývá než to respektovat. A malá je spokojená nejvíc u mě, protože v první řadě se chovám tak, abych byla v klidu i za cenu, že se dotknu citů babičky.
Na to je jedina rada, proste si dupni a dite ji tolik nepujcuj. Je to Tvoje dite! Jak, ze ti ho dava jen na kojeni? 🤦🏽♀️ To mi fakt hlava nebere... ja jsem taky dost takova, ze si necham s*at na hlavu, ale pokud jde o deti, tak si dokazu prosadit dost. Drzim palce. Udelej to, co nejdriv.
Jestli tě na pár dní vezmou k sobě rodiče, tak bych změnila prostředí. Prostě jedu na návštěvu vrátím se za týden, mějte se hezky nashledanou...Odpočineš si, budeš mít čas s miminkem jenom pro sebe a hlavně si v sobě nastavíš, že ty jsi máma a NIKDO nemůže s tvým dítětem dělat něco co ty sama nechceš. Přítel ať vás klidně navštěvuje, promluvte si o tom na neutrální půdě. Držím palce 🍀
Ty jo me nekdo takhle brat dite, tak jsem jak lvice a roztrham vsechny kolem 😀 to prece jako matka nemuzes dovolit, seber se a jed ke svym rodicum a tam aspon chvili zustan, pokud to nejde, tak si proste musis dupnout a ne byt "mouchy snezte si me". Btw. taky bydlime s manzelovo rodici, ale stavime si svoje bydleni, kazdy potrebuje svoje soukromi, tak si zkus s pritelem jeste o spolecnem bydleni promluvit. Drzim palce 🙏
@lucyy17 Já bych na to zkusila jít opačně než holky, řekla bych jí, že jsi ráda, že má malou rada, ze s ni tráví čas a tak, ale že si jí chceš taky užít, že takhle malá se mění každým dnem a že by ti pomohlo kdyby v tom byl nějaký systém, treba že si ji vezme dopoledne na urcitou dobu, ty si treba v klidu uvaris a treba i odpoledne chvili, kdy budes mit cas na sebe nebo treba na uklid. A jestli máš pocit, že máš malou pro sebe jen v noci, tak si ji vezmi do postele, tulte se, koj ji, spete spolu. Casem mozna budes za to hlidani rada.
Vím, že se to říká lehce, ale šla bych s ním nebo bez něj, ať si vybere jak chce... Drsné teda
@lenatko91 přesně, nasi malé je skoro 7 měsíců a kromě toho, že ji obě babičky jednou nakrmily, tak nikdo nic... Přebalovat, natož koupat, bych nikoho nenechala (manžela nepočítám, ten dělá normálně vse)... Ale my teda žijem sami a v mojí, resp naší domácnosti mi rozhodovat ani rozkazovat nikdo nebude, v tom je samozřejmě výhoda
@mirin89 u takových lidí tohle jednání nepomáhá, bohužel, znám to
@lucyy17 To že u tebe pláče a u ní ne není moc dobré. Okamžitě si dupni a mimčo jí nedávej, jinak se to bude jen zhoršovat. U nás to mohlo být něco podobného, moje máma si taky malou chtěla přivlastňovat, a když jsem u našich byla třeba několik hodin, malou mi dala jen na kojení ale s kecama že jí musím dávat sunar. Jasně, aby malou mohla i krmit ona. Už jsem to nedávala, tak jsem tam přestala chodit. A mám krásný klid, a s malou si užíváme jedna druhou.
@levandule_k Jenže dnešní moderní babičky mají tendenci si vnouče přivlastňovat jak svoje dítě, a nikdo jim nevysvětlí že teď MY jsme ty mámy.
Na jednu stranu je hezké, ze má tak krásný vztah a chce ti pomoc. Někdo má zas problém, ze babičky absolutně nefunguji, nechtej. Šle chce to vymezit hranice v každým případě. Třeba když chce tak moc pomáhat Tak st ti umeje okna nebo uvaří dojde na nákup abys ty mohla být s miminkem. Třeba bych ji řekla ze si vazis její pomoci, a bylo by fajn kdyby ti mohla pomoc třeba s tímhle. Abys mohla být v klidu s miminkem.
@klokanka31 Pod pojmeme moderní babička si představuji někoho, kdo se začne v 60 učit italštinu, cestuje, má koníčky, přihlásí se na univerzitu 3. věku a ne pořád péruje snachu.
@lucyy17 A ona nechodí do práce? Ty na fotce vypadáš mladě...
@lucyy17 a ty nemas pusu,abys ji rekla,ze ted se to nehodi a udelas to sama?
Je to tezke a vubec nezavidim. Vim, ze kdybychom bydleli s tchanovci, bylo by to asi velmi podobne i u nas. My teda nastesti bydlime sami, ale kdykoli tchanovci prijeli, hned si tchyne nase deti jako miminka brala, bez optani, se slovy "dej mi ji (ho), ty ji (ho) mas porad!". Na prochazku s kocarkem? Tak mi ho hned vzala, protoze "ona musi vozit". Jako by nase deti byly jeji majetek a kdyz prijeli, proste jsem ji je musela dat. Vzdycky jsem se trasla od nervu a kdyz jsem dopredu vedela, ze se nekde mame videt, snizila se mi stresem tvorba mleka, protoze jsem vedela, ze mi deti zase bude brat. Bylo to pro me nejtezsi fakt u tech malinkych miminek, ktere se jeste taky nedokazaly branit a u kterych jsem citila silnou potrebu je chranit. Neumim si predstavit, ze bych tenhle stres mela prozivat denne, asi bych to nevydrzela.... Myslim, ze velika opora muze byt muz ci partner, ale musi se te zastat a snazit se pochopit, co prozivas. Manzel mi v tom byl oporou a vzdy se snazil pomoci, deti mamce nenapadne odebral (jemu je zpet dala v pohode) a on je zase dal mi 🙂 Jsem mu za to velmi vdecna, ze stal vzdy pri mne a snazil se mi pomoci, jak jen mohl, mamce i kolikrat naznacoval, ze takhle se prece deti neodebiraji....ona si to sice moc k srdci nebrala, ale ja ocenovala tu jeho neustalou snahu mi v dane situaci pomoci.
Víte co nechápu? Proč nám to ty mámy/tchýně dělají. Když jsem se ptala jestli jim taky někdo bral děti, tak se mi dostalo odpovědi že neee, že tenkrát to tak nebylo, že nás nikdy babičky nevozily ani nechovaly. A že i kdyby o to stály, tak že by nás stejně nedaly. Ale že tenkrát to bylo prostě tak, že mladá měla dítě, sama si ho vychovávala i vozila, nikdo jí do toho nekecal, nikdo se nestaral. Ale dnešní babky akorát buzerujou 😠 omlouvám se za poslední větu ale fakt mě to štve.
@jakreb Jsou veci, kterym se clovek uci az v prubehu zivota a treba i deti muzou byt skolou asertivity, kterou jsem neumela nebo spis mi nebylo nikdy vlastni se uplne striktne vymezovat. Manzelova maminka vse vztahuje na sebe a vse si bere osobne, takze kdyz rekneme striktni "NE", zacne s tim, ze ji nemame radi, protoze ji nechceme to ci ono dovolit. Chova se stejne k nam i k manzelove sestre a jejich rodine. Hodne se nad tim zamyslime a hledame hranici, kdy rict opravdu NE a kdy se snazit ji jeste pochopit. Mozna ma nejaka vnitrni zraneni z detstvi, ktera takto ventiluje, ac si to treba neprizna a pusobi velmi sebejiste. Ale ono to tak byva, ze i ta nejtvrdsi skorapka muze maskovat krehke jadro. Prestoze je to s ni mnohdy velmi tezke, snazime se mit i pres to vsechno stale na vedomi, ze je to babicka nasich deti a samozrejme, ze by slo udelat ve vsem NE, ale zit s tim, ze se nebudeme vidat, abychom meli klid, by bylo asi jeste horsi. Nic bychom tim nedokazali. Takze se porad nejak snazime balancovat mezi tim, co jeste ano a co uz ne a snazime se to nejak s citem manzelove mamce podavat.... I tohle je pro nas velika skola. Preci jen za tu dobu, co deti trosinku povyrostly, jsme se uz o kousinek necemu priucili 😉 Ale jsme stale "na ceste" a urcite je jeste na cem pracovat.
@jakreb Ty nemáš problém se ozvat, když se ti něco nelíbí a jsi schopná problém utnout hned na začátku, než z něj naroste obludná hydra. (Teda aspoň to tak vyznívá, dle toho, co píšeš v diskuzi...) Jsou lidi, co se prostě neumí ozvat, protože byly třeba vychováváni tak, že jejich přání a potřeby nejsou prioritní a holt se to musí naučit nebo budou trpět.
@klokanka31 Já mám takovou teorii, proč to ty mámy a tchýně dělají, myslím, že si tím kompenzují svoje zanedbané mateřství, kdy dítě nechávaly vyřvat, nekojily, protože se hned dávalo UM, děti šly brzo do jeslí, aby mámy mohly budovat socialismus. Těma rada si musí dokázat, že to přece dělaly dobře.
Jinak miminka jsou krásné stvoření, tak kdo by si je nepochoval, ale já to, považuji za nevychovanost brát dítě matce.
Kdo má matku/tchýni, jež si nárokuje jeho dítě, tak se musí naučit za sebe bojovat a nenechat si vzít dítě.
@levandule_k Presne tak.😉
A to je pravda že někteří lidi tak byli vychovaní, že jejich názory, pocity a přání nejsou důležité. U nás to tak bylo, a rodiče tuto teorii vedou dodnes. A je jim zle když už nejsem ta poslušná mlčící a přikyvující holka 😄 Ale v zájmu našich dětí se nesmíme nechat a bojovat. Jsme přece už v rovnocenném postavení jako oni, nejsme malé děti.
@lucyy17 to je docela hardcor asi bych si dupla a prosadila svoji je to přece tvoje dítě. Moje tchyně u nás bydlí ale tohle udělat tak ji rychle ukážu dveře a bez keců manžela. Normalne bych ji malou nedala ať se třeba zblazni ale tohle je na Vás.