Může dlouhodobá terapie změnit nevěrníka a nejspíš i manipulátora?
Dobrý den, žiju s mužem 15 let, máme dvě děti. Během poslední doby jsem se dozvěděla o dlouhodobém paralelním vztahu, který udržuje s ženou, která pro nás pracuje. Bohužel se jí nelze zbavit a ani to, že by odešla z práce a muž to s ní skončil, nezaručí, že se to nebude opakovat. Je totiž zcela jiná, než já. Já jsem sebe-vědomá, troufnu si říct inteligentní, společenská, veselá, mám zcela jasno ve svých postojích, jsou pro mě důležité děti, rodina atd. Ona bohužel nespočítá správně téměř ani jednoduché počty, má několik dětí, každé s jiným mužem, je hypochondr, stále touží po uznání a pozornosti a neustále se ujišťuje, že jí mají všichni rádi. Prostě ten typ, který potřebuje zachraňovat, spí s více muži najednou, má sama hodně potíží se svým sebevědomím, jinak je to ale celkem hodná holka. No a můj muž má prostě podle mě nemalý problém z dětství (chladná matka, despotický a nevypočitatelný otec), neustále si dokazuje svou cenu, hodně pracuje, neustále se za něčím žene a milenka je prostě jen dalším potvrzením jeho hodnoty. Doma funguje skvěle, proto jsem dlouho nic nevěděla, všechno klape, děti ho zbožňují. Je pravda, že náš sexuální život po narození druhého dítěte trochu zevšedněl, ale poslední půlrok se nám podařilo do něj vrátit starou jiskru. Dnes mi volala naše společná známá, že to ví a že na něj udeřila s tím, že vše viděla, a že se jí téměř vysmál a udělal z ní blázna, o milence mluvil jako o špíně a hlupačce, na kterou by přece nevlezl a neriskoval rodinu. Jenže já to opravdu vím na 100%, mám nezvratné důkazy, svědectví, dokonce i fotky...Takže můj muž je prostě chronický nevěrník a nejspíš i manipulátor, protože lže opravdu přesvědčivě. Zatím jsem na něj neuhodila, nechávám to po Vánocích, ať dětem nekazím svátky. Navíc mám příští týden termín u psychologa, chci to s ním probrat. Jaká je Vaše zkušenost? Podstoupil něčí muž intenzivní terapii u klinického psychologa a pomohlo to? Za mě totiž je vše, co se nám děje, důsledkem jeho hluboce skryté touhy po neustálém uznání, a i když já ho stále chválím, uznávám, pečuji, tak mu prostě tu jeho bolest ošetřit neumím. Je to pro mě poslední možnost, než se rozloučíme. Děkuji
Znám jednoho, jak přes kopirak s tvým manželem, včetně problémů z dětství. Ne, nic nepomohlo, nezměnil se ani téměř v důchodovém věku....
Několikrát jsem psala o svém ex ,je úplně stejný jako popisuješ svého muže. Já ho tedy tenkrát opustila. Našel si novou partnerku se kterou má děti a k tomu několik milenek. Nikdy nepřiznal nevěru a to jsem měla jejich fotky v naší posteli .... Máš můj obdiv ,že vydržíš mlčet a vše si necháš pořádně projít hlavou . Moje mamka měla takového svého prvního manžela a přes její snahu nešel vztah zachránit, on si pořád dělal to svoje. Moji bratři říkali jak pro ně bylo hrozné žít v takové rodině.
Je to stejně jako s alkoholikem. Vyléčit se nemůžeš, můžeš jen celý život abstinovat. Mluvím ze své vlastní zkušenosti.
@irmamala rozumím...myslím, že mu docvakává, že o vše přijde. Ono totiž, i když jsem s dětmi já, tak veškeré zázemí je oficiálně moje. On by si opravdu sbalil své věci a nezůstalo by mu nic z původního života. Akorát jde o to, co je silnější...jestli touha po stabilním životě, jistotě a bezpečí nebo trauma...
@garfa4 terapii podstoupil? vím sama, jaký vliv měla na mě a jak mi vyřešila téměř vše, co mě z dětství trápilo...jen, ať mám představu, co všechno podstoupil.
Urcite to prober u psychologa aspon ty. Jestli k tomu bude naklonen i muz tak si myslim, ze mas vyhrano. Ale z moji zkusenosti chlapi casto jakekoli psychosluzby zaryte odmitaji.
@konidana děkuji, no, abych přiblížila situaci - já vlastním dům, ve kterém žijeme. Ano, spravovali jsme ho společně, ale on tady má i sklady pro podnikání, celé jedno patro, navíc mu moje rodina půjčila na začátku podnikání nějaké peníze, které už nevrátil a oni je nechtěli zpět, protože to brali tak, že jsme spolu a máme spolu děti. Nejsme manželé, takže prostě on odejde a přijde o veškerou jistotu, kterou jsme spolu budovali, nebude mít žádné vlastní bydlení, bude shánět sklad a kancelář pro své podnikání, navíc poslední půlrok se mu to podnikání dost hroutí, takže je přivolal na pomoc, ví, že ho umím dát zas dokupy (dobře řídím lidi, jsem organizační typ a mám ve všem systém, on je chaotik). U milenky ho nečeká nic, ona má dalších 5 milenců, doma v bytě pro sociálně slabé bydlí se svými dětmi, celkem dost pije, takže moc zářná budoucnost ho nečeká. Nejsem mrcha, kdybych měla peníze, tak mu něco z domu dám. Ale jsem ještě doma s druhým dítětem, teď se hlásím na další VŠ dálkově a fakt budu mít celkem finanční nouzi. Já jsem celou dobu žila v tom, že spolu zestárneme a dům pro nás oba bude jistota na důchod. Dělala jsem úplně vše, aby vztah a rodina fungovaly, ale on prostě jen útíká a veze se. Myslím, že vnitřně by chtěl, ale prostě to nedokáže. Takže bude mít na výběr - buď o vše přijde a nebo nastoupí intenzivní terapii (mnohaletou) plus párovou terapii se mnou a milenka půjde, i kdyby to mělo znamenat konec podnikání. Tak uvidíme.
Nepodstoupil nic, protože k tomu přeci nebyl důvod, však on nic špatného nedělá.... Takže jestli tvůj muž někam začne docházet, tak super, ale u těchto typů charakterů tomu moc nevěřím. Samozřejmě čest výjimkam.
Určitě má smysl to zkusit. Ale moje životní zkušenost je, že každý může změnit pouze sám sebe. Tedy tměnit, aby paralelní vztah nepotřeboval, může pouze on. Ty můžeš změnit to, že se naučíš lépe vidět, co potřebuje, aby to neměl zapotřebí, nebo aby ti paralelní vztah nevadil. V reálnou šanci, že terapií dosáhneš u něj změny toho, co vadí tobě, moc nevěřím. Ale plést se můžu, přála bych ti to...
@garfa4 ještě dodám - má na první pohled šťastnou funkční rodinu, x lidi se ho za ty roky snažilo přesvědčit, ať se na to vykasle, že mu ty ženský za rozbitou rodinu nestojí. Výsledkem je hystericka manželka (ktera stale ceka, az se on uklidni), děti s pokrivenym pohledem na svět a on je vysmaty a v pohodě....
@garfa4 ano,to je už uplne marne.podle mě se musí zena hned jasne vymezit.pokud to neudělá,tak už se muz nezmění,zjisti,ze mu to prochazi a má spokojený zivot a nic ho nedonuti se změnit.proto jsem si ted dala čas vse promyslet,ale vymezím se jasne a zřetelně.buď na podmínky přistoupí a nebo pujdeme každý svou cestou.
@rebe ano,souhlasim.ja jsem s jeho chybami a negativy smirena a cely vztah ho beru takového,jaky je.znam jeho štítné stránky.ale tohle je přes čáru s s tímto se nesmířim.takze pokud bude výsledkem,ze nebude potřebovat ujištění v paralelních nebo náhodných krátkodobých vztazích,bude mi to stačit.p.s:žijeme na malem městě.kdyby si ten pitomce aspon našel milenku někde 50km daleko,ale on si vybere hned tady za rohem.ještě cekam,ze se dozvím,kdo vsechno o tom věděl a neřekl mi to😏
Dobře děláš, že si dáváš čas a chceš to řešit. Protože přesně jak píšeš, pokud bude mít pocit, že ať udělá cokoli a ty se nikterak nevymezis, nic se nezmění. Držím palce, ať to dopadne jakkoliv, abys byla šťastná a spokojená.
@garfa4 děkuji
Radu nemám. Ale z toho co a jak píšete mi přijdete jako hrozne fajn a silná ženská. Zvládněte cokoli Vás čeká, drzim palce.🙂
@pampeliska1313 diky
Radu nemam ale text perfektni. I to ze neshazujes milenku ani chlapa
....smekam...
@veronicka89 třeba jsem ještě ve fázi popření,uvidime,co bude ve fázi vzteku😂
To ze jsi uspesna, zabezpecena, chytra a temer dokonala matka vubec nic neznamena, pokud te muz skutecne nemiluje k zblazneni a netouzi po tobe. Muz totiz dokaze touzit i - pro nas naproste trosce - pokud splnuje vsechno, co ho sexualne a dusevne uspokojuje.
@tinaprofi
Vsetky podvedene manzelky su takmer dokonale.
Tak si vravim,ze dokelu preco si potom tak sikovne a zivotaschopne zeny vyberaju za partnera tak zlozity material pre zivot.
@tinaprofi
V tomto prispevku je povedane vsetko.
@trdelnik234 tak třeba na sobě začaly pracovat.Například ja si prošla po narozeni ditete několika lety terapie a vyřešila si spousty svých problému.upřímně dnes bych si už svého muze nevybírala,už mě k tomu nepudi má nevyresena traumata.Ovšem už s nim mam dvě deti s moje odpovědnost je se v první radě postarat o ne a zajistit jim rodinu.takze tak…bohužel spousta žen se narozením deti zacnou promenovat,deti jim přinášejí životní výzvy…jsou i takoví muži,ale je jich méně.
Diky za odpoved.
Priznam sa,ze som sa bala,ze sa urazis.
Som velmi prijemne prekvapena z tvojej odpovede a dakujem ti za nu.
Posobis velmi rozumne a sympaticky.
Drzim vam obom.velmi palce
Inak k teme poradit velmi neviem.
T'en typ vydrzi chvilu sekat dobrotu,lebo si uvedomi,ze co za pruser vyrobil avsak po case sa k tomu moze vratit.
Priklad z okolia.Vydrzal pät rokov,kym si znovu nezacal s nejakou pipkou.
@trdelnik234 ja vim…je to riziko,proto to stale zvažuji.Jen zkratka chci vědět,ze jsem udelala vse,co bylo v mých silách.tak uvidime.jsem pripravena na všechny varianty.Dekuji za podporu.
Nemyslím si, že by mohla jakákoliv terapie v tomto směru pomoci. Za mne by jsi se měla ale zamyslet i ty, proč to dělá. Ta "hra" na dokonalou a až moc sebevědomou, rádoby úžasnou ve všem. Vlastně se mu ani nedivím.... A tím to nedávám za vinu tobě, vždy za to můžou oba.
@blondynka400 souhlasím, vztah je vždy oboustranný. Je těžké do jednoho příspěvku shrnout celý život dvou lidí. Každopádně to, že jsem v pořádku sama se sebou a mám zdravé hranice a vztah k sobě neznamená, že ho nemám i k ostatním. Nikdy v životě jsem svému muži neřekla křivé slovo a to ani ve sporu, vždy jsem ho uznávala a vážila si ho, právě proto, ž čeho vzešel a co dokázal. Razím názor, že na svém partnerovi musím vidět to nejlepší a musím si o něm vždy myslet, že je skvělý a úžasný. Spousta mých známých třeba mluví o svých partnerech nehezky, to jsem se snažila nikdy nedělat, protože přece to s kým žiju a co si o něm myslím, je i moje vizitka. Takže uznání a podpory měl můj muž vždy hodně. Častokrát jsem i malichernosti spolkla, abych nebyla ten, kdo musí "vyhrát". Jsem 8 let doma s dětmi, starám se o domácnost, vařím, peču, vytvářím teplo domova, zároveň pomáhám v podnikání, jak se časově dá. Takže určitě nejsem typ ženy, který by nechával muže a děti za sebou. Můj muž si mě vybral právě pro tyto vlastnosti, ale chápu, že lidé se mění. I já se změnila, spoustu věcí jsem si vyřešila (jak už jsem psala v příspěvku výše) a dnes už bych si nejspíš znovu svého muže nevybrala, netlačila by mě k tomu moje vlastní nevyřešená traumata. Ale teď už jsme spolu a máme spolu děti, krásně spolu fungujeme, na všem se dohodneme, sex máme skvělý. Každý, kdo mého muže důvěrně zná a vidí do nitra naší rodiny a svěřila jsem se mu, mi řekl, že to není možné, že by podváděl, že jsem se musela splést. Já to ale vím na 100%. Neznám motivy svého muže, ale souhlasím s Vámi, že chyba je vždy na obou stranách. Jen prostě marně hledám, kde je ta moje. Možná jsem málo dramatická, možná by právě potřeboval trochu toho telenovelského dramatu, já to sice v sobě mám, ale itálii doma kvůli dětem prostě nechci. Nebo jsme se prostě oba jen moc změnili...
Nebo vubec nemusis byt dramaticka, ale definitive jsi se praskla. Stravila jsi x let na terapiich, melas dost prace sama se sebou a ted si predstav, ze unavenej chlap, kterymu chybi asi 250 veci najednou se sekne. Ja se mu nedivimz ale rozumim i tobe. A ted si predstav, ze se nekde zjevi zenska, sebevedoma, zdrava, nezbita... A ona ty nalomeny chlapy proste vzdycky dostane. Vzdycky
Clovek se nezmeni pokud sam nechce. A z tveho prispevku se mi zda, ze problem vidis ty, nikoliv on, tedy ten, kdo by mel na sobe pracovat primarne..